DUEL 4

DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » čtv 27. říj 2011 17:51:36

Duel začíná žádostí o duel a končí probuzením - nebo vyhozením kandidáta pro nedostatek upřímnosti nebo zájmu.
Pravidla duelu: viewtopic.php?f=36&t=117
Cokoli jiného, než žádost o duel bude z tohoto vlákna vymazáno.
Případné dotazy do vlákna: "Osvobození/probuzení/duchovní osvícení - FAQ"
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » pon 21. lis 2011 8:35:12

Dobra, Goro, jdu to zkusit.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » pon 21. lis 2011 8:56:30

Skvele. Nez zacneme, meli bychom si byt jisti, ze tohle je to, co opravdu chces. Muzes mi popsat, co od toho cekas? Jake to bude, kdyz se ti to podari? Co se stane?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » pon 21. lis 2011 10:44:15

Snad odhodim vsechny svoje predstavy o sobe a druhych, strachy, pohledy s obavou do budoucna a sentimentem ci litosti do minula. Prestanu spotrebovavat energii na uvahy, kdo a jaka jsem a paranoidni a jinak ulitle predstavy o mem okoli. Proste budu schopna to vse odlozit a fungovat bez toho prediva vztahujiciho se k ja. To, co je dnes vnimano jako brime nebude treba nijak hodnotit. A budu svobodne schopna ridit sve (ci?) jednani. Tj. mimo jine i neublizovat.
Jo, slibuji si i cosi jako "klid v dusi". Zaroven mam stale cosi jako vycitku, abych to nechtela hlavne pro sebe :)
Myslim, ze pouhy termin 'vyrovnanost' by taky mohl opsat neco takovyho. Myslim, ze bez odlozeni ega neni mozna.

Trochu mi vrta hlavou ta ztrata motivace jit dal...to bych byla rada, aby nebyl trvaly stav. Protoze verim, ze tohle je 'jen' krok dal.
Kdyztak se ptej dal, zatim takhle, vim, ze bych mohla pokracovat, ale vlastne to i staci.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » pon 21. lis 2011 20:40:36

nefernefer píše:Snad odhodim vsechny svoje predstavy o sobe a druhych, strachy, pohledy s obavou do budoucna a sentimentem ci litosti do minula. Prestanu spotrebovavat energii na uvahy, kdo a jaka jsem a paranoidni a jinak ulitle predstavy o mem okoli. Proste budu schopna to vse odlozit a fungovat bez toho prediva vztahujiciho se k ja. To, co je dnes vnimano jako brime nebude treba nijak hodnotit. A budu svobodne schopna ridit sve (ci?) jednani. Tj. mimo jine i neublizovat.

Jo, slibuji si i cosi jako "klid v dusi". Zaroven mam stale cosi jako vycitku, abych to nechtela hlavne pro sebe :)
Myslim, ze pouhy termin 'vyrovnanost' by taky mohl opsat neco takovyho. Myslim, ze bez odlozeni ega neni mozna.


Hezky to popisuješ, ale nečekej nic z toho. Nic z toho totiž nepřijde nebo alespoň ne hned. Když tohle vše zatím pustíš z hlavy, ušetříš si spoustu zklamání.

Mluvíme tu o poznání jedné základní pravdy. Nestane se žádný zázrak. Jestli dojde k tomu co popisuješ, bude to časem a postupně. Jestli ti jde především o pravdu, můžeme začít.

Když ti řeknu, že neexistuje žádné oddělené já, které by ovládalo tvůj život, které by ho řídilo, rozhodovalo ... jen volně plynoucí život, co tě napadá?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » pon 21. lis 2011 21:51:28

Děkuji za upozornění :) Očekávání bych taky zahrnula do toho balíku, kterýho se chci zbavit :D

Pak mě napadá, že neexistuju. Vše, co se děje, jde jakýmsi samospádem jako proud příčin a následků... Ale přesto mám pocit, že o něčem rozhoduju, minimálně, že mohu říct ano či ne, volit, jestli doprava nebo doleva. A i kdyby veškerá volba byla předem jasná, stále je tu někdo, kdo to hodnotí.

Před x lety jsem pocítila, že neexistuju, když jsem si uvědomila, jak podléhám nejrůznějším vlivům, jak mě vlastně utváří, jak nemůžu říct, co z toho, co jsem já, vlastně přišlo ode mě... Nebylo to tenkrát vůbec příjemné, bylo to děsivé, měla jsem pocit, že je to jen můj problém a je se mnou něco v nepořádku.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » pon 21. lis 2011 22:22:34

Vyborne. Jak vznikaji myslenky? Ovladas myslenky? Muzes vypozorovat, odkud prichazi, muzes predpovedet, co te napadne za 5 minut? Muzes prerusit myslenku? Muzes mit dve myslenky najednou?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » pon 21. lis 2011 22:42:16

Napadá mě, že myšlenky vznikají spontánně, najednou “lup” a je tu. Většinou přicházejí jako reakce na něco, co vnímám (teď třeba slyším z vedlejšího pokoje kašel, tak mě napadlo, že nás zase čeká trhaný spánek). Někdy se soustředím na problém a najednou se objeví nápad s řešením. Nevím, jak vznikají, prostě najednou jsou tu.
Odkud přicházejí? Odnikud asi.
Ani náhodou neumím předpovědět, co mě napadne.
Připadají mi jako nedělitelné. Jak mohu přerušit něco, co je?
S těmi dvěma myšlenkami...tuším, že odpověď je “nemohu”. Často dělám více věcí současně, někdy třeba i nahlas čtu a myslím na něco úplně jiného, vůbec nechápu, jak je to možné, jak můžu číst, moderovat hlas, správně frázovat a přitom být myšlenkami úplně jinde... Proto asi jsou některé činnosti “bezmyšlenkovité”.
Myslím, že nedokážu mít dvě myšlenky najednou, prostě pro to není jaksi prostor.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » pon 21. lis 2011 22:46:03

Ještě k otázce, zda myšlenky ovládám.
Můžu si myslet, že ano, že tím, že přemýšlím, ovládám, ale jakmile se nad tím zamyslím ;), je mi jasné, že neovládám vůbec nic, jen jaksi "skenuju prostor", maximálně tedy jdu po těch myšlenkách, které se vážou k předmětu, na který se soustředím.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » úte 22. lis 2011 7:35:59

Skvěle. Jde ti to naprosto perfektně. Výborně.

Teď pozoruj funkci myšlenek označovat věci a zkušenosti slovy. Zavři oči a pozoruj jak to funguje. Slyšíš zvuk, okamžitě je myšlenkou pojmenován - označen slovem, ucítíš pocit, okamžitě je pojmenován - označen slovem, je to jako automatický stroj na označování/pojmenovávání věcí. Když otevřeš oči, na cokoli se podíváš, okamžitě se vynoří název toho.

Věnuj pozornost tomuhle:
Říkáš já dýchám - ve skutečnosti ale není nikdo, kdo by dýchal, je to jen označení děje. Ve skutečnosti je jen dýchání.

říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo kdo poslouchá, nebo je jen slyšení?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » úte 22. lis 2011 23:17:44

A kdo je ten, kdo cítí bolest, emoce...?
Vím, že bych měla nějak dospět k tomu, co píšeš, ale nemůžu se zbavit toho subjektivního já tak snadno.

Myšlenky vyvstávají spontánně to chápu...A co něco jiného, co by mohlo svědčit o tom, že jsem já...?
Jak je to třeba s hněvem? Znáš to, takový ty samonasírací typy..., člověk by až řekl, že nějak aktivně pracujou na tom, aby ten počáteční třeba spontánně se objevivší hněv rozdmýchali... Jak je to s možností volby?
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » stř 23. lis 2011 7:23:45

nefernefer píše:A kdo je ten, kdo cítí bolest, emoce...?


Jak vznikají emoce? Můžeš je vystopovat jako myšlenky? Můžeš popsat v jakém okamžiku cítíš hněv, radost, lásku, smutek a v návaznosti na co? Je nutný někdo, kdo cítí emoce, nebo sama emoce je tím cítěním? Je pro vztek nutný někdo uvnitř, kdo cítí vztek, nebo vztek je tím samotným pocitem vzteku?

Jak je to s možností volby?


To řekni ty mně. Mohlo by to být takhle?
http://krutapravda.wordpress.com/2011/0 ... ozhodnuti/
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » stř 23. lis 2011 8:24:24

Goro píše:
nefernefer píše:A kdo je ten, kdo cítí bolest, emoce...?

Jak je to s možností volby?


To řekni ty mně. Mohlo by to být takhle?
http://krutapravda.wordpress.com/2011/0 ... ozhodnuti/


No, ty bláho :). Pokud je ten experimnet pravdivý, úplně mě děsí případná zneužitelnost toho mechanismu.
Zdá se mi, že je fakt možný, že já je jen iluze nějaké entity, která je jen proudem výstupů z předchozích zkušeností. Když se zamyslím sama nad sebou, nenacházím důkaz proti. Ale kdo tu iluzi vytváří? Kdo je to vědomí? Proč tu iluzi vytváří?

Když jsem nerozhodná a na vědomé úrovni bojuju s tím, zda ano či ne, co se děje pak? Jsou moje minulé zkušenosti rozporuplné, nebo natolik vyvážené, že je těžké je vyhodnotit a najít odpověď (reakci)? Nebo je to jen neochota si v tu chvíli přiznat, jak se rozhodnu? Zdá se mi, že je to celé ještě složitější.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » stř 23. lis 2011 8:30:43

Goro píše:
nefernefer píše:A kdo je ten, kdo cítí bolest, emoce...?

Jak vznikají emoce? Můžeš je vystopovat jako myšlenky? Můžeš popsat v jakém okamžiku cítíš hněv, radost, lásku, smutek a v návaznosti na co? Je nutný někdo, kdo cítí emoce, nebo sama emoce je tím cítěním? Je pro vztek nutný někdo uvnitř, kdo cítí vztek, nebo vztek je tím samotným pocitem vzteku?

Zřejmě je to s emocemi jako s myšlenkami. Vznikají v návaznosti na nějaký vjem, opět nekontrolovatelně, spontánně. Že by na základě traumatizující zkušenosti? Ale zas, proč mě musí naštvat, že mi někdo řekne "ty blbá krávo", když mě to vpodstatě nijak nehrožuje?
Kolikrát si uvědomuji vniřní konflikt...něco mě naštve a přitom "vím", že není třeba se emočně angažovat.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » stř 23. lis 2011 20:27:29

nefernefer píše:Zřejmě je to s emocemi jako s myšlenkami. Vznikají v návaznosti na nějaký vjem, opět nekontrolovatelně, spontánně.


Výborně. Jde ti to skvěle.

Že by na základě traumatizující zkušenosti?


Jistěže na základě traumatizující zkušenosti vznikne silná emoce, ale emoce vznikají i bez traumatizujících zkušeností.

Ale zas, proč mě musí naštvat, že mi někdo řekne "ty blbá krávo", když mě to vpodstatě nijak nehrožuje?
Kolikrát si uvědomuji vniřní konflikt...něco mě naštve a přitom "vím", že není třeba se emočně angažovat.


Takže je rozpor mezi emocemi a myšlenkami, které říkají "Tohle mě přece nemusí/nemůže naštvat.". Emoce tedy asi občas neposlouchají rozumné argumenty. To ale není nic nového.
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » stř 23. lis 2011 20:29:30

nefernefer píše:No, ty bláho :). Pokud je ten experimnet pravdivý, úplně mě děsí případná zneužitelnost toho mechanismu.
Zdá se mi, že je fakt možný, že já je jen iluze nějaké entity, která je jen proudem výstupů z předchozích zkušeností. Když se zamyslím sama nad sebou, nenacházím důkaz proti.


Skvěle. Výborně.

Ale kdo tu iluzi vytváří? Kdo je to vědomí? Proč tu iluzi vytváří? Když jsem nerozhodná a na vědomé úrovni bojuju s tím, zda ano či ne, co se děje pak? Jsou moje minulé zkušenosti rozporuplné, nebo natolik vyvážené, že je těžké je vyhodnotit a najít odpověď (reakci)? Nebo je to jen neochota si v tu chvíli přiznat, jak se rozhodnu? Zdá se mi, že je to celé ještě složitější.


Není zajímavé kolik toho víme, když se místo někoho jiného zeptáme sami sebe? Kdo tu iluzi vytváří? Proč? Co se děje když jsi nerozhodná? Podívej se sama :).
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » stř 23. lis 2011 20:30:24

Na tohle jsi neodpověděla:

Teď pozoruj funkci myšlenek označovat věci a zkušenosti slovy. Zavři oči a pozoruj jak to funguje. Slyšíš zvuk, okamžitě je myšlenkou pojmenován - označen slovem, ucítíš pocit, okamžitě je pojmenován - označen slovem, je to jako automatický stroj na označování/pojmenovávání věcí. Když otevřeš oči, na cokoli se podíváš, okamžitě se vynoří název toho.

Věnuj pozornost tomuhle:
Říkáš já dýchám - ve skutečnosti ale není nikdo, kdo by dýchal, je to jen označení děje. Ve skutečnosti je jen dýchání.

říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo kdo poslouchá, nebo je jen slyšení?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » stř 23. lis 2011 21:37:42

Goro píše:Na tohle jsi neodpověděla:

Teď pozoruj funkci myšlenek označovat věci a zkušenosti slovy. Zavři oči a pozoruj jak to funguje. Slyšíš zvuk, okamžitě je myšlenkou pojmenován - označen slovem, ucítíš pocit, okamžitě je pojmenován - označen slovem, je to jako automatický stroj na označování/pojmenovávání věcí. Když otevřeš oči, na cokoli se podíváš, okamžitě se vynoří název toho.

Věnuj pozornost tomuhle:
Říkáš já dýchám - ve skutečnosti ale není nikdo, kdo by dýchal, je to jen označení děje. Ve skutečnosti je jen dýchání.

říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo kdo poslouchá, nebo je jen slyšení?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?

Musela jsem to na sebe nechat působit...asi jsem se i trochu chtěla vykroutit z toho odpovědět hned, utřídit si to, s tím, že jsem věděla, že na to stejně zase dojde...

Je to vážně trochu nepříjemný, ale zní to celkem uvěřitelně, že tedy opravdu nejsme nic než projev (existence?). Jednou se nějak spontánně projevila a zřejmě to probíhá stále a spustilo to tu řadu následných projevů (myšlenek, emocí...), která byla dovedená až k fyzickému projevu. Taková teorie obsahuje všechno včetně jakési evoluční teorie. Veškeré vědomí by pak bylo univerzální, vlastnost prostoru. Všechno by to nakonec mělo vést k nasbírání dostatečného množství zkušeností a poznání a uvědomění si té iluze.
Nemůžu říct, že bych to poznání úplně prožila, zatím je to spíš intelektuální konstrukt, ale smysl to dává.

Takže já dýchám, prostě už jsem ve stádiu, kdy se původní projev fyzicky projevil a tak dýchá, nemůže jinak.
Já slyším dtto, tak byl postupně vytvořen orgán přijímající signály určitého druhu.
Já si uvědomuji...samotný prostor je vědomý.
Já pozoruji dtto

Nemůžu se úplně odpoutat zejména od buddhistického výkladu, ale snažím se na to jít co nejvíc od sebe a pak se nevyhnutelně vracím k termínům typu "prostor je vědomý"...
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod nefernefer » stř 23. lis 2011 21:41:28

Goro píše:
nefernefer píše:No, ty bláho :). Pokud je ten experimnet pravdivý, úplně mě děsí případná zneužitelnost toho mechanismu.
Ale kdo tu iluzi vytváří? Kdo je to vědomí? Proč tu iluzi vytváří? Když jsem nerozhodná a na vědomé úrovni bojuju s tím, zda ano či ne, co se děje pak? Jsou moje minulé zkušenosti rozporuplné, nebo natolik vyvážené, že je těžké je vyhodnotit a najít odpověď (reakci)? Nebo je to jen neochota si v tu chvíli přiznat, jak se rozhodnu? Zdá se mi, že je to celé ještě složitější.


Není zajímavé kolik toho víme, když se místo někoho jiného zeptáme sami sebe? Kdo tu iluzi vytváří? Proč? Co se děje když jsi nerozhodná? Podívej se sama :).

Iluze vznikla prostě u nevědomosti. Důvod není, prostě k tomu došlo.
Když jsem nerozhodná, nejspíš nasbírané zkušenostoi nevedou k jednoznačné odpovědi.
Uživatelský avatar
nefernefer
 
Příspěvky: 17
Registrován: ned 20. lis 2011 23:01:09

Re: DUEL 4

Nový příspěvekod Goro » čtv 24. lis 2011 7:34:02

nefernefer píše:Je to vážně trochu nepříjemný, ale zní to celkem uvěřitelně, že tedy opravdu nejsme nic než projev (existence?). Jednou se nějak spontánně projevila a zřejmě to probíhá stále a spustilo to tu řadu následných projevů (myšlenek, emocí...), která byla dovedená až k fyzickému projevu. Taková teorie obsahuje všechno včetně jakési evoluční teorie. Veškeré vědomí by pak bylo univerzální, vlastnost prostoru. Všechno by to nakonec mělo vést k nasbírání dostatečného množství zkušeností a poznání a uvědomění si té iluze.
Nemůžu říct, že bych to poznání úplně prožila, zatím je to spíš intelektuální konstrukt, ale smysl to dává.


Nejsem si jistý, jestli si rozumíme, na co se ptám.

Takže já dýchám, prostě už jsem ve stádiu, kdy se původní projev fyzicky projevil a tak dýchá, nemůže jinak.
Já slyším dtto, tak byl postupně vytvořen orgán přijímající signály určitého druhu.
Já si uvědomuji...samotný prostor je vědomý.
Já pozoruji dtto


Opravdu si nejsem jistý, jestli si rozumíme. Otázka byla na pozorování toho, jak mysl označuje vše co se děje nálepkami. Vidíš stůl, v mysli se objeví slovo "stůl" a pojmenuje to, co vidíš. Úkolem bylo zkoumat, jestli tyto nálepky jsou vždy pravdivé. Příklad takové nepravdivé nálepky je, když říkáš myšlenky "Já dýchám", protože očividně to nejsi ty, kdo dýchá, ale je to složitý proces těla, ve kterém dochází k plnění plic vzduchem. Ten proces se můžeš pokusit silou vůle zadržet tím, že jazykem (zřejmě, nejsem doktor) na chvíli zablokuješ dýchací trubici, ale to neznamená, že bys to byla ty, kdo dýchá, kdo vědomě provádí každý nádech a výdech a dává pokyn plicím k roztahování a stahování. Takže ve skutečnosti to není tak, že ty dýcháš, ale mnohem spíš tělo dýchá, nebo zkrátka je tu proces dýchání. Jak je to u dalších činností?

říkáš já slyším - je ve skutečnosti někdo kdo poslouchá, nebo je jen slyšení?
říkáš já si uvědomuji - je ve skutečnosti někdo, kdo si uvědomuje, nebo je jen uvědomování?
říkáš já pozoruji - je ve skutečnosti někdo, kdo pozoruje, nebo je jen pozorování?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Další

Zpět na Goro

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník