Jak vidět, že já neexistuje?

[Petra]

Nehledám žádné loutky. Říkám, že lidé ve skutečnosti o ničem nerozhodují. Už po druhé říkáš, že se vidíš jako osobu.

Už jsem ti na to dávno odpověděla. Zato ty nezodpovídáš na mé otázky.

Ptal jsem se tě, co tím slovem konkrétně myslíš. Neodpověděla jsi. Takže znovu. Co konkrétně myslíš slovem osoba? Vlastnosti? Osobnost? Tělo? Myšlenky? Co konkrétně je to, čemu říkáš já?

Ničemu "já" neřikám, nýbrž jsem to "já", kdo něco říká.

Takže znovu.
Tvrdíš "já neexistuji" nebo "já neexistuje"? V druhém případě by mě zajímalo o jakém "já" vlastně mluvíš, když ne o sobě.

[Petra]

Na druhou stranu:
Když se někdo bez "já" cítí lépe, tak proč ne.

Nikdy jsem s tím, co pozoruji jako sebe - osobu, problém neměla.

[Goro]

Ničemu "já" neřikám, nýbrž jsem to "já", kdo něco říká.

Neděláš nic jiného, než že uhýbáš před mojí otázkou. Říkáš, že jsi ta, kdo něco říká. A já ti říkám popiš se. Popiš to, čemu říkáš já. Co to je? Jsem ten kdo tohle říká není dostatečný popis.

Takže znovu.
Tvrdíš "já neexistuji" nebo "já neexistuje"? V druhém případě by mě zajímalo o jakém "já" vlastně mluvíš, když ne o sobě.

Už jsem ti na tohle odpovídal - já neexistuje. Mluvím o tom, co nazýváš slovem já, když říkáš: Já tě nemám ráda, já tě miluju, já jsem jiná atd. Popiš, co tím slovem myslíš.

[Petra]

Neděláš nic jiného, než že uhýbáš před mojí otázkou.

Já? Já uhýbám? Takže víš, kdo jsem já. Vždyt o mně celou dobu mluvíš. Nebo si snad myslíš, že mluvíš s někým jiným než se mnou?
Jsem ta, o které si myslíš, že uhýbá před tvou otázkou. (Já) jsem, která (já) jsem.

Už jsem ti na tohle odpovídal - já neexistuje.

Ale já existuji.

Mluvím o tom, co nazýváš slovem já, když říkáš: Já tě nemám ráda, já tě miluju, já jsem jiná atd. Popiš, co tím slovem myslíš.

Sebe.
Jsem pozorovatel, pozorované i pozorování. Takže jsem i osoba, člověk, který právě něco píše. To všechno jsem já.

Na závěr ještě jedna otázka: Kdo tvrdí, že "já" neexistuje?

[Goro]

Já? Já uhýbám? Takže víš, kdo jsem já. Vždyt o mně celou dobu mluvíš. Nebo si snad myslíš, že mluvíš s někým jiným než se mnou?
Jsem ta, o které si myslíš, že uhýbá před tvou otázkou. (Já) jsem, která (já) jsem.
Ale já existuji.
Sebe.
Jsem pozorovatel, pozorované i pozorování. Takže jsem i osoba, člověk, který právě něco píše. To všechno jsem já.

Pořád dokola uhýbáš před otázkou. Cokoli jsi řekla, nepopisuje nijak to, čemu říkáš já. Říkáš mi v podstatě já jsem já, já jsem která jsem, já existuji - to jsou všechno jen prohlášení, já ale chci popis. Popiš mi, co je to já. Co je to já? Je to soubor věcí? Je to tělo? Je to osobnost? Jsou to myšlenky? Pocity? Všechno dohromady? Nestačí říct, že jsi osoba nebo člověk. Tyhle slova totiž zahrnují spoustu věcí, které určitě nejsi. Jsou to množiny věcí. Pokud bys měla být množina věcí, je nutné si uvědomit, že cokoli z té množiny věcí odstraníš a stále to budeš ty, ta odstraněná věc jsi nebyla ty. Tuhle metodu použij, a popiš mi, co přesně je já.

[Petra]

Pořád dokola uhýbáš před otázkou. Cokoli jsi řekla, nepopisuje nijak to, čemu říkáš já.

Popisuji to nejpřesněji, jak se dá. Ale ty to nechceš vidět, aby se ti nezvyklala tvoje pravda.

Tyhle slova totiž zahrnují spoustu věcí, které určitě nejsi.

Takže ty víš, co jsem já?

Jsou to množiny věcí. Pokud bys měla být množina věcí, je nutné si uvědomit, že cokoli z té množiny věcí odstraníš a stále to budeš ty, ta odstraněná věc jsi nebyla ty. Tuhle metodu použij, a popiš mi, co přesně je já.

Tvoje metoda je nesmyslná. Nejsem množina věcí, ale vědomí, ve kterém se všechny ty "věci" objevují.

Ale z tohohle:

Jestli to, čemu říkáš já, není jen iluze, která ve skutečnosti neexistuje. Když už v životě děláš téměř všechno pro já, když už skrz něj vnímáš svět, když už věříš, že to co obsahuje jsi opravdu ty, jestli je to opravdu tak. Jestli to náhodou není jen výplod fantazie, parazit, největší nepřítel.

jsem pochopila, že nemluvíš o "já", ale o tom, co se obvykle nazývá ego. Ego je opravdu parazit, který překrývá já a lidé by se ho měli co nejdříve zbavit.
Nemohla jsem tě dlouho pochopit, protože jsem se nikdy za ego nepokládala a pěkně ho hlídala, aby mi nepřerostlo přes hlavu. Proto vím jen z doslechu, že lidé, kteří se za ego dlouho pokládali a ono je dlouhá léta týralo, jsou ze začátku zmatení a trvá to nějakou dobu, než přijdou na to, kdo/co jsou opravdu.

[maros]

Ahoj Peťa!
Viedol som dosť podobnú diskusiu s Gorom na inspiruj.cz, i keď u mňa sa jednalo o boj za existenciu Ja s veľkým J/individualizovaný kúsok vedomia, ktorý v prostredí ducha ohraničenom telami duše sa vyvíja naprieč hmotnými ikarnáciami-fíha-no proste tak nejako/, ale ani tak som s Gorom nepohol. Tak som si prelustroval zopár známejších ľudí, ktorí zažili niečo také, ako opisuje Goro, a predstav si/a dosť to mnou otriaslo/, hovoria to isté. Na inspiruj som citoval Martu Jansen, ktorá je vlastne Češka, /takže nehrozí stret kultúr/, dám to i sem:

Spojení s učením Rameshe Balsekara vyvstalo jako hluboký souhlas s její vlastní dlouhodobou životní zkušeností, týkající se poznání, že lidská osobnost nevlastní žádnou svobodnou vůli.
Po přečtení vědeckého článku týkajícího se tématu "Svobodné vůle" došlo při pohledu z okna zcela znenadání k hlubokému proražení jejího osobního vědomí nepodmíněnou vertikální realitou. Tento čin Milosti vedl k jasnému vnitřnímu poznání, že Marta nikdy neexistovala jako individuální od Boha oddělená osobnost.

Tímto nemilosrdným a zdrcujícím poznáním se rozplynulo osobní já v nekonečném oceánu věčného Bytí - Vědomí. Ryzí Srdce její přirozenosti - Čisté Bytí za časem a prostorem vystalo napovrch.

Probuzením v Tady a Teď se navždy rozplynula otázka "Kdo jsem" a otázka svobodné vůle člověka. Jediná realita byla navždy odhalena.

VŠE, CO EXISTUJE JE BYTÍ-VĚDOMÍ

Čo povieš?

[Petra]

Ahoj Peťa!
Viedol som dosť podobnú diskusiu s Gorom na inspiruj.cz, i keď u mňa sa jednalo o boj za existenciu Ja s veľkým J/individualizovaný kúsok vedomia, ktorý v prostredí ducha ohraničenom telami duše sa vyvíja naprieč hmotnými ikarnáciami-fíha-no proste tak nejako/, ale ani tak som s Gorom nepohol. Tak som si prelustroval zopár známejších ľudí, ktorí zažili niečo také, ako opisuje Goro, a predstav si/a dosť to mnou otriaslo/, hovoria to isté. Na inspiruj som citoval Martu Jansen, ktorá je vlastne Češka, /takže nehrozí stret kultúr/, dám to i sem:

Spojení s učením Rameshe Balsekara vyvstalo jako hluboký souhlas s její vlastní dlouhodobou životní zkušeností, týkající se poznání, že lidská osobnost nevlastní žádnou svobodnou vůli.
Po přečtení vědeckého článku týkajícího se tématu "Svobodné vůle" došlo při pohledu z okna zcela znenadání k hlubokému proražení jejího osobního vědomí nepodmíněnou vertikální realitou. Tento čin Milosti vedl k jasnému vnitřnímu poznání, že Marta nikdy neexistovala jako individuální od Boha oddělená osobnost.

Tímto nemilosrdným a zdrcujícím poznáním se rozplynulo osobní já v nekonečném oceánu věčného Bytí - Vědomí. Ryzí Srdce její přirozenosti - Čisté Bytí za časem a prostorem vystalo napovrch.

Probuzením v Tady a Teď se navždy rozplynula otázka "Kdo jsem" a otázka svobodné vůle člověka. Jediná realita byla navždy odhalena.

VŠE, CO EXISTUJE JE BYTÍ-VĚDOMÍ

Čo povieš?

Pokud se vnímáš jen jako osoba, tak máš svobodnou vůli. Když víš, že jsi víc než osoba, tak se přestaneš konceptem "svobodná vůle" zabývat.


Z rozhovoru s R. Balsekarem:

Ja, vielmehr, ich würde sämtliche Frauen hier in Indien auffordern, die verheerenden Zustände zu ändern.»
«Ja, Inge, dann mach Emanzipationsarbeit, wenn es das ist, was du tun möchtest. Du hast den totalen freien Willen zu tun, was immer du meinst, du müsstest es in diesem Augenblick tun.»

(Inge:) Ano, ještě lépe, chtěla bych všechny ženy tady v Indií vyzvat, aby změnily ty katastrofální podmínky.
R. Balsekar: "Ano, Inge, tak dělej emancipační práci, když je to to, co bys chtěla dělat. Máš totální svobodnou vůli dělat to, o čem si myslíš, že bys v tomto okamžiku měla dělat."

http://www.spuren.ch/archiv/archiv_comm ... _0_65_0_C/

[Goro]

Pokud se vnímáš jen jako osoba, tak máš svobodnou vůli. Když víš, že jsi víc než osoba, tak se přestaneš konceptem "svobodná vůle" zabývat.

Můžeš se vnímat jak chceš, svobodnou vůli rozhodovat nebudeš mít nikdy. Můžeš ale mít iluzi svobodné vůle. Můžeš mít iluzi, že já existuje a rozhoduje o všem. To nepochybně.

[Petra]

Pokud se vnímáš jen jako osoba, tak máš svobodnou vůli. Když víš, že jsi víc než osoba, tak se přestaneš konceptem "svobodná vůle" zabývat.

Můžeš se vnímat jak chceš, svobodnou vůli rozhodovat nebudeš mít nikdy. Můžeš ale mít iluzi svobodné vůle. Můžeš mít iluzi, že já existuje a rozhoduje o všem. To nepochybně.

Nebudu ti brát iluze.

Ale vážně: Nemám potřebu nikomu můj pohled vnucovat. Ani by to nemělo smysl, protože se dá ziskat jen zkušeností poznání - naučit se nedá.
Stejně je nejdůležitější, aby se každý cítil se svým pohledem spokojený.

[nop]

...... Na inspiruj som citoval Martu Jansen, ktorá je vlastne Češka, /takže nehrozí stret kultúr/, dám to i sem:

Spojení s učením Rameshe Balsekara vyvstalo jako hluboký souhlas s její vlastní dlouhodobou životní zkušeností, týkající se poznání, že lidská osobnost nevlastní žádnou svobodnou vůli.
Po přečtení vědeckého článku týkajícího se tématu "Svobodné vůle" došlo při pohledu z okna zcela znenadání k hlubokému proražení jejího osobního vědomí nepodmíněnou vertikální realitou. Tento čin Milosti vedl k jasnému vnitřnímu poznání, že Marta nikdy neexistovala jako individuální od Boha oddělená osobnost.
Tímto nemilosrdným a zdrcujícím poznáním se rozplynulo osobní já v nekonečném oceánu věčného Bytí - Vědomí. Ryzí Srdce její přirozenosti - Čisté Bytí za časem a prostorem vystalo napovrch.
Probuzením v Tady a Teď se navždy rozplynula otázka "Kdo jsem" a otázka svobodné vůle člověka. Jediná realita byla navždy odhalena. VŠE, CO EXISTUJE JE BYTÍ-VĚDOMÍ

...

Co je na tom nemilosrdného nebo zdrcujícího? jsem podstatou totožný s Brahman, totožný s božstvím, to je osvobozující. Kdo tady byl zdrcený? není to přikrášleno od vyprávěče? (dodávám, souhlasný s Bohem, který je ale "nade mne", nikdy se nebudu zcela rovnat Bohu a nehrozí mi tudíž pád jako u Lucifera).
Mně pomalu lezlo toto poznání do vědomí a uznávám to už mnoho let. Nestalo se mi ale, že bych to zažil najednou (jako blesk), takže mne to nezdrtilo, ale naplňovalo souhlasem s božstvím krok po kroku (po krůčku). Ale měl bych něco udělat s větším pořádkem v životě. Být v souladu s Bohem a nemít světské věci v pořádku, to smrdí neklidem.

[Goro]

Nebudu ti brát iluze.

Prosím, vem mi mé iluze a ukaž mi jakou máš svobodnou vůli. Dokaž mi, že ve skutečnosti opravdu činíš rozhodnutí, aniž by se jednalo pouze o vyhodnocení předchozích zkušeností.

Stejně je nejdůležitější, aby se každý cítil se svým pohledem sppkojený.

No to určitě jsi - spokojená s tím, čemu věříš. Otázka je, jestli to čemu věříš je pravda.

[Petra]

Prosím, vem mi mé iluze a ukaž mi jakou máš svobodnou vůli. Dokaž mi, že ve skutečnosti opravdu činíš rozhodnutí, aniž by se jednalo pouze o vyhodnocení předchozích zkušeností.

Kdybych rozhodovala bez vyhodnocení předchozích zkušeností, tak bych byla idiot. Ale jsou i tací a podle toho jejich život vypadá.

No to určitě jsi - spokojená s tím, čemu věříš.

Nepotřebuji ničemu věřit.

Otázka je, jestli to čemu věříš je pravda.

To samé platí pro tebe.
Jsi ty se svojí pravdou spokojený? Jsi v míru se životem?

[Petra]

že já existuje a rozhoduje o všem. To nepochybně.

Trochu si to pořád pleteš: Já existuji, já rozhoduji...
A podle toho, jak chceš neustále prosadit svou, to vypadá na to, že už ti zase vládne ego - už ti zase přerůstá přes hlavu a ty to nevidíš.

[Goro]

že já existuje a rozhoduje o všem. To nepochybně.

Trochu si to pořád pleteš: Já existuji, já rozhoduji...
A podle toho, jak chceš neustále prosadit svou, to vypadá na to, že už ti zase vládne ego - už ti zase přerůstá přes hlavu a ty to nevidíš.

Vážně? Takže jsi vědomí, které rozhoduje? A já si myslel, že vědomí je jedno, co si dáš dneska k večeři, jestli guláš nebo svíčkovou. Ale ty mi tedy tvrdíš, že jsi vědomí, které rozhoduje? Proč tedy, jestli vědomí rozhoduje za každého, si každý dá k večeři něco jiného? Všichni by pak měli dělat to samé, ne? Nebo je šest miliard oddělených vědomí? Ale to by přeci neladilo s tím, že vědomí je jen jedno. Tak jak to je?

[Goro]

Kdybych rozhodovala bez vyhodnocení předchozích zkušeností, tak bych byla idiot. Ale jsou i tací a podle toho jejich život vypadá.

To je argument? Zamysli se nad tím, přečti si to znova a pak mi řekni, proč konkrétně to není pravda.

Nepotřebuji ničemu věřit.

Každopádně potřebuješ, když věříš, že máš svobodnou vůli.

Jsi ty se svojí pravdou spokojený? Jsi v míru se životem?

Předně to není moje pravda. Je to pravda, ať jsi s ní spokojená nebo ne.

[Petra]

Předně to není moje pravda.

To je fakt. Je to pravda tvého ega.

[Goro]

To je fakt. Je to pravda tvého ega.

Máš taky nějaký argument jako odpověď na moje poslední dva příspěvky? Nebo když jsi v koncích tak trousíš už jen takovýhle perly?

[maros]

Ahoj Goro!

Nebo je šest miliard oddělených vědomí? Ale to by přeci neladilo s tím, že vědomí je jen jedno. Tak jak to je?

Na inspiruj Lída dala takýto príklad pochopenia tej mojej reťaze ego-ja-Ja-vedomie:

Slunce ze sebe vyzařuje bezpočet paprsků, které dopadají na zem, každý z nich ozařuje jiné místečko. Paprsek - tzv. velké Já - je v podstatě totéž co Slunce, nelze ho od Slunce oddělit. Když sluneční paprsek dopadne na zem, třeba na kamínek, zčásti jakoby zapomene, čím skutečně je, a ztotožní se s ozařovaným kamínkem. Začne se považovat za kamínek a vzniká tak malé "já", které samo sebe vnímá jako něco skutečného a odlišného od sousedních slunečních paprsků, ozařujících jiné tvary.

Prepáč, že sa stále okolo toho motám, i keď si mi na inspiruj odpovedal jasne, ale keďže sa debata vedie i tu-a zdá sa, že i keď debatujú iní debatéri,- je to skoro o tom istom, takže ešte raz-nešlo by to pochopiť i takto z Tvojej pozície?
/z pozície toho, ktorý mal zážitok priameho vhľadu/

[Petra]

To je fakt. Je to pravda tvého ega.

Máš taky nějaký argument jako odpověď na moje poslední dva příspěvky?

S egem nemá cenu debatovat.