Josef píše:pred chvili jsem najednou zvedl ruce. nemuzu si vzpomenout ze by tomu predchazela myslenka "safra ted bych mel zvednout ruce..."
Ano .
kdyz stojim na prechodu a cekam na zelenou ... je tady myslenka ze chci prejit a dojit na druhou stranu, ale samotne prechazeni se deje samo. neni to soubor myslenek ... presun teziste-zatiz predni cast plosky preveho chodidal-pokrc koleno ... proste se to deje.
Ano.
ted jsem se skrabal na brade a premyslel o necem jinem. pohyb byl oddeleny od myslenky.
prave jsem si uvedomil ze si podpiram bradu. vubec si nemuzu vzpomenout ze bych delal zvedani ruky pod bradu. najednou jsem si vsiml ze je tu podeprena brada.
Je milióny takových "nechtěných" pohybů. Tělo je naučené dělat spoustu věcí. Přijde pocit hladu, myšlenka mám hlad a vzpomínka že v lednici je jídlo, tělo vstane a běží otevřít lednici. Taky tě krásně (dokonce i příborem) krmí, drbe, odhání komáry, brání v boji, atd. atd. atd. Často to bývá reakce na nějaký byť i nepatrný podnět, v šeré místnosti oči zahlédnou vypínač světla a ruka okamžitě rozsvítí apod. Spouštěčem jsou právě ale také myšlenky, či pocity. V euforii kope tělo do kamínků, nebo bere po třech schody...
muze tu byt myslenka o probihajicim pohybu, ale je to jako kdyz se divam na film a komentuji co vidim.
myslenka muze byt puvodcem pohybu (muze mu predchazet) ale neni ten kdo vykonava pohyb.
snazim se to zachytit nejakou myslenkou, ale vidim jen pohyb samotny. jakoby zadny hybatel nebyl, nebo ho nevidim. ne ... zadneho loutkare nevidim.
Ano, ale u těch méně podvědomých činností to můžeš vysledovat lépe. Myšlenky pohybům často předchází a pohyby na ně reagují.
snazim se to vymyslet, uvidet. kdo to dela? ale je to jako bych se uprene dival do tmy. do obrovskeho prostoru, kde nic neni. Nevim kdo to dela, nikoho nevidim.
je tady myslenka o delani ktere se bude dit, ale je to komentar k tomu co bude.
je tady myslenka o probihajicim delani cehokoliv, ale je to zase jen jako komentar k tomu co se deje.
je tady myslenka o delani ktere probehlo. ale zase je to komentar.
na minulosti a budoucnosti je krasne videt ze je to komentar k delani. je to komentar neceho co se prave ted nedeje.
v pritomnosti je to horsi, ale je taky videt ze jde o komentar neceho co prave probiha.
myslenka neni ten kdo vykonava delani.
jakoby delani bylo samo konatelem. smích se směje. pláč pláče. vztek se vzteká. delání se deje samo o sobe.
Haha, vztek se vzteká - skvěle. Vztek sám o sobě je tím pocitem vzteku. Není nutné další subjekt, který vztek cítí. Vztek sám je tím pocitem/cítěním vzteku. Slovy je to těžké vyjádřit. Dělání se děje samo - ANO. Jak je to s rozhodováním?
kdo jsem teda ja? k cemu jsem, kdyz vsechno se deje samo osobe? vsechno to konani ma ucel. jaky ucel mam ja?
jsem vubec, nebo si jen myslim ze jsem? jsem jen myslenka o sobe samem?
kdyz odpovim na to kdo sem pise odpovedi, popru tim sam sebe?
je tady nekdo kdo pise odpovedi?
kdo to ma strach z popreni sebe sama?
logicka dedukce ... neni li tady nikdo kdo dela smich a plac, tak tu neni ani nikdo kdo pise odpovedi. psani odpovedi je stejne delani jako smich a plac.
takze... psani odpovedi pise psani odpovedi. psani odpovedi se deje.
je to pes ktery dohnal vlastni ohanku.
Ano psaní odpovědi se děje. Na základě předchozích zkušeností, skutečností, myšlenek "měl bych odepsat", oči sledují monitor, myšlenky diktují co napsat a prsty píší na klávesnici.
4. Teď to bude těžší. Je čas zaměřit pozornost dovnitř. Došli jsme k tomu, že nejsi myšlenky, pocity, ani tělo a reakce. Je čas podívat se co zbylo. Když je pozornost zaměřena dovnitř, na místo, kde vždy bylo já předpokládáno, co je tam? Může pomoct zavřít oči a hledat v té tmě uvnitř. Jak to tam vypadá? Je tam někde já? Popiš to, jak nejlépe umíš.