Pro Josefa

Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » úte 31. črc 2012 18:32:19

Josef píše:Ahoj. Rad bych duel, protoze to co ziju uz neni k ziti.


Ahoj Josefe. Copak tě trápí?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » úte 31. črc 2012 20:27:09

ahoj Goro.
muj zivot je k posrani. i pres to ze jsem vyzkousel kde co. od oshovek, pres budhismus po balijsky shaking a mezi tim spoustu jineho, tak jsem nenasel zpusob jak OPRAVDU ZIT zivot. V nicem uz nenachazim uspokojeni. Jidlo, sex, dobry film, super zenska, velke zazitky z cehokoliv mi neprinaseji uspokojeni. a tyhle drogy funguji jako drogy. funguji cim dal tim min a je jich potreba cim dal vic. navic zdravi je rok od roku horsi a horsi. uz mam nameditovano ze bych musel byt 22x osviceny. ale nic.
pred casem jsem se ponoril do advaity a uchvatila mne. chvilema jsem neco ... neco citil. jakoby bych byl blizko. hodne blizko ... ale nic zase nic.
muj zivot stoji za hovno, ale nevzdavam to (coz je mozna skoda), ale pri vsi te posranosti si snazim rikat ... vsechno je tak jak je. trochu me to uklidni ale nepomuze natrvalo.
vim o co v advaite jde. muj rozum to vi. chci uvidet!! ukaz mi to prosim tak aby mi to bylo jasne.
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » úte 31. črc 2012 21:13:53

Josef píše:ahoj Goro.
muj zivot je k posrani. i pres to ze jsem vyzkousel kde co. od oshovek, pres budhismus po balijsky shaking a mezi tim spoustu jineho, tak jsem nenasel zpusob jak OPRAVDU ZIT zivot.


Nevím, jestli ti dokážu pomoci, ale na druhou stranu, za zkoušku asi nic nedáš.

vim o co v advaite jde. muj rozum to vi. chci uvidet!! ukaz mi to prosim tak aby mi to bylo jasne.


Jak říkám, nevím, jestli ti dokážu něco ukázat. Každopádně předem s ničím radši nepočítej. I kdyby se ti to povedlo, bude to ze začátku spíš zklamání. Ber to jako zajímavý experiment o hledání jedné pravdy.

Jestli jsi připraven začít, zkusíme první otázku. Nad otázkami se nesnaž moc přemýšlet, jen se podívej, jak to chodí a popiš to tak podrobně a detailně, jak to jen jde. Pokud nebudeš vědět, nehádej, stačí říct nevím.

1. Ovládáš myšlenky? Dokážeš předpovědět, co tě napadne za pět minut? Můžeš mít dvě myšlenky najednou? Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ? Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » úte 31. črc 2012 22:44:51

Jak říkám, nevím, jestli ti dokážu něco ukázat. Každopádně předem s ničím radši nepočítej. I kdyby se ti to povedlo, bude to ze začátku spíš zklamání. Ber to jako zajímavý experiment o hledání jedné pravdy.
Jestli jsi připraven začít, zkusíme první otázku. Nad otázkami se nesnaž moc přemýšlet, jen se podívej, jak to chodí a popiš to tak podrobně a detailně, jak to jen jde. Pokud nebudeš vědět, nehádej, stačí říct nevím.


priznavam ze jsem nervozni. takovy roztreseny. ale vim ze chci.

1. Ovládáš myšlenky?


Neovladám. prichazeji necekane. dokazou vytvorit cely film. a me z toho boli v zadech, nebo mam knedlik v krku, nebo mi busi srdce, nebo nemuzu spat ... v posledni dobe si uvedomuju kdyz to prijde. najednou je v me hlave predstava neceho co se nedeje a ani pak nestane. je to jako bych na to koukal v kine a zaroven to prozival. a je to tak opravdovy. a brzy to zase zmizi a pak prijde jina. kdybych je ovladal a mohl si vybrat tak si budu vybirat ty prijemne. na co by mi byly ty po kterych mi neni dobre? dobry je ze kdyz prijdou tak vzdycky zase odejdou. ten pocit opravdovosti je nekdy tak velky, jako by se ta myslenka/predstava opravdu dela.

Dokážeš předpovědět, co tě napadne za pět minut?


Urcite ne. protoze nekdy me napadaji hrozny kraviny. a nekdy jsou fakt hrozny. takovy maly peklo v hlave (ani ne maly). nedokazu ani rict odkud se objevuji ani kdy prijdou. je to mzik a z pohody je peklo. a ja jenom ziram a trpim.

Můžeš mít dvě myšlenky najednou?


nad timhle jsem uz premyslel a trochu to zkoumal. vzdycky je jenom jedna. dokazou se klidne stridat i vhrozne kratkych intervalech. ale najednou je v my hlave jenom jedna.

Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?


rekl bych ze nekdy zacnu o necem premyslet cilene. treba o tom co bude zitra v praci. ale ten zacatek. jak a proc se ta myslenka objevi. ten kratickej okamzik na uplnym zacatku jde mimo me. nejak se objevi samy. pisu o tom ale je to takovy zvlastni pocit. jako kdyz se neco v dalce mihne a ja tusim ze to tam bylo a mozna nebylo. takovy maly pohyb na zacatku, kterym to vsechno zacne. a film bezi.

Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?


jsou chvilky kdy to vypada jako bych byl ten hlas ale jsou chvilky kdy to prozivam a zaroven o tom premyslim, nebo spis pozoruju. ale spis premyslim. nebo si uvedomuju ze to prozivam. tak nejak neco mezi. ale stalo se mi i ze jsem zacal mluvit a bylo to jakobych nemluvil ja a ja pak i ziral co ze me lezlo. v dobrem i spatnem. tehdy to bylo pozorovani. jakobych byl ja vypnuty nebo prepnuty na koukani a nekdo jiny mluvil.
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » stř 01. srp 2012 6:32:33

Josef píše:Neovladám. prichazeji necekane. dokazou vytvorit cely film. a me z toho boli v zadech, nebo mam knedlik v krku, nebo mi busi srdce, nebo nemuzu spat ... v posledni dobe si uvedomuju kdyz to prijde. najednou je v me hlave predstava neceho co se nedeje a ani pak nestane. je to jako bych na to koukal v kine a zaroven to prozival. a je to tak opravdovy. a brzy to zase zmizi a pak prijde jina. kdybych je ovladal a mohl si vybrat tak si budu vybirat ty prijemne. na co by mi byly ty po kterych mi neni dobre? dobry je ze kdyz prijdou tak vzdycky zase odejdou. ten pocit opravdovosti je nekdy tak velky, jako by se ta myslenka/predstava opravdu dela.


Výborně.

Dokážeš předpovědět, co tě napadne za pět minut?


Urcite ne. protoze nekdy me napadaji hrozny kraviny. a nekdy jsou fakt hrozny. takovy maly peklo v hlave (ani ne maly). nedokazu ani rict odkud se objevuji ani kdy prijdou. je to mzik a z pohody je peklo. a ja jenom ziram a trpim.


Ano.

Můžeš mít dvě myšlenky najednou?


nad timhle jsem uz premyslel a trochu to zkoumal. vzdycky je jenom jedna. dokazou se klidne stridat i vhrozne kratkych intervalech. ale najednou je v my hlave jenom jedna.


Skvěle

Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?


rekl bych ze nekdy zacnu o necem premyslet cilene. treba o tom co bude zitra v praci. ale ten zacatek. jak a proc se ta myslenka objevi. ten kratickej okamzik na uplnym zacatku jde mimo me. nejak se objevi samy. pisu o tom ale je to takovy zvlastni pocit. jako kdyz se neco v dalce mihne a ja tusim ze to tam bylo a mozna nebylo. takovy maly pohyb na zacatku, kterym to vsechno zacne. a film bezi.


A není ten malý pohyb na začátku jen další myšlenka? Není ten impuls "teď budu přemýšlet o práci" jen první myšlenka v sérii?

Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?


jsou chvilky kdy to vypada jako bych byl ten hlas ale jsou chvilky kdy to prozivam a zaroven o tom premyslim, nebo spis pozoruju. ale spis premyslim. nebo si uvedomuju ze to prozivam. tak nejak neco mezi. ale stalo se mi i ze jsem zacal mluvit a bylo to jakobych nemluvil ja a ja pak i ziral co ze me lezlo. v dobrem i spatnem. tehdy to bylo pozorovani. jakobych byl ja vypnuty nebo prepnuty na koukani a nekdo jiny mluvil.


To je jen tím, že normálně jsi s myšlenkami ztotožněný a nenapadlo by tě je pozorovat. Když je pak začneš pozorovat, ztotožnění končí. Není to ale tak, že by jednou jsi tím hlasem byl a jindy ne. Jak je to tedy? Jsi ve skutečnosti tím hlasem, nebo jej jen posloucháš?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » stř 01. srp 2012 7:57:14

Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?


rekl bych ze nekdy zacnu o necem premyslet cilene. treba o tom co bude zitra v praci. ale ten zacatek. jak a proc se ta myslenka objevi. ten kratickej okamzik na uplnym zacatku jde mimo me. nejak se objevi samy. pisu o tom ale je to takovy zvlastni pocit. jako kdyz se neco v dalce mihne a ja tusim ze to tam bylo a mozna nebylo. takovy maly pohyb na zacatku, kterym to vsechno zacne. a film bezi.


A není ten malý pohyb na začátku jen další myšlenka? Není ten impuls "teď budu přemýšlet o práci" jen první myšlenka v sérii?


vlastne ano. je to myslenka o tom malym pohybu i kdyz letma. a napada me ze asi ani neni prvni. rikam si jestli to neni 40 let dlouhy retezec myslenek.
vsiml jsem si dnes ze kdyz zacnu myslenku pozorovat tak zmizi. ale vlastne je to spis tak ze o ni zacnu premyslet a tak jen jednu myslenku nahradim jinou. myslenka o praci je nahrazena myslenkou o myslence o praci. a pak myslenka o myslence o praci je nahrazena myslenkou o mizeni myslenky o myslence o praci.

Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?


jsou chvilky kdy to vypada jako bych byl ten hlas ale jsou chvilky kdy to prozivam a zaroven o tom premyslim, nebo spis pozoruju. ale spis premyslim. nebo si uvedomuju ze to prozivam. tak nejak neco mezi. ale stalo se mi i ze jsem zacal mluvit a bylo to jakobych nemluvil ja a ja pak i ziral co ze me lezlo. v dobrem i spatnem. tehdy to bylo pozorovani. jakobych byl ja vypnuty nebo prepnuty na koukani a nekdo jiny mluvil.


To je jen tím, že normálně jsi s myšlenkami ztotožněný a nenapadlo by tě je pozorovat. Když je pak začneš pozorovat, ztotožnění končí. Není to ale tak, že by jednou jsi tím hlasem byl a jindy ne. Jak je to tedy? Jsi ve skutečnosti tím hlasem, nebo jej jen posloucháš?


Ano. Nemuzu byt hlasem i pozorovatelem. existuji jen jednou. priklanim se k pozorovateli. zazitek pozorovani mam. i kdyz je vzacny. castejsi je premysleni o pozorovani. rekl bych ze kdyz se stane ze se deje pozorovani, tak se to deje samo od sebe. bez me vule. nemam na to vliv. a je to prijemne a uvolnujici. kdyz premyslim o pozorovani, tak je tam usili, napeti, stres. je to neprijemne a svazujici.

Jsem ten ktery posloucha. kdyz se oddelim tj. vsimnu si myslenky, tak je tady nejaka myslenka a nekdo kdo ji vidi. dva subjekty. pokud dojde k oddeleni tak jsem vzdy pozorovatel. pokud jsem ztotoznen tak bych rekl, ze jsem hlas. ale to pak tady neni nikdo kdo by rekl ze je ztotoznen a ze je hlas. takze tohle posouzeni delam tehdy kdyz jsem si vedom oddeleni od myslenky. rekl bych ze je to jako usnout a probudit se. neni otazka jestli jsem nebo nejsem myslenka. ale jen jestli jsem si vedom nebo nejsem oddeleni od myslenky. tj. jestli spim nebo jsem probuzeny.
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » stř 01. srp 2012 21:00:10

Josef píše:Ano. Nemuzu byt hlasem i pozorovatelem. existuji jen jednou. priklanim se k pozorovateli. zazitek pozorovani mam. i kdyz je vzacny. castejsi je premysleni o pozorovani. rekl bych ze kdyz se stane ze se deje pozorovani, tak se to deje samo od sebe. bez me vule. nemam na to vliv. a je to prijemne a uvolnujici. kdyz premyslim o pozorovani, tak je tam usili, napeti, stres. je to neprijemne a svazujici.

Jsem ten ktery posloucha. kdyz se oddelim tj. vsimnu si myslenky, tak je tady nejaka myslenka a nekdo kdo ji vidi. dva subjekty. pokud dojde k oddeleni tak jsem vzdy pozorovatel. pokud jsem ztotoznen tak bych rekl, ze jsem hlas. ale to pak tady neni nikdo kdo by rekl ze je ztotoznen a ze je hlas. takze tohle posouzeni delam tehdy kdyz jsem si vedom oddeleni od myslenky. rekl bych ze je to jako usnout a probudit se. neni otazka jestli jsem nebo nejsem myslenka. ale jen jestli jsem si vedom nebo nejsem oddeleni od myslenky. tj. jestli spim nebo jsem probuzeny.


Výborně, abych to shrnul, ačkoli se s myšlenkami většinu času ztotožňuješ, a pak se za ten hlas považuješ, ve skutečnosti myšlenky neovládáš, jen je vnímáš. Pokud již je tu iluze ovládání myšlenek, jsou to jen jiné myšlenky. Je to tak?

Pokud ano, zde je další otázka:
2. Jak je to s pocity? Co strach, smutek, radost, vztek, atd.? Jak vznikají? V návaznosti na co? Jsi ty některým z těch pocitů, nebo je jen vnímáš/cítíš?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » stř 01. srp 2012 21:49:49

Výborně, abych to shrnul, ačkoli se s myšlenkami většinu času ztotožňuješ, a pak se za ten hlas považuješ, ve skutečnosti myšlenky neovládáš, jen je vnímáš. Pokud již je tu iluze ovládání myšlenek, jsou to jen jiné myšlenky. Je to tak?


Ano. Jsou to jen myslenky o ovladani myslenek.

Pokud ano, zde je další otázka:
2. Jak je to s pocity? Co strach, smutek, radost, vztek, atd.? Jak vznikají? V návaznosti na co? Jsi ty některým z těch pocitů, nebo je jen vnímáš/cítíš?


rekl bych ze pocitum predchazi vzdy nejaka myslenka. smutna, vesela, desiva ... a pak jsem smutny, vesely ... nekdy je to uplne jasne. v hlave se objevi vzpominka a ja se ji pak smeju, nebo placu. jindy je to takovy zastreny a ja nedokazu rict proc se smeju nebo placu. ale vetsinou vim proc mam nejaky pocit.

Nedovedu si predstavit ze jsem pocit. protoze to bych tady chvilku byl a pak bych zanikl. zmizel. stejne jako se to deje s pocity. chviku jsem smutny a pak zase ne.smutek tu chvili je a pak neni ale ja zustavam.
a navic rikam jsem smutny a ne jsem smutek. takze... je tady nejaky pocit ... treba smutek a nekdo kdo ho zaziva ... ja. a pak ... jsem smutny.
ne, nejsem pocit a ano, pocity vnimam.
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » čtv 02. srp 2012 6:20:40

Dobře. Jde ti to výborně.

3. Jak je to s pohybem? Kdo hýbá tělem, jak to funguje? Pozoruj tělo. Na základě čeho se hýbá?

Kdo se směje? Mluví? Chodí, atd. atd. atd.?

Sleduj to a popisuj jak to funguje. Kdo sem píše odpovědi na moje otázky?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » čtv 02. srp 2012 8:02:02

3. Jak je to s pohybem? Kdo hýbá tělem, jak to funguje? Pozoruj tělo. Na základě čeho se hýbá?


pred chvili jsem najednou zvedl ruce. nemuzu si vzpomenout ze by tomu predchazela myslenka "safra ted bych mel zvednout ruce..."

kdyz stojim na prechodu a cekam na zelenou ... je tady myslenka ze chci prejit a dojit na druhou stranu, ale samotne prechazeni se deje samo. neni to soubor myslenek ... presun teziste-zatiz predni cast plosky preveho chodidal-pokrc koleno ... proste se to deje.

ted jsem se skrabal na brade a premyslel o necem jinem. pohyb byl oddeleny od myslenky.

prave jsem si uvedomil ze si podpiram bradu. vubec si nemuzu vzpomenout ze bych delal zvedani ruky pod bradu. najednou jsem si vsiml ze je tu podeprena brada.

muze tu byt myslenka o probihajicim pohybu, ale je to jako kdyz se divam na film a komentuji co vidim.

myslenka muze byt puvodcem pohybu (muze mu predchazet) ale neni ten kdo vykonava pohyb.

snazim se to zachytit nejakou myslenkou, ale vidim jen pohyb samotny. jakoby zadny hybatel nebyl, nebo ho nevidim. ne ... zadneho loutkare nevidim.


Kdo se směje? Mluví? Chodí, atd. atd. atd.?

Sleduj to a popisuj jak to funguje.

kdo dela smích, mluveni a chozeni?


snazim se to vymyslet, uvidet. kdo to dela? ale je to jako bych se uprene dival do tmy. do obrovskeho prostoru, kde nic neni. Nevim kdo to dela, nikoho nevidim.

je tady myslenka o delani ktere se bude dit, ale je to komentar k tomu co bude.

je tady myslenka o probihajicim delani cehokoliv, ale je to zase jen jako komentar k tomu co se deje.

je tady myslenka o delani ktere probehlo. ale zase je to komentar.

na minulosti a budoucnosti je krasne videt ze je to komentar k delani. je to komentar neceho co se prave ted nedeje.
v pritomnosti je to horsi, ale je taky videt ze jde o komentar neceho co prave probiha.

myslenka neni ten kdo vykonava delani.

jakoby delani bylo samo konatelem. smích se směje. pláč pláče. vztek se vzteká. delání se deje samo o sobe.


Kdo sem píše odpovědi na moje otázky?


kdo jsem teda ja? k cemu jsem, kdyz vsechno se deje samo osobe? vsechno to konani ma ucel. jaky ucel mam ja?
jsem vubec, nebo si jen myslim ze jsem? jsem jen myslenka o sobe samem?

kdyz odpovim na to kdo sem pise odpovedi, popru tim sam sebe?
je tady nekdo kdo pise odpovedi?
kdo to ma strach z popreni sebe sama?

logicka dedukce ... neni li tady nikdo kdo dela smich a plac, tak tu neni ani nikdo kdo pise odpovedi. psani odpovedi je stejne delani jako smich a plac.

takze... psani odpovedi pise psani odpovedi. psani odpovedi se deje.
je to pes ktery dohnal vlastni ohanku.
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » čtv 02. srp 2012 20:35:42

Josef píše:pred chvili jsem najednou zvedl ruce. nemuzu si vzpomenout ze by tomu predchazela myslenka "safra ted bych mel zvednout ruce..."


Ano :D.

kdyz stojim na prechodu a cekam na zelenou ... je tady myslenka ze chci prejit a dojit na druhou stranu, ale samotne prechazeni se deje samo. neni to soubor myslenek ... presun teziste-zatiz predni cast plosky preveho chodidal-pokrc koleno ... proste se to deje.


Ano.

ted jsem se skrabal na brade a premyslel o necem jinem. pohyb byl oddeleny od myslenky.
prave jsem si uvedomil ze si podpiram bradu. vubec si nemuzu vzpomenout ze bych delal zvedani ruky pod bradu. najednou jsem si vsiml ze je tu podeprena brada.


Je milióny takových "nechtěných" pohybů. Tělo je naučené dělat spoustu věcí. Přijde pocit hladu, myšlenka mám hlad a vzpomínka že v lednici je jídlo, tělo vstane a běží otevřít lednici. Taky tě krásně (dokonce i příborem) krmí, drbe, odhání komáry, brání v boji, atd. atd. atd. :) Často to bývá reakce na nějaký byť i nepatrný podnět, v šeré místnosti oči zahlédnou vypínač světla a ruka okamžitě rozsvítí apod. Spouštěčem jsou právě ale také myšlenky, či pocity. V euforii kope tělo do kamínků, nebo bere po třech schody...

muze tu byt myslenka o probihajicim pohybu, ale je to jako kdyz se divam na film a komentuji co vidim.
myslenka muze byt puvodcem pohybu (muze mu predchazet) ale neni ten kdo vykonava pohyb.
snazim se to zachytit nejakou myslenkou, ale vidim jen pohyb samotny. jakoby zadny hybatel nebyl, nebo ho nevidim. ne ... zadneho loutkare nevidim.


Ano, ale u těch méně podvědomých činností to můžeš vysledovat lépe. Myšlenky pohybům často předchází a pohyby na ně reagují.

snazim se to vymyslet, uvidet. kdo to dela? ale je to jako bych se uprene dival do tmy. do obrovskeho prostoru, kde nic neni. Nevim kdo to dela, nikoho nevidim.
je tady myslenka o delani ktere se bude dit, ale je to komentar k tomu co bude.
je tady myslenka o probihajicim delani cehokoliv, ale je to zase jen jako komentar k tomu co se deje.
je tady myslenka o delani ktere probehlo. ale zase je to komentar.
na minulosti a budoucnosti je krasne videt ze je to komentar k delani. je to komentar neceho co se prave ted nedeje.
v pritomnosti je to horsi, ale je taky videt ze jde o komentar neceho co prave probiha.
myslenka neni ten kdo vykonava delani.
jakoby delani bylo samo konatelem. smích se směje. pláč pláče. vztek se vzteká. delání se deje samo o sobe.


Haha, vztek se vzteká - skvěle. Vztek sám o sobě je tím pocitem vzteku. Není nutné další subjekt, který vztek cítí. Vztek sám je tím pocitem/cítěním vzteku. Slovy je to těžké vyjádřit. Dělání se děje samo - ANO. Jak je to s rozhodováním?

kdo jsem teda ja? k cemu jsem, kdyz vsechno se deje samo osobe? vsechno to konani ma ucel. jaky ucel mam ja?
jsem vubec, nebo si jen myslim ze jsem? jsem jen myslenka o sobe samem?
kdyz odpovim na to kdo sem pise odpovedi, popru tim sam sebe?
je tady nekdo kdo pise odpovedi?
kdo to ma strach z popreni sebe sama?
logicka dedukce ... neni li tady nikdo kdo dela smich a plac, tak tu neni ani nikdo kdo pise odpovedi. psani odpovedi je stejne delani jako smich a plac.
takze... psani odpovedi pise psani odpovedi. psani odpovedi se deje.
je to pes ktery dohnal vlastni ohanku.


Ano psaní odpovědi se děje. Na základě předchozích zkušeností, skutečností, myšlenek "měl bych odepsat", oči sledují monitor, myšlenky diktují co napsat a prsty píší na klávesnici.

4. Teď to bude těžší. Je čas zaměřit pozornost dovnitř. Došli jsme k tomu, že nejsi myšlenky, pocity, ani tělo a reakce. Je čas podívat se co zbylo. Když je pozornost zaměřena dovnitř, na místo, kde vždy bylo já předpokládáno, co je tam? Může pomoct zavřít oči a hledat v té tmě uvnitř. Jak to tam vypadá? Je tam někde já? Popiš to, jak nejlépe umíš.
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » pát 03. srp 2012 6:14:31

Haha, vztek se vzteká - skvěle. Vztek sám o sobě je tím pocitem vzteku. Není nutné další subjekt, který vztek cítí. Vztek sám je tím pocitem/cítěním vzteku. Slovy je to těžké vyjádřit. Dělání se děje samo - ANO. Jak je to s rozhodováním?


Normálně bych rekl "rozhodl jsem se" tj. je tady nekdo kdo provadi rozhodovani. ale to same bych rekl o vzteku a presto ... vztek se deje. pak tedy logicky se i rozhodovani musi dit samo o sobe.

rozhoduji se ... tj. neco analyzuji. premyslim o tom. a potom neco provedu. nasleduje delani. rozhodovani se, je opet soubor myslenek. rozhodovani se je jen slovo pro myslenku.

otazka je ... je tady nekdo kdo se rozhoduje? hur se to tady uchopuje. logicky na zaklade toho co jsem vydedukoval drive i rozhodovani se rozhoduje. proste se deje, aniz by tady byl nekdo kdo by to delalal.

takze ... dela nekdo rozhodovani? jsou chvile kdy nedokazu presne rict proc jsem neco udelal. tj. nevim proc jsem se tak rozhodl. presto k rozhodovani doslo.

velmi casto mam pocit ze v dobe rozhodovani je uz vlastne rozhodnuto a ja se jen snazim vse objektivizovat. ospravedlnit ze to udelam. je to vlastne jen premysleni o tom co uz je rozhodnuto.

je tady vubec moment rozhodnuti? nebo se delani vynori a provede delani? otazka rozhodovani je spjata s tim jestli je tady nekdo kdo provadi rozhodovani.
pokud reknu ze rozhodovani probiha samo o sobe tak popru i sebe sama. je to vlastne vtip. ja rozhoduje o tom jestli existuje. vecer jsem byl tak rozhozeny ze jsem nemohl spat. ted uz chapu proc.
je to paradox, ze ktereho mi vari mozek.

spravna otazka je ... je tady nekdo kdo provadi rozodovani?
jeste lepsi otazka je ... je tady nekdo kdo tohle pise? Existuji?


4. Teď to bude těžší. Je čas zaměřit pozornost dovnitř. Došli jsme k tomu, že nejsi myšlenky, pocity, ani tělo a reakce. Je čas podívat se co zbylo. Když je pozornost zaměřena dovnitř, na místo, kde vždy bylo já předpokládáno, co je tam? Může pomoct zavřít oči a hledat v té tmě uvnitř. Jak to tam vypadá? Je tam někde já? Popiš to, jak nejlépe umíš.


kdysi davno kdyz jsem prisel na tento svet jsem si nemyslel nic. nevedel jsem ze mam ruce, nohy, hlavu, mozek, ze je einstein, dane. nevedel jsem nic. nevedel jsem ani ze jsem. jen jsem existoval. pak se objevila mama a rekla "ahoj Josefe" a tak to zaclo. zacali na me davat takove ty male zluty nalepky ... Josef, hlava, ruka ... a opakovali to tak dlouho az jsem tomu uveril. takze me ja, ma identifikace je soubor cizich nalepek, myslenek. nic z toho neni meho.

kdyz budu mluvit o tom co vidim ... tma, prazdno, ticho. jakoby dira po necem co tam pred tim bylo. nebo co jsem si myslel ze tam bylo. jako kdyz jdu na pousti za fatamorganou a pak konecne prijdu na misto kde mela byt a ona tam neni. neni tam nic.

citim se zmateny a roztreseny. tady neco melo byt!!

kdo koho vlastne hleda? muze ja najit sebe samo?
je tady nekdo kdo provadi hledani?
je to jako bych se snazil zahlednout v te tme pred sebou sebe sameho.

ne "ja" tam nevidim.

jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.

ja ... neni ... :D
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » pát 03. srp 2012 20:22:00

Josef píše:Normálně bych rekl "rozhodl jsem se" tj. je tady nekdo kdo provadi rozhodovani. ale to same bych rekl o vzteku a presto ... vztek se deje. pak tedy logicky se i rozhodovani musi dit samo o sobe.

rozhoduji se ... tj. neco analyzuji. premyslim o tom. a potom neco provedu. nasleduje delani. rozhodovani se, je opet soubor myslenek. rozhodovani se je jen slovo pro myslenku.

otazka je ... je tady nekdo kdo se rozhoduje? hur se to tady uchopuje. logicky na zaklade toho co jsem vydedukoval drive i rozhodovani se rozhoduje. proste se deje, aniz by tady byl nekdo kdo by to delalal.

takze ... dela nekdo rozhodovani? jsou chvile kdy nedokazu presne rict proc jsem neco udelal. tj. nevim proc jsem se tak rozhodl. presto k rozhodovani doslo.

velmi casto mam pocit ze v dobe rozhodovani je uz vlastne rozhodnuto a ja se jen snazim vse objektivizovat. ospravedlnit ze to udelam. je to vlastne jen premysleni o tom co uz je rozhodnuto.

je tady vubec moment rozhodnuti? nebo se delani vynori a provede delani? otazka rozhodovani je spjata s tim jestli je tady nekdo kdo provadi rozhodovani.
pokud reknu ze rozhodovani probiha samo o sobe tak popru i sebe sama. je to vlastne vtip. ja rozhoduje o tom jestli existuje. vecer jsem byl tak rozhozeny ze jsem nemohl spat. ted uz chapu proc.
je to paradox, ze ktereho mi vari mozek.


"Rozhodování" se děje. Otázka je, kdo rozhoduje. Může to být také tak, že rozhodování je jen vyhodnocení předchozích zkušeností? Viz http://krutapravda.wordpress.com/2011/0 ... ozhodnuti/


jeste lepsi otazka je ... je tady nekdo kdo tohle pise? Existuji?

kdysi davno kdyz jsem prisel na tento svet jsem si nemyslel nic. nevedel jsem ze mam ruce, nohy, hlavu, mozek, ze je einstein, dane. nevedel jsem nic. nevedel jsem ani ze jsem. jen jsem existoval. pak se objevila mama a rekla "ahoj Josefe" a tak to zaclo. zacali na me davat takove ty male zluty nalepky ... Josef, hlava, ruka ... a opakovali to tak dlouho az jsem tomu uveril. takze me ja, ma identifikace je soubor cizich nalepek, myslenek. nic z toho neni meho.

kdyz budu mluvit o tom co vidim ... tma, prazdno, ticho. jakoby dira po necem co tam pred tim bylo. nebo co jsem si myslel ze tam bylo. jako kdyz jdu na pousti za fatamorganou a pak konecne prijdu na misto kde mela byt a ona tam neni. neni tam nic.


Výborně

citim se zmateny a roztreseny. tady neco melo byt!!

kdo koho vlastne hleda? muze ja najit sebe samo?
je tady nekdo kdo provadi hledani?
je to jako bych se snazil zahlednout v te tme pred sebou sebe sameho.


Ber to tak, že je tu vědomí, je tu pozornost, nicméně ty nejsi ani jedno z toho.

ne "ja" tam nevidim.

jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.

ja ... neni ... :D


Výborně. Jsi si tím naprosto jistý? Pokud ano, tady jsou poslední otázky:

Existuje tedy já, kdekoli a v jakékoli podobě? Existovalo někdy?

Detailně popiš, co iluze já je a jak vzniká a funguje.

Jaký je pocit to vidět?

Jak bys to popsal někomu, kdo o tom nikdy neslyšel?

Co byl přelomový moment?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » sob 04. srp 2012 7:42:04

"Rozhodování" se děje. Otázka je, kdo rozhoduje. Může to být také tak, že rozhodování je jen vyhodnocení předchozích zkušeností? Viz http://krutapravda.wordpress.com/2011/0 ... ozhodnuti/


Ano rozumim. kdysi jsem videl dokument o manipulaci. dvema navrharum zadali vytvoreni loga pro novou spolecnost. ti dva si mysleli ze je to opravdu zakazka firmy. manipulator pred tim zalepil do obalky popis toho co vytvori. chlapici meli v urcity den prijet do firmy a zacit tam na logu pracovat. manipulator po jejich ceste do firmy rozmistil ruzne graficke obrazce (medved, slovo láska, andel ...) do vylohy, na bilboard ... navrhari prijeli do firmy a vytvorili navrh z toho co podvedome i vedome cestou do prace zahledli, coz bylo stejne jako to v obalce. takze ano ... rozdovani je na zaklade minulych zkusenosti a to vsech. inspirace je jen jinak nazvane rozhodovani.


ne "ja" tam nevidim.

jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.

ja ... neni ... :D



Výborně. Jsi si tím naprosto jistý? Pokud ano, tady jsou poslední otázky:


je to jakobych otevrel zavreny suplik o kterem jsem si cely zivot myslel, ze jsou v nem ponozky. ted koukam na prazdny otevreny suplik. jsem z toho poradne paf a citim smutek ale zaroven zvlastni klid.
koukam na to prazdno v tom supliku a uklidnuje mne to. ani nemuzu rict ze uklidnuje ... je tu klid. jsem nekde kde je klid.
ano jsem si jisty ze suplik je prazdny.

Existuje tedy já, kdekoli a v jakékoli podobě? Existovalo někdy?


uz neni kde hledat. suplik je jedine misto kde jsem myslel ze ponozky jsou. to vim jiste.
na jednu stranu je to frustrujici. takovou dlouhou dobu jsem hledal neco co neni. trapil se tim. touzil po tom. spousta casu a spousta energie. spusta penez. spousta slz.
na druhou stranu je to uleva. uz nemusim hledat. proto ten klid. usili hledani skoncilo. napada me ze je to spis tak ze usili a hledani je tu dal. jen ten kdo usiloval, hledal, plakal, byl z toho unaveny najednou neni.

suplik byl vzdy prazdny. zadne ponozky v nem nikdy nebyly. to vim jiste.
ja je, jako kdyz namalujes obraz bananu. je to jen obraz bananu. neni opravdovy, nejde ho ochutnat. ale muzu po nem touzit. predstavovat si jak ho jim, predstavovat si jeho chut. pak ale prijde dest a obraz bananu je pryc. opravdovy banan na obrazu nikdy nebyl.


Detailně popiš, co iluze já je a jak vzniká a funguje.


iluze ja je soubor myslenek o fyzickem tele. je to spousta malych ztotozneni se s myslenkami tech co jsou kolem o fyzickem tele. je to jako by se banan dival na namalovany obraz bananu pred sebou a myslel si ze je to on. ztotozneni je tak hluboke a velke ze na obraze muze byt klidne i soustruh a banan si bude myslet ze je to on a ze jeho ucelem je vydavat skripavy zvuk a obrabet kusy zeleza.

iluze ja zacina narozenim. tehdy se poprve nekdo nakloni nad mimco a rekne. "ten je krasny". a uz to jede. pak uz se objevuji na tom malem telicku dalsi a dalsi nalepky. spousta z nich se tam lepi opakovane. mozek to vsechno tridi a vytváří obraz. treba soustruhu.

ucelem iluze ja je byt obrazem. zobrazovat. byt objektem. ovsem ke sve existenci potrebuje subjekt ... nekoho kdo kouka. subjekt a koukani vlastne vytvari obraz. ve chvili kdy zmizi subjekt ... koukatel. zmizi i objekt ... obraz.
ve chvili kdy dojde k uvideni ze subjekt a objekt jsou totozni, zmizi primarni dualita.

ted mne napada ze obraz vlastne nikdy nezmizi. porad bude nekdo kdo si bude o me neco myslet. to co se ztrati je ztotozneni se s obrazem. ci spise neni tady nikdo kdo by se ztotoznoval.


Jaký je pocit to vidět?


je to pocit "aha". tak takhle to je. jako kdyz vyresim nejaky matematicky problem.

pocit že něco skončilo. klid. jako kdyz otevru dvere projdu jimi, stojim v nich a koukam do nekonecneho prostoru. pripomina mi to zive ticho. nekonecne zive a nekonecne tiche.
zaroven se kdykoliv muzu otocit a vejit zpet do domu, ale dvere uz nejsou. misto nich je dira ve zdi a ta tam bude navzdy protoze vim ze tam je a vim co je za ni.

trochu smutek, ale ten se pomalu vytraci.

uleva. jako kdyz dlouho nekomu hlidam dite a ono se ted vrati domu. trochu smutek a hodne uleva.

zaroven je mi to cely jedno.


Jak bys to popsal někomu, kdo o tom nikdy neslyšel?


Kdo jsi? Popiš se.
dal. povidej dal kdo jsi.
no jeste dal. vic. kdo jsi?
jeste a jeste. kdo jsi?

kdo ti rekl ze to jsi ty?
kdo ti rekl ze se jmenujes prave takhle?
jmenuj je vsechny.

proc na tom seznamu nejsi ty?

takze nekdo namaloval tvuj obraz a rekl ti ze jsi to ty.
co se stane kdyz obraz shori?
co zbude?


Co byl přelomový moment?


kdyz jsem se obratil do sebe abych hledal sve ja. nejdriv tam byla tma. nic. ale ja zaroven premyslel o "ja" tak se v tom prazdnym prostoru objevil prostor ve kterem neco chybelo. dira. a to byl ten moment. ten pocit si pamatuju hodne jasne. jakoby se zastavil cas. a ja na to ziral. s otevrenou pusou. ty ponozky v tom supliku nejsou. zbyla jen vzpominka. to je ten prazdny prostor co po "ja" zbyl.

nejistota ... je to opravdu ono? tohle? to neni mozne!!

o hodinu pozdeji ... uprostred ulice ... tak tohle je ono? tohle? prave tohle? a sakra! a zase jsem ziral.

zklamani ... tohle jsem necekal. jsem porad stejny. stejnej previt. stejne nemoci. stejne zlozvyky. nic se nezmenilo. vlastne jakoby se ani nic nestalo.

obycejnost ... je to uplne obycejny. nic zvlastniho. zadna extaze. zadne ohnostroje a gejziry.

jistota ... jistota je. hodne pomalu se prohlubuje.

Co bude dal Goro?


Ber to tak, že je tu vědomí, je tu pozornost, nicméně ty nejsi ani jedno z toho.


proc me Goro porad napada otazka kdo teda jsem, kdyz nejsem ani vedomi ani pozornost?
proc je tady porad touha po ucelnosti?
proc je tu porad nekdo kdo touzi po ucelnosti?
proc mam porad pochybnosti a zaroven jistotu?
jsou to jen tendence?

nebo moje iluze ja, ten nejvetsi iluzionista ze vsech, pripravil tohle cele divadlo, aby zabranil prohlednuti ze neni?
jak mam poznat jak to je?
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » sob 04. srp 2012 17:36:01

Josef píše:je to jakobych otevrel zavreny suplik o kterem jsem si cely zivot myslel, ze jsou v nem ponozky. ted koukam na prazdny otevreny suplik. jsem z toho poradne paf a citim smutek ale zaroven zvlastni klid.
koukam na to prazdno v tom supliku a uklidnuje mne to. ani nemuzu rict ze uklidnuje ... je tu klid. jsem nekde kde je klid.
ano jsem si jisty ze suplik je prazdny.
uz neni kde hledat. suplik je jedine misto kde jsem myslel ze ponozky jsou. to vim jiste.
na jednu stranu je to frustrujici. takovou dlouhou dobu jsem hledal neco co neni. trapil se tim. touzil po tom. spousta casu a spousta energie. spusta penez. spousta slz.
na druhou stranu je to uleva. uz nemusim hledat. proto ten klid. usili hledani skoncilo. napada me ze je to spis tak ze usili a hledani je tu dal. jen ten kdo usiloval, hledal, plakal, byl z toho unaveny najednou neni.
ve chvili kdy dojde k uvideni ze subjekt a objekt jsou totozni, zmizi primarni dualita.


Skvěle.

proc me Goro porad napada otazka kdo teda jsem, kdyz nejsem ani vedomi ani pozornost?
proc je tady porad touha po ucelnosti?
proc je tu porad nekdo kdo touzi po ucelnosti?
proc mam porad pochybnosti a zaroven jistotu?
jsou to jen tendence?

nebo moje iluze ja, ten nejvetsi iluzionista ze vsech, pripravil tohle cele divadlo, aby zabranil prohlednuti ze neni?
jak mam poznat jak to je?


Myšlenky přichází a odchází. Pochyby také. Nic to neznamená. Nemusíš si ani říkat, že není kdo by měl mýt pochyby. Stačí neztotožňovat se s nimi. Tohle je prostě hlas, který slyším, neříkám to já. Vím, že občas napovídá lež. Taky kdykoli budeš mít pochyby, stačí se přesvědčit - znovu se podívat, jestli existuje já. Teď už to uvidíš vždycky.

Co bude dal Goro?


Ohledně vidění neexistence já je hotovo. Teď je čas trochu se rozkoukat :).

Pozoruj všechno, co se děje, všechny procesy. Sleduj jak to funguje, sleduj myšlenky, emoce, reakce, sleduj běžné činnosti. Účelem je pozorovat nový svět fungující zcela bez já. Přicházej na to, jak vše uvnitř (myšlenky, reakce, pocity, tělo) na sebe navazuje, spolupracuje, funguje a vykonává veškeré potřebné činnosti.

Sleduj ostatní jak o já bojují, jak jej prezentují, jak dělají cokoli aby si tu iluzi udrželi a vylepšili. Všimni si, že i když víš, že já neexistuje, myšlenky na to nereagují a stále hovoří o já, stále přichází stejné myšlenkové pochody, které dřív sloužili pouze pro udržení té iluze. Teď však je při pozornosti toto prohlédnuto a tyto zažité reakce, repetitivní myšlenky, to vše začíná zvolna odpadat. Sleduj pocity, kdy přicházejí, co je spouští.

Věnuj pozornost věcem, jako jsou výčitky z minulosti, pocity neúspěchu, špatné vztahy s bližními, hledej příčinu toho - stále však měj na paměti, že cokoli se stalo se tak stát muselo, neměl jsi na výběr, není kdo by rozhodoval. Vše je výsledkem předchozích událostí, volby jsou výsledkem předchozích zkušeností, vše směřuje k tomuhle jedinému okamžiku. K tady a teď. Podívej se i na svůj dosavadní život, zkoumej, jak jsi se snažil dělat všechno pro tu iluzi já, hledej příčiny v chování i velkých rozhodnutích. Není ale účelem to odsuzovat, naopak oceň vše, co se stalo, jako nezbytné.

Prozatím bych ti doporučil odložit na chvíli všechna velká "rozhodnutí", než se v tom naučíš trochu chodit. Jakmile budeš připraven, bude čas na nové objevování, tentokrát onoho pravého JÁ.
Zjistíš, že ačkoli nejsi ničím, paradoxně jsi zcela vším. Tady je pár odkazů:
http://www.headless.org/
http://kiloby.com/writings.php?offset=0 ... er_page=66
http://www.oslikuv.net/skola/main.htm
http://lidskezvire.blogspot.cz/
http://www.advaita.cz/page/100.aktuality/

Pokud budeš mít na mě jakékoli dotazy, neváhej mi napsat. Sem, nebo na goorroo@email.cz
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » sob 04. srp 2012 20:59:19

vostalpetr píše:Ahoj Josefe a Goro,
omlouvám se za rušení,
snad to nebude vadit,

jen jsem se chtěl Gora zeptat,
jak probíhá u něj to uvědomování mimo tělo
o němž jsme si povídali před delším časem
jestli to nějak dále pokračuje

když tak klidně můžeš odpověd soukromou zprávou

Díky za odpověd
a mějte se oba hezky
a jiné podobné třeskyplesky....


ahoj.
zasadni mi prijde, ze tady neni nikdo kdo by si neco uvedomoval.
ani nikdo kdo by byl mimo telo.

vystiznejsi je spis uvideni nez uvedomeni.

to mi tak prislo na mysl.

Josef
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » ned 05. srp 2012 7:32:25

vostalpetr píše:Děkuji Josefe,
já jsem se sice ptal Gora,
nebot před pár měsíci popisoval stavy rozšiřujícího se vědomí,
a tak mě to zajímalo, co nového...

ale i to co píšeš je velmi dobré,
ale já vám do toho nechci moc vstupovat,
nebot ukecanost je mé druhé já.... :D


ty mas dve ja? no to te potes. :D
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod konec zvonec » ned 05. srp 2012 7:50:06

tyyy joooo Goro, to je fakt, fakt jinyyyy. :confused:

dneska v noci jsem moc nespal. vsechny ty myslenky a predstavy ... jak kdybych byl v kine. nebo spis jak kdybych byl kino a vsechno se to ve mne promitalo.

ja .... neni ... :yeah:

diky Goro ... za vsechno. :)
konec zvonec
 
Příspěvky: 588
Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

Re: Pro Josefa

Nový příspěvekod Goro » ned 05. srp 2012 8:42:24

vostalpetr píše:Ahoj Josefe a Goro,
omlouvám se za rušení,
snad to nebude vadit,

jen jsem se chtěl Gora zeptat,
jak probíhá u něj to uvědomování mimo tělo
o němž jsme si povídali před delším časem
jestli to nějak dále pokračuje

když tak klidně můžeš odpověd soukromou zprávou

Díky za odpověd
a mějte se oba hezky
a jiné podobné třeskyplesky....


Ahoj vostalpetre, přesně si už nevybavuji, o čem jsme přesně mluvili, a co jsem říkal. Každopádně to nevidím tak, že by probíhalo uvědomování mimo tělo. Tělo je pouze součást vědomí, nicméně vědomí obsahuje všechno, co v něm je, zároveň nic kromě něj neexistuje - i když v rámci vědomí někdo říká, že např. měsíc je na noční obloze i když není ve vědomí, je to jen tvrzení, pro které není žádný důkaz.
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03


Zpět na Goro

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků