Poradna zdarma

Návštěvník píše:Znáš to, Bůh sedí na zábradlí, klimbá nohama a čeká na to, až uděláš krok a poznáme se

Hele, právě jsi sdělil/a místnímu fóru, že jsi Bůh.
To ti to trvalo, přiznat, že jsi už zcela spasený/á a že tu jen tak z nudy spasuješ zbytek pozemské populace.

http://www.youtube.com/watch?feature=pl ... 0mPzBtbjE#!

http://jlswbs.files.wordpress.com/2009/04/sgholvedo.pdf
Stanislav Grof - Holotropní vědomí

Goro, prosímtě pročítal jsem si tvůj blog... a někde v diskuzi jsem tam našel:

maily jsou výtvorem mysli a na klávesnici je naťukalo několik prstů. Ani mysl ani prsty nejsou já.

Představa „já” se mění zkušenostmi, prožitky, přáními, touhami, zkrátka rozšířenými obzory. Já v dětství bylo jiné než v pubertě, v dospělosti a ve stáří. Podle toho, jak se vyvíjí naše osobnost, vzdělání, myšlení atd.

No něco na tom je, ale přece bych jen argumentoval, a byl bych rád, kdyby jsi mi mé argumenty zotpověděl.

Jak může být to co si právě myslím, nebo vymýšlím být výtvorem čistě jen mysli, aniž bych za tím stál já? Ať píši email, nebo vymýšlím jak ztrávím odpoledne... kde bych chtěl být za pět let... apodobně. - Zkus mi prosím vyvrátit, že to nejsem já.

myslím,že goro už tu není
..................

Goro tu dlouho nebyl, ale může mít u svého fóra nakliknuté sledování.
Jinak ovšem Leone si můžeme pošpitat o tom kdo myslí, když myslíš, že myslíš i jinde.

Leon píše:Goro, prosímtě pročítal jsem si tvůj blog... a někde v diskuzi jsem tam našel:

maily jsou výtvorem mysli a na klávesnici je naťukalo několik prstů. Ani mysl ani prsty nejsou já.

Představa „já” se mění zkušenostmi, prožitky, přáními, touhami, zkrátka rozšířenými obzory. Já v dětství bylo jiné než v pubertě, v dospělosti a ve stáří. Podle toho, jak se vyvíjí naše osobnost, vzdělání, myšlení atd.

No něco na tom je, ale přece bych jen argumentoval, a byl bych rád, kdyby jsi mi mé argumenty zotpověděl.

Jak může být to co si právě myslím, nebo vymýšlím být výtvorem čistě jen mysli, aniž bych za tím stál já? Ať píši email, nebo vymýšlím jak ztrávím odpoledne... kde bych chtěl být za pět let... apodobně. - Zkus mi prosím vyvrátit, že to nejsem já.

Ikdyž tu goro neni tak to neznamená že nemůžem odpovědět za něj ne

Myslim že goro měl na mysli že když píšeš na klávesnici tak jsou to prsty co se hýbou po klávesnic a tím vzniká text. Prsty i klávesnice tedy existují. Takže říkáš píšu ale neni to pravda protože to vzinká tím pohybem prstů. Takže pokud nejseš prstama tak to nepíšeš ty. Takže to co existuje jako já je jen mentální koncept protože jednou jsou to prsty a jindy třeba něco co tráví odpoledne za pět let atd...

víš,nedá se nijak dokázat,že já není,a nedá se nijak dokázat,že já je...

samozřejmě argumentovat--at už pro nebo proti se dá něúrekom..
..........................

Ovšem kromě možnosti argumentovat tak či tak (jak píše Teonik) je tu také možnost se přímo podívat, jak to je.
Goro jednu takovou možnost nabízel.
Jinou možností je položit si otázku "kdo jsem?"
Nebo zkoumat pocit/myšlenku já jsem - odkud pramení.

podívat se přímo....pěkná nabídka

a čím jako se přímo budu dívat?

ničím jiným,než zas svou myslí,svým já...

nikdy nepřídu na to,čím se dívám,dokud nepohnu podstatně s otázkou:kdo sem?

v tom s Ros plně souhlasím

.........................

teonik píše:podívat se přímo....pěkná nabídka

a čím jako se přímo budu dívat?

ničím jiným,než zas svou myslí,svým já...

To je námět na zkoumání, hned v dalším pořadí. Pokud něco zkoumám-pozoruju, tak tedy čím to pozoruju? A lze toto také pozorovat?
To takové zkoumání může leccos kolem "kdo jsem objasnit.

nikdy nepřídu na to,čím se dívám,dokud nepohnu podstatně s otázkou:kdo sem?

v tom s Ros plně souhlasím

.........................

Já jsem to sice takto neformulovala, já to zkoumání toho "kdo se dívá" vidím jako návodný krok (takto navádí Mooji) k zjištění kdo jsem.

kdo se dívá,kdo myslí,kdo spí,kdo se zdá,kdo to píše,kdo se rodí,kdo umírá....kdo to tady je,kdo to vše vnímá,tvoří,prožívá...nonstop dotazování

a mám-li štěstí---i nonstop odpovídání


........................

teonik píše:víš,nedá se nijak dokázat,že já není,a nedá se nijak dokázat,že já je...

samozřejmě argumentovat--at už pro nebo proti se dá něúrekom..
..........................

To je jednoduchý když napíšeš co to já je tak tim vyvrátíš že neexistuje.

Jenže ať tim já označíš cokoliv vždy je to pouze představa skrz kterou přistupuješ k světu. Vždy existuje jen objekt u kterého más na mysli že to jsi ty. Tady nejde o to hádat se jestli jsi malé velké tlusté tenké já nebo jestli je třeba židle je víc existující než duše když je fyzická ale o to že to slovo já v lidském uvažování vytváří ztotožnění s mentální představou. tak si každej díky já myslí o sobě kdoví co neni.

jj

o co tady de?

o to,aby si každý zprvu myslel,kdo ví,co není..

a pak možná přišel na to,že si to jen myslel..

........................

PánBů píše:To je jednoduchý když napíšeš co to já je tak tim vyvrátíš že neexistuje.

Jenže ať tim já označíš cokoliv vždy je to pouze představa skrz kterou přistupuješ k světu

čili

pořád se tak znovuvytváří představa čehosi, vnímajícího sebe jako nějaké separátní "já"

ahoj pátrači, stopaři a hledači.

je to už skoro rok co jsem "prodělal" (to zní jako prodělat chřipku ) DUEL s Gorem.
teď s odstupem času všechno vypadá jinak. (jak jinak že? )
takže tady je pár postřehů...
trochu si věci porovnám v hlavě a třeba to někomu v něčem pomůže.

- duel skončil uviděním něčeho zcela zřejmého, obyčejného, všedního a to tím ... že "já" je myšlenka, iluze, představa, která se pořád mění, pulzuje, nabírá neuvěřitelných (nebo spíš uvěřitelných) podob.
- uvidění je zvláštní věc ... není to pochopení rozumem (když nad tím přemýšlím, tak vlastně nevím co to vlastně je) ... ale jakési pochopení rozumem z toho plyne.
- uvidění u mne nevedlo k onomu tolik lákavému ... osvobození, vstoupení za mysl, obrácení se do zdroje, utichnutí myšlenek ... ale otevřela se cesta k tomu všemu.
- zábavné je, že knížky které jsem nemohl číst a myšlenky kterým jsem v nich nerozuměl, jakoby vystoupily z mlhy. bylo to příjemné zjištění.
- ztotožnění s myšlenkami neskončilo ... pravdou je že už mne tolik neprudí a ne všechny mne vtahují do své hry. ... nicméně přesto všechno ... to trvá.
- čím dál tím častěji se stává, že ... uvidím myšlenku jak se vynořuje (bůh ví odkud ) ... vidím jí ... vím že je to myšlenka .... vím že to nejsem já (intelektuálně) ... a to jí ubere na síle ... nemá ten správný druh pozornosti (nevědomé ztotožnění) ... nemá životabudič. ... odchází tak odkud přišla.
- úsilí o ... lepší život ... klid ... ticho ... nalezení ... toho co jsem ... pak taky ... toho co jsem ... a ještě ... toho co jsem ... neustalo ... což je někdy k posrání a někdy blaženost.
- cesta se postupně zúžila a teď je v podstatě monotematická ... cesta s názvem ... kdo jsem? ... kdo jsem opravdu? ...
- odpadly otázky ... proč se mi to proboha děje? ... proč zrovna já? ... za co mě bůh trestá? ... v čemž je jistá úleva.
- když mi na konci duelu Goro napsal ... že ... mě teď čeká doba zkoumání a poznávání jak myšlenka "já" funguje a manifestuje se a říká si o pozornost ... moc jsem tomu nerozuměl ... postupem času se to vyjasnilo.
- a ... když mi na konci duelu Goro napsal ... že ... mě teď čeká doba zkoumání a poznávání ... toho co jsem opravdu ... tak tomu jsem nerozuměl vůbec ... i to se vyjasňuje.
- ujasnil jsem si co chci ... poznat čím opravdu jsem ...
- pochopil jsem že ... poznat čím jsem je jediný klíč ke svobodě ... nikdo to za mě neudělá ... nikdo mě tam nedovede ... poslední krok musím udělat sám ... že mé úsilí povede ke konci usilování ... že život se žije sám od sebe ... a že celé to napětí v mysli i v těle vzniká tím, že je zde myšlenka ... jakéhosi já ... která má (nebo či spíše chce mít) ... to co se děje samo do sebe ... pod kontrolou ... což je nemožné.
- všiml jsem si že ... před lety představa rozpuštění "já" ... byla ... stresující ... nepředstavitelná ... děsivá ... rovná konci existence ... a teď se na to svým způsobem těším.

tak to je vše .... budiž vám to k něčemu nebo ničemu ... stejně na tom konec konců nesejde.

PS: stalo to za to Goro.