OTÁZKY A ODPOVĚDI

[teonik]

jj

o co tady de?

o to,aby si každý zprvu myslel,kdo ví,co není..

a pak možná přišel na to,že si to jen myslel..

........................

[Návštěvník]

To je jednoduchý když napíšeš co to já je tak tim vyvrátíš že neexistuje.

Jenže ať tim já označíš cokoliv vždy je to pouze představa skrz kterou přistupuješ k světu

čili

pořád se tak znovuvytváří představa čehosi, vnímajícího sebe jako nějaké separátní "já"

[konec zvonec]

ahoj pátrači, stopaři a hledači.

je to už skoro rok co jsem "prodělal" (to zní jako prodělat chřipku ) DUEL s Gorem.
teď s odstupem času všechno vypadá jinak. (jak jinak že? )
takže tady je pár postřehů...
trochu si věci porovnám v hlavě a třeba to někomu v něčem pomůže.

- duel skončil uviděním něčeho zcela zřejmého, obyčejného, všedního a to tím ... že "já" je myšlenka, iluze, představa, která se pořád mění, pulzuje, nabírá neuvěřitelných (nebo spíš uvěřitelných) podob.
- uvidění je zvláštní věc ... není to pochopení rozumem (když nad tím přemýšlím, tak vlastně nevím co to vlastně je) ... ale jakési pochopení rozumem z toho plyne.
- uvidění u mne nevedlo k onomu tolik lákavému ... osvobození, vstoupení za mysl, obrácení se do zdroje, utichnutí myšlenek ... ale otevřela se cesta k tomu všemu.
- zábavné je, že knížky které jsem nemohl číst a myšlenky kterým jsem v nich nerozuměl, jakoby vystoupily z mlhy. bylo to příjemné zjištění.
- ztotožnění s myšlenkami neskončilo ... pravdou je že už mne tolik neprudí a ne všechny mne vtahují do své hry. ... nicméně přesto všechno ... to trvá.
- čím dál tím častěji se stává, že ... uvidím myšlenku jak se vynořuje (bůh ví odkud ) ... vidím jí ... vím že je to myšlenka .... vím že to nejsem já (intelektuálně) ... a to jí ubere na síle ... nemá ten správný druh pozornosti (nevědomé ztotožnění) ... nemá životabudič. ... odchází tak odkud přišla.
- úsilí o ... lepší život ... klid ... ticho ... nalezení ... toho co jsem ... pak taky ... toho co jsem ... a ještě ... toho co jsem ... neustalo ... což je někdy k posrání a někdy blaženost.
- cesta se postupně zúžila a teď je v podstatě monotematická ... cesta s názvem ... kdo jsem? ... kdo jsem opravdu? ...
- odpadly otázky ... proč se mi to proboha děje? ... proč zrovna já? ... za co mě bůh trestá? ... v čemž je jistá úleva.
- když mi na konci duelu Goro napsal ... že ... mě teď čeká doba zkoumání a poznávání jak myšlenka "já" funguje a manifestuje se a říká si o pozornost ... moc jsem tomu nerozuměl ... postupem času se to vyjasnilo.
- a ... když mi na konci duelu Goro napsal ... že ... mě teď čeká doba zkoumání a poznávání ... toho co jsem opravdu ... tak tomu jsem nerozuměl vůbec ... i to se vyjasňuje.
- ujasnil jsem si co chci ... poznat čím opravdu jsem ...
- pochopil jsem že ... poznat čím jsem je jediný klíč ke svobodě ... nikdo to za mě neudělá ... nikdo mě tam nedovede ... poslední krok musím udělat sám ... že mé úsilí povede ke konci usilování ... že život se žije sám od sebe ... a že celé to napětí v mysli i v těle vzniká tím, že je zde myšlenka ... jakéhosi já ... která má (nebo či spíše chce mít) ... to co se děje samo do sebe ... pod kontrolou ... což je nemožné.
- všiml jsem si že ... před lety představa rozpuštění "já" ... byla ... stresující ... nepředstavitelná ... děsivá ... rovná konci existence ... a teď se na to svým způsobem těším.

tak to je vše .... budiž vám to k něčemu nebo ničemu ... stejně na tom konec konců nesejde.

PS: stalo to za to Goro.