OTÁZKY A ODPOVĚDI

[rosada]

Promiň ale nějak nenacházím v tvém poslední příspěvku souvislost s předchozí debatou.

jedině, kdyby si tím jáčkem myslela, osobnost / jednotku tělo mysl. Já jsem si plně vědoma své osobnosti, těla mysli (i se všemi sklony, vzpomínkami, touhami- to ale nejsem já. V jisté slova smyslu tedy ano. Pro tento svět jsem já jen tělo-mysl.
Tak jako Hamlet je na jevišti Hamletem a nemůže najednou začít vykřikovat, že je Novák a že předevčírem byl Richard III.
Možná dokonce ta hra je správně odehraná právě když si Hamlet nevzpomíná, kdo je doopravdy.

Tady se však snažíme rozehrát hru na pravdu: Kdo jsem? - ale doopravdy, když odložím všechny role, co zbyde. Kdo ty role obléká a odkládá?

[Návštěvník]

Pořád ta potřeba té osobní důležitosti, že.
Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.
Ty schopnosti různé, ale i stavy, vidění barev, slyšení atd. se objevují jako vedlejší efekt cesty - práce s myslí, její pročišťování, zaměřování se na nějaký objekt (např. i na Boha, Pravdu, Světlo), meditace, kontemplace, zpěvy manter atd.
Ustrnout na ni, či dokonce je rozvíjet, stavět na nich a od nich odvozovat svou (vyjímečnou) hodnotu není nic neobvyklého. Ukazuje to ale na charakter duše ještě málo zralé, která touží po vyjímečnosti, moci více, než po čemkoli jiném. Bůh, Pravda samotná zůstává zatím ve stínu její žádosti být vyjímečná.

[Návštěvník]

Pořád ta potřeba té osobní důležitosti, že.
Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.
Ty schopnosti různé, ale i stavy, vidění barev, slyšení atd. se objevují jako vedlejší efekt cesty - práce s myslí, její pročišťování, zaměřování se na nějaký objekt (např. i na Boha, Pravdu, Světlo), meditace, kontemplace, zpěvy manter atd.
Ustrnout na ni, či dokonce je rozvíjet, stavět na nich a od nich odvozovat svou (vyjímečnou) hodnotu není nic neobvyklého. Ukazuje to ale na charakter duše ještě málo zralé, která touží po vyjímečnosti, moci více, než po čemkoli jiném. Bůh, Pravda samotná zůstává zatím ve stínu její žádosti být vyjímečná.

To bylo pro Já je (jak příhodný nick) :-)

[návštěvník N]

Ty schopnosti různé, ale i stavy, vidění barev, slyšení atd. se objevují jako vedlejší efekt cesty - práce s myslí, její pročišťování, zaměřování se na nějaký objekt (např. i na Boha, Pravdu, Světlo), meditace, kontemplace, zpěvy manter atd.
Ustrnout na ni, či dokonce je rozvíjet, stavět na nich a od nich odvozovat svou (vyjímečnou) hodnotu není nic neobvyklého. Ukazuje to ale na charakter duše ještě málo zralé, která touží po vyjímečnosti, moci více, než po čemkoli jiném. Bůh, Pravda samotná zůstává zatím ve stínu její žádosti být vyjímečná.

Když se kdysi žáci ptali mistra Rámakrišny na sihhis, odpověděl jim: "Dívejte se na ně jako na výkaly padlé ženy." Je to doslovný výrok, cituje ho kultivovaný Romain Roland ve své knize - Rámakrišnově životopise.

Rámakrišna byl prostý člověk bez vzdělání a nešel pro slova daleko, neabsolvoval školy, kde se učí kultivovanému vyjadřování.

Jeho výrok se dá zpochybnit, jako cokoliv, anebo se zamyslet, proč tak důrazně varoval před ulpěním na silách jako je jasnovidnost a pod.

[Já je]

Tady se však snažíme rozehrát hru na pravdu: Kdo jsem? - ale doopravdy, když odložím všechny role, co zbyde. Kdo ty role obléká a odkládá?

Z které vrstvy Vědomí chceš svědectví o tom, Kdo jsem?

Jsem třeba ten kousek Vědomí, uvázlý v jednom těle a díky tomu, že se s ním ztotožnil, ho dokáže jakžtakž používat.
Ale jsem třeba i tvým kouskem Vědomí, nebo Vědomím všeho a všech, najednou - ale v této vrstvě vnímání dostává ten můj kousek vědomí na frak, protože je tím zahlceno, dochází ke zkreslení, uvědomuje si pak jen to, že čas neexistuje, všechny pocity ostatních já splývají do nekonečné Blaženosti, pocitů, že jsem vším a všude.
..

[Návštěvník]

Tady se však snažíme rozehrát hru na pravdu: Kdo jsem? - ale doopravdy, když odložím všechny role, co zbyde. Kdo ty role obléká a odkládá?

Z které vrstvy Vědomí chceš svědectví o tom, Kdo jsem?

Jsem třeba ten kousek Vědomí, uvázlý v jednom těle a díky tomu, že se s ním ztotožnil, ho dokáže jakžtakž používat.
Ale jsem třeba i tvým kouskem Vědomí, nebo Vědomím všeho a všech, najednou - ale v této vrstvě vnímání dostává ten můj kousek vědomí na frak, protože je tím zahlceno, dochází ke zkreslení, uvědomuje si pak jen to, že čas neexistuje, všechny pocity ostatních já splývají do nekonečné Blaženosti, pocitů, že jsem vším a všude.
..

Tady by se šikla ta palice. :-)

[Já je]

Pořád ta potřeba té osobní důležitosti, že.
Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.
Ty schopnosti různé, ale i stavy, vidění barev, slyšení atd. se objevují jako vedlejší efekt cesty - práce s myslí, její pročišťování, zaměřování se na nějaký objekt (např. i na Boha, Pravdu, Světlo), meditace, kontemplace, zpěvy manter atd.
Ustrnout na ni, či dokonce je rozvíjet, stavět na nich a od nich odvozovat svou (vyjímečnou) hodnotu není nic neobvyklého. Ukazuje to ale na charakter duše ještě málo zralé, která touží po vyjímečnosti, moci více, než po čemkoli jiném. Bůh, Pravda samotná zůstává zatím ve stínu její žádosti být vyjímečná.

Cesty k duchovnu mohou být všelijaké - to je už snad každému známo.
A tyto cesty se otevírají za různých okolností. Někdy se třeba záblesky siddhi otevírají dříve, než třeba vhledy Atmanu a pod.
Velmi často to vidím kolem sebe. Pak takto "postižení" tápou, neví kde zístat další informace o tom, co se jim přihodilo.
A místo duchovní mistry, navštěvují lékaře, psychiatry, kteří jim však nedokážou pomoci. Mohou jim jen třeba říct, že až na ten jejich problém, jsou jinak úplně zdraví. A nebo je nacpat silnými prášky, aby se tak nechtěné projevy siddhi ztlumily, zmizely, prostě vědomí postiženého utlumit.
A takových lidí se objevuje stále více a více. Proto je nutno mlivit nejen o Bohu, ale i o těch projevech psychických sil, siddhi, s kterými současná věda a i lékařství, odmítá počítat, tvrdí, že nic takového neexistuje.

[Návštěvník]

Mluvit o tom ano, ne na nich stavět svou hodnotu... resp. pocit vlastní hodnoty.

Jak už bylo psáno výše.

Hele, ten výrok "výkaly padlé ženy" je docela přesný, neníliž pravda :-)

[Já je]

Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.

Zdá se, že sice o to prosila, ale jaksi jí nebylo vyhověno.

[Návštěvník]

Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.

Zdá se, že sice o to prosila, ale jaksi jí nebylo vyhověno.

I ty vševěde. Ty víš asi všechno, jak to ta Míla měla.
Nech sidhi spát, ony nechají spát tebe, ale když musíš, tak musíš, ale nezapomeň: kdo s čím zachází, s tím také schází :-)

[Já je]

Mluvit o tom ano, ne na nich stavět svou hodnotu... resp. pocit vlastní hodnoty.

Jak už bylo psáno výše.

Hele, ten výrok "výkaly padlé ženy" je docela přesný, neníliž pravda :-)

[Návštěvník N]

Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.

Zdá se, že sice o to prosila, ale jaksi jí nebylo vyhověno.

Tím, že o to s plnou opravdovostí poprosila, se jich úplně vzdala. Pokud se tu a tam objevily i potom (stávalo se to jen výjimečně), nevnímala je už jako svoje schopnosti. Bylo to dění jako každé jiné.

[Návštěvník]

Mimosmyslové vnímání, které příroda umožňuje, je jen rozšířené smyslové vnímání.

Kdyby najednou začali vidět barevně ti příslušníci zvířecí říše, kteří vidí jen černobíle, taky by možná měli pocit, že mají nějaké nadpozemské a mimořádné schopnosti.

[Já je]

Bylo to dění jako každé jiné.

A tady někdo píše o něčem jiném?
Mám za to, že píšu jen o tom dění jako každé jiné.
Ne o něčem vyžádaném, velice chtěném - třeba o velikém chtění býti s Bohem zajedno a o neochotě pro to cokoli udělat.

[Návštěvník]

Bylo to dění jako každé jiné.

A tady někdo píše o něčem jiném?
Mám za to, že píšu jen o tom dění jako každé jiné.
Ne o něčem vyžádaném, velice chtěném - třeba o velikém chtění býti s Bohem zajedno a o neochotě pro to cokoli udělat.

Kdo vidí barevně a vnímá to jako samozřejmost, nemá potřebu na to zavádět řeč.

[Návštěvník]

Míla Tomášová prosila Boha, aby od ní odňal všechny "vyjímečné schopnosti", tedy i jasnovidnost, protože věděla, že by ji mohly od Něj, od Boha na delší dobu vzdálit. Hledala, toužila jen po Něm,po Bohu, po ničem jiném, nejméně po nějakých schopnostech osoby.

Zdá se, že sice o to prosila, ale jaksi jí nebylo vyhověno.

Tím, že o to s plnou opravdovostí poprosila, se jich úplně vzdala. Pokud se tu a tam objevily i potom (stávalo se to jen výjimečně), nevnímala je už jako svoje schopnosti. Bylo to dění jako každé jiné.

Lzde odevzdat, jako např. v tomto krásném příběhu zralé duše, i tyto vyjímečné (pro někoho a ceněné) schopnosti:

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=125&t=1866&p=20542#p20542

[Návštěvník]

Bylo to dění jako každé jiné.

A tady někdo píše o něčem jiném?
Mám za to, že píšu jen o tom dění jako každé jiné.
Ne o něčem vyžádaném, velice chtěném - třeba o velikém chtění býti s Bohem zajedno a o neochotě pro to cokoli udělat.

Kdo vidí barevně a vnímá to jako samozřejmost, nemá potřebu na to zavádět řeč.

Bať bať.

[Já je]

Mimosmyslové vnímání, které příroda umožňuje, je jen rozšířené smyslové vnímání.

Kdyby najednou začali vidět barevně ti příslušníci zvířecí říše, kteří vidí jen černobíle, taky by možná měli pocit, že mají nějaké nadpozemské a mimořádné schopnosti.

Jsou i zvířata, co mimosmyslové vnímání mezi sebou běžně používají. Třeba kočky, psi. Jen mají velikou smůlu, jejich páníčkové na jejich způsob komunikace málokdy reagují, tak na ně musí občas mňouknout nebo zaštěkat.

[Návštěvník]

Mimosmyslové vnímání, které příroda umožňuje, je jen rozšířené smyslové vnímání.

Kdyby najednou začali vidět barevně ti příslušníci zvířecí říše, kteří vidí jen černobíle, taky by možná měli pocit, že mají nějaké nadpozemské a mimořádné schopnosti.

Jsou i zvířata, co mimosmyslové vnímání mezi sebou běžně používají. Třeba kočky, psi. Jen mají velikou smůlu, jejich páníčkové na jejich způsob komunikace málokdy reagují, tak na ně musí občas mňouknout nebo zaštěkat.

Ano. A krom červených, žlutých a zelených jablek jsou i jablka s barvou promíchanou a také chutnají jako jablka.

[Já je]

Já je, nikoli, že já neexistuje.
Kdy já neexistovalo, tak by se jáčka tady, v bahně poradny zdarma, nikdy nemohla tak nádherně utkávat, hádat se, rvát si navzájem vlasy, strhávat druhému zablácené tričko, pokládat jedno druhé na lopatky.