Goro píše:Btw: Mluvíš na mě, nebo na Dana?
Mluvím s já v tobě a v Danovi.
S nějakou zombie bez já, se nebavím, stejně jako se nebavím s počítačem, s televizí, s videem.
Goro píše:Btw: Mluvíš na mě, nebo na Dana?
Návštěvník píše:Goro píše:Btw: Mluvíš na mě, nebo na Dana?
Mluvím s já v tobě a v Danovi.
S nějakou zombie bez já, se nebavím, stejně jako se nebavím s počítačem, s televizí, s videem.
Goro píše:Fajn, říkáš hlouposti, ale dám ti šanci. Řekni svůj finální totální argument. Pojď do toho a konečně mi dokaž, že nějaké já existuje. POJĎ NA TO! Poslední šance!
Návštěvník píše:Vše kolem je totiž jedno jediné velké JÁ - vědomí Univerza. Naprosto všude. Jen ale v "živém těle" o sobě dává sám sobě více najevo, jako to já, které marně hledáš. Teprve až se v klidu zastavíš a zastavíš tok myšlenek, emocí i citů, tak se ti podaří to já zahlédnout v čisté průzračné podobě, v podobě svítícího JÁ Univerza. A snad jednou tě to Univerzum vezme na milost a nechá ten tvůj kousek "já" splynout s kolektivním JÁ, tehdy zjistiš, jak to s tím já vlastně je.
Ono totiž to tvé já existuje, neustále si ho modeluješ podle svých monetální chutí, závislostí, upnutostí k něčemu, tvé city a vášně neustále formují tvé já. když se jimi řídíš, je tvé já naprosto skutečné.
Teprve, když umlčíš to, čím to tvé já neustále modeluješ, když uvnitř ztichneš, pak teprve tvé já se může projevovat jako JÁ, jako čistě neumazané JÁ.
Ale dokud dáváš přednost vnějšímu světu před vnitřním, tak to máš marné, nikdy se svého já nemůžeš oprostit, odložit ho, protože ho pořád opečováváš, krmíš, podporuješ ho v existenci.
A když jednou se přece jen tzv. na chvíli svého já zbavíš, tak to znamená, že pocítíš propojení se všemi živými tvory. Do té doby, dokud jsi od nich izolovaný, tak uvnitř tebe kraluje tvé já, nikoli tvé JÁ.
Jo - a živý tvor je nejen člověk, zvíře, rostlina, ufoun, ale i samotné Univerzum - všichni jsou uprostřed sebe stejné podstaty. Všichni jsou JÁ, já.
I to já v tobě je vlastně JÁ, dovoluje ti vydovádět se ve hmotě, používat hmotné tělo a komunikovat s jinými já ve hmotě.
V té nejnižší rovině připouštíš existenci jiných já, jako máš ty.
když jednou se přece jen tzv. na chvíli svého já zbavíš, tak to znamená, že pocítíš propojení se všemi živými tvory.
Návštěvník píše:když jednou se přece jen tzv. na chvíli svého já zbavíš, tak to znamená, že pocítíš propojení se všemi živými tvory.
Zkusíš odpovědět aspoň na tohle?
Návštěvník píše:Děkuju.To hodně vysvětluje.
Návštěvník píše:Jasně. Jednou ti to dojde.
Zatím si uživej
Pocit propojení tu může být, já ale rozhodně nic necítí.
Jarda Malej píše:Když už jsem tady tak se tě Goro zeptám, jestli by jsi nemohl trochu rozvést tuhle svojí následující úvahu.Pocit propojení tu může být, já ale rozhodně nic necítí.
Ale samozřejmě že nic upřesňovat nemusíš, je to na tobě. Klidně můžeš odpovědět, že žádný já neexistuje a že to je jediná pravda.
Z toho se tady dá vyžít docela dlouho jak vidím, a ani není potřeba něco k tomu vědět. Kdo by tady taky měl něco vědět viď?
Návštěvník píše:Děkuju.To hodně vysvětluje.
vostalpetr píše:1) GOROVO tvrzení, že já neexistuje, je jen pozorování, a že Vědomí je
je prostě jen meditativní náhled
(i když jedna část budhismu toto popisuje jako stav realizace)
2) Já jsem Vědomí je vnitřní realizace bez projeveného světa (nirvikalpa samandhi)
3)Já jsem Vědomí, které samo "v sobě a samo ze sebe vytváří celý projevený svět (časoprostor)" takže podkladem (podstatou) všech projevených věcí je Vědomí
(to je snadné k pochopení díky PODOBENSTVÍ (PŘÍMĚRU) o tom, že když spíme a sníme sen,
tak v tom snu, se uvědomujeme jako snová osoba uvnitř snového časoprostoru,
když ale dojde k probuzení (realizaci) a to PROBUZENÍ DO SNA,
tak vidíme, že nejsme žádnou snovou osobou, že jsme mimo čas a prostor celýho snu,
a že celý sen je vytvořen z nás a je námi - Vědomím)
Tomu se říká (poněkud nepřesně) sahadža nirvikalpa samandhi
To je právě ono. Přesně tak. Ačkoli vidím bytí/vědomí nebo jak to chceš nazývat jako vše a jsem toho součástí, nemění to nic na tom, že já (ve významu viz výše) neexistuje. Nemůže být nahrazeno ani vědomím/bytím. Kdo nazírá? Ni-KDO. Je jen nazírání. Není žádné rozhodování. To, že se nerozhoduji nenahradíš tím, že řekneš - vědomí rozhoduje. Že není já, které by se dívalo a že je jen dívání nenahradíš tím, že budeš říkat - vědomí se dívá. Ano, v absolutním smyslu je jen vědomí takže teoreticky ano, dívá se jen vědomí, ale to je prostě matoucí. Je to matoucí pro neprobuzené. Namísto, aby se zaměřili na neexistenci já a použili ji jako bránu k probuzení, ponechají si iluzi já, akorát jej pojmenují jinak - jako vědomí. Proto tak trvám na tom, že já neexistuje. Když přejmenuješ iluzi já na vědomí - iluze se nezbavíš. O to mi jde. Snažím se zachovat tu bránu jasně viditelnou.
PS.
navíc je úplně putna,
jaká metoda nebo nemetoda se použije,
TRANSFORMAČNÍM PRINCIPEM REALIZACE je Přítomnost Ted a Tady
a k tý se lze dostat jakkoli, třeba tím, že si strčíte prst do nosu nebo štrikujete ponožky
(z pohledu rozpuštění vasán to už pak zas tak jedno není,
Gorova metoda je dobrá, nebot je vcelku přirozená (žádný blbosti se nevymýšlej),
dzogčhen je ovšem lepší, nebot lépe popisuje přirozenou kvalitu ega)
vostalpetr píše: stav, kdy se osoba promění ve světlo a zmizí je ještě vyšší stavuž se to někdy někomu stalo? jestli ano-komu?
No stává se to,
v indii jsem narazil na jednu či dvě osoby, které to dokázaly,
ovšem před pár staletíma
vostalpetr píše:Ale ty svým dualitním konceptem jen rozděluješ co není rozdělené, to co je ne - dvojné,
takže ti odpovím stejným tvrzením jako říkáš ty mně,
že tímto svým náhledem zůstáváš v dualitě a bráníš tak realizaci
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků