Než se podíváme přímo na praxi (trénink) meditace, rád bych nejprve stručně rozvrhl, co můžete od tohoto "Kurzu Meditace" očekávat.
Když mluvím o "meditaci", mám na mysli meditaci, která vede ke svobodě od Trápení.
Co je to "Trápení"? "Trápení" (v učených knihách "utrpení") je zrození (devět měsíců ve vlastní šťávě, a pak porod), nemoci, stárnutí, smrt, když nedostaneme co/koho bychom chtěli, když jsme uvázáni k něčemu/někomu, co/koho nechceme, když se nám nedaří splnit naše očekávání a vůbec celá tato hromada pěti skupin, tj. tělo, pociťování, vnímání, záměry a vědomí.
Když Buddha dosáhl Osvícení, měl z něj velkou radost. Pomyslel si, že by nebylo dobré, aby učil cestu k Osvícení ostatní, protože kvůli jejich závislosti na chtíči a zlobě by Jeho Učení nepochopili. Podle starých spisů, nejstarší z brahmů (vyšších bohů) - Brahma Sahampati - Buddhovu myšlenku znal, a bál se, že by svět ztratil možnost se z Trápení vymanit. "To je konec světa! To je konec světa!" Bědoval. Zmizel ze svého brahmovského světa a objevil se před Buddhou. Upravil si svůj oděv, poklonil se Buddhovi, a poprosil Buddhu, aby učil Cestu z Trápení tak, jak ji Buddha sám objevil.
A Buddha tedy souhlasil.
(Viz Madždžhima Nikája - 26. Pásarási Sutta.)
Meditace je tedy v Buddhismu "Cesta z Trápení." Přestože můžete meditovat pro jakýkoliv jiný důvod, Buddha učil meditaci s tímto jediným - vymanit se z dalších zrození, dosáhnout svobodu od zrození, nemoci, stárnutí, a smrti.
A to je také cílem tohoto "Meditačního Kurzu."
Rád bych v tomto kurzu s Tebou, čtenáři, sdílel, co jsem se naučil během svých deseti let v Asii - čtyři roky na Srí Lance, šest let v Barmě (Myanmaru) - ohledně Cesty vedoucí z Trápení. A třeba to shledáš užitečným, a udělá Ti to radost nejen při čtení, ale i při ozkoušení těch rad, které tu budu popisovat a snad i po tom, když Tě to "zkoušení" podpoří ve šťastném, úspěšném životě.
Učení Buddhy, které jsem se učil na Srí Lance a v Barmě se (jako téměř všechny ostatní školy Buddhismu) pokládá za původní formu buddhismu.
Západní učenci, jako např. Caroline Rhys Davids, pokládají tento "théravádový buddhismus" za nejbližší tomu, co učil historický Buddha. "Théraváda" ("Učení Starších Mnichů") je soubor Buddhova učení a s ním spjatých vysvětlení tak, jak byly nasdíleny hned po Buddhově vyvanutí (smrti) při prvním Buddhistickém Sněmu (Synodu), pěti-sty mnichy, kteří v té době již dosáhli úplného Osvícení.
O "úplném Osvícení" se dozvíte později.
Základem théravádového buddhismu jsou staré spisy "Tipitaka", jejich komentáře, podkomentáře a doplňující spisy - všechny v jazyce Páli.
Pro ty, kdo by se rádi podívali na originální text v Páli, který tu přímo překládám nebo parafrázuji, budu občas zmiňovat názvy knih a kapitol, odkud se mé citace/výtahy berou. A protože bych rád abys mi, čtenáři, rozuměl, budu občas zkoušet jiné české překlady než ty, které se používají v učených knihách. (A sám uvidíš, jestli Ti to k porozumění pomohlo nebo ne.)
A teď tedy k tomu, co jsem slíbil na začátku.
V tomto kurzu si popovídáme o 62 (šedesáti dvou) metodách meditace tak, jak jsou popisovány v théravádových spisech a jak se vysvětlují a cvičí v Barmě. (Nebudu se moc zmiňovat o Srí Lance, protože původní Srí Lanský buddhismus se vytratil ve středověku. Co je na Srí Lance dnes je buď verze barmská nebo thajská.)
Cesta ke svobodě od nejjemnějších stupňů chamtivosti, zloby a zaslepenosti sestává z Osmičlenné Stezky. (1) Správný názor a (2) správné myšlení jsou ve skutečnosti "moudrost", která je zapotřebí před začátkem meditace ale také se rozvíjí s postupem meditační praxe. Součástí správného názoru je vědět, že meditujeme pro to, abychom se osvobodili z Trápení. Správné myšlení je nenásilné, dobrotivé, milující smýšlení a také ochota zanechat: neulpívat ani na materiálním vlastnictví, ani na jevech či kvalitách mysli. (3) Správná mluva, (4) správné jednání, (5) správné živobytí zajišťují chování, které podporuje klid, vzájemnou důvěru a harmonii. (6) Správné úsilí je úsilí, které vede k odstranění nedovedných (nedobrých) záměrů a k rozvoji dovedných (dobrých) záměrů. Dovedné záměry jsou ty, které rozvíjí štědrost, etické chování a nadvládu nad myslí (meditaci). (7) Správná všímavost je nezaujaté pozorování přítomného okamžiku. (8) Správné soustředění je zaměřování mysli na předmět nebo přítomnost, které zmírňuje nebo odstraňuje chtíč, zlobu, lenost, neklid, či pochybovačnost.
V krátkosti vysvětlím prvních pět členů Osmičlenné Stezky, a pak, když bude čtenář správně "připravený", pustím se do tajů různých meditačních technik společně s výhodami, které přináší.
V Théravádě rozlišujeme meditaci soustředění a meditaci vhledu.
1. Meditace soustředění (samatha) je upínání mysli k jednomu jednoduchému předmětu nebo skupině předmětů. Mysl se na předmětu ustálí (neběhá za jinými předměty), uklidní a zmocní. (Vysvětlíme si 40 předmětů meditace soustředění. Soustředění se na nádech-a-výdech" je jeden z nich.)
2. Meditace vhledu (vipassaná) je nezaujaté pozorování těla nebo mysli. (Vysvětlíme si 22 způsobů, jak "se" pozorovat. Nezaujaté pozorování nádechu-a-výdechu je jeden z nich.)
Co tu píši přináší prospěch mě, protože si připomínám, co znám nebo co jsem znal.
Rád bych, aby mé psaní přinášelo prospěch i Tobě, čtenáři.
A proto, pokud něčemu nerozumíš, tak se, prosím, zeptej. Nebude to pouze pro Tebe. Protože to tu bude vysvětlené v odpovědi, budou si to moci přečíst i ostatní a tak i porozumět.