Stránka 1 z 1

Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: ned 09. pro 2018 15:43:52
od Jana
honzam píše:Vícekrát jsem popisoval ten zákon o zachování utrpení a blaha, kdy se obojí vzájemně vyvažuje. Blaho má svou příčinu v utrpení jiných bytostí, díky tomu utrpení může existovat. Chtěl jsem tohle překročit jakýmsi neutrálním stavem, ale těch posledních pár dní mi začíná docházet, že já sám jsem teď ten zákon. Nejsem ani to utrpení druhých ani do nelidské blaho pramenící z toho utrpení, jsem jejich spojnice. Jako rohaté nehmotné tělo obojí propojuji - tu díru plnou utrpení bytostí v srdci a nelidské blaho mezi rohy. Je to ďábelské. Uvidím po porodu na přelomu roku.

Každopádně blažené stavy nejsou pouhé rachomejtle. Jsou užíváním si toho, že jiní trpí a jsem přesvědčený, že to platí obecně.


honzam píše:Zatím nevím o nikom, kdo by o tom byl tak přesvědčený jako já. Mohla bys pro mě něco udělat a zeptat se Sarany, jestli je o tom někde ve spisech psáno. Díky.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: ned 09. pro 2018 16:07:29
od Jana
honzam píše:Díky. Ještě se ho můžeš zeptat, jak to má sám, jestli u sebe nachází touhu po blaženosti.


Řekla bych, že spíš, než touhu po blaženosti, poznává díky hlubokým meditacím samotnou blaženost případně nějaké formy na ničem nezávislém štěstí.

Je to tak, Sarano?

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: ned 09. pro 2018 17:26:35
od Jana
honzam píše:
vostalpetr píše:...
Podle mě zlatá střední cesta je prostě PŘIJMUTÍ PROTIKLADŮ,
ale nikoli nějakým šedivým kompromisem, ale tím že přijmeš oba dva protiklady jako plně oprávněné

Není podstatný, jestli pak jdeš doprava nebo doleva,
podstatný je to PŘIJMUTÍ
A PŘIMUTÍ ZNAMENÁ, ŽE POZORNOST NENÍ VÁZANÁ K PROSAZOVÁNÍ JEDNOHO PROTIKLADU A ODMÍTÁNÍ DRUHÉHO PROTIKLADU A MŮŽE TAK DOJÍT K UVĚDOMĚNÍ POZORNOSTI JAKO UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ...

U mě teď přijetí znamená uvědomění se jako vzájemné spojení protikladů. Díky mně jedno vytváří druhé. Utrpení mnoha bytostí vytváří nelidské ďábelské blaho.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: ned 09. pro 2018 20:13:21
od nop
honzam píše:
vostalpetr píše:...
Podle mě zlatá střední cesta je prostě PŘIJMUTÍ PROTIKLADŮ,

...... Utrpení mnoha bytostí vytváří nelidské ďábelské blaho.
..pro koho?
mluvíš jako obrázek Kálí z řadou rukou a mrtvým chlapem v ruce,
Nikdy mne nevábila, mám raději živé muže a nezraněné.
Ctím Šríkulu.
- - -
dodatek:
a stejně tomu nerozumím, mluvím ovlivněný případem, když Vivékánanda měl horečku, psal dlouhou báseň a ve všem viděl Kálí.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: pon 10. pro 2018 22:24:11
od nop
Ať je to jak chce, nevěřím, že by se dobro muselo vyvažovat negacemi.

Věřím, že může být dobro nepodmíněné.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: úte 11. pro 2018 6:56:00
od Jana
Omlouvám se Saranovi, že tady v jeho prostoru reaguji na to, co píše Nop.
Ale je to z mého pohledu tak krásné.

:)

nop píše:Věřím, že může být dobro nepodmíněné.


Díky, Nope
honzam píše:Já to takhle nepodceňuji. Je to už asi blízko pravé povahy toho nelidského zla a výsledku odevzdání se Ďáblu. Vícekrát jsem popisoval ten zákon o zachování utrpení a blaha, kdy se obojí vzájemně vyvažuje. Blaho má svou příčinu v utrpení jiných bytostí, díky tomu utrpení může existovat. Chtěl jsem tohle překročit jakýmsi neutrálním stavem, ale těch posledních pár dní mi začíná docházet, že já sám jsem teď ten zákon. Nejsem ani to utrpení druhých ani do nelidské blaho pramenící z toho utrpení, jsem jejich spojnice. Jako rohaté nehmotné tělo obojí propojuji - tu díru plnou utrpení bytostí v srdci a nelidské blaho mezi rohy. Je to ďábelské. Uvidím po porodu na přelomu roku.

Každopádně blažené stavy nejsou pouhé rachomejtle. Jsou užíváním si toho, že jiní trpí a jsem přesvědčený, že to platí obecně.



No, nesedí mi to k Tobě. Se sadismem toho ďábelského, čemu ses odevzdal, by ses mohl obecně setkávat ve věznici se zvýšenou ostrahou.

honzam píše:Ten sadismus nesedí k většině lidí. Rozhodně stále netoužím po blaženosti. Raději bych ten šedý kompromis.



Díky. Ale nalézat blaženost v tom, že někdo trpí, může jen sadista.

Ve skutečnosti blahem je samotná existence. Blahem je vědomí existence, toho, co je.

honzam píše:Rozhodně stále netoužím po blaženosti.

Je nesmysl toužit po tom, čím je to, co, je.
Spíš je možné toužit po svobodě, která umožňuje poznání Tvé celistvosti, ve které nic nechybí.

honzam píše:Raději bych ten šedý kompromis.

Možná spíš bys rád klid, bez výkyvů, bez strastí.
A není ten klid, ve kterém nic víc nechceš, po ničem netoužíš, největším blahem?



honzam píše:Toužím mít co nejvíc dětí, ale obávám se, že to blaho tím bude jen narůstat. Klidně se může stát, že čím víc mých dětí se bude inkarnovat a prožívat strasti pozemského života, tím budu blaženější.



A nepochází to blaho jen z lásky, že jsou?

honzam píše:To je takové obyčejné naivní lidské blaho, nevědomé své skutečné příčiny.

Tohle mezi rohy je nelidské zářící blaho vědomé své příčiny. To blaho samo v sobě obsahuje utrpení jiných bytostí, ze kterého skrze mne povstává. Je to ďábelský stav vnímat to spojení obojího jako své rohaté tělo.


"Blaho mezi rohy si je vědomé své příčiny..."

Mezi rohy je prostorová vymezenost, aby tady mohla být nějaká příčina, musí být i vymezenost v čase.

Bezpodmínečné časem a prostorem neomezené blaho, přesahuje blaho, které je časoprostorem vymezené.

Aby tady mohla být vymezenost časem a prostorem, musí tady být projekce mysli, která vytváří formu, projev, děj.

Poznání věčného blaha, o kterém mluví mudrcové, je zcela bez přítomnosti mysli.

Nicméně iluze oddělenosti umožňuje zažívat při spojení, při mizení iluze oddělenosti, extázi.

Možná právě proto se může jevit, že kontrast, ve kterém je utrpení, je takovým blahem.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: úte 11. pro 2018 7:31:31
od Jana
Nope, díky, jestliže existuje ničím nepodmíněné blaho samotné existence, pak existuje i to, čemu z našeho pohledu můžeme říkat ničím nepodmíněné dobro.

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: čtv 13. pro 2018 21:24:10
od rafael
je potřeba se zamyslet, kdo blažený stav nebo utrpení prožívá.. pokud budeme hledat najdeme, že je to ego, mysl samotná.. pokud zmizí prožívající, zmizí i stav blaha a utrpení

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: čtv 13. pro 2018 22:21:40
od Tara
rafael píše:je potřeba se zamyslet, kdo blažený stav nebo utrpení prožívá.. pokud budeme hledat najdeme, že je to ego, mysl samotná.. pokud zmizí prožívající, zmizí i stav blaha a utrpení

Souzním, ale aktivita mysli( zamyslet se, hledat, nejdeme, ) nestačí. Je třeba to procítit - jeden stav, druhý stav, aby bylo ocítěno, o čem to je, o čem je jeden stav, o čem je druhý stav, o čem je stav bez prožívajícího...

Re: Jsou blažené stavy užíváním si utrpení?

Nový příspěvekNapsal: úte 18. pro 2018 22:07:35
od rafael
Tara píše:
rafael píše:je potřeba se zamyslet, kdo blažený stav nebo utrpení prožívá.. pokud budeme hledat najdeme, že je to ego, mysl samotná.. pokud zmizí prožívající, zmizí i stav blaha a utrpení

Souzním, ale aktivita mysli( zamyslet se, hledat, nejdeme, ) nestačí. Je třeba to procítit - jeden stav, druhý stav, aby bylo ocítěno, o čem to je, o čem je jeden stav, o čem je druhý stav, o čem je stav bez prožívajícího...


jednou jsem si povídal s osvíceným člověkem.. řešil jsem svou duchovní cestu a ten dotyčný osvícený mi řekl k mysli.. cituji svými slovy

nechej mysl být.. myšlenky a mysl je jen následek.. nejdříve je potřeba vše pocítit (jak píšeš výše u sebe Taro v příspěvku).. to co vzniká v mysli je pouze následek reakce nervového systému a na pozadí aniž o tom víme vzniká reakce z nervového systému a ta se přenáší a mysl kolem toho cítění vytvoří příběh a následně myšlenky jednou za druhou.. mysl je pouze fiktivní a neexistuje.. soustřed se na to, aby tvé reakce nervového systému nevznikaly a pokud ano tak si jich nevšímej.. nevzniknou pak myšlenky.. reakce nervového systému v emocích jsou reakce na příchozí vnitřní a vnější jevy.. vnitřní a vnější musí být v souladu a pokud vniká uvnitř tebe odpor vůči něčemu uvnitř nebo venku nemáš tohle v sobě vyřešené.. pokud budeš v souladu uvnitř i venku ke všemu co k tobě přichází a nevznikne pak žádná reakce mysl potom úplně umře..

snad jsem to napsal srozumitelně svými slovy