Stránka 3 z 3

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: úte 27. lis 2018 13:22:06
od Jana
mnich Sarana píše:Jano, je možné aby tohle tělo a mysl vyvstaly bez podmínky, samy od sebe, bez minulého života, bez otce a matky?

Je možné aby kterákoliv z těchto pěti skupin bytí, tj. tělo, vědomí, pociťování, vnímání, a záměry byly věčně stálé, neměnné?

A pokud ano, vysvětlíš mi jaké by bylo prožívání, kdyby (byť jen) jedna skupina z těchto pěti skupin bytí byla věčně stálá, neměnná?


Těch pět skupin je tady jen díky projekci mysli, v konvenční rovině, při odhalení srdce, které je ve všech bytostech stejné, o kterém učí například A.Sumedho, je vědomá prázdnota všech jevů. Tedy v ultimátní rovině je tady poznání, že všechno je TO, já jsem TO, Ty jsi TO a TO, je všechno, co JE.

V ultimátní rovině, která je bez tvarů, bez projevu, bez času a prostoru, bez projekce mysli, je vše jedním, neměnným.

A všechno tohle dohromady je věčným blahem. Ono to vypadá, že věčnost času a nekonečnost prostoru není možné dokázat, protože nikdo nic takového neobsáhne, jak potom mohou ti mudrcové o něčem takovém mluvit. Jenže v srdci, ve kterém je celá ta existence spojená blahem, je to jasné.

Věřím tomu, že něco takového v těch vašich spisech určitě máte popsaného.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: úte 27. lis 2018 13:32:05
od Jana
Nevím, Sarano, jak moc je v souladu s vašimi texty například

Buddhistická kosmologie


Řekla bych, že něco podobného docela dobře může odpovídat různým úrovním stavu mysli, od té nejnevědomější, nejtemnější, až po tu nejosvícenější, kde není tělo, forma, projev.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: stř 28. lis 2018 5:26:45
od mnich Sarana
Nebude samozřejmě snadné Ti vysvětlit, že mimo pět skupin bytí nic jiného není. Jen ale zmíním, že názor, že je ještě něco mimo těchto pět skupin bytí byl slavně prohlačován takzvanými Pudgalavádíny, jejichž hnutí se nedochovalo, protože názor, že je něco ještě mimo pět skupin bytí je zcela protichůdný tomu, co učil Buddha.

Neodpověděla jsi mi ještě na tuhle otázku -
Jano, je možné aby tohle tělo a mysl vyvstaly bez podmínky, samy od sebe, bez minulého života, bez otce a matky?

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: stř 28. lis 2018 6:26:02
od Jana
mnich Sarana píše:Nebude samozřejmě snadné Ti vysvětlit, že mimo pět skupin bytí nic jiného není.

Něco takového jsem přece nikde nepsala, píšu jen, že to všechno je jedním.

mnich Sarana píše:Neodpověděla jsi mi ještě na tuhle otázku -
Jano, je možné aby tohle tělo a mysl vyvstaly bez podmínky, samy od sebe, bez minulého života, bez otce a matky?

Je to obráceně, aby se mohl objevit minulý život, otec, matka, tohle tělo, svět, Vesmír, musí tady být mysl.

V mysli můžeme spekulovat, jestli byla dřív slepice, nebo vejce a jestli to mohlo tady být dřív samo o sobě. Nebo z většího nadhledu se může objevovat poznání, že něco vzniklo z ničeho a zase se do toho ničeho vrací.

V tichu srdce je vědomá prázdnota mysli, prázdnota všech jevů, je jasné, že tady není žádná rozdělenost, žádné podmínky, žádný skutečný čas, žádná skutečná forma. To, co se jeví rozdělené, je bez projekce mysli jedním.

Sarano, nic takového se v těch spisech, které jsi o Buddhovu učení četl, nepíše?

Nepíše se tam o prázdnotě jevů a mysli? Nepíše se tam nikde nic o jednotě všeho?

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: stř 28. lis 2018 22:58:18
od mnich Sarana
Ve spisech rozlišujeme prázdnotu a lásku.

Láska je závislá na vědomí.
Prázdnota je prosta vědomí, a tedy i lásky.

Jestliže tedy na ultimátní rovině přijímáš prázdnotu, bude třeba abys na ultimátní rovině odmítla vědomí, a tedy i lásku.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: čtv 29. lis 2018 6:43:04
od Jana
mnich Sarana píše:Ve spisech rozlišujeme prázdnotu a lásku.

Ano, tohle souhlasí. Je tady prázdnota osvícené mysli a láska je odhalením velikosti srdce v nás samotných, i v každé bytosti.

Prázdnota je moudrost a láska je poznání, že všechny bytosti jsou v našem srdci a naše srdce patří každé bytosti.

Tyhle dvě věci od probuzeného života nelze oddělit.
Jestliže tedy na ultimátní rovině přijímáš prázdnotu, bude třeba abys na ultimátní rovině odmítla vědomí, a tedy i lásku.

A může tady být jen částečné probuzení, osvícení nižšího stupně, jak jsi psal, kdy je poznávána jen prázdnota mysli, meditace nedosáhla patřičné hloubky, aby se probudila v srdci, aby se naplnila neměnnou božskou blažeností.
Cestou k poznání prázdnoty může být odmítání všeho osobního, všech osobních závislostí, tedy i toho, čemu se říká osobní láska, která je podmiňovaná závislostí.

Láska je závislá na vědomí.

Závislost je jen v osobním vědomí závislém na smyslech a na mysli. Ale je možné v prázdnotě mysli zakoušet ničím nepodmíněné Vědomí, které není omezeno projekcí času a prostoru, které je existencí všeho, co existuje a tohle je ničím nepodmíněná a na ničem nezávislá láska.

Pokud budeš mluvit o osobním vědomí a já o univerzálním Vědomí, tak se nedomluvíme. Předpokládám, že ve spisech které čteš, se univerzálnímu vědomí říká nějak jinak. Dalo by se říct, a bylo by to asi to nejvýstižnější, že je tím, čím je Arahant, čím je Buddha, v křesťanském pojetí - Kristus.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: pát 30. lis 2018 10:16:18
od mnich Sarana
Závislost je jen v osobním vědomí závislém na smyslech a na mysli. Ale je možné v prázdnotě mysli zakoušet ničím nepodmíněné Vědomí, které není omezeno projekcí času a prostoru, které je existencí všeho, co existuje a tohle je ničím nepodmíněná a na ničem nezávislá láska.


Tohle přesně ve spisech máme. Je to v Dígha Nikája - Brahmadžála Sutta. Buddha toto popisuje jakožto "špatný názor" (miččhá ditthi).

To, čemu říkáš zakoušení ničím nepodmínéné vědomí v prázdnotě, tomu my v Buddhismu říkáme "první džhána" nebo také "první stupeň pohroužení".

To je velice známé meditační dosažení velice poctivě a dobře meditujících asketů v Indii, od doby Buddhy až po dnes. Dává mi to dobře smysl, že jestliže čerpáš učení od indických asketů a mistrů, pak samozřejmě se budeš sklánět k tomu, co neustále opakují a učí - tj. první stupeň pohroužení.

Jak popisuješ ničím nepodmíněné vědomí zakoušené v prázdnotě mysli, tak přesně my popisujeme zkušenost prvního stupně pohroužení.

Ale je to jen iluze, je to neúplné, světské.
A proč je to neúplné? Protože je to podmíněné srdcem.
A proč je to světské? Protože to vede k novému zrození.

Buddha ještě učil druhou, třetí, i čtvrtou džhánu. To jsou všechno "materiální pohroužení", protože jsou závislé na materiálním předmětu mysli. Pak jsou ještě další čtyři stupně džhány, tj. pátá, šestá, sedmá, a osmá, které jsou nemateriální -
5. nekonečnost prostoru
6. nekonečnost vědomí
7. nicota
8. ani vnímání ani nevnímání

On totiž než se stal Buddha Buddhou, tak studoval u Áláry Kálámy šestou džhánu, tj. nekonečnost vědomí. Po tom, co toho dosáhl, si všimnul že to není nekonečné, že je to podmíněné, že to nevede k ustání utrpení. Po tom, co svěřil Álárovi Kálámovi svou zkušenost, kterou získal skrze mditaci na nekonečnost vědomí, Álára Káláma prohlásil, že čeho dosáhl asketa Gótama (tj. budoucí Buddha) toho samého sám dosáhl, že nic lepšího nezná, a že jsou na tom zcela stejně, a pozval asketu Gótamu aby učil spolu s ním, s Álárou. Asketa Gótama ale odmítl a odešel. Šel za Udakou Rámaputtou, u kterého se učil "nicotu". Té dosáhl, a požádal Udaku jestli je ještě něco vyššího než nicota. A tak se naučil, že Udakův (již zesnulý) otec ještě učil "ani vnímání ani nevnímání". Toho také dosáhl, a všiml si, že je to také podmíněné a pomíjivé. Udaka by byl dokonce studentem askety Gótamy. Asketa Gótama ale odmítl učit, a odešel. Pak pod stromem Bódhi dosáhl Probuzení a uvědomil si, že opravdová svoboda je zkrze zanechání všech pěti skupin bytí, včetně vědomí, a to i vědomí džhán.

Přeložil jsem Buddhovu cestu za osvícením do češtiny, s detaily, včetně komentářů a podkomentářů. Anglický překlad který používám jsem sám vylepšil, upřesnil, a dopřeložil části, které nikdo před tím ještě nepřeložil. Je možné si to celé stáhnout a přečíst zde -
https://archive.org/download/SangaravaS ... mplete.pdf

Je to 94 stránek se třemi sloupci (Páli, angličtina, čeština), ale čeština je pouze pravý sloupec, takže asi tak něco přes 30 stránek čtení.
Pracoval jsem na tom myslím asi dva nebo tři měsíce, snad to tady někomu přijde zajímavé. :-)

Mějte se moc krásně :-)

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: pát 30. lis 2018 19:38:58
od dodo
mnich Sarana píše:
Jak popisuješ ničím nepodmíněné vědomí zakoušené v prázdnotě mysli, tak přesně my popisujeme zkušenost prvního stupně pohroužení.

Ale je to jen iluze, je to neúplné, světské.
A proč je to neúplné? Protože je to podmíněné srdcem.
A proč je to světské? Protože to vede k novému zrození.


Tak ako si tu v skratke popísal stupeň prvého pohrúženia, tak to máte presne napísané v spisoch, alebo je to Tvoj popis ?

Mohol by si to, čím takto skrátene definujete prvý stupeň pohrúženia, sem napísať aj o ostatných stupňoch ?

Ďakujem.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: pát 30. lis 2018 21:20:34
od Jana
mnich Sarana píše:Přeložil jsem Buddhovu cestu za osvícením do češtiny, s detaily, včetně komentářů a podkomentářů. Anglický překlad který používám jsem sám vylepšil, upřesnil, a dopřeložil části, které nikdo před tím ještě nepřeložil. Je možné si to celé stáhnout a přečíst zde -
https://archive.org/download/SangaravaS ... mplete.pdf


Sarano, díky, je to hodně precizní práce.

Šlo by ještě z toho tučným písmem vytáhnout základ textu a k tomu by mohly být normálním písmem doplňovány variace překladu a komentáře.

Takhle se běžný laik v tom textu těžko orientuje. Jestli by Ti nevadilo, mohl by se ten text dát sem na Poradnu a mohl bys případně některé věci dovysvětlit.

Moc se mi tam líbí ten závěr: "... brahmin se mimořádně zaradoval z Dhamma rozpravy Vznešeného, a řekl: "velice nádherné, příteli Gótamo, velice nádherné, příteli Gótamo."

"slovo přítele Gótamy je velice nádherné, protože vstupuje do srdce."

Kdyby do srdce nevstupovalo a zůstalo by jen myšlenkou v mysli, teorií, tak by nebylo nádherné.

:)

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: pát 30. lis 2018 21:38:58
od Jana
Dotkl ses vícero témat, tak postupně.

mnich Sarana píše:Ale je to jen iluze, je to neúplné, světské.
A proč je to neúplné? Protože je to podmíněné srdcem.
A proč je to světské? Protože to vede k novému zrození.


S tím srdcem je to podobné, jako s tím vědomím:
mnich Sarana píše:Je těchto šest druhů vědomí -
1. Vidění, ke kterému dochází kontaktem oka a světla.
2. Slyšlení, ke kterému dochází kontaktem ucha a zvuku.
3. Čichání, ke kterému dochází konktaktem nosu a pachu.
4. Chutnání, ke kterému dochází kontaktem jazyka a předmětu chuti.
5. Dotek, ke kterému dochází kontaktem těla a hmotného předmětu.
6. Mentální proces, ke kterému dochází kontaktem mysli a předmětu mysli.

Psal jsi o osobním vědomí a já o neosobním. A ejhle, ve Vašich spisech je i nekonečné - univerzální vědomí, které není ničím podmíněné, není osobní, protože jakmile by bylo jakkoliv podmíněné, už by nebylo nekonečné.

mnich Sarana píše:5. nekonečnost prostoru
6. nekonečnost vědomí
7. nicota
8. ani vnímání ani nevnímání


Teď k tomu srdci.
Opět máš zřejmě na mysli osobní fyzické srdce ze srdeční svaloviny, nikoliv to srdce, které má na mysli Buddha, když říká:

V duchovní jednotě bez představy povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná: také tato duchovní jednota je složená, je dohromady vymyšlená: co ale je dohromady složeno, dohromady vymyšleno, to je proměnlivé, musí zaniknouti, to poznává. V takovém vědění, v takovém poznání odpoutá se mu srdce od bludu přání, odpoutá se mu srdce od bludu bytí, odpoutá, se mu srdce od bludu nevědomosti.


Co Sútra srdce? "Tvar není nic jiného než prázdnota, prázdnota není nic než tvar."

O čem mluví Adžan Sumedho?
Smyslem duchovního života není stát se někým neobvyklým, ale odhalením velikosti srdce v nás samotných, i v každé bytosti.
Buddhismus / Théraváda /


Srdce, o kterém mluví Adžan Sumedho je jen jedno jediné - duchovní, ve všech bytostech je stejné, to samé. Stejně jako nekonečné vědomí také není osobní. Vstoupit do něj můžeš v místě, kde se rodí pocit "já jsem", kde se rodí mysl, kde mysl zaniká. Je bránou k poznání jednoty všeho, věčnosti, nekonečnosti, nezrozenosti, neexistence smrti, prázdnoty všech věcí a jevů...

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: pát 30. lis 2018 21:42:54
od Jana
mnich Sarana píše:On totiž než se stal Buddha Buddhou, tak studoval u Áláry Kálámy šestou džhánu, tj. nekonečnost vědomí. Po tom, co toho dosáhl, si všimnul že to není nekonečné, že je to podmíněné, že to nevede k ustání utrpení. Po tom, co svěřil Álárovi Kálámovi svou zkušenost, kterou získal skrze mditaci na nekonečnost vědomí, Álára Káláma prohlásil, že čeho dosáhl asketa Gótama (tj. budoucí Buddha) toho samého sám dosáhl, že nic lepšího nezná, a že jsou na tom zcela stejně, a pozval asketu Gótamu aby učil spolu s ním, s Álárou. Asketa Gótama ale odmítl a odešel. Šel za Udakou Rámaputtou, u kterého se učil "nicotu". Té dosáhl, a požádal Udaku jestli je ještě něco vyššího než nicota. A tak se naučil, že Udakův (již zesnulý) otec ještě učil "ani vnímání ani nevnímání". Toho také dosáhl, a všiml si, že je to také podmíněné a pomíjivé. Udaka by byl dokonce studentem askety Gótamy. Asketa Gótama ale odmítl učit, a odešel. Pak pod stromem Bódhi dosáhl Probuzení a uvědomil si, že opravdová svoboda je skrze zanechání všech pěti skupin bytí, včetně vědomí, a to i vědomí džhán.

To znamená, že všechno to, co se naučil před probuzením od svých učitelů, nebylo pořád ještě ono?

Co přesně bylo, Sarano, to, co při Probuzení bylo nové, jiné, než to, co ho naučili před tím učitelé? Můžeš sem dát přesnou citaci toho, co se stalo při Probuzení?

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: sob 01. pro 2018 5:51:54
od Jana
mnich Sarana píše: "ani vnímání ani nevnímání"

Sarano, díky. V hlubinách ticha ničím nedotčené, nezničitelné smrtí...

"Já" není zničeno po smrti (attá hoti arogo param maranam), je ani vnímající ani nevnímající (névasaňňínásaňňí) a je hmotné [má tvar]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nehmotné [nemá tvar]. "

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je hmotné i nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani hmotné ani nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné [ohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nekonečné [neohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné i nekonečné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani konečné ani nekonečné."


To bude mít Petr Vostal radost, že je i hmotné a ohraničené.


Neomezené pole všech možností, ve kterém všechno JE.

Jakmile cokoliv JE, tak je tady existence, Bytí a tudíž je tady i Vědomí a s poznáním, že samo Vědomí a Bytí je jedním, tímtéž, je tady spojení toho, tedy láska, blaho.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: sob 01. pro 2018 9:59:23
od Jana
mnich Sarana píše: "ani vnímání ani nevnímání"


Sarano, díky. Tohle je nádherné.

V iluzi oddělenosti, v iluzi nevědomosti, je zažívána skutečnost jako existence něčeho, co je já a něčeho, co není já.

Při poznání pravdy, absolutně všechno je "Já".

Na cestě za poznáváním pravdy, se objevuje poznání prázdnoty jevů a mysli, Nicoty, a plnost vědomého Bytí, Lásky.

Život září v blažené radosti a mysl mizí v osvobozujícím tichu.

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je hmotné [má tvar]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nehmotné [nemá tvar]. "

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je hmotné i nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani hmotné ani nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné [ohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nekonečné [neohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné i nekonečné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani konečné ani nekonečné."


Všimni si, že všechno je jenom je, je to ve všech podobách. Ta formulace, že by existovalo něco, čím není, nepřipadá v úvahu.

A další krásná věc je, že když se probudí poznání, že tohle svobodné "Já", ve kterém není žádné vymezení, je láskou, tak celá existence je láskou.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: sob 01. pro 2018 12:53:21
od mnich Sarana
dodo píše:
mnich Sarana píše:
Jak popisuješ ničím nepodmíněné vědomí zakoušené v prázdnotě mysli, tak přesně my popisujeme zkušenost prvního stupně pohroužení.

Ale je to jen iluze, je to neúplné, světské.
A proč je to neúplné? Protože je to podmíněné srdcem.
A proč je to světské? Protože to vede k novému zrození.


Tak ako si tu v skratke popísal stupeň prvého pohrúženia, tak to máte presne napísané v spisoch, alebo je to Tvoj popis ?

Mohol by si to, čím takto skrátene definujete prvý stupeň pohrúženia, sem napísať aj o ostatných stupňoch ?

Ďakujem.


1. Ve spisech je to na různých místech, tady to dávám jenom dohromady. Většina je zmíněna ve Visuddhimagga (Cesta Očisty). Pokud by Tě to opravdu zajímalo, mohu najít přesné citace. Že jsou to kousíčky z různých míst, nebylo by to hned.
a) že je to jen iluze, o tom se zmiňuje Visuddhimagga, když vysvětluje že vědomí sestává z vyvstalých a zničených momentů vědomí, není to jednolitá trvanlivost. Názor, že vědomí je "mé já", "stálé", pochází právě z iluze, že je vědomí jednolitá trvanlivost. (K této iluzi dochází mimo pohroužení, ale samozřejmě mnohem víc během pohroužení.)
b) neúplné - sabbé sankhárá aniččá, všechny podmíněné jevy jsou pomíjivé. ("Neúplným" mám na mysli nestálým. Zdá se, že je to úplně věčné, ale věčné to není.)
c) podmíněné srdcem - Visuddhimagga radí, aby se samathajánika (tj. ten, který praktikuje pohroužení), po tom co z pohroužení odejde, podíval na srdce a všiml si, že je to pohroužení podmíněné srdcem.
d) světské - všechno kromě Nibbány je součástí tohoto světa, je to lokí, světské. V Buddhismu rozlišujeme takto lokí a lokuttara, lokí je veškeré potěšení a utrpení, veškeré meditační dosažení vyjma Nibbány. Nibbána je lokuttara, tj. přesahující světskost, nadsvětská.
e) vede k novému zrození - džhány, pohroužení, vedou ke zrození v příslušném v brahmovském světě. Po tom, co ctihodný Sáriputta pomohl jednomu nemocnému brahmínovi aby znovu dosáhl pohroužení, kterého kdysi dosahoval ale pak ho zapoměl, tak brahmín (nemocí) zemřel. Pak když se vrátil za Buddhou tak ho Buddha jemně napomenul, že protože toho brahmína naučil pohroužení, tak se brahmín přerodí (do brahmovského světa). Kdyby ale brahmína naučil meditaci vhledu - vipassaná - tak se mohl ze zrozování vymanit. Že džhány vedou ke zrození v brahmovském světě máme zmíněné na mnoha místech, například v Brahmadžála Suttě, Dígha Nikája, první rozprava.

2. Tak jako je první stupeň pohroužení iluze, neúplný, světský, tak jsou i druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, i osmý stupeň pohroužení iluze, neúplné, světské.

Měj se krásně. :-)

Jano, časově to nezvládám. Pošlu Ti původní dokument e-mailem a můžeš jej publikovat kdekoliv a jakkoliv uznáš za vhodné. :-)

"Já" není zničeno po smrti (attá hoti arogo param maranam), je ani vnímající ani nevnímající (névasaňňínásaňňí) a je hmotné [má tvar]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nehmotné [nemá tvar]. "

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je hmotné i nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani hmotné ani nehmotné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné [ohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je nekonečné [neohraničené]."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je konečné i nekonečné."

"Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je ani konečné ani nekonečné."


Jano, už v první rozpravě našich spisů, Brahmadžála Sutta, která vyčítá 62 špatných názorů, jsou tyto špatné názory, které cituješ, přesně takhle zmíněny - jakožto špatné názory, samotným Buddhou. Přijde mi to zajímavé, že mi tu cituješ špatné názory z našeho základního seznamu špatných názorů. :what:

Brahmadžála Rozpravu včetně všech 62 špatných názorů nalezneš tady, dokonce česky -
http://dhammadesana.wz.cz/D1.html

Tady je ta část, kterou zmiňuješ -
Jsou, bhikkhuové, někteří asketové a bráhmani, kteří učí o vnímání po smrti, šestnácti způsoby prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti.
A jakým způsobem a na jakém základě tito ctění asketové a bráhmani... prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti?

Prohlašují:

(19.)(1.)"Já" není zničeno po smrti (attá hoti arogo param maranam), je vnímající (saňňí) a je hmotné [má tvar] (rúpí)."

(20.)(2.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je nehmotné [nemá tvar] (arúpí)."

(21.)(3.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je hmotné i nehmotné (rúpí ča arúpí)."

(22.)(4.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani hmotné ani nehmotné (névarúpí nárúpí)."

(23.)(5.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je konečné [ohraničené] (antavá)."

(24.)(6.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je nekonečné [neohraničené] (anantavá)."

(25.)(7.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je konečné i nekonečné (antavá ča anantavá)."

(26.)(8.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani konečné ani nekonečné (névantavá nánantavá)."

(27.)(9.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je jednotné (ékattasaňňí)."

(28.)(10.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je rozmanité (nánattasaňňí)."

(29.)(11.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je ohraničené (parittasaňňí)."

(30.)(12.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je neohraničené (appamánasaňňí)."

(31.)(13.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je výhradně šťastné (ékantasukhí)."

(32.)(14.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je výhradně nešťastné (ékantadukkhí)."

(33.)(15.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je šťastné i nešťastné (sukhadukkhí)."

(34.)(16.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani šťastné ani nešťastné (adukkhamasukhí)."

Takto, mniši, někteří asketové a bráhmani, kteří učí o vnímání po smrti, šestnácti způsoby prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti. Když tito asketové a bráhmani... prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti, všichni z nich tak činí těmito šestnácti způsoby nebo jedním z nich a ne žádným jiným způsobem.

Toto, mniši, Tathágata poznal - Tato názorová stanoviska, takto pojímaná, takto uchopovaná, vedou k takovému stavu po smrti, k takovému budoucímu zrození, to Tathágata poznal. A poznal také to, co překračuje [co je vyšší než] všechny tyto názory. Toto poznání však neuchopuje. A jelikož neuchopuje toto poznání, uskutečnil sám pro sebe dokonalé odpoutání [vyhasnutí].
Když poznal pociťování tak jak skutečně je, jeho vznik, jeho zánik, jeho vnady, jeho nebezpečí a únik od něj, Tathágata je bez ulpívání osvobozen.
Toto, mniši, jsou ony věci, jež jsou hluboké, těžce viditelné, těžce pochopitelné, mírné [klidné], vznešené, mimo oblast logiky, jemné a srozumitelné pouze moudrým, věci, které Tathágata uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a vykládá je ostatním, věci, o kterých by mluvil ten, kdo by správně a v souladu se skutečností chválil Tathágatu.


Abych odpověděl na Tvůj dotaz -
Co přesně bylo, Sarano, to, co při Probuzení bylo nové, jiné, než to, co ho naučili před tím učitelé? Můžeš sem dát přesnou citaci toho, co se stalo při Probuzení?


Tady to je, dokonce česky. Je to samozřejmě i v tom dokumentu, který jsi četla. Jen tady je to čitelněji, od Štěpána Chromovského a ct. Gavésaka -

Když byla má mysl takto soustředěná, očištěná, vyjasněná, bez poskvrny, bez nečistoty, poddajná, schopná činnosti, ustálená a neochvějná, zaměřil jsem ji k poznání odstranění (khaja-ňána) zákalů (ásavánam). Přímo jsem poznával v souladu se skutečností: "Toto je strast (idam dukkha), ...toto je vznik strasti (ajam dukkha-samudaja), ...toto je ustání strasti (ajam dukkha-nirodha), ...toto je cesta vedoucí k ustání strasti (ajam dukkha-nirodha-gáminí patipadá), ...toto jsou zákaly (ime ásavá), ...toto je vznik zákalů (ajam ásava-samudaja), ...toto je ustání zákalů (ajam ásava-nirodha), ...toto je cesta vedoucí k ustání zákalů (ajam ásava-nirodha-gáminí patipadá)."
Když jsem takto poznával (džánato) a takto viděl (passato), má mysl se osvobodila od zákalu smyslných požitků (kámásavá), od zákalu bytí (bhavásavá) a od zákalu nevědomosti (avidždžásavá). Ve stavu osvobození se dostavilo poznání: ´Osvobozen.´ A věděl jsem: ´Ukončeno je zrozování (khíná džáti), dokonán je čistý (svatý) život (vusitam brahmačarijam), úkol je splněn (katam karaníjam), po tomto zde již není nic dalšího (náparam itthattájá).´
http://dhammadesana.wz.cz/M4.html

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: ned 02. pro 2018 8:40:22
od Jana
Díky, Sarano, podíváme se na to zase postupně:

mnich Sarana píše: podmíněné srdcem - Visuddhimagga radí, aby se samathajánika (tj. ten, který praktikuje pohroužení), po tom co z pohroužení odejde, podíval na srdce a všiml si, že je to pohroužení podmíněné srdcem.

K tomuhle bys mohl, Sarano, najít nějaké citace?

Může tady být podmíněnost srdce se závojem mysli, tedy je tady pořád ještě forma, tvar osobního "já" a toho, co není já, je tady podmíněnost představami, kým jsme, kým nejsme, co máme, co nemáme rádi, co chceme, co nechceme, po čem toužíme, čeho se bojíme. Tím pádem je tady pociťování podmíněné myslí.

Bez závoje mysli, bez připoutanosti k mysli, si nic o nikom a o ničem nemyslíme, ani naši osobu nijak mysl neformuje, nevymezuje, tím pádem tady ani není zformovaný ten, kdo by si něco o něčem myslel, kdo by byl jakkoliv omezen, od čehokoliv oddělen, po čemkoliv toužil, a to je to Srdce, o kterém mluví Adžan Sumendo, že by mělo být odhaleno v nás i v každé bytosti.

"Srdce, které je nás i v každé bytosti" je tím jedním duchovním Srdcem, ve kterém neexistuje žádná iluze oddělenosti.

Re: Jak Dochází K Proměně Z Neosvícení Do Osvícení (Bez Koli

Nový příspěvekNapsal: úte 04. pro 2018 14:42:46
od Jana
Můžeme pokračovat:

mnich Sarana píše:Jano, už v první rozpravě našich spisů, Brahmadžála Sutta, která vyčítá 62 špatných názorů, jsou tyto špatné názory, které cituješ, přesně takhle zmíněny - jakožto špatné názory, samotným Buddhou. Přijde mi to zajímavé, že mi tu cituješ špatné názory z našeho základního seznamu špatných názorů. :what:

Brahmadžála Rozpravu včetně všech 62 špatných názorů nalezneš tady, dokonce česky -
http://dhammadesana.wz.cz/D1.html

Tady je ta část, kterou zmiňuješ -
Jsou, bhikkhuové, někteří asketové a bráhmani, kteří učí o vnímání po smrti, šestnácti způsoby prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti.
A jakým způsobem a na jakém základě tito ctění asketové a bráhmani... prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti?

Prohlašují:

(19.)(1.)"Já" není zničeno po smrti (attá hoti arogo param maranam), je vnímající (saňňí) a je hmotné [má tvar] (rúpí)."

(20.)(2.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je nehmotné [nemá tvar] (arúpí)."

(21.)(3.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je hmotné i nehmotné (rúpí ča arúpí)."

(22.)(4.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani hmotné ani nehmotné (névarúpí nárúpí)."

(23.)(5.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je konečné [ohraničené] (antavá)."

(24.)(6.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je nekonečné [neohraničené] (anantavá)."

(25.)(7.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je konečné i nekonečné (antavá ča anantavá)."

(26.)(8.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani konečné ani nekonečné (névantavá nánantavá)."

(27.)(9.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je jednotné (ékattasaňňí)."

(28.)(10.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je rozmanité (nánattasaňňí)."

(29.)(11.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je ohraničené (parittasaňňí)."

(30.)(12.)"Já" není zničeno po smrti a jeho vnímání je neohraničené (appamánasaňňí)."

(31.)(13.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je výhradně šťastné (ékantasukhí)."

(32.)(14.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je výhradně nešťastné (ékantadukkhí)."

(33.)(15.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je šťastné i nešťastné (sukhadukkhí)."

(34.)(16.)"Já" není zničeno po smrti, je vnímající a je ani šťastné ani nešťastné (adukkhamasukhí)."

Takto, mniši, někteří asketové a bráhmani, kteří učí o vnímání po smrti, šestnácti způsoby prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti. Když tito asketové a bráhmani... prohlašují existenci vnímajícího "já" po smrti, všichni z nich tak činí těmito šestnácti způsoby nebo jedním z nich a ne žádným jiným způsobem.

Toto, mniši, Tathágata poznal - Tato názorová stanoviska, takto pojímaná, takto uchopovaná, vedou k takovému stavu po smrti, k takovému budoucímu zrození, to Tathágata poznal. A poznal také to, co překračuje [co je vyšší než] všechny tyto názory. Toto poznání však neuchopuje. A jelikož neuchopuje toto poznání, uskutečnil sám pro sebe dokonalé odpoutání [vyhasnutí].
Když poznal pociťování tak jak skutečně je, jeho vznik, jeho zánik, jeho vnady, jeho nebezpečí a únik od něj, Tathágata je bez ulpívání osvobozen.
Toto, mniši, jsou ony věci, jež jsou hluboké, těžce viditelné, těžce pochopitelné, mírné [klidné], vznešené, mimo oblast logiky, jemné a srozumitelné pouze moudrým, věci, které Tathágata uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a vykládá je ostatním, věci, o kterých by mluvil ten, kdo by správně a v souladu se skutečností chválil Tathágatu.


Ano, je možné spočinutí v hlubinách ticha bez připoutanosti k jediné myšlence.

:)

Tohle je to místo, kde neexistuje žádný názorový nesoulad.

:D