Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

[Pelvan]

Ahoj Sarano


Děkuji Ti za Tvoje ocenění, snažím se být veselá kopa.
Znáš Máchův Máj? "...Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal..."


Chápu to tak, že Buddhovi zemřela při porodu matka a vychovávala ho pak jeho teta. Jinými slovy jeho dětství stálo za hovno.
Mně sice máma neumřela, ale chovala se ke mě celý svůj život tak trochu jako moje teta. Jinými slovy moje dětství stálo za hovno.
Co jsem si četl o Tvých vzpomínkách na dětství, tak usuzuji, že Tvoje dětství nestálo také za mnoho.

Myslíš si, že tato podobnost je pouze náhodná?
Všem nám v dětství chyběl cit, ale Ty s Buddhou jste si z toho udělali přednost.
Já se to snažím přijmout.

Pro mě jsou filosofie a náboženství exaktními vědami, proto nebudu schopen vhodně komentovat Tvé pozoruhodné překlady. :-)

Pro mě je filosofie na prd; a náboženství musí být neexaktní a živé, jinak je pro mě také na prd.


Zdravím

[Jana]

Pokud by tady byl živý Buddha a používal by naše názvosloví, tak si troufám říci, že se nepletu, kdyby sat-čit-ánandou nazval naší pravou přirozeností.

Pokud tady není žádná naše pravá přirozenost, pak tady není ani sat-čit-ánanda.

Ale pokud tady cokoliv JE, tak tady je i vědomé vědomí a ve své přirozenosti je trojjedinou sat-čit-ánandou.

Je stále v pozadí všeho osobního prožívání. Když si to sedne, když zmizí ztotožnění s tím, kdo měl nějaké dětství, kdo má nějakou budoucnost, kdo se může nebo nemůže narodit, zemřít, tak tady nic jiného, než sat-čit-ánanda není.

[miroslav]

Mně se zdá, že je velice roztomilé, jak slova v sanskrtu souvisí se slovy v češtině. Ty rozvláčné překlady přes angličtinu mi nevyhovují. Překládám si to rovnou podle podobnosti slov.
Se domnívám a zdravím

Se domníváš dobře.

Údajně, jako dříve bylo centrum duchovního světla v Indii, pak v Jeruzalémně, tak nyní by měly být duchovním centrem světa Čechy, konkrétně Praha. Hodně o tom napsal Gustav Meyring - dokonce i pan Tomáš se k tomu klonil.
Řekl bych, že hlavní dispozice a projev tohoto poslání v nastávajícím novém věku, je místní smysl pro humor.
A ta čeština je opravdu blízká sanskrtu více než jiné jazyky. Například už jenom ten Buddha - probuzený, buditi, budík, buddha ... Je tohle v jiném jazyce tak sanskrtu blízké (angličtina, němčina, čínština..)?
Není.

[mnich Sarana]

Chápu to tak, že Buddhovi zemřela při porodu matka a vychovávala ho pak jeho teta. Jinými slovy jeho dětství stálo za hovno.
Mně sice máma neumřela, ale chovala se ke mě celý svůj život tak trochu jako moje teta. Jinými slovy moje dětství stálo za hovno.
Co jsem si četl o Tvých vzpomínkách na dětství, tak usuzuji, že Tvoje dětství nestálo také za mnoho.

Jak by sis představoval dětství, které za hodně stojí?

Pro mě je hodnota dětství přímo úměrná schopnostem a etice dotyčného člověka později v dospělosti.

Touto rovnicí tedy docházím k závěru, že Buddha - s ohledem na jeho moudrost, etiku, a schopnost druhé milovat - měl velice hodnotné dětství.
A podobně, na základě toho, jaký příjemný život teď žiji - dělám pouze to, co chci, ostatní si váží toho, co dělám, a co dělám dělá radost nejen mě ale i ostatním, inspiruje je, dodává jim chuť k životu, lásce, přátelství a pravdě - usuzuji tedy, že mé dětství bylo velice hodnotné.

Své dětství, Pelvane, také ohodnoť podle toho, jaký jsi teď. Z toho, jak Tě znám z Poradny bych si dovolil usoudit, že Tvé základy si zaslouží pochvalu.

Přijímám, že se na náboženství a filosofii díváš jinak. Pokud to dělá šťastným Tebe a Tvé okolí, tak proč ne. :-)
Já abych něčemu věřil, tak tomu musím nejprve rozumět. Abych něčemu rozuměl, je třeba, aby mi to dávalo smysl.
Samozřejmě, jsou věci, které nedávají smysl ze začátku ale později dávají. To je ale přece součástí Cesty.

Pro Janu - podle Buddhy žádná pravá přirozenost není. Všechno je jen iluze. Opravdová skutečnost je pouze šest elementů, ale z těch je třeba se vymanit. (Protože jsou pomíjivé, neuspokojivé, nespolehlivé.)

[Jana]

Pro Janu - podle Buddhy žádná pravá přirozenost není. Všechno je jen iluze. Opravdová skutečnost je pouze šest elementů, ale z těch je třeba se vymanit. (Protože jsou pomíjivé, neuspokojivé, nespolehlivé.)

Sarano, pokud je všechno opravdu jen iluze, tak kdo se potřebuje z čeho vymanit?

Pokud je i láska iluzí, jak to, že tu jsi?

[Jana]

Sarano,

můžeš sem dát citace Buddhových slov o "Opravdové skutečnosti?"

[Jana]

Řekla bych, že někde musí existovat i nějaká citace Buddhových slov v tom smyslu, že opravdová skutečnost je naší vlastní přirozeností a všechno ostatní, je klam.

[mnich Sarana]

Madždžhima Nikája 115 - Bahudhátuka Sutta by asi obsahovala všechno co bys asi ráda k tomuto věděla.

Český překlad nenacházím.

Tady je to anglicky -
https://suttacentral.net/mn115/en/sujato

Jak to tak čtu, tak mi to přijde poměrně hluboká angličtina. Mnohem snazší je to číst od Bhikkhu Bodhi.

Pokud bys to chtěla číst v angličtině, tak Ti rád pošlu pdfko e-mailem. Online to není, musel bych to vystříhnout z mé rezervní (naskenované) kopie a poslat zvlášť. (Tohle by bylo méně než 10 procent knihy, minimum povolené zákonem státu vydavatele.)

[Jana]

Madždžhima Nikája 115 - Bahudhátuka Sutta by asi obsahovala všechno co bys asi ráda k tomuto věděla.

Český překlad nenacházím.

Možná mohl bys přeložit Ty sám.

podle Buddhy žádná pravá přirozenost není. Všechno je jen iluze. Opravdová skutečnost je pouze šest elementů, ale z těch je třeba se vymanit. (Protože jsou pomíjivé, neuspokojivé, nespolehlivé.)

Řekla bych, že cílem každého buddhisty je dosáhnout Buddhovské přirozenosti: potenciál buddhovství, který je přítomný v každé cítící bytosti.

Buddhovská přirozenost (佛性, fóxìng) se stala důležitým konceptem v čínském buddhismu. Podle názoru převládajícího ve vrcholných čínských buddhistických školách (Tiantai, Huayan, Chan) je buddhovská přirozenost přítomná v každé lidské bytosti. Stačí tedy zase relativně málo a člověk může dojít k náhlému osvícení v jediném okamžiku. Důvodem je to, že probuzení (nirvána) je vlastně už připravena v lidské mysli, jde jen o to, svou buddhovskou přirozenost si uvědomit a dát jí volný průchod.

Cílem buddhy je právě ukázat bytostem jejich přirozenost, která je hluboko v nich skryta. V mahájáně a v thérávádě (hínajána předpokládá existence jediného buddhy v každé epoše, a proto následovníci hínajány usilují o vysvobození) se buddhovství stalo všeobecným cílem.
https://wiki.japonstina.upol.cz/index.p ... ha_(hotoke)

Nebo je to jinak?

[Pelvan]

Ahoj Miroslave


Cením si Tvého vlídného tónu.

Se domníváš dobře.

Údajně, jako dříve bylo centrum duchovního světla v Indii, pak v Jeruzalémně, tak nyní by měly být duchovním centrem světa Čechy, konkrétně Praha. Hodně o tom napsal Gustav Meyring - dokonce i pan Tomáš se k tomu klonil.
Řekl bych, že hlavní dispozice a projev tohoto poslání v nastávajícím novém věku, je místní smysl pro humor.
A ta čeština je opravdu blízká sanskrtu více než jiné jazyky. Například už jenom ten Buddha - probuzený, buditi, budík, buddha ... Je tohle v jiném jazyce tak sanskrtu blízké (angličtina, němčina, čínština..)?
Není.

Další možné překlady:

Buddha - to je česky budit se, budoucnost, budeš, Budeč

láska (metta) - to je česky "meta" (žádaný cíl k dosažení)

účel (attha) - to může být česky "atak"

záměr (četana) - to může být česky "čekání"

dovedné skutky (kusala-kamma) - to může být česky "kousek ke mně"

skutky (kamma) = karma - to může být česky "ke mně"

rozhodnutí (síla) - to může být česky skutečně "síla"

utrpení (dukkha) - to může být česky dukát, tedy "peníze"

soucitné porozumění trpícím(karuna) - to může být česky "koruna" (královská)


Takže láska je žádaný cíl k dosažení.
K tomu není co dodat,


se domnívám a zdravím

[Pelvan]

Ahoj Sarano

Jak by sis představoval dětství, které za hodně stojí?

V takovém dětství bych zažil mateřskou náruč a pomazlení.

Pro mě je hodnota dětství přímo úměrná schopnostem a etice dotyčného člověka později v dospělosti.

To smícháváš hrušky s jabkama,


se domnívám a zdravím

[Pelvan]

Ahoj Sarano

Samozřejmě, jsou věci, které nedávají smysl ze začátku ale později dávají. To je ale přece součástí Cesty.

Je vlastně pravděpodobné, že jsi na tom s láskou jinak než já nebo třeba Jana.

Zdravím