Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Pravidla fóra
Psát na toto fórum mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení.
Kontakt
mnich Sarana
Myanmar, Hlegu,
Sakhangyi Meditation Center
monksarana@gmail.com

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » úte 27. lis 2018 10:54:23

Ahoj


Na moji otázku:

To je odvěká otázka lidstva: Co je důležitější, rozum nebo cit?


Jsem dostal odpověď:

mnich Sarana píše:Pro Buddhu je to vždy moudrost. Moudrost si uvědomuje souvislosti, je ohleduplná, a zároveň chápe co je důležité v přítomný moment.


To je podobné, jako kdybych se zeptal, zda jsou lepší jablka nebo hrušky, a bylo mi pak řečeno, že nejlepší jsou švestky.

Moudrost v tomto pojetí: "Moudrost si uvědomuje souvislosti, ..." (to je rozum) x "...je ohleduplná, a zároveň chápe, co je důležité v přítomný moment." (to je cit)
To je dohromady takový kočkopes, moudrost je v tomto pojetí něco mezi rozumem a citem.


Se domnívám a zdravím


PS
Možná se zde dohadujeme zbytečně a odpověď na moji otázku je skrytá v této lekci:
Lekce 08: Meditace milující laskavosti
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » úte 27. lis 2018 12:04:45

PPS

Další možností je, že ta záhadná "moudrost" je náš "Duchovní průvodce pozemského člověka".



"Milý duchovní průvodce, prosím, stůj při mě a proveď mne dnešním dnem."
"Prosím, pomoz mi!"
"Žádám o pomoc projít."


PPPS:
"klid, mír , harmonie, láska, zdraví"
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod mnich Sarana » úte 27. lis 2018 12:51:43

Ahoj Pelvane, v našich spisech se velice často setkáváme s otázkou, která dává několik možností, a odpověď je pak jinou možností.
A že těmi spisy žiji, je pro mě přirozené tak také odpovídat - a samozřejmě očekávat takové odpovědi.

Co se týče Lekce 8, pracuji na ní, nebo konkrétněji, pracuji na jejím vylepšení. Překládám jí do barmštiny a přitom opravuji v původní angličtině a také češtině co je třeba. :-)

Pro lásku je třeba vědomí. Vědomí je ale nestálé a podmíněné. Proto co je láska, to je nestálé a podmíněné, a tudíž to není ultimátní, konečná realita.
Ultimátní, konečná realita je svoboda od vědomí, a tedy i lásky.

Žijeme ale v konvenční realitě, a v konvenční realitě je láska zásadním aspektem šťastného bytí. To je ale vše dočasné, než vyvaneme do ultimátní reality.

Adžáhn Sumédhó je velice známý mnich, ale občas jeho názory vybočují z původního slova Buddhy. Pro studium původního slova Buddhy bych rád doporučil překlady a eseje ct. Gavésaka, který je původem čech, z thajské tradice. Také co přeložil ct. Vinýta (český mnich, který žije na Srí Lance) a z těch co jsou v angličtině bych doporučil barmské Mahási Sayadaw, Ledi Sayadaw a Pa Auk Sayadaw.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 126
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » úte 27. lis 2018 12:57:52

Ahoj Sarano


Děkuji Ti za Tvoji odpověď a cením si jí.
Pro sebe si hledám jednodušší cestu k pochopení, než je studium mnoha spisů mnoha autorů.

Tato varianta učení o nelpění mi připadá velmi sympaticky a jednoduše:
Nelpění asi podle Jana Mühlfeita spočívá ve lpění na lásce.



"Mohu se vysrat úplně na všechno."
1. Mohu kontrolovat svoji mysl.
2. Mohu být v přítomném okamžiku.
3. Všechno okolo mne se neustále mění. (Tedy i já sám se neustále měním.)
4. Na ničem (a na nikom) nelpím.
5. Mám rád sám sebe i ostatní. (To je všeobjímající láska.)


Zdravím


PS
Mnich Sarana píše:
"Žijeme ale v konvenční realitě, a v konvenční realitě je láska zásadním aspektem šťastného bytí. To je ale vše dočasné, než vyvaneme do ultimátní reality."
Ale do té ultimátní reality vyvanou jen někteří (ne všichni o to stojí, a ne všem, co o to stojí, se to podaří) a může se jim to podařit patrně jen cestou lásky.
Láska je tedy rozum či cit či moudrost?
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Jana » úte 27. lis 2018 16:02:12

Díky
Mnich Sarana píše:
"Žijeme ale v konvenční realitě, a v konvenční realitě je láska zásadním aspektem šťastného bytí. To je ale vše dočasné, než vyvaneme do ultimátní reality."

Láska je spojnicí konvenční a ultimátní roviny. Všechno skutečné štěstí a blaho pramení z tohoto spojení.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10696
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod mnich Sarana » stř 28. lis 2018 6:29:03

Láska je tedy rozum či cit či moudrost?


Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.

Láska je spojnicí konvenční a ultimátní roviny. Všechno skutečné štěstí a blaho pramení z tohoto spojení.


Takže si uvědomuješ, Jano, že v ultimátní rovině láska není možná? Pochopila jsi již, že láska je závislá na vědomí, zatímco ultimátní rovina je prosta vědomí? Už jsi pochopila, že vědomí je nestálé, proto i láska je nestálá, a tak co je ultimátní rovina to je prosté vědomí i lásky?
mnich Sarana
 
Příspěvky: 126
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Jana » stř 28. lis 2018 6:57:09

mnich Sarana píše:
Láska je tedy rozum či cit či moudrost?


Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.

Láska je spojnicí konvenční a ultimátní roviny. Všechno skutečné štěstí a blaho pramení z tohoto spojení.


Takže si uvědomuješ, Jano, že v ultimátní rovině láska není možná? Pochopila jsi již, že láska je závislá na vědomí, zatímco ultimátní rovina je prosta vědomí? Už jsi pochopila, že vědomí je nestálé, proto i láska je nestálá, a tak co je ultimátní rovina to je prosté vědomí i lásky?


Pokud něco označíme přívlastkem "ultimátní", myslíme tím něco konečného, úplného, absolutního, nepřekročitelného či neomezeného. Něco, co obsahuje vše. To, co to, co to všechno drží pohromadě, je láska.

Láska je podstatou ultimátní roviny. Kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by nic existovat, protože by převládly rozkladné principy. Láska je princip, který cokoli spojuje. Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10696
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Jana » stř 28. lis 2018 7:24:07

mnich Sarana píše:Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.

Tohle je, Sarano, moc hezké:

svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem

Díky, mám radost, že tady jsi.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10696
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » stř 28. lis 2018 20:55:57

Mirko Frýba:

UMĚNÍ ŽÍT ŠŤASTNĚ



Než začneme se cvičením, seznámíme se s několika rozlišeními,

jež nás vybaví maticemi (joni) pro jasné vědění. Podle abhidhammy

se rozlišují čtyři druhy jasného vědění:

1. jasné vědění o oblasti prožívání (gočara-sampadžaňňa),

2. jasné vědění o účelu (sa-atthaka-sampadžaňňa),

3. jasné vědění o vhodnosti (sappaja-sampadžaňňa),

4. jasné vědění nezaslepenosti (asammoha-sampadžaňňa).



Při konkretizaci v různých druzích jednání je jasné vědění o oblasti

prožívání rozšířením principů jasného vědění o oblasti meditace,

které je v klasické literatuře abhidhammy často popisováno jako „neztracení

předmětu meditace“. V rámci strategii kotveni ve skutečnosti

užíváme jasné vědění o oblasti meditace, abychom zjistili a zajistili:

a) aktuální předmět vědomi,

b) úroveň či oblast skutečnosti, ve které se přítomná událost děje,

c) směr změny nálady či pohybu vědomi...

Pokud je meditační praxi všeobsáhlá všímavost, jak to zde doporučujeme,

tak nikdy nevzniká potřeba odložit předmět meditace,

který vlastně zahrnuje úplně vše. Postupně jsou do praxe „pravé

všímavosti“ vstřebány všechny činnosti těla, mluvy i mysli, takže

se nakonec vůbec nikdy nevzdáváme předmětu meditace. Do jaké

míry v tom uspějeme, záleží na rostoucí duchapřítomnosti v jednotlivých

situacích a na stále silnějším návyku pilné praxe. Cílem

toho, kdo se cvičí v teto metodě, je učinit ze života jednotu spirituální

praxe a dát praxi plnokrevný život.

Oblast (gočra) praxe právě všímavosti nemá žádné pevné hranice.

Je to říše, která se neustále rozšiřuje na nová životní území.


str.101

Kultivováni laskavého a trpělivého postoje k sobě

samému, jakož i k druhým, jež je podrobně rozpracováno ve strategiích

solidarity, působí příznivě též na jasné vědění o účelu.
Ačkoliv

abhidhammikové vidí účel jednoduše v pokroku na cestě pravdy

k emancipaci a štěstí, je jim zcela pochopitelné, že v souvislostech

mnohosti vlivů papaňči jsou přechodně sledovány též takové účely,

které jsou z hlediska vyššího principu neúčelné.

Může tomu

být i tak, že se stydíme za to, oč nám vlastně jde, že to nechceme

připustit. A možná proto dáváme přednost nejasnosti, která nás nevěděním

jakoby chrání...

Kdo pochopi, že přísné, netolerantní a netrpělivé postoje k vlastním

slabostem a neúčelnostem žádným způsobem vnitřní situaci

nevylepšují a vedou nanejvýš k odcizováni se skutečnosti, ten je

schopen pokroku ve všímavosti. Neboť jen potom je možné všímavě

zaznamenávat i takové záměry a účely jednání, za které se člověk

normálně stydí.


str.113

Co je afektivní, vše související s city a náladami,

to se bere (u nás) v úvahu, až teprve když dochází k poruchám.

Afektivní stránka života je naopak velmi ceněna v kulturách, které

přikládají produkci a konzumu menší hodnotu, než jakou pro ně má

prožívání požitku ze slavnosti, hraní si a meditování. V takovýchto

méně „efektivních“ kulturách se dobře daří rituálům.

Rituály vyžadují totiž čas.

...

V tomto smyslu je i meditační sezení rituálem


a může být nahlíženo jako strategie připouštěni, která vede k zakotvení

ve skutečnosti životních procesů. Zevnitř iniciovaná sebe–regulace

živé osoby, kterou nazýváme v pali sila, je proto spolehlivou vnitřní

základnou pro rozvíjení blahodárných rituálů (silabbata), které pro

živé tělesné prožívání zajišťuji potřebný čas. U tělesně zakotvených

rituálů nemá smysl rozlišeni na „správné a chybné“; zde je možné

rozeznávat jen „stupně“ dobrého, krásného a užitečného, podle toho

do jaké míry je rituál přínosem ke štěstí.
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » pát 30. lis 2018 11:27:16

Ahoj Sarano


mnich Sarana píše:Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.


Děkuji Ti za toto Tvé vyznání.

Něco podobného v přístupu k lidem, jako vyslancům z nebes, nacházím i v té knize, ze které jsem uváděl ukázky.
Pelvan píše:Mirko Frýba:

UMĚNÍ ŽÍT ŠŤASTNĚ


Pelvan píše:str.101

...Kultivováni laskavého a trpělivého postoje k sobě

samému, jakož i k druhým, jež je podrobně rozpracováno ve strategiích

solidarity
, působí příznivě též na jasné vědění o účelu...


Solidarita s ostatními je pro mne již zárodek lásky k nim.


Znám totiž mnoho lidí, kterým je nějaké učení o utrpení úplně ukradené.
Oni trpí jakýmkoli způsobem s masochistickým potěšením jenom proto, aby si vynutili u svých lidí okolo sebe
alespoň kapičku nějakého pozitivního citu. A je jim jedno, zda je to obdiv nebo
soucitná účast, hlavně když z nich vymáčknou nějaký pozitivní cit vztažený k sobě.

Přemýšlel jsem dlouhá léta o tom, proč se ti lidé chovají tak pošetile.
Jistě je v pozadí takového nesmyslného chování jistá dávka hlouposti a lenosti.
Ale také je v té křečovité snaze o ocenění cítit dávání důrazu na city k sobě navzájem.

Když se nám podaří prorazit materialistickou psychózu, do které jsme touto společností uvrženi,
můžeme chápat cit ke druhému člověku i jako cit k jeho duchovnímu principu, který se skrývá
za jeho zrozením sem na zem.

Pochopitelně by šlo rovnou zkoušet mít rád ten vyšší princip, toho Boha, rovnou jakýmsi bajpasem.
Beru to od člověka přes zvířata a rostliny a zemi na lásku k vesmíru a k jeho duchovní podstatě, k Bohu.

Ve staré hinduistické společnosti (ve které vznikl i buddhismus) toto asi nebylo potřeba, tam bylo
každé hmotné stvoření přirozeně chápáno jako projev Boží vůle.
A láska ke člověku byla samozřejmě brána i jako láska k Bohu.


Se domnívám a zdravím

Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod mnich Sarana » sob 01. pro 2018 13:24:44

Ve staré hinduistické společnosti (ve které vznikl i buddhismus) toto asi nebylo potřeba, tam bylo
každé hmotné stvoření přirozeně chápáno jako projev Boží vůle.
A láska ke člověku byla samozřejmě brána i jako láska k Bohu.


Buddha je právě netradiční tím, že tento projev Boží vůle odmítá a učí co je živé a neživé, co je dovedné, neutrální, a nedovedné.
Hinduistické bráhmany přirovnal k řadě slepých mužů, kteří se drží a následují jeden za druhým. To proto, že přestože se učí nazpaměť své spisy, ani oni, ani nikdo z jejich předků do sedmého stupně toho učení těch spisů sám nedosáhl. Buddha ale, sám On in Jeho žáci dosáhli toho, co učil.

Tady cituji za svého Video Meditačního Kurzu, lekce 2 -

K přesvědčením, která se nedají ověřit, byl Buddha velmi kritický. V Čankí Suttě jsou zapsána následující Buddhova slova ohledně tradičních přesvědčení hinduistických bráhmanů ve starověké Indii:

“Představ si řadu slepců, ve které se každý dotýká toho následujícího: První nevidí, prostřední nevidí ani poslední nevidí. Právě tak, Bháradvádžo, jsou bráhmani kvůli svému přístupu podobní řadě slepců: První z nich nevidí, prostřední nevidí ani poslední nevidí. Co myslíš, Bháradvádžo, když je to tak, neukazuje se víra bráhmanů jako nepodložená?”

Buddha ale pokračuje: “Něco může být vírou plně přijímáno, přestože je to prázdné, bez obsahu a falešné; a něco nemusí být vírou plně přijato, přestože je to skutečné, pravdivé a bezchybné.”
mnich Sarana
 
Příspěvky: 126
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Jana » ned 02. pro 2018 13:21:49

mnich Sarana píše:
“Představ si řadu slepců, ve které se každý dotýká toho následujícího: První nevidí, prostřední nevidí ani poslední nevidí. Právě tak, Bháradvádžo, jsou bráhmani kvůli svému přístupu podobní řadě slepců: První z nich nevidí, prostřední nevidí ani poslední nevidí. Co myslíš, Bháradvádžo, když je to tak, neukazuje se víra bráhmanů jako nepodložená?”

Buddha ale pokračuje: “Něco může být vírou plně přijímáno, přestože je to prázdné, bez obsahu a falešné; a něco nemusí být vírou plně přijato, přestože je to skutečné, pravdivé a bezchybné."


Ano, tohle nebezpečí je u jakéhokoliv učení, náboženství, pokud je tady jen slepá víra a ne ověřování si skutečnosti v hloubi svého nitra.

Pak se může nějaký pojem dát nesmyslně do klatby jen proto, že nepochází z učení, kterému slepě věříme.

Pokud je jasné, že není jiný Bůh, než život, tak je jasné, že Boží vůlí je to, co přináší sám život. Vedle toho osobní vůle pramení z osobního chtění, nechtění. Je bojem proti přirozenému běhu věcí, osobní vůle jde proti vlastní přirozenosti.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10696
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » pon 03. pro 2018 9:04:41

Ahoj Sarano

mnich Sarana píše:Buddha je právě netradiční tím, že tento projev Boží vůle odmítá a učí co je živé a neživé, co je dovedné, neutrální, a nedovedné.
Hinduistické bráhmany přirovnal k řadě slepých mužů, kteří se drží a následují jeden za druhým. To proto, že přestože se učí nazpaměť své spisy, ani oni, ani nikdo z jejich předků do sedmého stupně toho učení těch spisů sám nedosáhl. Buddha ale, sám On in Jeho žáci dosáhli toho, co učil.


Buddha odmítá i sat-čit-ánanda?

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod Pelvan » úte 04. pro 2018 11:26:16

Ahoj Sarano


Téma sat-čit-ánanda se v tomto vlákně již objevilo.
Pochopil jsem, že o tom se vyjadřovat nechceš. Je okolo toho mnoho balastu.

Já to sat-čit-ánanda pro sebe chápu jako jednoduchý návod pro život.
Mně se zdá, že je velice roztomilé, jak slova v sanskrtu souvisí se slovy v češtině. Ty rozvláčné překlady přes angličtinu mi nevyhovují. Překládám si to rovnou podle podobnosti slov.
Například:
dharma - je česky drama
prána-jáma - je česky přání-zdroj(jáma) = zdroj přání a energie

Pro sebe jsem si přeložil i sat-čit-ánanda na české seď-ciť-a nám dá. Někde tady na poradně jsem již dříve o tomto svém překladu psal, ale nemohu to teď najít.

A to buddhisté snad dělají na svých zásedech?
Oni sedí, oni cítí a někdo nebo něco jim (každému zvlášť i všem dohromady) během toho sezení a cítění NĚCO (případně NIC) dává. Nebo si to NĚCO_NIC dávají sami, prostě to dostávají nebo to objevují.


Se domnívám a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 858
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Pravidla Diskuzních Vláken Mnicha Sarany

Nový příspěvekod mnich Sarana » úte 04. pro 2018 16:01:19

To seš teda veselá kopa, Pelvane. Moc hezké. :-)

Samozřejmě, sat-čit-ánanda je v rozporu s Buddhovým učením. Jakmile je tam čit, tak už je to součástí tohoto světa, a tudíž i otrokem utrpení.
Sat-ánanda by ještě šlo, ale potřebovalo by to ujištění, že to ánanda je opravdu bez čit.

Pro mě jsou filosofie a náboženství exaktními vědami, proto nebudu schopen vhodně komentovat Tvé pozoruhodné překlady. :-)
Moc děkuji za příspěvěk a zajímavé sdílení. :-)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 126
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

PředchozíDalší

Zpět na Mnich Sarana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron