Stromy se dožívají vyššího věku než člověk a byly tady na světě dříve než člověk a možná tu stromy budou na světě i déle než lidé, až se lidé jednou navzájem vyhubí.
Pokud se podle příkladu Buddhy naučím mít rád stromy a ostatní rostliny, mohu se pokusit mít rád i neživé předměty a mohu se pokusit mít rád i ty ultimativní záležitosti.
africká kopřiva
mnich Sarana píše:Abych odpověděl nopovi, tak bych rád zmínil, že přestože v Buddhismu nejsou rostliny živými bytostmi jako takové, je všeobecně přijato, že v nich žijí neviditelné bytosti. Ty bytosti ty rostliny mohou zcela ovládat a zároveň je berou za svůj příbytek. Tak například "rukkha dévatá" je speciální třída nižších ("pozemských") bohů, kteří obývají stromy. Jsou samozřejmě i dvára dévatá (bohové kteří žijí ve dveřích lidských domů), a mnoho a mnoho dalších, stačí si představit kde by tak mohli být a jistě tam budou...
Asi bychom měli být k těmto nižším bohům vlídní.
A co vyšší bohové? K těm bychom měli být asi též vlídní.
V hinduistické tradici je nejvyšším bohem patrně Brahma.
Asi bychom k němu také měli být vlídní.
Řeší se v buddhismu nějak charakter našeho vztahu k těmto nehmotným fenoménům?
info o kopřivě jsem našel, ale nic o tom, že by se věřilo, že má vědomí. Pouze, že se občas konzumuje coby halucinogenní látka.
mnich Sarana píše:Myslel jsem, že je nop žena....
Proč vznikl tento překvapivý dojem? Na základě jeho vyjadřování?
Nikoho neuráží a uznává i druhé. Pozorováním v životě jsem se od žen naučil nehádat se, ale dohodnout se..
Že by tedy pro smírný tón řeči?
mnich Sarana píše:Proč vznikl tento překvapivý dojem? Na základě jeho vyjadřování?
Nikoho neuráží a uznává i druhé. Pozorováním v životě jsem se od žen naučil nehádat se, ale dohodnout se..
Že by tedy pro smírný tón řeči?
Je to možné. Omlouvám se.
Také ale kvůli tomu obrázku králíčka a čtyřlístku. Jsou to symboly nevinnosti, které bych podvědomě asocioval s jemnějším pohlavím.
Pouze má fantazie, nic realného.
mnich Sarana píše:Buddha učil, že k nehmotným fenoménům, které sestávají ze čtyř elementů (země, oheň, voda, vzduch) bychom měli být vyrovnaní. To znamená, ať už nám přináší štěstí nebo smutek, měli bychom je chápat jako pomíjivé, neuspokojivé, ne-já, a přijímat je tak, jak jsou - bez hněvu, bez chtíče.
Nejsem si ale vědom žádného textu, který by navrhoval abychom zacházeli s neživými jevy "vlídně", "s milující dobrotivostí" atd. Ale ani naopak (!) , nemáme z neživými jevy zacházet nevlídně, bezostyšně, nezdrženlivě. K neživým jevům zacházíme tak, abychom my i ostatní živé bytosti byli šťastní, zdraví, a spokojení.
(cink)
Vesmíre,
s láskou a vděčností přijímám
všechno, co je napravo ode mě,
i vše co je nalevo ode mě.
Přijímám všechno, co je pode mnou,
i vše, co je nade mnou.
Přijímám všechno, co je za mnou,
i vše, co je přede mnou.
S láskou a vděčností přijímám i sebe sama
uprostřed toho všeho.
S láskou a vděčností přijímám všechno,
co se stalo v minulosti,
co se děje v přítomnosti
i co se stane v budoucnosti.
S láskou a vděčností propouštím všechno,
co chce z mého života odejít,
hýčkám všechno,
co chce v mém životě setrvat,
a s láskou a vděčností vítám všechno,
co chce do mého života vstoupit.
Vesmíre,
(gesto)
s láskou a vděčností přijímám od Tebe svůj osud
(gesto)
a odevzdávám Ti své ego.
(cink)
http://www.transformacni-terapie.cz/rit ... erapie.php
Buddha učil, že k nehmotným fenoménům, které sestávají ze čtyř elementů (země, oheň, voda, vzduch) bychom měli být vyrovnaní.
Pokud budu především mít rád lidi nebo hmotné statky, hrozí mi nebezpečí, že na těchto hmotných předmětech budu lpět.
mnich Sarana píše:Buddha učil, že k nehmotným fenoménům, které sestávají ze čtyř elementů (země, oheň, voda, vzduch) bychom měli být vyrovnaní. To znamená, ať už nám přináší štěstí nebo smutek, měli bychom je chápat jako pomíjivé, neuspokojivé, ne-já, a přijímat je tak, jak jsou - bez hněvu, bez chtíče.
Nejsem si ale vědom žádného textu, který by navrhoval abychom zacházeli s neživými jevy "vlídně", "s milující dobrotivostí" atd.
Pokud budu především mít rád lidi nebo hmotné statky, hrozí mi nebezpečí, že na těchto hmotných předmětech budu lpět.
Smyslem duchovního života není stát se někým neobvyklým, ale odhalením velikosti srdce v nás samotných, i v každé bytosti. Je to výzva k vnitřnímu upuštění od našich přesvědčeních, našich názorů, našich idejí, našich myšlenek, našeho smyslu času a nás samotných, a dojít klidu v nestálé pozici. A.Sumedho nás všechny zve, abychom se radovali ze svobody mimo veškeré stavy a podmínky, svobody od strachu, od zisku a ztráty, od požitku a bolesti. To je radostí a štěstím Buddhy.
mnich Sarana píše:Buddha měl milující srdce, ale to v žádném případě nebylo dosažení, skrze kterého se nazýval Buddhou. Spousta jiných asketů také měli milující srdce. Milující srdce není nic, čím by Buddha byl ve starověké Indii významný.
Jana píše:mnich Sarana píše:Buddha měl milující srdce, ale to v žádném případě nebylo dosažení,
A... vůbec nejde o slávu a věhlasnost, ..., třeba spíš naopak jde o pokoru, kdy naše sobectví a pýcha, která něco chce a něco nemá ráda, zmizí.
mnich Sarana píše:Buddha se nazývá Buddhou proto, že pochopil pomíjivost, neuspokojivost, a ne-já ve všech jevech, osvobodil se od veškerých tendencí chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti, a zcela zpřetrhal pouto ulpívání, čímž se navždy osvobodil od zrození, stárnutí, nemoci, a smrti.
mnich Sarana píše:Cit je slepý, protože pouze následuje vlastní instinkt. "Takhle to cítím, takže je to tak a ne jinak."
Moudrost si uvědomuje souvislosti, je ohleduplná, a zároveň chápe co je důležité v přítomný moment.
Rozum je omezený, protože mu chybí pochopení skutečnosti takové, jaká je. Suchá logika.
Cit je slepý, protože pouze následuje vlastní instinkt. "Takhle to cítím, takže je to tak a ne jinak."
V případě citu cítím, že v něm může být obsažen někdy i vyšší duchovní aspekt
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků