To mi tedy jistě vysvětlíš, proč se u mne občas projevuje jasnovidnost nebo telepatie (o tzv. nadpřirozené schopnosti jsem nikdy nestála), když podle tebe překrucuji = zcela špatně považuji nenávist za emoci, a nikdy jsem nic nepotlačovala.
A zrovna před několika příspěvky se tu někdo vytahoval, že nenávist nemůže vyvstat, protože už medituje kolik let. Takže buď se budete vytahovat, že nenávist nemáte, nebo se budete vytahovat, že nenávist máte. Dohromady to ale nepříjímám.
Je velmi zajímavé, že když píšeš o potlačení nenávisti, tak tím vlastně nemyslíš nenávist, ale tendenci v mysli. Jde tedy o potlačení tendencí v mysli. Hm...Ale vlastně tím nemyslíš potlačení, ale rozvoj všímavosti.
Čeština samozřejmě nebude tak přesná jako jazyk Páli, a mohu tedy vyjadřovat pouze to, co mi ten český jazyk dovolí. Nevadí, ale, že mi nerozumíš. Vadí, že v tom, co napíši hledají druzí chybu místo toho, aby se zeptali. Hledat v druhém chybu a zeptat se jsou dva druhy reakce podle kterých se pozná hloupost a moudrost.
My jsme tady tomu zvyklí říkat rozpouštění/ rozpuštění, protože potlačení má pro nás úplně jiný význam.Velice pořádným potlačením nenávisti zřejmě myslíš, že se hodně rozpustí a potlačením navždy zřejmě úplné rozpuštění.
Jenže v Buddhově učení se používá slovo "Pahána", a slovo pahána se vždy překládá do angličtiny slovem "suppression", a tudíž do češtiny "potlačení". To proto, že jsou tři druhy potlačení, a pouze ten třetí je obdobný "rozpuštění", o kterém mluvíš. Jak ale vidím, většina čtenářů poradny ale potlačuje místo rozpouští. Potlačuje se vidinou Boha, jednoty, lásky. Rozpouští se prozřením pomíjivosti, neuspokojivosti, ne-já.
Používám slovo "nenávist" pro Páli slovo "dósa", protože tak jej používali čeští překladatelé Buddhismu. V angličtině "hatred". Páli slovo dósa je samozřejmě mnohem hlubší. Prapůvodní význam je evidentně "zákal", ale ten by neodpovídal kontextu, ve kterém jej Buddha používá. Nenávist se používá jakožto nejhrubší forma tendence něco nemít rád, touhy se něčeho zbavit, touhy něco odstranit. Jenže když používám slovo nenávist, mám na mysli celou škálu té tendence, od nejjemnější po nejhrubší. Emoce jsou hrubším výrazem té tendence, a to by byla pouze velice malá část toho, o čem mluvím. V diskuzi o mysli dětí a lidí obecně se o nejhrubší formě nepotřebuji zmiňovat, protože nejdůležitější je ta jemná forma, která je podmínkou té hrubší. Takže opět, lepší se zeptat než útočit. Dokud se máme bavit pouze v češtině, bude třeba se otevřít významu slov druhého.
Jako u nenávisti, používám překlad běžně používaný překladateli buddhismu. Chamtivost, v angličtině greed, pochází z Páli slova "lóbha". Lóbha se opravdu používá ve významu přehnaného toužení po materiálních statcích. V diskuzi o mysli se ale slovem lóbha (chamtivost) myslí jakákoliv touha po materiálních statcích, a nebo přesněji - po předmětech oka, ucha, nosu, jazyka, těla, a mysli. Jako u nenávisti, mluvím o celé škále chamtivosti, od nejjemnější po nejhrubší. Už jen chamtivost něco/někoho vidět znovu a znovu, nebo na něco pomíjivého (např. Boha) myslet znovu a znovu je také Chamtivost. Touha poslechnout si hudbu, někam se projít, a podobně se taky v Buddhismu chápe jakožto chamtivost. Touha prosadit svůj názor, touha po uznání, i jen nejmenší zájem vidět, že se někdo omluvil, nebo jestli se někdo omluvil, to všechno v Buddhismu nazýváme chamtivostí. Čeština má omezený počet slov, a chamtivost je co zbylo pro lóbha. Chtivost, touha, žádostivost a další se používají pro jiné Páli termíny.
Rozdíl mezi lóbha (chamtivostí) neosvíceného člověka a potřebami plně osvíceného člověka je, že když neosvícený něco chce a nedostane to, vyvstane v něm smutek nebo zlost. Když něco potřebuje osvícený člověk (třeba jídlo, oblečení, léky) a nedostane to, nevyvstane v něm ani na jediný moment ani nejmenší smutek nebo zlost.
Chtíč je emoce nebo pocit intenzivní touhy v těle. Chtíč může mít jakoukoli formu, jako je například touha po vědění, touha po sexu nebo touha po moci. Chtíč může zahrnovat i všední formy jako je touha po jídle (ne potřeba jídla).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cht%C3%AD%C4%8D(Tak tohle jsem nevěděla ani já. Chtíč jsem považovala za živočišný sexuální pud.)
Přesně tak. V jazyce Páli se slovo chtíč používá přednostně pro touhu po sexu, ale v mnoha případech zaměnitelně se slovem chamtivost.
Jsem rád, že ses sama usvědčila z překrucování toho, co tu píši.
=> Tebe to opravdu těší? Nad tím by ses měl zamyslet.
Těší mě to. Jako jsem já rád, když se mohu poučit ze své chyby, jsem rád když se i druhý může poučit ze své chyby.
Ale že jsi slovo "potlačení" použil. A to jsi přece použil, nebo?
Slova mají svůj kontext. Vytažená z kontextu slouží pouze Petrovi nebo komukoliv kdo se nechce něco dozvědět, pouze útočit.
Jestli tedy očekáváš mou omluvu, velice rád se omluvím..
=>Nepřekrucuješ právě? Psala jsem snad, že očekávám tvojí omluvu?
"Jestli" vyjadřuje nejistotu. To znamená, že přestože se domnívám že rozumím tomu, co píšeš, projevuji svou nejistotu, zda jsem porozuměl správě. Překrucování je v případě, že bych si byl jistý a pak Ti poukázal na to, jak se mýlíš skrze toho, jak jsem si jistý tím, co jsi napsal(a).
Vysvětlil(a) jsi, že jsi zvědavostí myslel(a) "mírný zájem". V češtině tak, jak jí znám, "zájem" je synonymní slovu "očekávání". Budu moc rád za vysvětlení jak máš "zájem" bez "očekávání".
