Osm Překvapení

Pravidla fóra
Psát na toto fórum mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení.
Kontakt
mnich Sarana
Myanmar, Hlegu,
Sakhangyi Meditation Center
monksarana@gmail.com

Osm Překvapení

Nový příspěvekod mnich Sarana » stř 29. srp 2018 13:47:16

Život přináší nejrůznější překvapení, ale těch, které nás vyvedou nejvíce z míry, je osm.
(1) zisk, (2) ztráta, (3) sláva, (4) zapomění, (5) chvála, (6) kritika, (7) příjemné pociťování, (8) nepříjemné pociťování.

Na cestě k Osvícení jsou tři druhy reakcí na těchto osm překvapení:
1. Pro toho, který nedosáhl ani jednoho ze čtyř stupňů Osvícení, je střetnutí s kterýmkoliv z osmi překvapení ztrátou jakékoliv schopnosti ovládat své myšlenky, slova, a činy. Představte si mladého chlapce plavoucího v mořském zálivu, který nemá zkušenost s plaváním ve vlnách. Ať už dělá cokoliv, vlny ho vezmou kamkoliv chtějí. Nemá šanci o čemkoliv rozhodnout. A právě tak ten, který nedosáhl ani jednoho ze čtyř stupňů Osvícení, není možné se jakkoliv ovládat když se setká s jedním z osmi překvapení.
2. Pro toho, který dosáhl prvního, druhého, nebo třetího stupně Osvícení je střetnutí z kterýmkoliv z osmi překvapení ztrátou schopnosti ovládat své myšlenky - pokud si nedá pozor. Stačí se ohlédnout na vlastní zkušenost s "ne-já", a všechno je zpátky pod kontrolou. Je to jako když by plaval ve vlnách, ale dostal se ke kamennému břehu. Když ho unesou vlny, stačí, aby se chytl kamene a je v bezpečí.

3. Pro toho, který dosáhl čtvrtého stupně Osvícení je střetnutí z kterýmkoliv z osmi překvapení stejné jako nestřetnutí se. Je vždy v klidu, vyrovnaný. Je to jako by z vody vystoupil a bezpečně stojí na břehu.

A že jste se dlouho nenechali vyvést z míry, když jste byli úspěšní nebo neúspěšní?
Nemluvím o řvaní, nadávání, skákání do vzduchu, nebo rozhodnutí, které změní celý život.
Mluvím o bolesti a namyšlenosti. Zcela Osvícený člověk nezná smutek, nezná pýchu.
Pro Osvíceného je všechno pouze příčiny a následky, vznikání a zanikání.

Aby nedošlo nedorozumění, je třeba dodat:
Osvícení se nedosahuje coby postupné "dospívání." Přestože je třeba věnovat čas meditační praxi, Osvícení jako takové je záblesk obrovského pochopení.
Osvícení se neřídí tím, jaké má člověk reakce na osm překvapení. Je závislé na pochopení přirozenosti vlastního těla a mysli.

Osm překvapení přestávají být překvapeními pro toho, kdo je Osvícený. Ne proto, že je "Osvícený", ale proto, že pochopil přirozenost vlastního těla a mysli, pochopil příčinu a následek, pochopil ne-já.

‘‘Aṭṭhime, bhikkhave, lokadhammā lokaṃ anuparivattanti, loko ca aṭṭha lokadhamme anuparivattati. Katame aṭṭha? Lābho ca, alābho ca, yaso ca, ayaso ca, nindā ca, pasaṃsā ca, sukhañca, dukkhañca. Ime kho, bhikkhave, aṭṭha lokadhammā lokaṃ anuparivattanti, loko ca ime aṭṭha lokadhamme anuparivattati.


"Mniši, těchto osm jevů světa se otáčí okolo svět a svět se otáčí okolo (těchto) osmi jevů světa. Kterých osm? Zisk, ztráta, sláva, zapomění, kritika, chvála, příjemné pociťování a nepříjemné pociťování. Mniši, těchto osm jevů světa se otáčí okolo světa a svět se otáčí okolo těchto osmi jevů světa."

‘‘assutavato, bhikkhave, puthujjanassa uppajjati lābho. So na iti paṭisañcikkhati – ‘uppanno kho me ayaṃ lābho; so ca kho anicco dukkho vipariṇāmadhammo’ti yathābhūtaṃ nappajānāti. Uppajjati alābho…pe… uppajjati yaso… uppajjati ayaso… uppajjati nindā… uppajjati pasaṃsā… uppajjati sukhaṃ… uppajjati dukkhaṃ. So na iti paṭisañcikkhati – ‘uppannaṃ kho me idaṃ dukkhaṃ; tañca kho aniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhamma’nti yathābhūtaṃ nappajānāti’’.


"mniši, nemoudrému, neoproštěnému, se dostane zisku. A nepřemýšlí o něm podle toho, jaký skutečně je: "vskutku, dostalo se mi tohohle zisku, a to je jev pomíjivý, nepříjemný, odkázaný ke zkáze." Dostane se mu ztráty... slávy... zapomění... kritiky... chvály... příjemného pociťování... nepříjemného pociťování. A nepřemýšlí o něm podle toho, jaké skutečně je: "vskutku, dostalo se mi tohohle nepříjemného pociťování, a to je jev pomíjivý, nepříjemný, odkázaný ke zkáze."

‘‘Tassa lābhopi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, alābhopi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, yasopi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, ayasopi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, nindāpi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, pasaṃsāpi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, sukhampi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, dukkhampi cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati. So uppannaṃ lābhaṃ anurujjhati, alābhe paṭivirujjhati; uppannaṃ yasaṃ anurujjhati, ayase paṭivirujjhati; uppannaṃ pasaṃsaṃ anurujjhati, nindāya paṭivirujjhati; uppannaṃ sukhaṃ anurujjhati, dukkhe paṭivirujjhati. So evaṃ anurodhavirodhasamāpanno na parimuccati jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi. ‘Na parimuccati dukkhasmā’ti vadāmi’’.


"Jeho zisk uchvátí jeho mysl, ztráta také uchvátí jeho mysl, sláva také uchvátí jeho mysl, zapomění také uchvátí jeho mysl, kritika také uchvátí jeho mysl, chvála také uchvátí jeho mysl, příjemné pociťování také uchvátí jeho mysl, nepříjemné pociťování také uchvátí jeho mysl. Je přitahován nárůstem zisku, je znechucen ztrátou. Je přitahován nárůstem slávy, je znechucen zapoměním. Je přitahován nárůstem chvály, je znechucen kritikou. Je přitahován nárůstem příjemného pociťování, je znechucen nepříjemným pociťováním. A jak je (takto) přitahován a znechucen, neoprostí se od zrození, stáří, smrti, smutku, nářku, bolesti, sklíčenosti, a utrpení; říkám, že není oproštěný z trápení."

‘‘Sutavato ca kho, bhikkhave, ariyasāvakassa uppajjati lābho. So iti paṭisañcikkhati – ‘uppanno kho me ayaṃ lābho; so ca kho anicco dukkho vipariṇāmadhammo’ti yathābhūtaṃ pajānāti. Uppajjati alābho…pe… uppajjati yaso… uppajjati ayaso… uppajjati nindā… uppajjati pasaṃsā… uppajjati sukhaṃ… uppajjati dukkhaṃ. So iti paṭisañcikkhati – ‘uppannaṃ kho me idaṃ dukkhaṃ; tañca kho aniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhamma’nti yathābhūtaṃ pajānāti’’.


"Mniši, moudrému, oproštěnému, se dostane zisku. A přemýšlí o něm podle toho, jaký skutečně je: "vskutku, dostalo se mi tohohle zisku, a to je jev pomíjivý, nepříjemný, odkázaný ke zkáze." Dostane se mu ztráty... slávy... zapomění... kritiky... chvály... příjemného pociťování... nepříjemného pociťování. A přemýšlí o něm podle toho, jaké skutečně je: "vskutku, dostalo se mi tohohle nepříjemného pociťování, a to je jev pomíjivý, nepříjemný, odkázaný ke zkáze."

‘‘Tassa lābhopi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, alābhopi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, yasopi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, ayasopi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, nindāpi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, pasaṃsāpi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, sukhampi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, dukkhampi cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati. So uppannaṃ lābhaṃ nānurujjhati, alābhe nappaṭivirujjhati; uppannaṃ yasaṃ nānurujjhati, ayase nappaṭivirujjhati; uppannaṃ pasaṃsaṃ nānurujjhati, nindāya nappaṭivirujjhati; uppannaṃ sukhaṃ nānurujjhati, dukkhe nappaṭivirujjhati. So evaṃ anurodhavirodhavippahīno parimuccati jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi. ‘Parimuccati dukkhasmā’ti vadāmi. Ayaṃ kho, bhikkhave, viseso ayaṃ adhippayāso idaṃ nānākaraṇaṃ sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanenā’’ti.


"Jeho zisk neuchvátí jeho mysl, ani ztráta neuchvátí jeho mysl, ani sláva neuchvátí jeho mysl, ani zapomění neuchvátí jeho mysl, ani kritika neuchvátí jeho mysl, ani chvála neuchvátí jeho mysl, ani ipříjemné pociťování neuchvátí jeho mysl, ani nepříjemné pociťování neuchvátí jeho mysl. Není přitahován nárůstem zisku, není znechucen ztrátou. není přitahován nárůstem slávy, není znechucen zapoměním, není přitahován nárůstem chvály, není znechucen kritikou, není přitahován nárůstem přínenímného pociťování, není znechucen nepříjemným pociťováním. A jak není (takto) přitahován a znechucen, oprostí se od zrození, stáří, smrti, smutku, nářku, bolesti, sklíčenosti, a utrpení; říkám, že je oproštěný z trápení."

‘‘Lābho alābho ca yasāyaso ca,
Nindā pasaṃsā ca sukhaṃ dukhañca;
Ete aniccā manujesu dhammā,
Asassatā vipariṇāmadhammā.


"Zisk, ztráta, sláva, i zapomění,
Kritika, chvála, příjemné i nepříjemné pociťování,
to jsou pomíjivé jevy lidstva,
proměnlivé, odkázané ke zkáze."

‘‘Ete ca ñatvā satimā sumedho,
Avekkhati vipariṇāmadhamme;
Iṭṭhassa dhammā na mathenti cittaṃ,
Aniṭṭhato no paṭighātameti.


"Všímavý, moudrý člověk je zná,
a vidí, jak jsou odkázané ke zkáze.
Líbivé předměty (mysli) nepomatou jeho mysl,
ani ho neodpudí co je nežádoucí."

‘‘Tassānurodhā atha vā virodhā,
Vidhūpitā atthaṅgatā na santi;
Padañca ñatvā virajaṃ asokaṃ,
Sammappajānāti bhavassa pāragū’’ti.


"Vyhnal přitažlivost i odpudivost,
jsou pryč, překonány, nejsou.
Poznal to slovo (Osvícení) bezposkvrny, prosté smutku,
Zcela a dobře ví, ten, kdo přesáhnul bytí."

Kéž jsou všechny bytosti v klidu a míru,
zdravé, šťastné, a spokojené. :-)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Zpět na mnich Sarana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník