Stránka 1 z 1

A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 30. čer 2018 9:42:56
od mnich Sarana
Jednou se ctihodný Samiddhi zeptal Buddhy:
"Svět ... svět ... ó Buddho, co tím myslíte, když říkáte "svět"?"

A Buddha odpověděl:
"Když říkám svět, Samiddhi, mám na mysli vědomí oka, vědomí ucha, vědomí nosu, vědomí jazyka, vědomí těla a vědomí mysli."

(Zjednodušeno ze Samyutta Nikája - Salájatana Vagga - Samiddhilókapaňhá Sutta)


Všechno co známe, co víme, co umíme, všechno to počíná u oka, ucha, nosu, jazyka, těla, a mysli.

A konkrétně?

(1) Nejprve je oko, světlo, a život. Oko se spojí se světlem, a protože je život, dojde k vědomí. "Vidím."
(2) Co vidíme je buď příjemné, nepříjemné, nebo neurčité. "Je to příjemné."
(3) Co cítíme teď, a co jsme cítili v minulosti, nám pomáhá rozpoznávat. "To je pro mě." "To není pro mě." "To chci." "To nechci." Anebo "to je žena," "to je muž," "to je hezké," "to je ošklivé."
(4) A podle toho, co rozpoznáme, se rozhodujeme. "To si vezmu." "To zničím." "O tom budu mluvit." "Tomu pomohu."

A z našeho rozhodnutí nebo nerozhodnutí dochází k dalšímu vědomí, pociťování, rozpoznávání, a zase rozhodování.

Všechno co je, jsou pouze vjemy nadiktované našimi šesti smysly. Pokud nemáme to štěstí, aby naše smysly diktovaly stejným způsobem, jako smysly ostatních, pak se z nás stávají "hlupáci," "mentálně postižení," nebo alespoň "divní lidé."

"Nic není normální," říkával můj drahý tatínek. A proč ne? Protože každý si vytváří svou normu - formičku, do které by šlo zaškatulkovat ty, kteří se tam (asi) hodí a nebo ze které by bylo možné vyřadit ty, kteří se tam (asi) nehodí.

A když se někomu nedaří se "zaškatulkovat" do formičky několika lidí, myslí si o sobě:
"Nikdo mě nemá rád."

Takové závěry nikomu nepomohou.
Pouze způsobí utrpení sobě a ostatním.

Spíše přemýšlejte -
    "Co dělá moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi. Zkusím to tak také dělat."
    "Co nedělá moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi. Zkusím to tak také nedělat."
    "Jak se chová moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi. Zkusím se tak také chovat."
    "Jak se nechová moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi. Zkusím se tak také nechovat."
    "Jak mluví a jedná moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi. Zkusím tak také mluvit a jednat."

Takový závěr přinese prospěch Vám i ostatním.

    A co dělá moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi?
    Cvičí se ve štědrosti, etice, sbírá znalosti, je uctivý ke svým rodičům, učitelům a učitelkám, starším lidem, mnichům, mniškám.

    A co nedělá moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi?
    Nezabíjí živé bytosti, nekrade, necizoloží, nelže, nepije alkohol, nepovyšuje se nad ostatní, neposmívá se ostatním.

    A jak se chová moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi?
    Je zdrženlivý ve svých smyslech - neříká co není třeba, nepředvádí se. Říká a dělá pouze to, co je zapotřebí.*

    A jak se nechová moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi?
    S jasným pochopením přítomného okamžiku, příčin a následků svých rozhodnutí, udržuje své tělo a mysl bez zbrklých pohybů, bez zbytečných hlášek, všímavý, rozumný.

    Jak mluví a jedná moudrý člověk, kvůli čemu ho mají lidé rádi?
    Ve vhodný čas říká to, co je užitečné, a co je druhým příjemné. Je si vědom toho, co jeho slova a skutky zapříčiní v různou dobu, na různých místech, v přítomnosti různých lidí, a proto mluví a jedná s jasným porozuměním příčin a následků s ohledem na přítomnou situaci.

A že se Vám nedaří?
To proto, že Vás smysly klamou.
Pokud se v nitru svého srdce snažíte být moudrými, láskyplnými, nápomocnými, přátelskými, uctivými lidmi,
tak pak už nezáleží na tom, co uvidíte, uslyšíte, ucítíte nosem, zachutnáte, pocítíte na těle, či Vám vyvstane v mysli.

Ba vskutku, moudří, láskyplní, nápomocní, přátelští, uctiví lidé se nemusí starat o to, co jim diktují jejich smysly.
Jsou totiž přemožiteli světa, vítězi nad svou myslí, perlami v oceáně příčin a následků.

*Jan Ámos Komenský.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 7:41:10
od miroslav
Většina lidí se žene za krásnými iluzemi. Proto moudrého moc rádi nemají. Ten jim žádná těšínská jablíčka nenabízí.
Jen ti, kteří milují pravdu, mají moudrého rádi.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 8:44:37
od Návštěvník
miroslav píše:Většina lidí se žene za krásnými iluzemi. Proto moudrého moc rádi nemají. Ten jim žádná těšínská jablíčka nenabízí.
Jen ti, kteří milují pravdu, mají moudrého rádi.

Nikdo mě, moudrého, nemâ rád. :(

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 8:53:31
od Návštěvník
Návštěvník píše:
miroslav píše:Většina lidí se žene za krásnými iluzemi. Proto moudrého moc rádi nemají. Ten jim žádná těšínská jablíčka nenabízí.
Jen ti, kteří milují pravdu, mají moudrého rádi.

Nikdo mě, moudrého, nemâ rád. :(


Moudrý se něčím takovým vůbec nezabývá.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 9:07:58
od Návštěvník
miroslav píše:Většina lidí se žene za krásnými iluzemi. Proto moudrého moc rádi nemají.


No, ona je moudrost a moudrost.
Za krásnými iluzemi se podle mě moc lidí nežene.
Dost lidí se nežene vůbec za ničím a chce jen v klidu žít.
Hodně lidí se žene za penězi a úspěchem. Bud chtějí dosáhnout moc nebo chtějí dosáhnout oblíbenost a obdiv, aby se za nimi lidi táhli.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 10:20:10
od miroslav
Návštěvník píše:
miroslav píše:Většina lidí se žene za krásnými iluzemi. Proto moudrého moc rádi nemají.


No, ona je moudrost a moudrost.
Za krásnými iluzemi se podle mě moc lidí nežene.
Dost lidí se nežene vůbec za ničím a chce jen v klidu žít.
Hodně lidí se žene za penězi a úspěchem. Bud chtějí dosáhnout moc nebo chtějí dosáhnout oblíbenost a obdiv, aby se za nimi lidi táhli.


Moc, oblíbenost, peníze, obdiv to jsou příklady krásných iluzí. Tedy přesněji řečeno krásné jsou z pohledu těch, kteří se za nimi ženou. Proto se za nimi ženou.

Kdo chce jen v klidu žít, to může být také jen projevem rezignace stáří, ne moudrosti.

Moudrý se za ničím nežene, ale miluje pravdu, poznání a lidi a to je jeho motivací.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: sob 07. črc 2018 12:50:08
od Návštěvník
miroslav píše:
Moc, oblíbenost, peníze, obdiv to jsou příklady krásných iluzí. Tedy přesněji řečeno krásné jsou z pohledu těch, kteří se za nimi ženou. Proto se za nimi ženou.


Iluze je pro mne něco, co nelze dosáhnout. Moc, peníze, obdiv atd. dosáhnout lze a obvykle to uspokojuje - především, když se to srovnává se situací těch, kterým se to nepodařilo dosáhnout.
Jako krásn iluze vidím třeba, když se chce dosáhnout, aby byl ve světě mír, aby zmizela bída, zločinnost, aby se všem lidem dobře dařilo apod.
miroslav píše:Kdo chce jen v klidu žít, to může být také jen projevem rezignace stáří, ne moudrosti.


Může, ale nemusí. Může to být projev jiného - tzv. už "vyššího" - stavu vědomí.

miroslav píše:Moudrý se za ničím nežene, ale miluje pravdu, poznání a lidi a to je jeho motivací.


Ano, to už je moudrost na velmi dobré úrovni.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: ned 08. črc 2018 8:02:44
od miroslav
Návštěvník píše:Iluze je pro mne něco, co nelze dosáhnout. Moc, peníze, obdiv atd. dosáhnout lze a obvykle to uspokojuje - především, když se to srovnává se situací těch, kterým se to nepodařilo dosáhnout.

Já mám na mysli iluzi v hlubším slova smyslu. Iluzi, že až něčeho dosáhnu, budu konečně šťastný, uspokojený.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: stř 24. říj 2018 21:24:07
od vostal petr
Mě maj všichni rádi, jen někteří to dosud nevědí...

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 5:42:11
od mnich Sarana
vostal petr píše:Mě maj všichni rádi, jen někteří to dosud nevědí...


Petře, Tobě na něčem takovém záleží?

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 7:08:08
od vostal petr
Ani ne,

jen jsem jednoduše uvedl věc na správnou míru duchovní,

a to proto, protože to co ty píšeš je poměrně povrchní...

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 8:31:33
od mnich Sarana
Je třeba začít od povrchu.

Nejdříve je třeba zjemnit vlastní činy a slova.
Pak je třeba zjemnit vlastní mysl.
Pak je možné zjemnit vlastní zvyky.
Pak je možné zjemnit způsob nazírání na přítomný okamžik.
A nakonec je možné zjemnit, prohloubit, a zacelit vlastní poznání skutečnosti takové, jaká je.

Proto, Petře, pokud bys chtěl dosáhnout moudrosti, je třeba začít od povrchu, pak pokračovat pod povrchem, a nakonec je možné proniknout do jádra, projasnit a osvětlit "sebe sama" od základů.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 8:44:17
od vostal petr
Kdepak, je třeba začít vod sebe a ne vod jinejch,

ty prostě neustále přebíráš cizí názory, v tom je ten problém...

Máš spoustu názorů, bohužel žádnej není tvůj,

což ti pak způsobuje problémy s druhými....

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 8:50:41
od mnich Sarana
Sdílím, co mi pomohlo. Pokud máš něco lepšího, rád si to přečtu/poslechnu.

Když jsem se Tě zeptal, co moudrého jsi vytvořil, nebyl jsi schopen nic kloudného vyjádřit.
Předpokládám tedy, že nejen že se nenecháváš nikým inspirovat, ale sám sis ještě nenašel svůj recept na lásku a spokojenost.

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: čtv 25. říj 2018 9:00:48
od vostal petr
Co to po mě chceš ???

Já nic lepšího nemám, ty to máš,

ale tím nemyslím nějakýho Budhu co jsi někde převzal...

Re: A co když... mě nemá nikdo rád?

Nový příspěvekNapsal: ned 23. pro 2018 11:10:41
od Pelvan
Ahoj Sarano


mnich Sarana píše:"Nic není normální," říkával můj drahý tatínek. A proč ne? Protože každý si vytváří svou normu - formičku, do které by šlo zaškatulkovat ty, kteří se tam (asi) hodí a nebo ze které by bylo možné vyřadit ty, kteří se tam (asi) nehodí.

A když se někomu nedaří se "zaškatulkovat" do formičky několika lidí, myslí si o sobě:
"Nikdo mě nemá rád."


Nejdůležitější je se zaškatulkovat sám do sebe (nebo naopak odškatulkovat) a mít rád sám sebe,


se domnívám a zdravím