ostatně, koho to nakonec ten Budha osvodil vod reinkarnací, když tady nikdo takovej není ???
Osvobodil sebe a statisíce poctivě meditujících mnichů i lajků. A je i několik mnichů dnes, kteří dosáhli nejvýššího osvícení a už se v koloběhu zrozování nezrodí.
O jakém já mluvíš? Co to je?
Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo. Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.
To, co si myslíš, že je stvořeno nebo že se stvoří je pouze tělo a mysl.
Tohle tělo je zapříčiněné skutky v minulých životech, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, jídlem, které to tělo dostává, a přirozenými tělesnými procesy.
Tahle mysl je zapříčiněná vědomím minulého života, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, okem, uchem, nosem, jazykem, tělesným kontaktem, a myslí jako takovou. Těchto šest smyslů přichází do kontaktu s příslušnými předměty (tvary, zvuky, pachy, chutě, hmotné předměty, a myšlenkové jevy) a tak vytváří vědomí vidění, slyšení, čichání, chutnání, tělesného kontaktu a myšlení. Na základě tohoto vědomí vyvstává pociťování, vnímání a rozhodování.
Všechno co "jsi" jsou pouze příčiny a následky. Není místo ani pro duši ani pro Boha.
U mnicha Sarany se ale nenajde osoba, protože buddhisté neuznávají silné typy a bojí se práce i námahy.
Nevím co znamená "silný typ". Buddhisté se rozhodně nebojí práce, a nebojí se ani námahy. Buddhisté poctivě pracují a hodně se namáhají.
Co ti barmští lidé dokáží vytvořit, vymyslet, postavit, a vydržet, to si spousta čechů jistě ani nedovede představit.
Co se týče mnichů, Buddha doporučil, aby mniši nasbírali kusy vyhozených hadrů na skládkách, pořádně je vyprali, nabarvili, zašili, a pak je nosili. To proto, aby nebyli lidem na obtíž. Mniši by měli jíst jenom jednou denně, opět, aby nebyli na obtíž lidem. Ctihodný Sáriputta dokonce učil, že čtyři sousta denně stačí pro příjemný, spokojený život.
Mniši netráví den vyděláváním peněz na sebe a na rodinu, protože mniši tráví den pracováním na očistě mysli, na vyšší etice, vyšší koncentraci, vyšší moudrosti. Tím, že je v tom lidé podporují je možné i pro lidi samy aby se mnichy stali a pracovali na své mysli intenzivně.
Právě tak jako psychologové pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole a v knihách, mniši pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole, v knihách, a hlavně ve své meditační praxi. Na rozdíl od psychologů, kteří dostávají určený plat a mají omezenou pracovní dobu, mniši jsou lidem k dispozici 24 hodin denně, nejen svou radou, ale svou inspirací. Tak třeba policajti musí dodržovat pravidla když mají směnu, např. nepít alkohol, ale po směně můžou. Mniši musí dodržovat přes 90 biliónů pravidel 24 hodin denně, 7 hodin v týdnu, 365.25 dnů ročně, po celý život, bez ohledu na to, jestli jsou mladí, staří, zdraví, či nemocní.