Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Pravidla fóra
Psát na toto fórum mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení.
Kontakt
mnich Sarana
Myanmar, Hlegu,
Sakhangyi Meditation Center
monksarana@gmail.com

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod *** » sob 03. lis 2018 12:27:22

honzam píše:
adiuv píše:
mnich Sarana píše:
Proto jsou všechny zrozené bytosti už od základu podmíněné chamtivostí, nenávistí, a zaslepeností.

Docela by mě zajímalo, co by takovému tvrzení řekl Buddha.


1) Zrozené bytosti nejsou od základu podmínění chamtivostí, nenávistí, a zaslepeností.
2) Zrozené bytosti nejsou od základu podmíněné štědrostí, láskou a vědomostí.
3) Zrozené bytosti nejsou od základu podmíněné chamtivostí, nenávistí, a zaslepeností a zároveň štědrostí, láskou a vědomostí.
4) Zrozené bytosti nejsou od základu nepodmíněné chamtivostí, nenávistí, a zaslepeností i ani štědrostí, láskou a vědomostí.


„Vše, co jsme, je výsledkem našich myšlenek.“ — Buddha

:)
***
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 04. lis 2018 9:28:40

Přáním Théravádových Mistrů není Buddhovo přání: "Kéž jsou všechny bytosti šťastny a zbaveny utrpení", ale: "Kéž nic neexistuje"?


Nikoliv. Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.

Nikdy nebylo, není, ani nebude.

Théravádoví Mistři si to uvědomili, přát si to nepotřebují.
Ti, kdo jsou na Cestě za pochopením, si přejí pouze toto - poznat skutečnost takovou, jaká je.

To Poznání vede k Neulpívání. To Neulpívání vede ke Svobodě od chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 96
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod miroslav » úte 06. lis 2018 20:03:53

mnich Sarana píše:
Přáním Théravádových Mistrů není Buddhovo přání: "Kéž jsou všechny bytosti šťastny a zbaveny utrpení", ale: "Kéž nic neexistuje"?


Nikoliv. Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.

Nikdy nebylo, není, ani nebude.

Théravádoví Mistři si to uvědomili, přát si to nepotřebují.
Ti, kdo jsou na Cestě za pochopením, si přejí pouze toto - poznat skutečnost takovou, jaká je.

To Poznání vede k Neulpívání. To Neulpívání vede ke Svobodě od chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.


Neexistuje Sarana, neexistuje pochopení, neexistuje chamtivost, nenávist a zaslepenost, iluze ani skutečnost, neexistuje internet atd.

"Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.
Nikdy nebylo, není, ani nebude.
"

Takže ani není co řešit a proč vykládat nějakou nauku na Poradně :D
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1179
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 06. lis 2018 20:29:36

miroslav píše:
mnich Sarana píše:
Přáním Théravádových Mistrů není Buddhovo přání: "Kéž jsou všechny bytosti šťastny a zbaveny utrpení", ale: "Kéž nic neexistuje"?


Nikoliv. Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.

Nikdy nebylo, není, ani nebude.

Théravádoví Mistři si to uvědomili, přát si to nepotřebují.
Ti, kdo jsou na Cestě za pochopením, si přejí pouze toto - poznat skutečnost takovou, jaká je.

To Poznání vede k Neulpívání. To Neulpívání vede ke Svobodě od chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.


Neexistuje Sarana, neexistuje pochopení, neexistuje chamtivost, nenávist a zaslepenost, iluze ani skutečnost, neexistuje internet atd.

"Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.
Nikdy nebylo, není, ani nebude.
"

Takže ani není co řešit a proč vykládat nějakou nauku na Poradně :D


Ale to píše zřejmě o té ultimativní úrovni. Tohle, kde píšeme, je konvenční úroven.
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » stř 07. lis 2018 6:15:12

Přesně tak, drahý návštěvníku, děkuji za porozumění. Psal jsem o ultimátní úrovni. Tady píšeme na úrovni konvenční.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 96
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 11:27:46

mnich Sarana píše:Přesně tak, drahý návštěvníku, děkuji za porozumění. Psal jsem o ultimátní úrovni. Tady píšeme na úrovni konvenční.


To jsem napsala já. Mimochodem - to oslovení "drahý návštěvníku" mi připadá velmi podivné. Je to sarkasmus?
Většinou tě kritizuji, ale to o těch úrovních je opravdu dobré. Já rozeznávám tři úrovně (podle mého důchovního učitele), ale tady se často v debatách smíchávají úrovně dohromady a vznikaji z toho nesmyslnosti.


mnich Sarana píše:
To mi tedy jistě vysvětlíš, proč se u mne občas projevuje jasnovidnost nebo telepatie (o tzv. nadpřirozené schopnosti jsem nikdy nestála), když podle tebe překrucuji = zcela špatně považuji nenávist za emoci, a nikdy jsem nic nepotlačovala. :D


A zrovna před několika příspěvky se tu někdo vytahoval, že nenávist nemůže vyvstat, protože už medituje kolik let. Takže buď se budete vytahovat, že nenávist nemáte, nebo se budete vytahovat, že nenávist máte. Dohromady to ale nepříjímám.


To je potřeba upřesnit.
Psala jsem, že se zabývají duchovním rozvojem - a ne že jen léta meditují. Já jsem třeba nikdy (vědomě) nemeditovala. Nenávistí myslím tu silnou emoci odporu, spojenou obvykle s přáním všeho nejhoršího. (Jednou před lety jsem si ji dovolila zažít, abych poznala, o co jde, a pozorovalo to.) O tom jsem opravdu přesvědčená, že se u těch, co zde píší o duchovních tématech, už neobjevuje ani neobjeví.
A nejde o vytahování. Nebo snad to, že se v okamžiku můžeš dostat do toho stavu lásky ke všemu.... (nebo jak jsi to psal) je vytahování?
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod miroslav » stř 07. lis 2018 20:47:42

mnich Sarana píše:Přesně tak, drahý návštěvníku, děkuji za porozumění. Psal jsem o ultimátní úrovni. Tady píšeme na úrovni konvenční.

Takže tady píšeme na úrovni konvenční o úrovni ultimátní. :confused:
A proč vlastně psát o něčem, o čem se nedá nic napsat, protože podstatou ultimátní úrovně je, že neexistuje (je podstatou existence, tedy sama neexistuje).
A pokud o ní někdo něco píše, tak píše jen o svých představách nebo o svých stavech, které považuje (samozřejmě mylně) za ultimátní.

Nicméně je pojem "ultimátní rovina" vhodná příležitost předvádět se se svoji "duchovní" úrovní (přímo ultimátní :D ), přihlásit se k ní se svými zkušenostmi či názory.
A to by probuzený nikdy nedělal, protože to k ničemu nepotřebuje ani by to nikomu jinému k ničemu dobrému nebylo.
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1179
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 21:09:38

miroslav píše:Takže tady píšeme na úrovni konvenční o úrovni ultimátní. :confused:
A proč vlastně psát o něčem, o čem se nedá nic napsat, protože podstatou ultimátní úrovně je, že neexistuje (je podstatou existence, tedy sama neexistuje).
A pokud o ní někdo něco píše, tak píše jen o svých představách nebo o svých stavech, které považuje (samozřejmě mylně) za ultimátní.


Mne z toho, co tady Sarana píše o buddhistickém učení, zaujaly právě ty dvě roviny. Jejich popis a jak se pomocí nich orientuje.
Kdyby nikdo neměl zkušenost z té konečné úrovně, tak by se o ní nevědělo.

miroslav píše:Nicméně je pojem "ultimátní rovina" vhodná příležitost předvádět se se svoji "duchovní" úrovní (přímo ultimátní :D ), přihlásit se k ní se svými zkušenostmi či názory.
A to by probuzený nikdy nedělal, protože to k ničemu nepotřebuje ani by to nikomu jinému k ničemu dobrému nebylo.
:)


Mne by spíš zajímalo, kdyby o tom podrobněji napsal Sarana - co mu o tom bylo řečeno, co se o tom naučil. A jestli některé poznatky jsou přístupné jen mnichům a ostatním ne.
To, co provádí Jana, mi připadá podivné. :what:
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod miroslav » stř 07. lis 2018 22:39:20

Petra píše:Mne by spíš zajímalo, kdyby o tom podrobněji napsal Sarana - co mu o tom bylo řečeno, co se o tom naučil. A jestli některé poznatky jsou přístupné jen mnichům a ostatním ne.


To myslíš vážně?
Co očekáváš, že by Sarana o "tom" mohl podrobněji napsat??
To by musel být opravdu jen hochštapler, vykecávač se (jako třeba Vostál), což doufám, že není (jako jeden z mála). :)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1179
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » čtv 08. lis 2018 7:18:35

Vytahování je negativní české slovo, které používám v případě, že se jedná o neurčitou nadřazenou schopnost, která se nedá učit či předávat.
Takže třeba když někdo mluví o tom, kolik let se věnuje spirituálnímu rozvoji (a to už se omlouvám za a jestli jsem překroutil původní význam) aniž by byl/byla schopný/á vysvětlit kolik hodin denně, jakým konkrétně způsobem, co konkrétně ten rozvoj přinesl, a sdílet to, pak to považuji za vytahování. Osobně nejsem příznivec těch, kdo počítají hodiny meditace (ano, nemluvila jsi o meditaci ;-) ) a nebo roky svého studia aby tím argumentovali. (A neříkám, že mi to občas taky neujede!)

To samozřejmě pochází z toho, co jsem se naučil ze spisů Páli. Buddha dosáhl Buddhovství a několik let po tom se jej postarší brahmín (tj. duchovní hinduismu) zeptal, proč si Buddha nestoupne a nenechá starší brahmíny sednout. (Předpokládám, že byl v lese nedostatek míst k sezení... Představuji si, že Buddha seděl na plochém kameni, ale jiný kamen na sezení už nebyl, a tak si navštěvující starší brahmíni sedali na zem.) Buddha pak vysvětlil, že pokud by si stoupnul aby nechal brahmína si sednout, pukla by brahmínova hlava na sedm kusů.

To je, co? (!!!)

No nic, jen jsem napsal v češtině to, co jsem se naučil v jazyce Páli nazpaměť. A samozřejmě k tomu mám svůj vztah, protože jsem to z paměti zarecitoval snad tisíckrát. Nevím, jestli tohle Buddha opravdu "vyslovil", ale máme co máme. K mé praxi meditace mi to ani nepomáhá ani mě to neodrazuje, takže to nechávám jak je.

Nicméně, zpátky k tématu - vytahování. Buddha tedy neměl moc let "spirituálního rozvoje" ani meditace, v té době kdy řekl co řekl měl za sebou tak možná dvacet, třicet let, zatímco ti brahmíni kteří ho navštívili mohli mít 60, 80 let spirituálního rozvoje za sebou. Někteří samozřejmě i víc, podle spisů jeden brahmín byl 140 let starý, když Buddhu navštívil...

To je slov k takové maličkaté záležitosti. Měl jsem záměr vysvětlit, že pokud se bavím o neomezené, ničím nebráněné milující dobrotivosti zářené vůči všem bytostem bez rozdílu, kterýkoliv moment, v jakékoliv situaci, jedná se o pozvání. Když to říkám, mám radost z toho, že jsem dosáhl něčeho, co mi pomáhá být šťastný a spokojený, a zároveň rád zvu ostatní k tomu, aby za mnou přišli a naučili se to ode mě. Dělá mi obrovskou radost když se něco naučím a pak to mohu sdílet s ostatními. A v takovém případě slovo "vytahování" není vhodné, protože se jedná o něco, co mohu ukázat, prokázat, projevit, procítit, naučit, vysvětlit, nejen do "určité úrovně", ale do té samé úrovně kam jsem se dostal sám.

Přestože se mniši a mnišky nesmí zmiňovat o svých nadpřirozených schopnostech, schopnost milující dobrotivosti do takových schopností nepatří. Věřím, že i když to není přímo zmíněné v našich spisech (a nebo se nepamatuji, že bych to tak četl), že by Buddha souhlasil aby mniši laikům přímo zmiňovali, že jsou schopní všechny bytosti zaplnit, zahalit, zaplavit, prostoupit, zaplavit nejmocnější milující dobrotivostí bez rozdílu, bez výjimky, bez zábrany, bez podmínky.
========================================================================

No počkej, Miroslave, i Buddha přece mluvil o ultimátní rovině.

Jestliže o ní mluvil Buddha, tak pak bych - pokud s vámi sdílím co jsem se od "Buddhy" naučil - rozhodně měl mít schopnost alespoň odpapouškovat co o ní Buddha řekl.

Mniši nemají povoleno "prozradit" jestli ultimátní roviny dosáhli, tedy ne určitými výrazy o kterých tu myslím ani nebyla řeč. Je to trochu složité. Ve stručnosti, mniši by neměli mluvit o svých nadpřirozených dosaženích za účelem získat jído, róby, obydlí, či léky od tak-dojatých podporovatelů.

A ne, už mám tolik podpory, že někdy přemýšlím se někam schovat, spíš než se předvádět abych měl víc.

Co se tedy týče ultimátní roviny, je to právě jak Míra zmínil -

Nicméně je pojem "ultimátní rovina" vhodná příležitost předvádět se se svoji "duchovní" úrovní (přímo ultimátní :D ), přihlásit se k ní se svými zkušenostmi či názory.


Je to přesně tak, ale je to ještě trochu složitější. Ono totiž mniši/mnišky již od doby Buddhy až do dnes, pokud s druhým sdílejí učení Buddhy, a pokud rozumí o čem to ten Buddha mluví - nejlépe skrze vlastní zkušenost - tak obvykle o ultimátní rovině mluví. Jenže, přestože to je právě většinou schopnost těch, kdo už ultimátní rovinu "znají", je třeba aby posluchač/čtenář byl velice pozorný a neustále porovnával to, o čem mnich/mniška mluví s tím, jestli je to v souladu se zmírněním a posléze odstraněním tendencí chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.

Největší problém je ten, že jsou mniši a mnišky, a byli už od doby Buddhy, kteří se považovali za osvícené přestože osvícení nebyli. Věřím, že to je právě důvod proč by se mniši a mnišky neměli o svých nadpřirozených dosaženích přímo zmiňovat. Je to také důvod proč je nejlepší aby se posluchači/čtenáři, které toto téma zajímá, odebrali do meditačního centra a vyzkoušeli si rady a vedení mnicha/mnišky sami, aby sami zjistili jestli jim ty rady pomáhají k vyššímu poznání.

Např. "Dosáhl jsem ... ", "Dosahuji ... ", "... bylo mnou dosaženo" jsou přímo druhy vět, které, pokud dotyčný mnich/mniška pravdivě prohlásí o jednom ze stupni osvícení či džhány komukoliv kdo sám není mnichem/mniškou, tak je vinen/vina z porušení jednoho ze středně závažného pravidla a musí to pak přiznat při recitaci pravidel, na kterou se shromáždí všichni mniši a mnišky v každém klášteře každý nov a úplněk. Obvykle jeden mnich je vybrán aby recitoval všechna pravidla a ostatní poslouchají a zpytují své svědomí. Zrovna včera jsem ta pravidla recitoval před mnichy našeho kláštera.

Přestože na jednu stranu osvícení je téma těch, kteří jsou osvícení, ve spisech si všimneme, že se o osvícení rozpráví mnoho mnichů i mnišek běžným lajkům, asketům, tázajícím, doslova bez rozdílu. Nevím jestli je třeba toho, kdo o osvícení - a tedy probuzení - a tedy o ultimátní rovině - třeba "nařknout" z toho, že se předvádí. Možná by bylo chytřejší nenařknout a mít tak k dispozici další zdroj (neřkuli zajímavé) informace.

A to by probuzený nikdy nedělal, protože to k ničemu nepotřebuje ani by to nikomu jinému k ničemu dobrému nebylo.


A to si ale ani mniši, mnišky, ani Buddha asi nemysleli, protože se o ultimátní rovině hodně rozprávěli.

Dokonce o ultimátní rovině máme celý velký Páli spis, jmenuje se Abhidhamma ("vyšší učení"). Je to učení o ultimátní úrovni. Jeden učenec napsal, že pokud by se ty knihy rozepsaly i se všemi repeticemi, vyšlo by to na tolik knih kolik by se dalo nahromadit na celý jeden kravský povoz. (V barmě tedy pouze volský.)

Obrázek

Ne, žádné strachy, nebudu to tady všechno kopírovat-vkládat.
Ono z toho v češtině není skoro nic...

Budu věnovat ultimátní rovině speciální diskuzní vlákno.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 96
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Petra » čtv 08. lis 2018 9:49:32

mnich Sarana píše:
Nicméně, zpátky k tématu - vytahování. Buddha tedy neměl moc let "spirituálního rozvoje" ani meditace, v té době kdy řekl co řekl měl za sebou tak možná dvacet, třicet let, zatímco ti brahmíni kteří ho navštívili mohli mít 60, 80 let spirituálního rozvoje za sebou. Někteří samozřejmě i víc, podle spisů jeden brahmín byl 140 let starý, když Buddhu navštívil...



Ale u Buddhy předpokládám, že se zde inkarnoval z buddhistického nebe, takže měl proti normálním smrtelníkům obrovský náskok už od narození. Ani to, že byl 13 let ženat, nemohlo zabránit, aby se to neprojevilo.
:)
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Petra » čtv 08. lis 2018 9:59:22

mnich Sarana píše:Přestože se mniši a mnišky nesmí zmiňovat o svých nadpřirozených schopnostech, schopnost milující dobrotivosti do takových schopností nepatří. Věřím, že i když to není přímo zmíněné v našich spisech (a nebo se nepamatuji, že bych to tak četl), že by Buddha souhlasil aby mniši laikům přímo zmiňovali, že jsou schopní všechny bytosti zaplnit, zahalit, zaplavit, prostoupit, zaplavit nejmocnější milující dobrotivostí bez rozdílu, bez výjimky, bez zábrany, bez podmínky.


Podle mne by to neměli zminovat, ale opravdu provádět - a to tak, že lidé na sobě poznají, že mniši/mnišky tu dobrotivost na ně vyzařují. Pak to začnou o nich říkat sami, místo aby se s tím mniši/mnišky potřebovali vytahovat.
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod miroslav » pát 09. lis 2018 9:33:12

mnich Sarana píše:
Dokonce o ultimátní rovině máme celý velký Páli spis, jmenuje se Abhidhamma ("vyšší učení"). Je to učení o ultimátní úrovni.


Tak to se omlouvám. ultimátní úrovní jsem měl na mysli úroveň neexistence, která je zdrojem existence vědomí a blaha.
Ultimátní úroveň o které se píše v Abhidhama je jen jednou z existujících úrovní. Není tedy v pravém smyslu slova ultimátní protože je jen jednou z mnoha. Není tedy konečná ve smyslu jednoty všeho, ale jen jedním koncem "provazu" jednoty, jedním rohem čtverce jednoty atp. :)

"Abhidhamma je systematizovaná forma Buddhova učení, kterou lze dnešními pojmy označit za eticko-psychologickou teorii relativity.

Mnoha dnešními autory je abhidhamma považována za východoasijský prototyp takových vědních disciplín, jež jsou v naší euro-americké kultuře označovány pojmy psychologie, psychoterapie, pedagogika či filosofie.

Předmětem abhidhammy jsou konkrétní jevy a jejich souvislosti, jež jsou přístupné procesům prožívání a poznávání. Abhidhamma je souhrnem kognitivních matic, jejichž účelem je eticky dovedné zvládání života na podkladě důkladného poznání prožitkové skutečnosti konkrétní osoby. Cílem praxe abhidhammy je celostní integrace osoby a její emancipace od všech forem nenávisti, chtivosti a zaslepenosti.
" ( Roman Hytych 2018)

"Mirko Frýba je již léta učitelem a přátelským rádcem žáků v Asii, Americe, Evropě a zejména v České republice. Vyučuje svěžím způsobem buddhistické techniky zvládání života a meditace. Jeho kniha k tomu přináší cenné návody. Po vyvrcholení své kariéry jako psychoterapeut a univerzitní učitel psychologie se Mirko Frýba stal buddhistickým mnichem na Srí Lance, kde je nyní znám pod jménem Kusalánanda Thera. Měl tam vynikajícího duchovního učitele, který ho zasvětil do abhidhammy, jež je základním vzorem asijských eticko-psychologických systémů. Byl jím ctihodný Nyánaponika Thera, který jako první modernímu světu zprostředkoval v plném rozsahu meditaci všímavosti a vhledu, založenou na abhidhammě."

Zde text jedné jeho knihy:
http://www.bodhisvitavy.wz.cz/knihy/ume ... tastne.pdf
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1179
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » sob 10. lis 2018 0:47:31

Samozřejmě, mniši milující dobrotivost praktikují a i se s tím šíří. Oboje dohromady.
On totiž Buddha vysvětlil, že mniši mají šest povinností vůči laikům, a jedna z nich je všeprostupující záření milující dobrotivosti.
A komu to vysvětlil? Laikovi. Eh... laikům a laičkám... mnoha, mnoha laikům a laičkám...

Ale samozřejmě i mnichům a mniškám. :-)

Abhidhamma tak, jak jí chápal Mirko Frýba, později ct. Kusalánanda, je něco jiného než co se slovem "Abhidhamma" (jakožto spis) chápe v Myanmaru.
Ct. Kusalánanda není osoba, kterou bychom (tj. čeští théravádoví buddhisté) citovali nebo používali v debatě, protože v poslední části života projevil neschopnost dodržovat základní mnišská pravidla (např. celibát, pravdomluvnost) a dokonce i byl vyhoštěn ze Srí Lanky kvůli tomu svému vztahu k ženám.

Příběh ct. Kusalánandy je smutný případ, o kterém se čeští théravádoví buddhisté (včetně mě) neradi baví.

Býval jsem velice oddaným studentem ct. Kusalánandy, je to totiž ten, který mě s českými théravádovými buddhisty seznámil. I jsem pod jeho vedení meditoval na několika meditačních zásedech v Čechách a na Slovensku. Jednou mi řekl, že jsem jeho nejoblíbenějším žákem. (To po tom, co mě přísně napomenul za použití jednoho českého slova před ostatními meditujícími.) To bylo asi před třinácti lety... Spousta vzpomínek. :-)

Roman Hytych je jeden z mých prvních meditačních učitelů. Je sám psychoterapeutem, výborný člověk, velice blízký student ct. Kusalánandy. Co ale píše o Abhidhammě není v souladu s tím, co o Abhidhammě říkají barmští mniši, kteří se Abhidhammu naučili celou (ano, všech 7 dílů, tj. 12 svazků) nazpaměť.

Podle toho, co jsem se od svých barmských učitelů naučil, Abhidhamma v Myanmaru je učení, které vede k pochopení ultimátní, konečné pravdy. Je to učení, které poukazuje na pomíjivost, neuspokojivost, a nejá. Tím, že vyjmenovává nejrůznější druhy mysli, schopností, dovedných a nedovedných mentálních jevů, podmíněnost a rozmanitost v rozmanitosti (ale i jednotu v rozmanitosti) poukazuje na absenci "já" a tudíž na ultimátní realitu. V Barmě je Abhidhamma základním spisem, který se učí mniši, mnišky, i laici. Také jsem se leccos z Abhidhammy naučil nazpaměť. Přestože nepopisuje "Nibbánu" tím, co "je", popisuje skutečnost takovou, jaká je, a tím umožňuje Nibbánu pochopit. Skutečnost, tj. svět, je pomíjivý, neuspokojivý, nejá. Nibbána přesahuje skutečnost, Nibbána přesahuje zrození, stáří, nemoc, a smrt, je osvobozením ze skutečnosti. Jak vypadá Nibbána se nedá popsat, protože tam není nic co je v tomto světě - ani pomíjivost, ani neuspokojivost. Jediné co je v Nibbáně stejné jako tady je "nejá". A Abhidhamma je celá o nejá, proto je (přestože nepřímo) o Nibbáně. V některých částech se Abhidhamma baví také o meditaci a meditačních dosaženích, včetně Nibbány.

Ve stručnosti, Abhidhamma systematizuje veškeré Buddhovo učení o utrpení, příčině utrpení, zániku utrpení, a cestě z utrpení. A protože jsou to právě tyto čtyři pravdy, které vedou k ultimátní pravdě, a které je možné popsat - zatímco ultimátní pravda může být popsána pouze tím, co není, nikoliv tím, co je - baví se tedy Abhidhamma o ultimátní pravdě, přestože pouze "zvenku". :)

ultimátní úrovní jsem měl na mysli úroveň neexistence, která je zdrojem existence vědomí a blaha.


Taková úroveň mi v Buddhismu není známa. V Buddhismu dosažení neexistence je skrze odstranění lpění, a s ustáním lpění dochází k ustání vědomí.
Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení. (Ale to je tedy na nejvyšší úrovni meditace, tady už se bavím o konkrétním ustání utrpení tak, jak jej dosahují osvícení lidé.) Pokud by byla úroveň, která je zdrojem vědomí (a tedy utrpení) pak by jí Buddha zcela jistě nedoporučoval.

Úroveň neexistence Buddha popisuje "negativními" termíny, jako například že Nibbána je prosta pěti skupin (tj. těla, pociťování, vnímání, záměrů, a vědomí), je prosta zrození, stáří, nemoci, a smrti. Když se bavíme o ultimátní úrovni bavíme se o tom, jak jí dosáhnout, jak se dosahuje, co jí předchází - a pokud to není na konci života - co po ní následuje. Jedná se o zkušenosti přímo před a právě po dosažení ultimátní úrovni. Aby to ale mělo nějaký smysl pro ty, kdo ultimátní úrovně ještě neumí dosahovat, přidává se obvykle i Cesta a vysvětlení. A to je právě Abhidhamma. Když měl učit ct. Nágaséna jednu podporovatelku, pouze jí zarecitoval Abhidhammu. Po zarecitování Abhidhammy jeho podporovatelka dosáhla prvního stupně osvícení a on sám se stal Arahantem (tj. dosáhl čtvrtého, nejvyššího stupně osvícení). (Viz Milindapaňhá.)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 96
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod miroslav » sob 10. lis 2018 16:53:03

mnich Sarana píše:
ultimátní úrovní jsem měl na mysli úroveň neexistence, která je zdrojem existence vědomí a blaha.


Taková úroveň mi v Buddhismu není známa. V Buddhismu dosažení neexistence je skrze odstranění lpění, a s ustáním lpění dochází k ustání vědomí.
Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení. (Ale to je tedy na nejvyšší úrovni meditace, tady už se bavím o konkrétním ustání utrpení tak, jak jej dosahují osvícení lidé.) Pokud by byla úroveň, která je zdrojem vědomí (a tedy utrpení) pak by jí Buddha zcela jistě nedoporučoval.

Theraváda je hinajána. Kdybys studoval i jiné (pozdější) promluvy Buddhy, mohl bys zjistit, že na hinajánu navazuje mahajána a na ni vadžrajána.
Hinajána je přípravou pro mahajánu.
Hinajána se zabývá zbavením se utrpení, je čistě individuální, nepřekračuje hranice já a jeho problémů.
Její postuláty a postupy jsou pravdivé jen v rámci hinajány.
Hinajána je dobrou přípravou pro mahajánu.

Vědomí tu evidentně je. Zdrojem je myšlena podstata vědomí, která umožňuje aby bylo či nebylo.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1179
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

PředchozíDalší

Zpět na Mnich Sarana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník