Život je Utrpení ... V jakém smyslu?
Napsal: čtv 21. čer 2018 10:59:45
Život je utrpení.
Lidský život není utrpení tím, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení tím, že počíná devíti měsíci vězením ve vlastní šťávě, pokračuje nemocemi, stářím, a končí smrtí. A aby to nebylo málo, mnoho lidem se nedostává co by v životě chtěli, a mnozí jsou připoutáni k tomu, co nechtějí.
Lidský život není utrpení tím, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení tím, že následuje za mnoha životy, ve kterých jsme se vařili v kotlích s vařící vodou, plavali v řekách s jehlovými hladovými rybami, běhali sem a tam v ohnivé komoře, lezli na stromy s jehlovými listy, a při tom pili rozpálený olej a jedli žhavé kusy kovu.
Opravdu jsem byl v pekle?
Pokud se podíváte čtvrtým stupněm hlubokého meditačního pohroužení na předmět bílého kruhu, tak uvidíte své minulé životy, a i minulé životy druhých. Můžete navštívit i peklo i nebe, co je daleko i co je blízko.
Siddhárta Gótama, když seděl pod stromem Bódhi, dosáhl Tří velkých Poznání -
1. Skrze svou meditační schopnost si vzpoměl na mnoho svých minulých životů.
2. Skrze svou meditační schopnost uviděl minulé životy ostatních bytostí, a jejich spojitost se zákonem kamma-vipáka (vykonaný čin a příslušný následek).
3. Skrze svou meditační schopnost se podíval na skutečnost jaká je a uvědomil si Čtyři Ušlechtilé Pravdy. (O nich případně později.)
Toto jsou Tři Poznání, které charakterizují Buddhovo dosažení moudrosti. Buddha si přál, aby jeho studenti mniši také dosáhli těchto Tří Poznání. A pokud jich nedosáhnou, tak alespoň té třetí. Ta totiž vede ven z tohoto Koloběhu Zrozování.
Proto je lidský život utrpení. Ne proto, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení pro to, co jej podmiňuje; pro to, po čem následuje; a pro to, co předchází.
Buddha tedy učí cestu z utrpení, tj. cestu z opětovného zrozování, Cestu, která je završena věčným klidem.
Lidský život není utrpení tím, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení tím, že počíná devíti měsíci vězením ve vlastní šťávě, pokračuje nemocemi, stářím, a končí smrtí. A aby to nebylo málo, mnoho lidem se nedostává co by v životě chtěli, a mnozí jsou připoutáni k tomu, co nechtějí.
Lidský život není utrpení tím, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení tím, že následuje za mnoha životy, ve kterých jsme se vařili v kotlích s vařící vodou, plavali v řekách s jehlovými hladovými rybami, běhali sem a tam v ohnivé komoře, lezli na stromy s jehlovými listy, a při tom pili rozpálený olej a jedli žhavé kusy kovu.
Opravdu jsem byl v pekle?
Pokud se podíváte čtvrtým stupněm hlubokého meditačního pohroužení na předmět bílého kruhu, tak uvidíte své minulé životy, a i minulé životy druhých. Můžete navštívit i peklo i nebe, co je daleko i co je blízko.
Siddhárta Gótama, když seděl pod stromem Bódhi, dosáhl Tří velkých Poznání -
1. Skrze svou meditační schopnost si vzpoměl na mnoho svých minulých životů.
2. Skrze svou meditační schopnost uviděl minulé životy ostatních bytostí, a jejich spojitost se zákonem kamma-vipáka (vykonaný čin a příslušný následek).
3. Skrze svou meditační schopnost se podíval na skutečnost jaká je a uvědomil si Čtyři Ušlechtilé Pravdy. (O nich případně později.)
Toto jsou Tři Poznání, které charakterizují Buddhovo dosažení moudrosti. Buddha si přál, aby jeho studenti mniši také dosáhli těchto Tří Poznání. A pokud jich nedosáhnou, tak alespoň té třetí. Ta totiž vede ven z tohoto Koloběhu Zrozování.
Proto je lidský život utrpení. Ne proto, že je lidský nebo že je to život. Je to utrpení pro to, co jej podmiňuje; pro to, po čem následuje; a pro to, co předchází.
Buddha tedy učí cestu z utrpení, tj. cestu z opětovného zrozování, Cestu, která je završena věčným klidem.