Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Pravidla fóra
Psát na toto fórum mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení.
Kontakt
mnich Sarana
Myanmar, Hlegu,
Sakhangyi Meditation Center
monksarana@gmail.com

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod nop » pát 26. říj 2018 17:58:19

Trochu „na boku“.

Ginzburg, Carlo: Sýr a červi.

Popis jednoho netypického systému světa, ve středověku zachyceného písemně při soudním procesu s „furlandským mlynářem“ (od Udine u Benátek), který na rozdíl od popisu stvoření světa uvádí, že na počátku je všude mateční prostor, ve kterém samovolně vznikají andělé a archandělé podobně jako když v sýru sami vznikají červi a pak následuje další vývoj.

To by vypadalo jako když Sarana řekne: „na začátku jsem vznikl samovolně jako ostatní a vyvíjel jsem se. Stejná situace podruhé nebude, ani proces tvorby Vostála se nebude opakovat, ale vyvíjet. “

Ve světě plném andělů (duchovních bytostí) situace připomíná nebe na začátku plné osobností (bohů) v hinduismu a je i další vývoj pro lidské bytosti. Ale evropsko-židovský systém „bůh, člověk, příroda (svět)“ neposkytuje dosti představ o tvořivých rolích v duchovním světě.

Mnich při tom nemůže u nás nalézt duši, asi proto, že hledá protiváhu ve dvojsložkovém systému duše a tělo.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pát 26. říj 2018 22:53:06

Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

Nevěřila jsem ani na duši, ani na Boha, ale vždy jsem cítila a pozorovala imanentní, vše prostupující princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 27. říj 2018 12:33:58

mnich Sarana píše:
Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

Nevěřila jsem ani na duši, ani na Boha, ale vždy jsem cítila a pozorovala imanentní, vše prostupující princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.


O jakém já mluvíš? Co to je?
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod nop » sob 27. říj 2018 15:23:45

Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:
Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
...... princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.


O jakém já mluvíš? Co to je?

jsme závislí na dědictví v kultuře, kde vše musí mít původ.

Ve středověku si v bájích ptáci volili svého krále a lidé na někom záviseli.
Nikdo nebyl nezávislý kromě papeže a gnostiků. Proto je lidem divná myšlenka stvořit se sám.
Ale zapomíná se na možnost samovolného vzniku a vydělení se do individuality.

Tak z prachu mlhovin se tvoří rotační disk a z něho planety, tak se podle středověkého názoru tvoří sami v sýru červi a tak se podle situace u nás nabaluje kapitál, až sám stvoří multimilionáře.

Ten mlynář z Furlandie říkal, že na začátku vznikají andělé a archandělé sami od sebe.
Církev to nejspíš nesnesla, protože myšlenka samostatných bytostí se příčí pořádku.

U mnicha Sarany se ale nenajde osoba
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 28. říj 2018 0:56:46

ostatně, koho to nakonec ten Budha osvodil vod reinkarnací, když tady nikdo takovej není ???


Osvobodil sebe a statisíce poctivě meditujících mnichů i lajků. A je i několik mnichů dnes, kteří dosáhli nejvýššího osvícení a už se v koloběhu zrozování nezrodí.

O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo. Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

To, co si myslíš, že je stvořeno nebo že se stvoří je pouze tělo a mysl.

Tohle tělo je zapříčiněné skutky v minulých životech, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, jídlem, které to tělo dostává, a přirozenými tělesnými procesy.
Tahle mysl je zapříčiněná vědomím minulého života, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, okem, uchem, nosem, jazykem, tělesným kontaktem, a myslí jako takovou. Těchto šest smyslů přichází do kontaktu s příslušnými předměty (tvary, zvuky, pachy, chutě, hmotné předměty, a myšlenkové jevy) a tak vytváří vědomí vidění, slyšení, čichání, chutnání, tělesného kontaktu a myšlení. Na základě tohoto vědomí vyvstává pociťování, vnímání a rozhodování.

Všechno co "jsi" jsou pouze příčiny a následky. Není místo ani pro duši ani pro Boha.

U mnicha Sarany se ale nenajde osoba, protože buddhisté neuznávají silné typy a bojí se práce i námahy.


Nevím co znamená "silný typ". Buddhisté se rozhodně nebojí práce, a nebojí se ani námahy. Buddhisté poctivě pracují a hodně se namáhají.
Co ti barmští lidé dokáží vytvořit, vymyslet, postavit, a vydržet, to si spousta čechů jistě ani nedovede představit.
Co se týče mnichů, Buddha doporučil, aby mniši nasbírali kusy vyhozených hadrů na skládkách, pořádně je vyprali, nabarvili, zašili, a pak je nosili. To proto, aby nebyli lidem na obtíž. Mniši by měli jíst jenom jednou denně, opět, aby nebyli na obtíž lidem. Ctihodný Sáriputta dokonce učil, že čtyři sousta denně stačí pro příjemný, spokojený život.

Mniši netráví den vyděláváním peněz na sebe a na rodinu, protože mniši tráví den pracováním na očistě mysli, na vyšší etice, vyšší koncentraci, vyšší moudrosti. Tím, že je v tom lidé podporují je možné i pro lidi samy aby se mnichy stali a pracovali na své mysli intenzivně.

Právě tak jako psychologové pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole a v knihách, mniši pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole, v knihách, a hlavně ve své meditační praxi. Na rozdíl od psychologů, kteří dostávají určený plat a mají omezenou pracovní dobu, mniši jsou lidem k dispozici 24 hodin denně, nejen svou radou, ale svou inspirací. Tak třeba policajti musí dodržovat pravidla když mají směnu, např. nepít alkohol, ale po směně můžou. Mniši musí dodržovat přes 90 biliónů pravidel 24 hodin denně, 7 hodin v týdnu, 365.25 dnů ročně, po celý život, bez ohledu na to, jestli jsou mladí, staří, zdraví, či nemocní.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 28. říj 2018 14:00:21

mnich Sarana píše:
O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo.


Nic takového si nemyslím. Jen mě zajímá, čemu věříš.
mnich Sarana píše: Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

A kdože to chce? Tělo? Mysl? Kdo chce odstranit útrpné následky? Komu je to důležité?
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 28. říj 2018 23:30:15

Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:
O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo.


Nic takového si nemyslím. Jen mě zajímá, čemu věříš.
mnich Sarana píše: Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

A kdože to chce? Tělo? Mysl? Kdo chce odstranit útrpné následky? Komu je to důležité?


Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.
Když se bavíme o tom, jestli Bůh stvořil člověka, a jestli člověk následuje rozhodnutí Boha, a navíc jestli je to Bůh, který trestá své vlastní stvoření, je třeba se podívat na skutečnost ve své nejhlubší podstatě - na úrovni ultimátní, konečné, nejhlubší. Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouse šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.


Takže, koho osvobodil ?
Jak mohl osvodit něco, co neexistovalo,
jediné co se mu povedlo, že rozpustil v tom karmickém kotli celýho vesmíru nákej kousínek karmy,
čímž nikomu nepomohl, pouze malinko změnil karmu vesmíru...


Osvobodil zaslepenost a způsobil moudrost. Je těžké Ti tohle vysvětlit když jsi ještě neviděl.
Až uvidíš tak mi porozumíš. Z neosobního pohledu Buddha "malinko změnil karmu vesmíru", to je zcela správně, a je pořád lepší změnit malinko než vůbec.

Utrpení je hodně, nemusíme k němu přidávat další chamtivostí a nenávistí. Čím méně chamtivosti a nenávisti tím lépe; čím méně utrpení tím lépe.

A vidíš tu rozervanost té vůle (karmických důsledků) ?
Něco co chce existovat jde proti sobě a nechce existovat,
není snad lepší naopak tu vůli rozvinout a skrze rozvinutí vůle si uvědomit, že nejsi konatel, že neexistuješ ?


Co chtělo existovat chtělo existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Co nechce existovat také nechce existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Cílem Cesty, kterou Buddha učil je se vymanit z touhy existovat i z touhy neexistovat. Přesně tak, uvědomění, že konatel není, že existence není, je základem k odstranění nevědomosti, a tím i chamtivosti a nenávisti. Nevím proč o tom ale mluvíš, proč to navrhuješ, když na tom sám nepracuješ.

Mniši netráví den vyděláváním peněz na sebe a na rodinu, protože mniši tráví den pracováním na očistě mysli, na vyšší etice, vyšší koncentraci, vyšší moudrosti. Tím, že je v tom lidé podporují je možné i pro lidi samy aby se mnichy stali a pracovali na své mysli intenzivně.



A to to nejsou schopni dělat při práci ???
Vždyt ten klášterní klid je jen pomůcka, nikoliv způsob života,
ale chápu, když jde vůle sama proti sobě, je to fakt namahavý...


Petře, věřím, že než jsi začal pracovat, tak jsi trávil dny, týdny, měsíce, dokonce roky ve škole.
Proč by někdo chodil do školy, že? Proč bychom všichni nezačali makat už od malička...
Tak třeba proto, že když půjdeme do školy, něco se naučíme, v něčem se vytrénujeme, a tím pak můžeme prospět sobě i druhým mnohem víc než kdybychom se neučili.
Stejným způsobem se mniši učí a trénují dny, týdny, měsíce, roky, než se začnou věnovat lidem, pomáhat jim, podporovat je. Na rozdíl od dětí, univerzitních studentů a vědeckých výzkumníků, mniši dodržují přísná pravidla od začátku svého tréninku, bez výjimky. Narozdíl od dětí, universitních studentů a vědeckých výzkumníků mniši studují a trénují bez volna, bez dovolené, bez prázdnin, bez výjimky. 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365.25 dní v roce, celý život, až už jsou staří, mladí, nemocní, či zdraví. A jakmile jsou schopní sdílet to, co se naučili, to, v čem se vytrénovali (např. soustředění, všímavost, rozhodnutí, nadvláda nad svou myslí, bezmezná milující dobrotivost) tak samozřejmě sdílí. Tak jako Ty pomáháš lidem tím, v čem máš hodně zkušeností, mniši pomáhají lidem tím, v čem mají hodně zkušeností.

Tadle ta užitečnost s níž je každý posedlý je přesně to, co neustále roztáčí karmu,
největší "zlo" je právě touha a snaha vo dobro...


Rozhodně je lepší se snažit o dobro než postřílet děti ve škole a pak spáchat sebevraždu.
Dobro je počátkem příjemného prožívání, a příjemné prožívání je počátkem zanechání těla a mysli, a zanechání těla a mysli je počátkem pochopení, že "já" není. Tehdy končí chtění, očekávání, ulpívání. Dobrem to začíná, odstraněním chamtivosti a nenávisti to končí.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pon 29. říj 2018 0:24:53

Střílení do dětí je někdy s představou dobra, ale ve své podstatě je to zlo - protože úmysl zabít je zlo bez ohledu na příčinu, důvod, nebo předmět.

Navrhl jsi, že snažit se o dobro je největší zlo, tak jsem Ti vysvětlil, že to rozhodně není největší zlo. Největší zlo je snažit se o zlo.
Základy jsou potřeba, pokud chceš stavět dál. Není možné převracet realitu, protože pak není možné dosáhnout pravdy.

Zlo je trojí - chamtivost, nenávist, zaslepenost.
Dobro je trojí - nechamtivost (štědrost), nenenávist (láska), a nezaslepenost (moudrost).

Snažit se o dobro je vždycky dobré pro sebe i pro ostatní.

Věřím, že je dobře, že děti chodí do školy, a že se vzdělávají. Je škoda, že bys přál dětem aby byli analfabeti a neuměli si spočítat peníze. Je také škoda, že ani nejsi schopný být vděčný svým učitelům, že Tě naučili jak číst, psát, počítat. Podle Indického pořekadla, za jediné písmeno, které učitel naučí je nemožné se dostatečně odvděčit - a co tedy říci, když naučí celý soubor znaků, a vytrénuje žáka ve čtení a psaní.

V Barmě je pět "nezměrných" - Buddha, Buddhovo Učení, Společnost Mnichů, Učitelé, a Rodiče.
Těchto pět nezměrných je třeba vždy ctít a naslouchat jim. Není možné následovat všechno co řeknou, protože - jak to příroda sama chce - není možné jim někdy porozumět, a někdy si nesouhlasí v tom, co navrhují.

Je ale třeba jim být vděčný za čas a energii, které věnovali druhým pro to, aby byli úspěšní v lidském životě.
Petře, dokud máš co jíst a kde spát, tak samozřejmě povídej, že není třeba chodit do školy. Pro ty, kdo do školy nikdy nešli (v Barmě jsou jich sta tisíce) jsou Tvoje řeči zbytečným nesmyslem.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 29. říj 2018 0:39:26

Největší zlo je snažit se o zlo.


A ty někoho takovýho znáš ???

Já tedy ne, ale znám právě naopak mnoho milovníků dobra jenž jsou ((stejně jako ty)) neochvějně přesvědčeni že přinášejí druhým dobro,
a kupodivu ve světě je furt dostatek ty nenávisti,zaslepenosti, chamtivosti...
Všichni chtějí dobro, tak jak je tedy možný, že je furt takový hafo zla ???
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 29. říj 2018 0:41:17

mnich Sarana píše: Pro ty, kdo do školy nikdy nešli (v Barmě jsou jich sta tisíce) jsou Tvoje řeči zbytečným nesmyslem.


No, to ale vypadá, že ten buddhismu (včetně mnichů) Birmanům za ta staletí (nebo jak je tam dlouho?) k žádnému velkému dobru nepomohl. Pořád se to tam někde řeže.
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 29. říj 2018 0:43:54

Je škoda, že bys přál dětem aby byli analfabeti a neuměli si spočítat peníze.


Proč bych jim to měl přát, já jim leda přeji aby dělali to co je baví a nerozhoduji za ně, co by měli či neměli dělat,

klidně může být bankéřem či spisovatelem, to je vše...

Já vím, je to neobvyklý nechat děti aby se učili co chtějí a nevnucoat jim něco co nechtějí...
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 29. říj 2018 0:47:12

Pro ty, kdo do školy nikdy nešli (v Barmě jsou jich sta tisíce) jsou Tvoje řeči zbytečným nesmyslem.


Co je na tom k nepochopení co říkám ???

Zakazuji jim snad chodit do školy ??? Přikazuji jim snad chodit do školy ???

Ani jedno či druhé, jejich věc jestli tam půjdou a jejich věc co se budou učit a co je zaujme...
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » úte 30. říj 2018 13:52:22

Děti do školy chodit chtějí, sám jsem chtěl, a mí předškoláčtí kamarádi a kamarádky taky.
Barmské děti také rádi chodí do školy.

Přijde mi, že si zase protiřečíš. Nejdřív navrhuješ, aby se děti nijak nevedly, protože si mají najít svůj vlastní talent, ale teď zase navrhuješ, že pokud chtějí do školy tak je to v pořádku. Nejsou náhodou ve škole vedení?

A nebo Ti jde pouze o jistý druh a stupeň vedení? Pokud souhlasíš, že se děti nechají vést ve škole pro to, že to chtějí, tak pak proč nesouhlasíš, že se lidé nechají vést Buddhou, když se pro to sami rozhodli?
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » úte 30. říj 2018 13:55:09

jejich věc jestli tam půjdou a jejich věc co se budou učit a co je zaujme...


No, co bys řekl o těch dětech, které "zaujalo" počítání, ale ne psaní?
Třeba mě psaní nebavilo...

Takže bys navrhoval aby mě psaní nikdo neučil!

:sos:
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod nop » úte 30. říj 2018 18:59:52

mnich Sarana píše:
mnich Sarana píše:
O jakém já mluvíš? Co to je?

.......Komu je to důležité?


Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.
.....je třeba se podívat na skutečnost ve své nejhlubší podstatě - na úrovni ultimátní, konečné, nejhlubší. Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouze šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.

Rozhodně je lepší se snažit o dobro. Tehdy končí chtění, očekávání, ulpívání. Dobrem to začíná, odstraněním chamtivosti a nenávisti to končí.

Marxisté a budhismus.
Marxisty poměrně zaujal chladný způsob uvažování, vždyť i marxista Bondy napsal knihu o buddhismu.

Engels napsal o dialektice přírody ( ale nečetl jsem ji ). Bylo by zajímavé podívat se na "šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor a vědomí.". Je tu spolu zahrnutý pohyb i vědomí.
Jean - Paul Sartre, který byl marxistou jen částečně, tvrdil, že nemůžeme mluvit o dialektice v přírodě, když příroda nemá vědomí, ale jen u nás, kteří o dialektice uvažujeme.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » stř 31. říj 2018 0:55:20

Buddhismus, stejně jako kterékoliv jiné moudré učení, byl zneužit k propagování ničivých, násilných názorů, které s tím původním učením nemají nic společného.

Třeba A. Hitler měl moc rád Vinetůa od Karla Máje. To přece neznamená, že by Vinetů měl něco společného s fašismem.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 31. říj 2018 4:09:54

mnich Sarana píše:
jejich věc jestli tam půjdou a jejich věc co se budou učit a co je zaujme...


No, co bys řekl o těch dětech, které "zaujalo" počítání, ale ne psaní?
Třeba mě psaní nebavilo...

Takže bys navrhoval aby mě psaní nikdo neučil!

:sos:


Že by tě to někdo učil, až bys o to měl zájem. Určitě bys jednou měl, kdybys viděl, že ta možnost existuje. Děti jsou zvídavé.
:)
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » čtv 01. lis 2018 1:58:14

No ale to už je vedení, ne? Jestliže bych měl zájem umět psát proto, že jsem viděl jiné děti umět psát, tak to už jsme byl vlastně "nakažen" způsoby druhých.
Zatím tomu rozumím tak, že co se tu čtenáři snaží vysvětlit je ideál, který nepasuje na realitu.

Nikoho k ničemu nebudeme vést, nic nikomu neřekneme, ať si všichni dělají co chtějí.

A dobře, pokud chcete, tak fajn, akorát že to nebude fungovat -
protože co děláme je vždy v souladu s naším okolím, nikoliv v souladu s tím, co bychom "bezpodmíněčně" (tj. bez vedení) chtěli.

To by bylo třeba odstranit oči, uši, nos, jazyk, tělo, i mysl dítěte abychom jej "osvobodili od vedení". Dokud se tak nestane, bude otrokem toho, co vidí, slyší, čichá, chutná, čeho se dotýká, a co mu v mysli vyvstane.

Takže ne, nevést nedává smysl. Ať už se snažíte vést nebo ne, dítě bude vždy vedeno právě tím, jak se okolo něj chováte, co děláte, co si myslíte, jakým způsobem najímáte svět, jakým způsobem jíte, mluvíte, oblékáte se, řešíte problémy, a vztahujete se ke svému okolí.

A nebo ne? ;-)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Jana » čtv 01. lis 2018 8:27:05

Pokud je dítě vedeno láskou, tak je ta láska, která ho obklopuje, stejná, jako láska, která je v něm.

Pak dělá to, co je třeba v souladu s tím, co mu dělá radost.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 01. lis 2018 8:50:31

mnich Sarana píše: dítě bude vždy vedeno právě tím, jak se okolo něj chováte, co děláte, co si myslíte, jakým způsobem najímáte svět, jakým způsobem jíte, mluvíte, oblékáte se, řešíte problémy, a vztahujete se ke svému okolí.


No, právě. Proto není potřeba ho ještě navíc nucením vést k tomu, co ho nezajímá, co nechce. :)
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na mnich Sarana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník