Duchovní příčiny nemocí

Moderátor: Pelvan

Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 09. dub 2015 9:03:53

NEMOC
Možná příčina
AFIRMACE


ABSCES
Hlodavé myšlenky na křivdy, urážky, pomstu.
AFIRMACE -Dovoluji svým myšlenkám, aby se osvobodily. Jsem usmířený.

ADDISONOVA NEMOC
Citová podvýživa. Vztek na sebe sama.
AFIRMACE -S láskou pečuji o své tělo, o svou mysl a své city.

AFTY
Nevyřčená jedovatá slova. Obviňování.
AFIRMACE -Ve svém láskyplném světě vytvářím jen a jen radostné prožitky.

AIDS
Zavržení sebe sama. Sexuální vina. Zakořeněné přesvědčení, že za nic nestojíte.
AFIRMACE -Jsem od Boha pocházejícím, dokonalým ztělesněním života. Raduji se ze své sexuality. Raduji se ze všeho, čím jsem. Mám se rád.

AKNÉ
Odmítání sebe sama. Štítivost vůči sobě.
AFIRMACE -Jsem od Boha pocházejícím ztělesněním života. Mám se rád. Beru se takový jaký jsem.

ALERGIE
Na koho jste alergičtí? Odmítání vlastní síly.
AFIRMACE -Svět je bezpečný a přátelský. Jsem v bezpečí. Jsem usmířený s životem

ALKOHOLISMUS
Pocit marnosti, viny a neschopnosti. Zavrhování sebe sama. Házení flinty do žita.
AFIRMACE -Žiji v přítomnosti. Každý okamžik je nový. Vážím si sám sebe. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

ALZHEIMEROVA NEMOC
Touha opustit tuto planetu. Nezpůsobilost brát život takový jaký je.
AFIRMACE -Všechno probíhá ve správném okamžiku, v čase i prostoru. Bůh vždy jedná správně.

AMNÉZIE
viz ZTRÁTA PAMĚTI

ANÉMIE
Nerozhodné polovičaté postoje. Málo radosti. Strach ze života. Pocit, že za nic nestojím.
AFIRMACE -Mohu se naplno radovat ze života. Jsem v bezpečí. Mám rád život.

ANGÍNA
Strach. Potlačované emoce. Potlačovaná kreativita.
AFIRMACE -Mé dobro proudí bez překážek. Svým prostřednictvím vyjadřuji své myšlenky pocházející od Boha. Jsem usmířený.

ANOREXIE
viz NECHUTENSTVÍ

APATIE
Vzdorování citům. Strach.
AFIRMACE -City jsou bezpečné. Otevírám se životu. Raduji se ze života.

ARTERIOSKLERÓZA
Vzdor. Napětí. Zatvrzelá úzkoprsost. Odmítání vidět dobro.
AFIRMACE -Cele se otevírám životu a radosti. Na svět se chci dívat s láskou.

ARTRITIDA
viz ZÁNĚT KLOUBŮ

ARTRITICKÉ PRSTY
Touha trestat. Provinilost. Pocit diskriminace.
AFIRMACE -Dívám se s láskou a pochopením. Veškeré prožitky vystavuji paprskům lásky.

ASTIGMATISMUS
viz OČNÍ POTÍŽE

ASTMA BRONCHIALE
Přemáhání vlastních emocí. „Dusivá láska“ Neschopnost dýchat sám za sebe. Potlačovaný pláč. Provinilost nad tím, co probíhá v mém blízkém okolí.
AFIRMACE -Je bezpečné převzít zodpovědnost za svůj život. Jsem ochoten být svobodný.

ASTMA, DĚTSKÉ
Strach že života.
AFIRMACE -Toto dítě je v bezpečí. Je obklopeno láskou a péčí.

BOLESTI -AKUTNÍ
Touha po lásce a bezpečí.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Mám rád lidi a oni mají rády mne.
- CHRONICKÉ
Vina. Vina si vždy hledá trest.
AFIRMACE -S láskou se zbavuji minulosti. Jsem svobodný a „oni“ také. V mém srdci je teď všechno v pořádku.

BRADAVICE
Vyjádření nenávisti. Přesvědčení, že jsem ošklivý.
AFIRMACE -Plně vyjadřuji lásku a krásu života.

BRADAVICE NA CHODIDLE
Zloba jakožto podstata chápání. Rostoucí frustrace z budoucnosti.
AFIRMACE -Přirozeně a sebejistě postupuji v před. Věřím v běh života. Oddávám se proudu života.

BRIGHTOVA NEMOC
Pocit, že jsem malé dítě, „které nic neumí pořádně“ a „za nic nestojí“. Neúspěch. Ztráta.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Záleží mi na sobě. Dělám vždy všechno správně.

BRONCHITIDA
Rozjitřené rodinné prostředí. Hádky a křik nebo dusné ticho.
AFIRMACE -Vyhlašuji klid a harmonii v sobě a vůkol sebe. Všechno je v pořádku.

BULIMIE
viz ANOREXIE

BURZITIDA
Potlačovaný hněv, chuť někoho uhodit.
AFIRMACE -Láska uvolňuje. Láska se zprošťuje všeho, co je jiné než ona.

CELULITIDA
Lpění na karambolech minulosti. Neschopnost vyrovnat se s křivdami z ranného dětství. Potíže při pohybu vpřed. Strach zvolit si vlastní směr.
AFIRMACE -Odpouštím si. Odpouštím všem. Odpouštím všemu minulému. Jsem svobodný.

CESTOVNÍ NEVOLNOST
viz KINETÓZA

CUKROVKA
Touha po tom, co by bývalo bylo, kdyby. Potřeba ovládat druhé. Nesmírný smutek. Zatvrzelost.
AFIRMACE -Tento okamžik je plný radosti. Rád si osladím život.

CUSCHINGŮV SYNDROM
Mentální nevyrovnanost. Příliš se zaobíráme zdrcujícími myšlenkami. Pocit přemožení a porážky.
AFIRMACE -S láskou vyvažuji své tělo i svou mysl. Zabývám se jen myšlenkami, které mi dělají dobře.

CYSTICKÁ FIBRÓZA
Utkvělá představa, že od života nelze čekat nic dobrého. Sebelítost.
AFIRMACE -Život mně má rád. Mám rád život. Chci ho přijímat naplno a svobodně.

CYSTY (viz též PRSA)
Vzpomínky na dřívější bolestné zážitky. Hýčkání starých křivd. Falešný, nesprávný růst.
AFIRMACE -Jsem rozhodnut myslet jen na krásné věci. Mám se rád.

ČELISTI (SANICE) - POTÍŽE
Zloba. Zášť. Touha po pomstě.
AFIRMACE -Jsem rozhodnut změnit způsob uvažování, který mi tento stav přivodil. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem v bezpečí.

DALEKOZRAKOST
viz OČNÍ POTÍŽE

DÁSNĚ (viz též KRVÁCENÍ Z DÁSNÍ)
Neschopnost stát za svým rozhodnutím. Rozbředlost.
AFIRMACE -Jsem rozhodný. Všechno dotahuji do konce. Láska mi dodává sil.

DECH
Představuje schopnost přijímat život.
AFIRMACE -Miluji život.

DĚLOHA
Představuje sídlo kreativity.
AFIRMACE -Jsem ve svém těle doma.

DERMATOMYKÓZA (PLÍSEŇ)
Frustrace z toho, že mě okolí nepřijímá. Neschopnost přirozeně postupovat kupředu.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Dovoluji sám sobě jít vpřed. Pohyb je bezpečný.

DĚTSKÉ NEMOCI
Potíže růstu, víra v nesprávné zákonitosti, nesprávné společenské pojmy a v přesně rozvržené harmonogramy. Nedospělé chování lidí v blízkém okolí dětí.
AFIRMACE -Toto dítě ochraňuje Bůh a obklopuje jej pouze láskou. Žádáme mentální ochranu.

DIABETES MELLITUS
viz CUKROVKA

DNA
Potřeba dominovat, být nadřazený. Netrpělivost, hněv.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Jsem usmířený se sebou i ostatními.

DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK
Navrstvené nánosy starých, zmatečných myšlenek, které blokují vylučovací kanál. Zabřednutí do lepkavého bahna minulosti.
AFIRMACE -Zbavuji se minulosti. Myslím zdravě a zřetelně. S radostí a usmířeně prožívám přítomnost.

DUŠEVNÍ CHOROBA
Útěk od rodiny. Únik před skutečností, stažení se do sebe. Násilné odtržení od života.
AFIRMACE -Tato mysl zná svou pravou totožnost. Je vyjádřením Boží kreativity.

DUŠNOST
Strach, nedůvěra v proces života. Ustrnutí v dětství.
AFIRMACE -Je bezpečné vyrůst a stát se dospělým. Svět je bezpečný. Jsem v bezpečí.

DUTINY
Alergie na jednu konkrétní osobu, na někoho blízkého.
AFIRMACE -Vždy mě prostupuje a obklopuje klid a harmonie. Všechno je v pořádku.

DÝCHACÍ POTÍŽE
Strach či odmítání naplno přijímat život. Pocit, že nemáte právo zabírat prostor či dokonce vůbec existovat.
AFIRMACE -Mým přirozeným právem je žít naplno a svobodně. Jsem hoden lásky. Jsem rozhodnut žít naplno.

DYSPEPSIE
Strach. hrůza, úzkost. Nadávání a brblání.
AFIRMACE -Klidně a radostně trávím a vstřebávám všechny nové zážitky.

DYSTROFIE SVALSTVA
viz SVALOVÁ DYSTROFIE

EDÉMY
viz OTOKY

EKZÉM
Vnitřní protiklady. „Mentální vyrážka“.
AFIRMACE -Ve mně i kolem mě je harmonie, klid, láska a radost.

ENDOKRINNÍ POTÍŽE (viz též ŽLÁZY)
Špatná distribuce myšlenek podporujících rozhodnost a aktivitu.
AFIRMACE -Bůh mi poskytuje všechny potřebné myšlenky. Jsem aktivní. Právě nyní, v tomto okamžiku postupuji kupředu.

EPILEPSIE
Pocit perzekuce. Zavrhování života. Obrovský vnitřní zápas. Násilí vůči sobě.
AFIRMACE -Jsem ochoten vidět život jako věčný a plný radosti. Jsem věčný a usmířený. Mám radost.

EXANTÉM
viz VYRÁŽKA

FIBROIDNÍ NÁDORY A CYSTY
Urážka ženského ega. Lpění na křivdě ze strany partnera.
AFIRMACE -Zbavuji se mentálního návyku, který vyvolal tento zážitek. Ve svém životě vytvářím jen dobro.

FRIGITIDA
Strach. Popírání rozkoše. Přesvědčení že sex je něco špatného. Necitliví partneři.
AFIRMACE -Radovat se z vlastního těla je bezpečné. Raduji se z toho, že jsem žena.

GASTRITIDA
Dlouhotrvající nejistota. Pocit, že špatný osud mně nemine.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem v bezpečí.

GENITÁLIE - POTÍŽE
Obavy, že za nic nestojím.
AFIRMACE -Raduji se z toho, jak vyjadřuji život. Jsem dokonalý takový jaký jsem. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

GLAUKOM
viz OČNÍ POTÍŽE

HAVÁRIE
viz NEHODY

HEMEROIDY
Strach z termínů. Zloba z minulosti. Strach zbavit se minulosti. Pocit břemene.
AFIRMACE -Zbavuji se všeho, co není láska. Ke všemu, co chci udělat, mám dost času i prostoru.

HEPATITIDA
viz ZÁNĚT JATER

HERPES
viz OPAR

HERPES ZOSTER
viz OPAR PÁSOVÝ

HLUCHOTA
Odmítání, tvrdohlavost, izolace. Co nechcete slyšet?
AFIRMACE -Naslouchám Bohu a raduji se ze všeho, co mohu slyšet. Jsem součástí vesmíru.

HNISAJÍCÍ VŘED
viz ABSCES

HNISAVÁ ANGÍNA
Silné přesvědčení, že si nemůžete říct o to, co potřebujete.
AFIRMACE -Je mým přirozeným právem uspokojit všechny své potřeby. S láskou a spontánně si říkám o všechno, co chci.

HODGKINOVA NEMOC
Provinilost a obrovský strach, že za nic nestojíte. Nesmírná touha prosadit se. V honbě za uznáním se zapomíná na radost ze života.
Vyhovuje mi být sám sebou. Jsem dost dobrý takový jaký jsem. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Vydávám a přijímám radost.

HOREČKY
Zloba, rozhořčení.
AFIRMACE -Jsem klidným a vyrovnaným ztělesněním harmonie a lásky.

HYPERFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
viz ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

HYPERGLYKÉMIE
viz CUKROVKA

HYPERVENTILACE
Strach. Odpor ke změně. Nedůvěra v běh života.
AFIRMACE -Všude ve vesmíru jsem v bezpečí. Mám se rád a věřím v běh života.

HYPOFÝZA
Představuje sídlo sebeovládání.
AFIRMACE -Má mysl a mé tělo jsou v dokonalé rovnováze. Ovládám své myšlenky.

HYPOGLYKÉMIE
Únava, zmoženost. Život je příliš těžké břemeno.
AFIRMACE -Jsem ochoten učinit svůj život světlým, lehkým, plným radosti.

HÝŽDĚ
Představují sílu. Ochablé hýždě indikují ztrátu síly.
AFIRMACE -Moudře investuji svou sílu. Jsem silný. Cítím se bezpečně. Všechno je v pořádku.

CHODIDLA
Představují chápání - sebe sama, života, ostatních.
AFIRMACE -Všemu jasně rozumím a jsem ochoten měnit se zároveň s časem. Jsem v bezpečí.

CHODIDLA - POTÍŽE
Strach z budoucnosti a z ustrnutí na místě.
AFIRMACE -Přirozeně a s radostí postupuji kupředu.

CHOLESTEROL
Ucpává průchody radosti. Strach přijímat radost.
AFIRMACE -Jsem ochoten mít rád život. Volně mnou proudí radost. Přijímat je bezpečné.

CHRÁPÁNÍ
Tvrdohlavé odmítání zbavit se starých mentálních návyků.
AFIRMACE -Vypouštím z mysli vše, co se nepodobá lásce a radosti. Od minulosti směřuji ke všemu novému, svěžímu a vitálnímu.

CHRONICKÉ NEMOCI
Odmítání změn. Strach z budoucnosti. Pocit nejistoty.
AFIRMACE -Jsem ochoten růst a měnit se. Vytvářím si bezpečnou budoucnost.

CHŘIPKA
Reakce na všeobecnou negativitu a všeobecná přesvědčení. Strach. Víra v pravdivost statistik.
AFIRMACE -Jsem mimo dosah společenských předsudků. Nepodléhám žádným vlivům.

CHUDEKREVNOST
viz ANÉMIE

CHUŤ K JÍDLU - NADMĚRNÁ
Strach. Potřeba ochrany. Posuzování citů.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. To, co cítím je bezpečné, normální a přijatelné.

- ZTRÁTA
Strach. Sebeobrana. Nedůvěra v život.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem v bezpečí. Život je bezpečný a plný radosti.

IMPOTENCE
Sexuální tlak, napětí, vina. Společenské předsudky. Nevraživost vůči bývalému partnerovi. Strach z matky.
AFIRMACE -Nechávám s radostí a spontánně působit sílu svého pohlavního principu.

INFARKT
Vypuzení veškeré radosti z těla kvůli penězům, postavení, funkci atd.
AFIRMACE -Navracím svému srdci radost. Všemu vyjadřuji lásku.

INFEKCE
Podrážděnost, hněv, rozladěnost.
AFIRMACE -Jsem rozhodnut žít v klidu a harmonii. Tím, že pečuji o sebe, pečuji i o své bližní, jsem k sobě laskavý a bezpečný.

ISCHIAS
Pokrytectví. Strach z peněz a z budoucnosti.
AFIRMACE -Směřuji ke svému vyššímu dobru. Mé dobro je všude a ve všem.

INKONTINENCE (NESCHOPNOST UDRŽET STOLICI ČI MOČ)
Pocit, že se citově neovládám.
AFIRMACE -Všechno je v pořádku.

JÁTRA
Sídlo hněvu a primitivních emocí.
AFIRMACE -Znám pouze lásku, klid a radost.

JÁTRA - POTÍŽE
Neustálé stížnosti a nadávky. Pocit, že jste špatní. Ustavičnou kritikou jen obelháváte sami sebe.
AFIRMACE -Hledám lásku a nacházím ji všude a ve všem.

KANDIDÓZA
Pocit silné roztříštěnosti. Značná frustrace a zloba. Přílišné nároky a nedůvěra ve vztahu k druhým.
AFIRMACE -Zasluhuji jen to nejlepší. Mám rád sebe i ostatní. Vážím si sebe i ostatních.

KARBUNKL
Jedovatá zloba na všechny osobní křivdy.
AFIRMACE -Zbavuji se minulosti. Nechávám čas aby zhojil chvíli mého života.

KAŠEL
viz BRONCHITIDA

KATAR – HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH
viz RÝMA

- PRŮDUŠEK
viz BRONCHITIDA

- ŽALUDKU
viz GASTRITIDA

KERATITIDA
viz ZÁNĚT OČNÍ ROHOVKY

KINETÓZA
Strach, že nemám vše pod kontrolou.
AFIRMACE -Své myšlenky ovládám v každé situaci. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

KLIMAKTERICKÉ POTÍŽE
Strach, že už mě nikdo bude chtít. Strach ze stárnutí. Zavržení sama sebe. „Nestojím za nic“.
AFIRMACE -Při všech změnách cyklů jsem klidná a vyvážená. S láskou žehnám svému tělu.

KLOUBY
Představují změny životního směru a lehkost s jakou probíhají.
AFIRMACE -Snadno a přirozeně se měním. Můj život opatruje Bůh a proto se vždy ubírám tím nejlepším směrem.

KOKTÁNÍ
Nejistota. Nedostatek sebevyjádření. Není dovoleno plakat.
AFIRMACE -Mohu se svobodně vyjadřovat. Je to bezpečné. Se všemi komunikuji jen s láskou.

KOLENO
Představuje hrdost a ego.
AFIRMACE -Jsem pružný a přizpůsobivý.

KOLENO - POTÍŽĚ
Tvrdohlavé ego. Hrdost. Nepřizpůsobivost. Strach. Nepružnost. Neústupnost. Neschopnost přiznat porážku.
AFIRMACE -Odpuštění. Pochopení. Soucit. Snadno se přizpůsobuji. Všechno je v pořádku.

KOLITIDA
viz ZÁNĚT TLUSTÉHO STŘEVA

KOLPITIDA
viz ZÁNĚT POCHVY

KOLIKA DĚTSKÁ
Podřazenost, netrpělivost a rozmrzelost v blízkosti dítěte.
AFIRMACE -Toto dítě léčí jen láska a láskyplné myšlenky. Všechno je v pořádku.

KÓMA
Strach. Útěk před někým nebo něčím.
AFIRMACE -Obklopujeme tě bezpečím a láskou. AFIRMACE -Vytváříme prostor, aby ses vyléčil. Jsi láska.

KONEČNÍK
Místo, kde se tělo zbavuje odpadu.
AFIRMACE -Snadno a přirozeně se zbavuji všeho, co už nepotřebuji.
- ABSCES
Zloba spojená s tím, čeho se nechcete zbavit.
AFIRMACE -Je bezpečné zbavovat se všeho nepotřebného. Z mého těla odchází jen to, co už nepotřebuji.
- BOLESTI
Vina. Touha po trestu. Pocit, že za nic nestojím.
AFIRMACE -Minulost skončila. Jsem rozhodnut mít se rád a být spokojený s tím, jaký jsem.
- FISTULY (PÍŠTĚLE)
Neúplné vypouštění odpadu. Lpění na odpadcích z minulosti.
AFIRMACE -S láskou a bezezbytku se zbavuji minulosti. Jsem svobodný. Jsem láska.
- KRVÁCENÍ
Zloba a frustrace.
AFIRMACE -Věřím v běh života. Vše, co se děje v mém životě, je správné a dobré.
- SVĚDĚNÍ
Vina z minulosti. Výčitky svědomí.
AFIRMACE -S láskou si odpouštím. Jsem svobodný.

KOPŘIVKA
Zveličování problémů, děláme „z komára velblouda“. Utajovaný strach.
AFIRMACE -Vnáším klid do každého okamžiku svého života.

KOSTI
Představují strukturu Vesmíru.
AFIRMACE -Jsem dobře členěný a vyvážený.
- ZLOMENINY
Vzpoura proti autoritě (rodičům, partnerovi, nadřízenému).
AFIRMACE -Jsem ve svém světě autoritou, protože jen já ovládám svou mysl.
- DEFORMACE
Mentální tlak a upjatost. Svaly se nemohou protáhnout. Ztráta mentální pohyblivosti.
AFIRMACE -Zhluboka vdechuji život. Uvolňuji se a věřím v běh života.

KOTNÍK
Představuje pohyblivost a směr.
AFIRMACE -Snadno se pohybuji životem kupředu.

KOŽNÍ POTÍŽE (viz též KŮŽE)
Úzkost, strach. Staré, zasuté harampádí minulosti. Pocit ohrožení.
AFIRMACE -Láskyplně se chráním harmonickými a klidnými myšlenkami. Minulost je odpuštěna a zapomenuta. Jsem svobodný.

KRÁTKOZRAKOST
viz OČNÍ POTÍŽE

KRČNÍ PÁTEŘ (viz též ŠÍJE)
Odmítání vidět jiné stránky problému. Tvrdohlavost, nepružnost.
AFIRMACE -Pružně a nenuceně beru v úvahu všechny stránky problému. Věci lze vidět nekonečně mnoha způsoby. Jsem v bezpečí.

KREV
Představuje radost volně obíhající v těle.
AFIRMACE -Dávám a přijímám radost ze života.
- POTÍŽE
Málo radosti. Malá cirkulace myšlenek. Vleklé problémy s rodiči.
AFIRMACE -Kolují ve mne radostné myšlenky a nové myšlenky.
- ANEMICKÉ POTÍŽE
viz ANÉMIE

- KREVNÍ SRAŽENINY
Zablokovaný průchod radosti.
AFIRMACE -Probouzím v sobě nový život. Plynu.

KREVNÍ TLAK - VYSOKÝ
Dlouhodobě nevyřešený problém.
AFIRMACE -S radostí se zbavuji minulosti. Jsem usmířený.
- NÍZKÝ
Málo lásky v dětství. Poraženectví. Pocit, že nic nemá cenu, protože se to beztak nepovede.
AFIRMACE -Jsem ochoten žít ve věčně harmonické přítomnosti. Můj život je radost.

KRK
Průchod sebevyjádření a tvořivosti.
AFIRMACE -Otevírám své srdce a zpívám o radostech lásky.
- POTÍŽE
Neschopnost. Polykaná zloba. Potlačovaná kreativita. Odmítání změn.
AFIRMACE -Vyjadřuji se s radostí, svobodně a tvořivě. Snadno a přirozeně se hlásím o svá práva. Jsem ochoten se změnit.
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 09. dub 2015 9:55:08

PRSA
Představují mateřskou péči a výživu.
AFIRMACE -Přijímám a vydávám výživu v dokonalé rovnováze.
- UZLINY, CYSTY, NÁDORY (viz též CYSTY)
Přílišná péče. Přehnaná starostlivost. Panovačnost. Překážky druhým v růstu.
AFIRMACE -Mohu být sama sebou a nechávám ostatním volnost, aby byli tím, kým jsou. Pro všechny z nás je bezpečné dospět a vyrůst.

PRSTY
Představují detaily života.
AFIRMACE -Jsem usmířený s detaily života.
- MALÍČEK
Představuje rodinu a předstírání.
AFIRMACE -Je mi dobře s rodinou života.
- NA NOHOU
Představují detaily budoucnosti.
AFIRMACE -Všechny detaily se vyřeší samy.
- PALEC
Představuje intelekt a obavy.
AFIRMACE -Má mysl je usmířená.
- PROSTŘEDNÍČEK
Představuje vztek a sexualitu.
AFIRMACE -Je příjemný být mužem/ženou.
- PRSTENÍČEK
Představuje svazky a smutek.
AFIRMACE -Miluji klidně a laskavě.
- UKAZOVÁČEK
Představuje ego a strach.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí.

PRŮJEM
Strach. Odmítání. Útěk před někým nebo před něčím.
AFIRMACE -Zcela normálně přijímám, asimiluji a vylučuji. Jsem usmířený se životem.

PSORIÁZA
viz LUPÉNKA

PUCHÝŘE
Odpor. Nedostatek citové ochrany.
AFIRMACE -Snadno se přizpůsobuji životu a každé nové zkušenosti.

RAKOVINA
Velká křivda. Dlouhodobý odpor a zášť. Skryté tajemství či zármutek, který člověka vnitřně stravuje. Tajená nenávist. Pocit, že nic nemá smysl. Nevyřešené vztahy v minulosti.
AFIRMACE -Zbavuji se celé své minulosti a s láskou jí odpouštím. Jsem ochoten naplnit svůj život radostí. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

RAMENA
Jsou od toho, aby nesla radost, nikoli břemena.
AFIRMACE -Mohu se svobodně radovat.
RAMENA KULATÁ
viz SKOLIÓZA

REVMATICKÁ ARTRIDA
Kritika autority. Pocit, že mne někdo ovládá a šikanuje.
AFIRMACE -Jsem si svou vlastní a jedinou autoritou. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Život je dobrý.

REVMATISMUS
Pocit diskriminace. Nedostatek lásky. Chronická zatrpklost. Odpor a zášť.
AFIRMACE -Své zážitky si vytvářím sám. Mé životní zkušenosti jsou čím dál tím příjemnější, protože mám rád sám sebe i ostatní a jsem se sebou i s nimi spokojený.

ROZEDMA PLIC
Strach přijímat život. Pocit, že nejsem hoden života.
AFIRMACE -Mým přirozeným právem je žít spontánně a naplno. Mám se rád. Mám rád život.

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA
Zatvrzelost, nepřístupnost, neoblomnost, nepružnost. Strach.
AFIRMACE -Vybírám si láskyplné a radostné myšlenky a vytvářím si tak láskyplný a radostný svět. Jsem v bezpečí. Jsem svobodný.

RUCE

Všemožné způsoby, jak nakládat se zkušenostmi. Držení a manipulace. Sevření a povolení. Pohlazení. Štípnutí. Stisk a chňapnutí.
AFIRMACE -Snadno, radostně a láskyplně využívám všechny své zkušenosti.

RÝMA
Příliš mnoho událostí najednou. Mentální zmatek. Drobné křivdy. Přesvědčení typu „Každý rok chytnu třikrát za zimu rýmu.“
AFIRMACE -Dovoluji své mysli, aby se uvolnila a usmířila. Všude ve mně i kolem mne panuje čistota a harmonie.

RÝMA, CHRONICKÁ
Vnitřní pláč. „Dětské“ slzy. Oběť.
AFIRMACE -Uznávám, že ve svém světě jsem jedinou tvůrčí silou. Jsem ochoten radovat se ze života.

RÝMA, SENNÁ
Nahromaděné emoce. Strach z přesného časového harmonogramu. Přesvědčení, že mne někdo nebo něco pronásleduje. Vina.
AFIRMACE -Jsem zajedno s veškerým životem. Jsem vždy v bezpečí.

ŘÍHÁNÍ
Strach. Příliš rychlé hltání života.
AFIRMACE -Na všechno, co potřebuji udělat, je čas i prostor. Jsem usmířený.

SANICE
viz ČELIST

SENILITA
Návrat do bezpečí dětství. Vyžadování péče a pozornosti. Způsob ovládání bližních. Únik.
AFIRMACE -Boží ochrana. Bezpečí. Klid. Vesmírná Inteligence působí na každé úrovni života.

SKLERODERMIE
Pocit nejistoty a zranitelnosti. Pocit, že mne ostatní ohrožují a dráždí. Vytváření vlastní ochrany.
AFIRMACE -Bůh mne vždy ochraňuje. Všechno, co dělám, je v pořádku. Přináší mi to lásku, kterou s radostí a s potěšením přijímám.

SKLERÓZA
viz ARTERIOSKLERÓZA

SKLERÓZA MULTIPLEX
viz ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA

SKOLIÓZA
Vláčení břemen života. Bezmoc a beznaděj.
AFIRMACE -Stojím vzpřímeně a svobodně. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Můj život je den ode dne lepší a radostnější.

SLEZINA
Posedlost. Utkvělé představy, nutkavé myšlenky.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Věřím, že život je tu pro mne. Jsem v bezpečí. Všechno je v pořádku.

SLINIVKA (viz též ZÁNĚT SLINIVKY)
Představuje sladkost života.
AFIRMACE -Mám sladký život.

SNĚŤ
Mentální morbidita. Utápění radosti v jedovatých myšlenkách.
AFIRMACE -Vybírám si jen harmonické myšlenky. Dovoluji, aby mnou volně proudila radost.
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 09. dub 2015 11:39:57

KRVÁCENÍ
Z těla uniká radost. Zloba.
AFIRMACE -Vyváženě dávám a přijímám radost ze života.
- Z DÁSNÍ
Málo radosti z životních rozhodnutí.
AFIRMACE -Věřím, že v mém životě všechno probíhá správně. Jsem usmířený.
- Z KONEČNÍKU
viz KONEČNÍK

- Z NOSU
Potřeba upozornit na sebe. Pocit, že si mě nikdo nevšímá. Touha po lásce.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený Uznávám svou skutečnou cenu Jsem dokonalý.

KŘEČE
Napětí. Strach. Lpění na někom nebo na něčem.
AFIRMACE -Jsem uvolněný. Dovoluji, aby se má mysl usmířila.
- V KRAJINĚ BŘIŠNÍ
Strach. Snaha zastavit běh života.
AFIRMACE -Věřím v běh života. jsem v bezpečí.

KŘEČOVÉ ŽÍLY
Setrvávání v nepříjemné situaci či postavení. Sklíčenost. Pocit přepracovanosti a přetíženosti.
AFIRMACE -Spočívám v pravdě. Raduji se z pohybu. Pohybuji se přirozeně a spontánně. Mám život rád a raduji se z každého okamžiku.

KŘIVICE
Citová podvýživa. Nedostatek lásky a bezpečí.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Živí mě láska samotného vesmíru.

KŮŽE
Ochraňuje naší individualitu. Smyslový orgán.
AFIRMACE -Je bezpečné být sám sebou.

KYČLE
Nesou tělo v dokonalé rovnováze. Stimulují pohyb vpřed.
AFIRMACE -Raduji se z každého dne.
- POTÍŽE
Strach postupovat vpřed na základě důležitých rozhodnutí. Bezcílnost.
AFIRMACE -Jsem v dokonalé rovnováze. V každém věku postupuji snadno a s radostí kupředu.

KÝLA
Roztržky. Napětí, tíha povinnosti a zodpovědnosti. Nesprávně směrované tvůrčí vyjádření.
AFIRMACE -Má mysl je laskavá a harmonická. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Mohu být sám sebou.

LARYNGITIDA
Máte takový vztek, že ani nemůžeme mluvit. Strach promluvit nahlas. Odpor vůči autoritám.
AFIRMACE -Mohu svobodně požádat, oč chci. Je bezpečné vyjadřovat sebe sama. Jsem usmířený.

LEDVINOVÉ POTÍŽE (viz též ZÁNĚT LEDVIN, BRICHTOVA NEMOC)
Kritika, zklamání, neúspěch. Hanba. Reakce na úrovni malého dítěte.
AFIRMACE -V mém životě vždy probíhá všechno správně. Z každé mé zkušenosti pochází jen dobro. Je bezpečné vyrůst.

LEPRA
Neschopnost jakkoli zvládnout životní zkušenosti. Dlouhodobé přesvědčení, že nejsem dost dobrý nebo dost čistý.
AFIRMACE -Povznáším se nad všechna omezení. Bůh mne vede a inspiruje. Láska hojí vše živé.

LEUKÉMIE
Brutální ubíjení inspirace. Pocit, že nic nemá cenu.
AFIRMACE -Přenáším se přes minulá omezení do svobodné přítomnosti. Je bezpečné být sám sebou.

LOKET
Představuje změnu a přijímání nových životních zkušeností.
AFIRMACE -Snadno se přizpůsobuji novým zkušenostem, směrům a změnám.

LUPÉNKA
Strach, že mi někdo ublíží. Umrtvování smyslů a ega. Odmítání přijmout zodpovědnost za vlastní city.
AFIRMACE -Žiji proto, abych se radoval ze života. Zasloužím si v životě to nejlepší. Přijímám své dobro. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

LUPUS
Celková kapitulace. Raději zemřít než se přihlásit o svá práva. Zloba a trest.
AFIRMACE -Spontánně a přirozeně se beru o svá práva. Znám svou sílu. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem svobodný. Jsem v bezpečí.

LYMFATICKÉ POTÍŽE
Varování, že mysl potřebuje soustředit na nejzákladnější životní skutečnosti, na lásku a radost.
AFIRMACE -Jsem zcela soustředěný na lásku a radost ze života. Přizpůsobuji se životu. Jsem klidný.

MALÁTNOST
viz ÚNAVA

MALOMOCENSTVÍ
viz LEPRA

MASTOIDITIDA
Zloba a frustrace. Touha neslyšet, většinou u dětí. Strach infikující chápání života.
AFIRMACE -Ve mně i kolem mně panuje Božský klid a harmonie. Jsem oázou klidu, lásky a radosti. V mém světě je vše v pořádku.

MDLOBY
Strach. Neschopnost vyrovnat se s danou situací. „Vokno“.
AFIRMACE -Mám sílu, schopnost i znalosti na to, abych všechno v životě zvládl.

MENSTRUAČNÍ POTÍŽE
Odmítání vlastního ženství. Provinilost. Strach. Přesvědčení že genitálie jsou hříšné a nečisté.
AFIRMACE -Plně přijímám své ženství a své tělesné pochody pokládám za normální a přirozené. Mám se ráda a jsem sebou spokojená.

MIGRÉNA (viz též BOLESTI HLAVY)
Znechucení z nátlaku a manipulace ze strany druhých. Sexuální obavy. (Migrénu lze většinou odstranit masturbací).
AFIRMACE -Přizpůsobuji se běhu života. Nechávám život aby mi příjemně a snadno zajistil vše, co potřebuji. Život je tu pro mne.

MÍŠNÍ MENINGITÍDA
Mimořádně závažný rodinný konflikt. Život v atmosféře zloby a strachu. Velký vnitřní zmatek. Málo opory ze strany druhých.
AFIRMACE -Jsem ochoten vytvářet ve své mysli, ve svém těle i ve svém světě klid a harmonii. Všechno je v pořádku. Jsem v bezpečí a všichni mně mají rádi.

MOČOVÝ MĚCHÝŘ (viz též URETRITIDA a URETERITIDA)
Úzkost. Lpění na starých myšlenkách a názorech. Strach zbavit se minulosti. Vztek, většinou na partnera.
AFIRMACE -Snadno a spontánně se zbavuji starého a vítám nové. Jsem v bezpečí.

MONILIÁZA
viz KANDIDÓZA

MONONUKLEÓZA
Návyk znevažovat a bagatelizovat život, přesvědčovat ostatní, že nemají pravdu. Hodně sebekritiky.
AFIRMACE -Jsem zajedno se životem. Vidím se v druhých a to, co vidím mám rád. Raduji se z toho, že žiji.

MOŘSKÁ NEMOC
Strach. Strach ze smrti. Nedostatečné ovládání myšlenek.
AFIRMACE -Ve Vesmíru jsem v bezpečí. Jsem usmířený, ať jsem kdekoli. Věřím životu

MOUČNIVKA
viz KANDIDÓZA

MOZEK
Představuje „počítač“, řídicí centrum.
AFIRMACE -S láskou řídím svou mysl.

MOZKOVÁ MRTVICE
Kapitulace. Odpor. Raději zemřít, než se změnit. Zvržení života.
AFIRMACE -Život je změna a já se snadno přizpůsobuji všemu novému. Přijímám život - minulý, přítomný i budoucí.

MOZKOVÝ NÁDOR
Nesprávné, naprogramované úsudky. Tvrdohlavost. Odmítání změnit staré mentální návyky.
AFIRMACE -Snadno měním své myšlení. Celý život je změna a má mysl se neustále proměňuje.

NADLEDVINKY - POTÍŽE
Úzkost. Poraženectví. Zanedbaná péče o sebe sama.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Je bezpečné o sebe pečovat.

NÁDORY
Lpění na starých křivdách. Rostoucí odpor.
AFIRMACE -Snadno odpouštím. Mám se rád a odměňuji se pochvalnými myšlenkami.

NADÝMÁNÍ
viz PLYNATOST

NARKOLEPSIE
Velký strach. Touha všemu uniknout. Tvrzení typu: „Nezvládnu to“, „Nechci tady být“.
AFIRMACE -Spoléhám na to, že Boží moudrost a rada mne vždy ochrání. Jsem v bezpečí.

NARKOMANIE
Útěk od sebe sama. Strach. Neznalost, jak mít rád sám sebe.
AFIRMACE -Objevuji, jak jsem dokonalý. Jsem ochoten mít rád sám sebe. Jsem ochoten mít ze sebe radost.

NEFRITIDA
viz ZÁNĚT LEDVIN

NEFROSKLERÓZA
viz BRICHTOVA NEMOC

NEHODY
Neschopnost brát se za svá práva. Vzpoura proti autoritě. Víra v násilí.
AFIRMACE -Zbavuji se návyku, který tuto situaci způsobil. Jsem usmířený. Zasloužím si dobro.

NEHTY
Představují ochranu.
AFIRMACE -S důvěrou vztahuji ruce.

NEHTY - KOUSÁNÍ
Frustrace. Sžíravé myšlenky. Nenávist k jednomu z rodičů.
AFIRMACE -Je bezpečné vyrůst. Radostně a lehce zvládám svůj život.
VROSTLÉ DO MASA
Vina a obavy ze svého práva postupovat vpřed.
AFIRMACE -Je mým přirozeným právem zvolit si v životě vlastní směr. Jsem v bezpečí. Jsem svobodný.

NECHUTENSTVÍ (a CHODROBNÁ ŽRAVOST)
Odpírání si života. Extrémní strach, sebenenávist a odmítavost.
AFIRMACE -Je bezpečné být sám sebou. Jsem dokonalý takový jaký jsem. Jsem ochoten žít. Raduji se a beru se takový, jaký jsem.

NEPLODNOST
Strach a odpor vůči životu nebo člověk. který nemá potřebu prožít rodičovství.
AFIRMACE -Věřím v běh života. Jsem vždy na pravém místě a dělám pravou věc v pravý čas. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

NERVOVÉ ZHROUCENÍ
Egocentrismus. Zablokovaná komunikace.
AFIRMACE -Otevírám své srdce a ke všem se obracím jen s láskou. Jsem v bezpečí. Jsem v pořádku.

NERVOZITA
Strach, úzkost, svár, shon. Nedůvěra v běh života.
AFIRMACE -Jsem na nekonečné cestě věčnosti a na všechno je dost času. Komunikuji se svým srdcem. Všechno je v pořádku.

NERVY
Představují komunikaci. Vnímaví zpravodajové.
AFIRMACE -Komunikuji snadno a s radostí.

NESPAVOST
Strach. Nedůvěra v běh života. Vina.
AFIRMACE -S láskou opouštím den a oddávám se klidnému spánku, neboť vím, že zítřek se sám o sebe postará.

NEURALGIE
Trest za vinu. Úzkost z komunikace.
AFIRMACE -Odpouštím si. Mám se rád a jsem sebou spokojený. Ke všem a všemu se obracím s láskou.

NEVOLNOST
Strach. Odmítání určité myšlenky či zážitku.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Věřím, že běh života mi přináší jen dobro.

„NEVYLÉČITELNÉ NEMOCI“
V tomto stavu nemoc nemůže být vyléčena vnějším zásahem. Skutečné vyléčení vyžaduje proniknout hluboko do pacientova nitra.
Každý den se dějí zázraky. Pronikám hluboko do svého nitra, abych se zbavil návyku, který tuto nemoc způsobil. Přijímám Boží lék. Je AFIRMACE -tomu tak!

NEŽITY
Překypující, kvasící zloba.
AFIRMACE -Vyjadřuji lásku a radost. Jsem usmířený.

NOHY - POTÍŽE
Nesou nás v životě vpřed.
AFIRMACE -Život je tu pro mne.
- STEHNA
AFIRMACE -Lpění na traumatech z dětství.
S pochopením, vědomím a znalostmi, které měli, dělali to nejlepší, co mohli. Osvobozuji se.
- LÝTKA
Strach z budoucnosti. Nechuť k pohybu.
AFIRMACE -S radostí a sebedůvěrou postupuji vpřed, neboť vím, že v mé budoucnosti je vše v pořádku.

NOS
Představuje sebepoznání.
AFIRMACE -Jsem si vědom svých intuitivních schopností.

NOSNÍ MANDLE
Rodinné neshody, hádky. Dítě se cítí nevítané.
AFIRMACE -Toto dítě obklopuje láska. Toto dítě chceme a přijímáme.

OBEZITA
Strach. Potřeba ochrany. Útěk před city. Nejistota, zavrhování sama sebe. Hledání seberealizace a naplnění.
AFIRMACE -Jsem usmířený s vlastními pocity. Jsem v bezpečí. Vytvářím si bezpečné prostředí. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

OBLIČEJ
Představuje to, co ukazujeme světu.
AFIRMACE -Je bezpečné být sám sebou. Vyjadřuji, kdo jsem.

OBRNA
Ochromující žárlivost. Touha někoho zastavit.
AFIRMACE -Všeho je dost pro všechny. Láskyplnými myšlenkami si vytvářím radost a svobodu.

OČI
Představují schopnost zřetelně vidět.
AFIRMACE -Dívám se radostnýma a laskavýma očima.

OČNÍ POTÍŽE
Nespokojenost s tím, co vidím ve svém životě.
AFIRMACE -Právě v tomto okamžiku se vytvářím život, na který se rád dívám.
- ASTIGMATISMUS
Strach doopravdy vidět sama sebe.
AFIRMACE -Jsem ochoten vidět se v celé své kráse a vznešenosti.
- DALEKOZRAKOST
Strach z přítomnosti.
AFIRMACE -Vidím, že právě v tomto okamžiku a právě tady jsem v bezpečí.
- DĚTSKÉ
Odmítání vidět, co se děje v rodině.
AFIRMACE -Toto dítě nyní obklopuje harmonie a radost, krása a bezpečí.
GLAUKOM (ZELENÝ ZÁKAL)
Tvrdošíjné neodpouštění. Tlak ze starých urážek a křivd. Znavenost životem.
AFIRMACE -Dívám se něžně a laskavě.
KRÁTKOZRAKOST
Strach z budoucnosti.
AFIRMACE -Nechávám se vést Bohem a jsem vždy v bezpečí.
ŠEDÝ ZÁKAL
Temná budoucnost. Neschopnost hledět s radostí do budoucna.
AFIRMACE -Život je věčný a plný radosti.
ŠILHAVOST - ROZBÍHAVÁ
Strach prohlédnout na bezprostřední přítomnost.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem spokojený s tím, jaký jsem.
- SBÍHAVÁ
Odmítání vidět okolní svět. Nedorozumění.
AFIRMACE -Je bezpečné vidět svět. Jsem usmířený.

OCHABLÉ RYSY
Ochablé rysy v obličeji jsou způsobeny ochablými myšlenkami. Nechuť k životu.
AFIRMACE -Vyjadřuji radost ze života. Mohu se naplno radovat z každičkého okamžiku každého dne. Jsem opět mladý.

OPAR
Všeobecné přesvědčení o sexuální vině a potřebě trestu. Veřejná hanba. Víra v trestajícího Boha. zavrhování genitálií.
AFIRMACE -Mé chápání Boha je mi oporou. Jsem normální a přirozený. Raduji se ze své sexuality a ze svého těla. Jsem dokonalý.

OPAR, PÁSOVÝ
Strach a napětí. Přecitlivělost. Čekání, kdy to praskne.
AFIRMACE -Jsem uvolněný a usmířený, protože věřím v běh života. V mém světě je všechno v pořádku.

OSTEOMYELITIDA
viz ZÁNĚT KOSTNÍ DŘENĚ

OTLAKY
Zbytnělé názory a myšlenky. Vykrystalizovaný strach.
AFIRMACE -Je bezpečné nově myslet a žít. Přijímám dobro.

OTOKY
Čeho nebo koho se nechcete zbavit?
AFIRMACE -Rád se zbavuji všeho minulého. Je to bezpečný. Jsem svobodný.

OTUPĚLOST
Mentální umrtvení. Potlačování projevů lásky a účasti.
AFIRMACE -Sdílím své pocity a svou lásku. Reaguji na lásku v každém člověku.

PADOUCNICE
viz EPILEPSIE

PÁCHNOUCÍ DECH
Zloba a pomstychtivé myšlenky. Zkažené zahnívající myšlení, špinavé pomluvy.
AFIRMACE -Hovořím vlídně a laskavě. Vydechuji jen dobro.

PÁCHNOUCÍ POT
Strach. Strach z ostatních. Štítivost vůči sobě sama.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem v bezpečí.

PÁLENÍ ŽÁHY
Strach. Strach. Strach. Svíravý strach.
AFIRMACE -Dýchám zhluboka a svobodně. Jsem v bezpečí. Víra v běh života.

PARADENTÓZA

Zloba na vlastní nerozhodnost. Od slov daleko k činům.
AFIRMACE -Jsem se sebou spokojený. Vždy se rozhoduji správně.

PARALÝZA
Strach. hrůza, útěk před nějakým člověkem či situací. Odpor.
AFIRMACE -Jsem zajedno se životem. jsem v bezpečí. S přehledem zvládám všechny situace,.

PARKINSONOVA NEMOC
Strach. Intenzivní potřeba všechny a všechno ovládat.
AFIRMACE -Uvolňuji se, neboť vím, že jsem v bezpečí. Život je tu pro mne. Věřím v běh života.

PÁTEŘ
Představuje životní oporu.
AFIRMACE -Vím, že život je mi vždy oporou.
- BEDERNÍ PÁTEŘ
Vina. Ustrnutí v problémech minulosti. Touha mít od všech pokoj.
AFIRMACE -Zbavuji se minulosti. Jsem svobodný, abych mohl s láskou v srdci postupovat vpřed.
- HRUDNÍ PÁTEŘ
Nedostatek citové opory. Pocit, že mne nikdo nemá rád. Potlačování projevů lásky.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Život mně má rád a je mi oporou.
- KOSTRČ A KŘÍŽOVÁ PÁTEŘ
Strach z peněz. Nedostatek finanční podpory.
AFIRMACE -Věřím v běh života. O vše, co potřebuji je vždy postaráno. Jsem v bezpečí.
- KRČNÍ PÁTEŘ
Odmítání vidět druhou stránku problému. Tvrdošíjnost a nepružnost.
AFIRMACE -Pružně a snadno vidím všechny stránky problému. Věci jde dělat nekonečně mnoha způsoby. Jsem v bezpečí.
- ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE
viz ZAKŘIVENÍ

PAŽE
Představují schopnost a způsobilost přijímat životní zkušenosti.
AFIRMACE -Láskyplně, s radostí a přirozeně přijímám všechny své životní zkušenosti.

PEPTICKÝ VŘED (viz též VŘEDY, ŽALUDEK)
Strach. Úzkostlivá snaha zavděčit se všem. Přesvědčení, že za nic nestojím.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem se sebou usmířený. Jsem dokonalý.

PÍŠTĚL
Strach. Překážka v procesu zbavování.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Bezvýhradně věřím v běh života. Život je tu pro mne.

PLÁČ
Slzy jsou řekou života. Kanou z radosti i ze žalu a strachu.
AFIRMACE -Jsem usmířený se svými emocemi. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

PLÍCE
Schopnost přijímat život.
AFIRMACE -Přijímám život v dokonalé rovnováze.

PLICNÍ POTÍŽE
Deprese. Smutek. Strach přijímat život. Pocit, že nejsem hoden žít naplno.
AFIRMACE -Jsem schopen naplno přijímat život.

PLÍSNĚ
viz DERMATOMYKÓZA, KANDIDÓZA, TRICHOFYCIE

PLOTÉNKY
Nerozhodnost. Pocit, že v životě nemám žádnou oporu.
AFIRMACE -Život podporuje všechny mé myšlenky, a proto se mám rád, jsem se sebou spokojený a v mém světě je všechno v pořádku.

PLYNATOST
Svíravé pocity. Strach. Nestrávené myšlenky.
AFIRMACE -Jsem uvolněný. Dovoluji životu, aby mnou volně proudil.

PMS
viz PREMENSTRUAČNÍ SYNDROM

PODVĚSEK MOZKOVÝ
viz HYPOFÝZA

PODVRTNUTÍ
viz VÝRON

POHLAVNÍ NEMOCI
Sexuální vina. Potřeba trestu. Přesvědčení, že genitálie jsou hříšné a nečisté. Zneužívání druhých.
AFIRMACE -Láskyplně a radostně přijímám svou sexualitu a její vyjádření. Přijímám jen myšlenky, které mne podporují a dělají mi dobře.

POHMOŽDĚNINY
Drobné životní nesnáze. Trestání sama sebe.
AFIRMACE -Mám se rád a láskyplně o sebe pečuji. Chovám se k sobě laskavě a něžně. Všechno je v pořádku.

POMOČOVÁNÍ (U DĚTÍ) (viz též INKONTINENCE)
Strach z rodiče, většinou otce.
AFIRMACE -Dívám se na toto dítě s láskou, soucitem a pochopením. Všechno je v pořádku.

PÓRY
viz UCPANÉ PÓRY

POTRAT
Strach. Strach z budoucnosti. Nesprávná volba času.
AFIRMACE -Bůh v mém životě vždy určí pravou chvíli. Mám se ráda a jsem se sebou spokojená. Všechno je v pořádku.

PREMENSTRUAČNÍ SYNDROM (PMS)
Podléhání zmatečným a zavádějícím názorům a vnějším vlivům. Zavrhování ženství.
AFIRMACE -Jsem zcela zodpovědná za svou mysl a za svůj život. Jsem silná a energická. Každičká část mého těla dokonale pracuje. Mám se ráda.

PROSTATA
Představuje mužský princip.
AFIRMACE -Přijímám své mužství a raduji se z něj.
- POTÍŽE
Mentální obavy oslabují potenci. Sexuální tlak a vina. Přesvědčení, že člověk musí zestárnout. Kapitulace.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Přijímám svou vlastní sílu. Jsem navěky mladý duchem.


SPÁLENINY
Zloba. Vztek. Vznětlivost.
AFIRMACE -V sobě i kolem sebe vytvářím pouze klid a harmonii. Zasloužím si, aby mi bylo dobře.

SRDCE
Představuje centrum lásky a bezpečí.
AFIRMACE -Mé srdce bije v rytmu lásky.

SRDEČNÍ POTÍŽE (viz též INFARKT)
Dlouhotrvající citové problémy. Málo radosti. Zatvrzelost v srdci. Přesvědčení, že je nutné žít v napětí a stresu. Vytěsnění lásky a intimity ze svého života.
AFIRMACE -Radost. Radost. Radost. S láskou nechávám radost prostoupit celou svou myslí, svým tělem a všemi svými zážitky.

STÁRNUTÍ - POTÍŽE
Společenské předsudky. Staré myšlení. Strach být sám sebou. Zavrhování přítomnosti.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený v každém věku. Každý okamžik života je dokonalý.

STRABISMUS
viz OČNÍ POTÍŽE, ŠILHAVOST

STRNULOST
Strnulé, rigidní myšlení.
AFIRMACE -Mohu uvažovat pružně, neboť jsem v naprostém bezpečí.

STRUMA
Nenávist pramenící z pocitu ublížení a porážky. Oběť. Pocit zmařeného života. Nenaplnění.
AFIRMACE -Svůj život ovládám jen já. Mohu být sám sebou.

STYDKÁ KOST
Představuje ochranu genitálií.
AFIRMACE -Má sexualita je v bezpečí.

STŘEVA
Místo, kde se tělo zbavuje odpadu.
AFIRMACE -Snadno se zbavuji všeho, co nepotřebuji.
- POTÍŽE
Strach zbavit se všeho starého a nepotřebného.
AFIRMACE -Snadno a přirozeně se zbavuji všeho starého a s radostí vítám nové.

SVALOVÁ DYSTROFIE
Obrovský strach. nesmírná touha ovládat všechno a všechny. Naléhavá potřeba bezpečí. Ztráta víry a důvěry.
AFIRMACE -Je bezpečné být naživu. Je bezpečné být sám sebou. Jsem dost dobrý takový, jaký jsem. Věřím si.

SVĚDĚNÍ
Touhy a přání, která jsou člověku proti mysli. Nespokojenost. Výčitky svědomí. Svrbění odejít nebo utéct.
AFIRMACE -Je mi dobře tam, kde jsem. Přijímám to, co mi prospívá, neboť vím, že všechny mé touhy a potřeby dojdou naplnění.

SVRAB
Infikované myšlení. Dovolujete ostatním, aby se vám dostali pod kůži.
AFIRMACE -Jsem živoucím, milujícím a radostným ztělesněním života. Jsem sám sebou.

SYFILIS
viz POHLAVNÍ NEMOCI

ŠEDIVĚNÍ VLASŮ
Stres. Přesvědčení, že je nezbytné žít pod neustálým tlakem a v napětí.
AFIRMACE -Jsem harmonický. Jsem silný a schopný.

ŠEDÝ ZÁKAL
viz OČNÍ POTÍŽE

ŠILHAVOST
viz OČNÍ POTÍŽE

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA - POTÍŽE
Ponížení. Pocit, že se nikdy nedostanu k tomu, co chci dělat.
AFIRMACE -Přenáším se přes hranice svých omezení. Nyní se mohu vyjadřovat svobodně a tvořivě.
- HYPERFUNKCE
Mimořádné zklamání, že nejsem schopen dělat to, co chci. Uspokojování druhých, ne sebe.
AFIRMACE -Navracím svou sílu tam, kam patří. Činím svá vlastní rozhodnutí. Uspokojuji své vlastní touhy a potřeby.

TASEMNICE
Silné přesvědčení, že jsem pouhou obětí druhých. Pocit, že jsem nečistý. Bezmoc nad postoji ostatních.
AFIRMACE -Mé okolí je odrazem dobrých pocitů, které ze sebe mám. Mám se rád a schvaluji všechno, čím jsem.

TEPNY (viz též ARTERIOSKLERÓZA)
Rozvádějí radost ze života.
AFIRMACE -Překypuji radostí. Proudí mnou každým úderem mého srdce.

TETANUS
Potřeba zbavit se zlostných, hlodavých myšlenek.
AFIRMACE -Dovoluji lásce ve svém srdci, aby mne celého omyla a očistila a aby zhojila mé celé tělo a všechny mé city.

TONSILITIDA
viz ANGÍNA

TOXIKOMANIE
viz NARKOMANIE

TRICHOFYCIE
Pocit, že nejsem dost dobrý nebo dost čistý. Podléhání tlaku ze strany druhých.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem svobodný. Jsem mimo dosah vlivu kohokoli a čehokoli.

TRISMUS (ZTÍŽENÉ OTEVÍRÁNÍ ÚST)
Zloba. Touha ovládat někoho nebo něco. Odmítání vyjadřovat své pocity.
AFIRMACE -Věřím v běh života. Snadno si říkám o to, co chci. Život mne podporuje.

TROMBÓZA
Pocit osamělosti a strachu. pocit, že za nic nestojím, že toho nedělám dost, že nikdy nic nezvládnu.
AFIRMACE -Splývám se životem. Vesmír mne bezvýhradně podporuje. Všechno je v pořádku.

TRUDOVITOST
viz AKNÉ

TUBERKULÓZA
Sobectví a panovačnost. Kruté myšlenky. Odplata.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Vytvářím si tak klidný svět plný radosti.

TUK
Představuje ochranu. Přecitlivělost.
AFIRMACE -Ochraňuje mne Boží láska. jsem vždy v bezpečí.

UCPANÉ PÓRY
Pocit, že jsem nečistý a že mě nikdo nemá rád.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Mám rád lidi a oni mají rádi mne.

ÚNAVA
Odpor, nuda. Málo lásky k tomu, co dělám.
AFIRMACE -Jsem plný energie a nadšení ze života.

URETERITIDA a URETRITIDA
Vztek, většinou na opačné pohlaví nebo na partnera. Obviňování ostatních.
AFIRMACE -Zbavuji se návyku ve svém vědomí, který způsobil tento stav. Jsem ochoten se změnit. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

ÚSTA
Představují přijímání výživy a nových myšlenek.
AFIRMACE -Jsem živ z lásky.
- POTÍŽE
Zakořeněné názory. Nepřístupná mysl. Neschopnost přijímat nové myšlenky.
AFIRMACE -Vítám nové myšlenky a pojmy a připravuji se na proces trávení a asimilace.

UŠI
Představují schopnost slyšet.
AFIRMACE -Naslouchám s láskou.

UŠNÍ BOLESTI
Zloba. Odmítání slyšet. Přílišný rozruch a zmatek. Hádky rodičů.
AFIRMACE -Obklopuje mne harmonie. S láskou naslouchám všemu dobrému a příjemnému. Jsem středem lásky.

ÚZKOST
Nedůvěra v přirozený běh života.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Věřím v běh života. Jsem v bezpečí.

VAJEČNÍKY
Představují stvoření i tvořivost.
AFIRMACE -Jsem vyvážená ve své tvořivosti.

VARLATA
Představují mužský princip.
AFIRMACE -Je bezpečné být mužem.

VITILIGO
Pocit, že jsem zcela mimo hru, outsider, a nezapadám do žádného společenství.
AFIRMACE -Jsem v samém středu života. jsem spojen s láskou.

VOLE
viz STRUMA

VROZENÉ VADY
Karmické. Zvolili jste si takto přijít na svět. Rodiče si vybíráme sami.
AFIRMACE -Pro můj růst je vhodná každá zkušenost. Jsem usmířený s tím, kde jsem.

VŘEDY (ŽALUDEČNÍ A DVANÁCTNÍKOVÉ)
Strach. Silné přesvědčení, za nic nestojíte. Co vás užírá?
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem usmířený. Jsem klidný. Všechno je v pořádku.

VULVA
Představuje zranitelnost a citlivost.
AFIRMACE -Je bezpečné být zranitelný a citlivý.

VYPADÁVÁNÍ VLASŮ
Strach. Napětí. Snaha vše ovládat. Nedůvěra v běh života.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Věřím životu.

VYRÁŽKA (EXANTÉM)
Podrážděnost nad odkládanými záležitostmi. Dětský způsob, jak si vynutit pozornost.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jsem usmířen s během života.

VÝRON
Zloba a odpor. Odmítání postupovat v životě určitým směrem.
AFIRMACE -Věřím, že život mne dovede k mému nejvyššímu dobru. Jsem usmířený.

VÝTOK, BÍLÝ
Přesvědčení, že ženy jsou ovládány opačným pohlavím. Zlost na partnera.
AFIRMACE -Všechny své zážitky si vytvářím sama. Jsem jedinou silou ve svém životě. Raduji se z toho, že jsem žena. Jsem svobodná.

VZTEKLINA
Vztek. Přesvědčení, že odpovědí na vše je násilí.
AFIRMACE -Ve mně i kolem mne panuje klid a mír.

ZÁCPA
Odmítání zbavit se starých myšlenek. Uvíznutí v minulosti. Někdy i lakomost.
AFIRMACE -Zbavuji se starého a to, co přichází, je nové, svěží a plné života. Nechávám život proudit celou svou bytostí.

ZÁDA
viz PÁTEŘ

ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE
Strach a snaha lpět na starých myšlenkách. Nedůvěra v život. nedostatek mravní čistoty. Člověk bez nadšení a zapálených přesvědčení.
AFIRMACE -Zbavuji se veškerého strachu. Věřím v běh života. Vím ,že život je tu pro mne. S láskou stojím rovně a vzpřímeně.

ZÁNĚT (všeobecně)
Strach. Zloba a frustrace z toho, co se děje ve vašem životě.
AFIRMACE -Jsem ochoten změnit všechny své návyky a kritiky. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Mám mysl je pokojná, klidná a vyvážená.
Z. JATER
Odpor vůči změně. Strach, zloba a nenávist. Játra jsou sídlem zloby a vzteku.
AFIRMACE -Mám mysl je čistá a svobodná. Zbavuji se minulosti a vítám vše nové. Všechno je v pořádku.
Z. KLOUBŮ
Pocit, že mne nikdo nemá rád. Kritika, zášť.
AFIRMACE -Jsem láska. Jsem ochoten mít se rád a být se sebou spokojený. S láskou se dívám na své okolí.
Z. KOSTNÍ DŘENĚ
Frustrace a zloba na samu podstatu života. Pocit, že mne nikdo nepodporuje.
AFIRMACE -Věřím v běh života a jsem s ním usmířený. Jsem v bezpečí.
Z. KYČELNÍKU
Strach. Obavy. Přesvědčení, že za nic nestojím.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Snažím se ze všech sil. Jsem dokonalý. Jsem usmířený.
Z. LEDVIN
Přecitlivělá reakce na zklamání a neúspěch.
AFIRMACE -V mém životě se dějí jen správné věci. Zbavuji se starého a vítám nové. Všechno je v pořádku.
Z. MANDLÍ
viz ANGÍNA
Z. OČNÍ ROHOVKY
Nesmírná zloba. Touha udeřit osobu či věci, které vidíte.
AFIRMACE -Dovoluji, aby láska plynoucí z mého srdce zhojila vše, co vidím. V mém světě je všechno v pořádku.
Z. POCHVY
Zloba na partnera. Sexuální vina. Trestání sama sebe.
AFIRMACE -Mám se ráda a jsem se sebou spokojená. Druzí zrcadlí mé kladné pocity. Raduji se ze své sexuality.
Z. SEDACÍHO NERVU
viz ISCHIAS
Z. SLEPÉHO STŘEVA
Strach. Strach ze života. Zablokování proudu dobra.
AFIRMACE -Jsem v bezpečí. Uvolňuji se a nechávám život radostně plynout.
Z. SLINIVKY
Odmítání. Zloba a frustrace z pocitu, že život pozbyl veškeré sladkosti.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Jen já sám si mohu osladit život a naplnit jej radostí.
Z. SPOJIVEK
Zloba a frustrace z toho, na co se v životě dívám.
AFIRMACE -Hledím očima lásky. Existuje harmonické řešení, které přijímám.
Z. SPOJIVEK, INFEKČNÍ
Zloba a frustrace. Odmítání vidět.
AFIRMACE -Zbavuji se potřeby mít za každých okolností pravdu. Jsem usmířený. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.
Z. TLUSTÉHO STŘEVA
Přehnané nároky ze strany rodičů. Pocit útlaku a porážky. Silná potřeba lásky a náklonnosti.
AFIRMACE -Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Vytvářím si svou vlastní radost. Jsem rozhodnut být úspěšný.
Z. ŽIL
Zloba a frustrace. Málo radosti v životě. Obviňování ostatních za svá vlastní omezení.
AFIRMACE -Dovoluji, aby mnou volně proudila radost. Jsem usmířený se životem.

ZÁPAL PLIC
Zoufalství. Únava ze života. Citové rány, kterým není dovoleno, aby se zhojily.
AFIRMACE -Spontánně přijímám myšlenky, které jsou prodchnuty dechem a Inteligencí života. Tento okamžik je nový.

ZÁPĚSTÍ
Představuje pohyb a uvolněnost.
AFIRMACE -Všechny své životní zkušenosti zvládám snadno, s láskou a moudrostí.

ZÁVRAŤ
Přelétavé, roztěkané myšlení. Odmítání podívat se na něco nebo na někoho.
AFIRMACE -Jsem hluboce soustředěný. Jsem vyvážený a usmířený. Je bezpečné žít a radovat se.

ZBYTNĚNÍ KOŽNÍHO VAZIVA
viz SKLERODERMIE

ZDUŘENÍ
Slepá ulička, bezradnost v myšlení. Omezující, bolestné myšlenky.
AFIRMACE -Mé myšlenky plynou lehce a spontánně.

ZIMNICE
Mentální třes. Touha stáhnout se do sebe. Tvrzení typu „Nechte mě na pokoji“.
AFIRMACE -Jsem vždy v bezpečí. Jsem obklopen láskou. Chrání mne. Všechno je v pořádku.

ZLOMENINY
viz KOSTI

ZTRÁTA PAMĚTI
Strach. Útěk před životem. Neschopnost brát se za svá práva.
AFIRMACE -Inteligence, odvaha a sebeúcta jsou všudypřítomné. Je bezpečné být naživu.

ZTRÁTA ROVNOVÁHY
Roztříštěné myšlení. Nevyrovnanost.
AFIRMACE -Bezpečně nacházím svůj střed. Přijímám dokonalost svého života. Všechno je v pořádku.

ZTVRDLÁ KŮŽE NA NOHOU
viz OTLAKY

ZTUHNUTÍ ŠÍJE
Neústupná paličatost.
AFIRMACE -Je bezpečné znát názory ostatních.

ZUBY
Představují rozhodnutí.
ZUBNÍ POTÍŽE
Dlouhotrvající nerozhodnost. Neschopnost analyzovat myšlenky a činit příslušná rozhodnutí.
AFIRMACE -Rozhoduji se na základě principů pravdy. Cítím se bezpečně, neboť vím, že v mém životě se dějí jen správné věci.
ZUBY MOUDROSTI, TĚŽKÉ PROŘEZÁVÁNÍ
Nedostatečný mentální prostor pro vytvoření pevného základu.
AFIRMACE -Otevírám své vědomí rozmachu života. Mám dost prostoru na to, abych mohl růst a měnit se.

ŽALUDEK
Obsahuje výživu. Zažívá myšlenky.
AFIRMACE -Snadno a přirozeně zažívám život.
ŽALUDEČNÍ POTÍŽE
Hrůza. Strach z nového. Neschopnost asimilovat nové.
AFIRMACE -Život mi dělá dobře. Každým okamžikem asimiluji všechno, co je nové. Všechno je v pořádku.

ŽENSKÉ NEMOCI
Popírání sebe sama. Zavrhování ženství a ženského principu.
AFIRMACE -Raduji se ze svého ženství. jsem ráda, že jsem žena. Mám ráda své tělo.

ŽÍLY
Rozvádějí radost ze života.
AFIRMACE -Naplňuje mě radost. Proudí mnou s každým úderem srdce.

ŽLÁZY (viz též ENDOKRINNÍ POTÍŽE)
Představují iniciativu a aktivitu.
AFIRMACE -Jsem tvůrčí silou ve svém světě.

ŽLOUTENKA
Předsudky vůči sobě i druhým. Nevyrovnanost.
AFIRMACE -Jsem tolerantní, soucítící a láskyplný vůči všem lidem i k sobě samému.

ŽLUČOVÉ KAMENY
Zahořklost. Zatvrzelé myšlenky. Odsuzování druhých. Pýcha.
AFIRMACE -S radostí se zbavuji minulosti. Život je příjemný. Je mi sladce.

ŽRAVOST
viz NECHUTENSTVÍ

Miluj svůj život
Návštěvník
 

Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 14. lis 2015 8:29:41

Spoustu věcí v životě jsme schopni dát do souvislosti, dokonce některé jevy považujeme za naprostou samozřejmost‚ jen se nesmí dotýkat nás samotných...
Duchovní příčiny našich onemocnění by měly být brány právě s takovou samozřejmostí, jako že voda teče z kopce. Ve skutečnosti však uvažujeme naprosto opačně. Málokdo si dokáže přiznat, že problémy jsou jen a jen jeho. Je přeci jednodušší odsoudit druhého a ukázat "to on!" Stále hledáme viníky kolem sebe a přitom by stačilo tak málo, jen na chvíli se zastavit a zvážit, zda cesta, kterou jdeme, je opravdu ta správná a zda nechybujeme.

Udělejte pro sebe něco: zamyslete se nad svým životem, svým myšlením a chováním. Ten z vás, který dojde k přesvědčení, že je se svým způsobem života spokojen, nic nežádá a ani nic neočekává, ten, kterého zdobí stálý úsměv, jen ten je zdráv. A teď otočte hlavy, podívejte se kolem sebe a vězte, že tento pohled je zrcadlem vašeho života. Myslím, že se shodneme, že je na čem pracovat...

Abychom pochopili princip duchovních příčin onemocnění‚ měli bychom si nejprve roztřídit jednotlivé orgány dle jejich funkcí a zároveň bychom měli mít na paměti, že vše souvisí se vším a vše je navzájem propojeno. Máme-li špatné smýšlení, byť jen v jednom směru, ovlivníme zároveň několik dalších orgánů.


JÁTRA - vyjadřují náš názor - pohled na svět. Proto máme tento orgán také propojen s pohybovým aparátem a očima.

ŽLUČNÍK - naše spokojenost se životem.

SRDCE - je centrem všeho dění a vyjadřuje osobnost, postoje k životu. Vše se pak projevuje v ostatních "zázračných" tkáních (žily, cévy i krev samotná). Představuje náš cit.

TENKÉ STŘEVO - je jakýmsi archivářem a vyhodnocovatelem věcí a situací, které přicházejí čí nás opouštějí.

SLEZINA - orgán, který ač neprávem bývá podceňován. Tzv. uklízeč odpadu a zrcadlo naší povahy.

SLINIVKA - je vyjádřením lásky přijímané i dané.

ŽALUDEK - kolik jme schopni pojmout informací, asi ani netušíme, ale kolik a co jsme schopni strávit, se dozvíme‚ až onemocní náš žaludek. Tedy spíše co už nejsme schopni.

PLÍCE - tak jako příroda je v harmonii, i naše duše potřebuje mít účty vyrovnané. Plíce tedy symbolizují rovnováhu mezi braním a dáváním.

TLUSTÉ STŘEVO - pamatujte, že vše co nemůžete odpustit sobě či jiným, se na duchovní úrovni nalézá právě zde. Kolik křivd, a neodpuštění se v nás asi nalézá?

LEDVINY - jsou dvě jako partneři a jejich hlavni funkcí je vyjádření vztahu.

MOČOVÝ MĚCHÝŘ - orgán shromažďování strachu. Každý prožitek strachu vede k jeho poškozeni. I malé dítě se počurá, když jej vystrašíte.

https://www.celostnimedicina.cz/duchovn ... z4qrreWU8H
Návštěvník
 


Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 10:23:58

První pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "rozlišuj levou a pravou polovinu těla"

Tělo je mimo jiné i zrcadlem našich myšlenek a pocitů.

Když naše myšlenky i pocity jsou správné (jsou tedy odůvodněné, oprávněné a opodstatněné), tak naše tělo funguje tak, jak má a je tudíž zdravé.
Když však naše myšlenky i pocity správné nejsou (jsou zkreslené, neodůvodněné, neoprávněné, zavádějící), tak naše tělo přestává fungovat tak, jak má a onemocní.
Z tohoto tedy vyplývá, že příčina všech nemocí spočívá v psychice člověka - v jeho myšlenkách a pocitech.

Jak ale, když člověk onemocní, má ve svých myšlenkách a pocitech dohledat přesně to, co způsobilo jeho nemoc?
Vždyť každý člověk má v sobě tolik myšlenek a pocitů - vědci tvrdí, že člověk má denně minimálně 85 000 myšlenek a pocitů (neřku-li ještě více)?

Když lidé slyší tuto vysokou cifru, tak mnoho z nich na to řekne: „No právě - jak se v tom mám tudíž vyznat? Jak mám najít tu myšlenku či pocit, který způsobil moji nemoc, z takto obrovského množství? To snad ani nejde!“

Jde to. Existují totiž určitá pravidla, která při dohledávání psychické příčiny nemoci člověku napomáhají blíže určit oblast myšlenek a pocitů, ve které se dotyčný člověk dopustil chyby a kde má tedy hledat původ své nemoci.
Dohledat chybnou myšlenku či pocit, který způsobil určitou nemoc, není zas tak těžké, jak se zdá. Jenom člověk musí pochopit a používat určitá pravidla, která mu napoví, v jaké oblasti svých myšlenek a pocitů má hledat.

A když tato pravidla člověk začne používat, tak se chybné myšlenky a pocity ve své psychice postupně dohledávat naučí. Je však důležité nenechat se odradit počáteční nejistotou.

Je to stejné, jako když se člověk učil určovat hodiny, nebo abecedu či násobilku, anebo se učil plavat, řídit auto či jezdit na lyžích. Také měl ze začátku pocit, že se to nikdy nenaučí, že je to moc složité. Když se však nenechal odradit a zkoušel to pořád znovu a znovu, tak se to nakonec naučil.

Základní pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci

Základním pravidlem, které blíže specifikuje oblast myšlenek a pocitů, ve které má člověk hledat příčinu své nemoci, je to, zda nemoc propukla na levé či pravé straně těla.

Levá polovina těla

Když člověk onemocní na levé polovině těla, tak psychickou příčinu této nemoci má vždycky hledat v citové oblasti svého života, tedy v mezilidských vztazích.

Takováto nemoc totiž vzniká jako reakce na chybné myšlenky a pocity, které souvisí:

s ním samotným
s partnerem
s dětmi
s rodiči
se sourozenci
s kolegy v práci, které dotyčný považuje za své blízké
s atmosférou doma
apod.

Jedná se vždycky o oblast, kde je člověk zainteresován svým srdcem (city).

Pravá polovina těla

Nemoc na pravé polovině těla vždycky neomylně upozorňuje dotyčného člověka na mylné myšlenky či pocity v rozumové oblasti života.

Tyto nesprávné myšlenky a pocity se vždy týkají některé z následujících oblastí:

pracovní záležitosti
stav domácnosti
chod domácnosti
finančními záležitosti
koníčky
dům, byt či jiné bydlení
nadváha
zaměstnanost
apod.

Tuto rozumovou, chcete-li logickou oblast bych mohla ještě nazvat oblastí prokazatelnou, hmatatelnou. V ní jdou věci změřit, spočítat, zvážit, jsou to věci viditelné, slyšitelné apod. - prostě věci prokazatelné.

Zatímco citová oblast by šla pojmenovat neprokazatelnou oblastní, protože citové záležitosti nelze nijak změřit - láska a naše city nelze změřit.

Jednoduchá pomůcka

Jednoduchou pomůckou pro zapamatování toho, která strana našeho těla reaguje na naše omyly v citové oblasti a která reaguje na logickou oblast našeho života, je následující.

Srdce máme umístěné přibližně uprostřed našeho hrudníku za hrudní kostí, avšak větší část srdíčka zasahuje do levé strany našeho těla.

Proto si pamatujte, že srdce máte více doleva, tedy citové (srdeční) záležitosti se vždy projevují na levé straně těla.

Příklady

Zhoršení sluchu
Zhoršení sluchu v levém uchu je vždy reakcí na nesprávný postoj k tomu, co člověk slyší v citové oblasti.

Například takový člověk odmítá od partnera slyšet pravdu, že už ho třeba nemiluje nebo že už s ním nechce být.
Člověk se však nikdy nemá vyhýbat pravdě. Naopak si ji má vždycky vyslechnout, aby se podle ní mohl zařídit. Vždyť jenom tím, že člověk se brání slyšet pravdu, ta pravda sama od sebe nepřestane existovat. K pravdě se člověk musí postavit čelem a vyřešit ji. Jedině tak člověk může v životě věci zvrátit.

Zhoršení sluchu v pravém uchu vždy vzniká jako následek toho, že člověk nesprávně reaguje na to, co slyší ohledně logické oblasti.

Takový člověk například odmítá slyšet kritiku v zaměstnání, jak nekvalitní práci odvádí. A místo toho, aby dotyčný člověk na onu kritiku zareagoval tak, že začne odvádět precizní práci, tak se třeba urazí, protože si myslí, že si na něj vedoucí vymýšlí. A začne se té kritice bránit tím, že ji nechce slyšet.

Onemocnění kotníku
Kotník je vždy ukazatelem správnosti našeho životního směru.

Když onemocní levý kotník, tak to vždycky znamená, že dotyčný člověk nabral nesprávný směr v citové oblasti. Například se dotyčný člověk rozhodl jít cestou podvádění v manželství.

Když onemocní pravý kotník, tak to neomylně nasvědčuje tomu, že dotyčný se rozhodl pro nesprávný životní směr třeba v práci - rozhodl se, že bude podvádět v zaměstnání.

Z čeho toto rozdělení psychických příčin nemocí vychází?

Toto rozdělení psychických příčin nemocí vychází ze samotného biologického fungování lidského těla.

Určitě pro vás nebude nic nového, pokud zde napíši, že náš mozek se mimo jiné skládá ze dvou hlavních částí - z tzv. levé a pravé hemisféry (polokoule). Obě dvě tyto hemisféry vzájemně spolupracují, ale každá zodpovídá za jinou oblast činnosti.

Levá mozková hemisféra

Levá hemisféra našeho mozku má na starosti smýšlení na základě logiky.

Levá mozková hemisféra:

má na starosti řešení problémů - analýzy
zaměřuje se na detaily
pracuje s pravidly a fakty
je sídlem verbálního vyjadřování
má na starosti psaní
je časově orientovaná
ovládá matematiku
obsahuje strach
je v ní centrum pro naše přežití
atd.
O levé mozkové hemisféře by se tedy dalo říci, že je „realistou“.

Pravá mozková hemisféra

Pravá hemisféra našeho mozku má na starosti smýšlení na základě citu.

Pravá mozková hemisféra:

se stará o tvořivost a nápady
nezaměřuje se na detaily, ale je zaměřená na celek
nevyjadřuje se verbálním jazykem, ale hudbou, barvami a symboly
nerozeznává čas
nezná strach
ovládá odhadování vzdálenosti
poznává předměty
atd.
O pravé mozkové hemisféře by se tedy dalo říci, že je jakýmsi „snílkem“.

Pro zajímavost: malé děti daleko více ve svém životě více využívají pravou mozkovou hemisféru. Proto se tolik nebojí, jsou daleko více tvořivé, více sní a až tolik nevnímají čas. Až postupem času jsou výchovnými nároky především ve škole nuceni začít daleko více využívat logiku, tedy levou mozkovou hemisféru.

Děti ve škole se totiž mimo jiné učí číslicím a počtům. Učí se určovat čas na ciferníku hodin, učí se sčítat, odečítat, násobit a dělit, učí se vážit hmotnost svého těla. Učí se poměřovat výdělek svých rodičů, „hodnotu“ svého oblečení, kterým si určují své postavení v kolektivu, „hodnotu“ svých věcí, střechy nad hlavou apod. Tím v sobě potlačují svoje city, snění, nápaditost a tvořivost a více v životě kalkulují - co se jim vyplatí, co má údajně větší „hodnotu“ apod.

Málokdo však již zná, že každá polovina našeho těla je ovládána mozkovou hemisférou na opačné straně mozku. To znamená, že aktivitu levé poloviny těla má na starosti pravá mozková hemisféra. Zatímco aktivitu pravé poloviny těla má na starosti levá mozková hemisféra.

Toto se projevuje především tehdy, když člověk prodělá mrtvici. Zasáhne-li mrtvice levou hemisféru, tak člověk má problémy s hybností na pravé straně těla. A naopak, když mrtvice zasáhne pravou mozkovou hemisféru, tak se člověku zhorší ovládání levé poloviny těla.

Levá mozková hemisféra ovládá psanou řeč. Proto i většina lidí na světě píše pravou rukou. Jestliže je člověk levák, tak řídící centrum psané řeči se přesunulo do pravé poloviny mozku. Lékaři však dodnes neznají, proč tomu tak je.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 16:41:16

Druhé pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala"


Tímto pravidlem je tzv. pravidlo „sleduj to, kdy nemoc začala“.
Tělo na chybu v myšlení člověka reaguje hned při jejím vzniku.

Nemoc vzniká jako reakce na to, že člověk jakkoli chybně vyhodnotil nějakou životní situaci a tím v sobě spustil nesprávné myšlenky a pocity.

Funguje to stejně, jako kdyby vás někdo měl hlídat, zda dodržujete správný postup třeba při pečení bábovky. Jedině správný postup totiž zajistí to, že se vám bábovka povede a bude vám i ostatním chutnat.

Vy tedy začnete připravovat těsto na onu bábovku, ale místo cukru sáhnete po soli. A teď ten člověk, který vás má hlídat, abyste tu bábovku upekli správně, může zareagovat různě.

Na vaši chybu vás může upozornit:

hned v počátku, když zjistí, že jste místo cukru sáhli po již zmiňované soli
nebo až tehdy, když tu sůl začnete sypat do připravovaného těsta na bábovku
či ještě později, když tu bábovku budete dávat péct do trouby
nebo až když tu bábovku upečete a bude tedy hotová.
Čím dříve se však o svém přehmatu dozvíte, tak tím dostáváte větší šanci svoje pochybení jednodušeji napravit.

Když vás dotyčný upozorní hned, jak jste vzali do ruky místo cukru sůl, tak jenom dózu se solí vrátíte zpátky na polici, místo ní vezmete cukr, který přidáte do těsta a bábovku tak bez jakýchkoli problémů můžete upéct tak, jak se má a konečnou chuť bábovky nepokazíte.

Když vás však onen člověk upozorní na vaši chybu až tehdy, když už sůl sypete do těsta, tak náprava vašeho přehmatu nemusí být už tak snadná. Bude totiž velmi záležet na tom, kolik soli stihnete do těsta nasypat.
Když ji tam nasypete jenom trochu, tak přisypete cukr a na konečné chuti bábovky se to nemusí nijak výrazně podepsat.
Nasypete-li však do těsta soli už více, tak máte dvě možnosti. Slanou chuť se můžete pokusit přebít větším množství cukru, ale výsledná chuť bábovky tím s velkou pravděpodobností bude poznamenaná. Nebo můžete začít dělat těsto na bábovku znovu.

Určitě však škoda nebude tak velká, jako když na vaši chybu budete upozorněni až tehdy, když tu bábovku už budete dávat péct do trouby. To už budete muset udělat těsto celé znovu, budete muset vymýt i pečící formu a budete ji muset znovu vymazat. Takže náprava vašeho omylu bude po takovémto opožděném upozornění složitější - bude časově i finančně náročnější.

Pokud vás však onen člověk nechá bábovku upéct až do konce a na váš přehmat vás upozorní, až když bude bábovka hotová, tak budete proces pečení té bábovky absolvovat celý od začátku znovu. Náprava tedy bude nejkomplikovanější.

Teď otázka: "Kdy vy byste v takovémto případě chtěli být na takovouto chybu upozorněni? Hned na začátku, anebo až později?"

Pokud jste odpověděli svědomitě, tak vaše odpověď určitě zní, že byste chtěli být na vaši chybu upozorněni hned v zárodku - tedy hned jak místo po cukru sáhnete po soli. Protože jedině tak bez nějakých komplikací můžete svoji bábovku "zachránit".

Jestliže jste opravdu odpověděli tak, že byste chtěli být na vaše chyby upozorňováni bezprostředně po jejím vzniku, tak určitě přivítáte to, že lidské tělo na vaše pochybení vás začne upozorňovat také hned v jeho zárodku.

Tělo totiž na jakoukoli chybu v myšlenkách či pocitech reaguje bezprostředně při jejím vzniku. To člověku dává šanci tuto svoji chybu napravit ještě dříve, než tato chyba v jeho smýšlení spustí řetězec dalších chyb z ní plynoucích.

To, kdy se objevily první příznaky nemoci, vám hodně napoví.

Jakmile se v psychice člověka objeví nějaká chyba, tak tělo na to hned, bez jakýchkoli průtahů upozorní tím, že se začnou objevovat první příznaky nějaké nemoci.

Dalo by se tedy říci, že jakmile ve vaší psychice sáhnete, stejně jako u zmiňovaného příkladu pečení bábovky, po nějaké nesprávné ingredienci, která by mohla nepříznivě ovlivnit vaše následná rozhodnutí a činy, tak tělo vás hned začne na toto vaše pochybení upozorňovat - začnete pociťovat počáteční projevy přicházející nemoci.

Proto, když člověk onemocní, tak při dohledávání psychické příčiny nemoci si může pomoci tím, že si vybaví, kdy na sobě začal pociťovat její první příznaky. Tím se dostane k životní situaci, na kterou ve své psychice zareagoval chybně a kterou má znovu přehodnotit. Jinak se totiž na základě svého nesprávného úsudku začne dopouštět dalších chyb, kterými si bude následně ubližovat.

Příklady

Zvracení
Paní Kamila prochází těžkým obdobím v životě, kdy se rozvádí se svým manželem, který má milenku a řeší to, jak po rozvodu to všechno sama utáhne, a to včetně domácnosti, kdy zůstane sama s jejich dvěmi malými syny.

Paní Kamila dneska přišla domů z práce a nebylo jí dobře od žaludku. Večer se jí nakonec udělalo tak špatně, že zvracela.

Paní Kamila zná, že zvracení je vždy reakcí na to, že člověk neoprávněně z nějakého důvodu, obyčejně ze strachu, odmítá přijmout určitou informaci a brání se jí. Je to jako kdyby určitou událost chtěl člověk vrátit zpět - vyzvrátí ji.

A tak si paní Kamila začne klást otázku, co že to za informaci odmítá přijmout.

Jenomže vzhledem k tomu, že paní Kamila se díky rozchodu s manželem potýká s vícero nepříjemnými informacemi a událostmi, se kterými se těžko vyrovnává, tak si paní Kamila není jistá, která z nich způsobila její zvracení.

Proto paní Kamila použije zmiňované pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala", které jí může napomoci určit, na kterou ze všech těch nepříjemných informací zareagovala nesprávně a začala zvracet.

Paní Kamila si vybaví, že první příznaky její nevolnosti začali v práci. A najednou má paní Kamila jasno. Uvědomila si totiž, že dnes v práci se dozvěděla, že jejich společnost bude v rámci reorganizace snižovat počet zaměstnanců a že bude propuštěna.

Když to paní Kamila slyšela, tak to pro ni byla rána z čistého nebe, která ji dorazila a okamžitě nastalou situaci začala odmítat. Vždyť jak to má všechno sama zvládnout? A teď ke všemu ještě toto, propustí jí z práce.

Tělo jí však zvracením říká, že se informaci o propuštění v práci nemá bránit, protože samotné odmítání na onom faktu nic nezmění. Za dva měsíce bude v práci propuštěna a ona se podle toho má zařídit. Nemá se bát a má si začít hledat nové zaměstnání.

Tělo totiž pro člověka z nepochopitelného a neuchopitelného důvodu zná dříve než paní Kamila, že ty její obavy ohledně práce jsou neopodstatněné. Tělo zvracením napovídá paní Kamile, že sama brzy uvidí, že si nové zaměstnání bez problémů najde a že si naopak ještě polepší.

Rýma
Pan Honza už má čtvrtý den rýmu a nedaří se mu dohledat to, co nesprávného v jeho psychice onu rýmu spustilo.

Zná, že rýma vzniká na základně sebelítosti či neoprávněného smutku, ale ještě pořád nepřišel na to, kvůli čemu konkrétně je neoprávněně smutný či proč se lituje a má pocit, že v sobě žádný takový pocit nemá.

Proto pan Honza se rozhodne použít pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala". Začne tedy dohledávat, kdy ho začalo šimrat v nose a kdy začal posmrkávat. Nakonec si vzpomene, že před čtyřmi dny, kdy ho začalo šimrat v nose, měl rozhovor se svojí manželkou.

Manželka se na něj zlobila, že jí nepomáhá s domácími pracemi a že většinu povinností nechává na ní. A pan Honza místo toho, aby si její pravdivou kritiku vzal k srdci a začal jí pomáhat, se začal neodůvodněně litovat, jaký že on je chudáček, že žena pořád po něm něco chce a že se jí pořád něco nelíbí. Vždyť může být ráda, že jí dává celou výplatu a že nechodí do hospody, jako to dělají ostatní chlapi z práce.

Tudíž díky časovému určení počátku jeho rýmy pan Honza dokázal dohledat spouštěcí nesprávnou myšlenku, která způsobila jeho nemoc a zároveň dostal touto nemocí signál, že si má v sobě srovnat věci na pravou míru.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 17:48:52

Třetí pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "podívej se, nakolik je nemoc vidět“


Třetím pravidlem, které člověku výrazně napomáhá při dohledávání psychické příčiny nemoci, je pravidlo pojmenované "podívej se, nakolik je nemoc vidět“.

Když jdete po ulici, tak potkáváte dvě kategorie lidí.

Potkáváte lidi, kteří jsou zcela evidentně nemocní - kulhají, mají oteklou tvář, mají zavázanou ruku, nohu v sádře apod.

Nebo potkáváte lidi, kteří navenek vypadají jako zdraví, protože na nich nějaké prvky nemoci nevidíte. Někteří z těchto lidí, kteří navenek vypadají zdravě, však vůbec zdraví být nemusí - mohou je trápit onemocnění, jejichž projevy nejsou zcela evidentní. Může je třeba bolet hlava, trápit nízký tlak. Může je píchat u srdce, bolet břicho, anebo mají nemocné ledviny apod.
Když se člověk naučí rozeznávat nemoci i podle toho, zda je nemoc navenek vidět a nakolik, anebo zda nemoc navenek vůbec vidět není, tak opět získá další indicie k tomu, aby lépe našel chybnou myšlenku či pocit, které zapříčinily nemoc.

Rozdělení nemocí podle pravidla "podívej se, nakolik je nemoc vidět"

Nemoci podle jejich projevů rozdělujeme na:

nemoci skryté
nemoci viditelné.



Nemoci viditelné se ještě dále dělí na:

nemoci, jejichž projevy mohou vidět všichni
nemoci, jejichž projevy mohou většinou vidět jenom blízcí (rodina)
nemoci, jejichž projevy může vidět jenom partner.

Dá se říci, že každá tato kategorie nemocí obecně vzniká na základě specifického pochybení ve smýšlení člověka. Takže, když člověk dohledává psychickou příčinu nějaké nemoci, tak mu hodně napoví i to, když si určí o jakou nemoc z hlediska viditelnosti projevů se jedná.

Skryté nemoci

Mezi nemoci se skrytými projevy patří:

bolest hlavy
bolest břicha
ledvinové kameny
zánět vaječníků či prostaty
žaludeční vředy
apod.
Jsou to tedy nemoci, které se navenek nijak výrazně neprojevují a kdyby nám o nich dotyčný neřekl, tak bychom je ani nemuseli zaznamenat.

Nemoci se skrytými projevy jsou vždy reakcí na to, že dotyčný člověk zaujal nesprávný postoj k sobě a následně i k životu.
Viditelné nemoci

Nemoci, jejichž projevy mohou vidět všichni

Mezi nemoci s projevy, které jsou běžně viditelné všem, patří:

rozbitá hlava
poranění obličeje
vymknutý kotník (je vidět, že člověk kulhá)
ischias (je vidět, že člověk se nemůže narovnat)
zlomený prst na ruce (je vidět, že člověk má zavázaný prst)
apod.
Jsou to tedy nemoci, jejichž projevy jsou viditelné na částech těla, které běžně ve společnosti nezakrýváme - tzn. na hlavě a na obličeji, na dlaních, na hřbetech a na prstech ruky.

Patří sem však i nemoci, jejichž centrum může být na skrytých částech těla, ale projevy nemoci jsou zcela evidentní. Například při ochrnutí nohou je skutečný zdravotní problém skryt v páteři, ale dotyčný člověk nemůže chodit a jezdí na vozíčku, což vidí všichni. Patří sem i zlomenina klíční kosti, kdy člověk nosí ortézu apod.

Tyto nemoci s běžně viditelnými projevy vždy ukazují na nesprávný postoj vůči druhým, a to kromě rodiny a partnera.

Nemoci, jejichž projevy mohou většinou vidět jenom blízcí (rodina)
Mezi nemoci s projevy viditelnými pouze v okruhu blízkých lidí patří:

ekzém na břiše
akné na zádech
hnisavý vřed v podpaží
apod.
Jsou tedy nemoci, jejichž projevy jsou viditelné na tělesných partiích, které bychom neměli běžně ve společnosti odhalovat. Mezi tyto partie patří ramena, hrudník, záda, hýždě, nohy.

Tyto nemoci s projevy, které jsou většinou viditelné jenom blízkým, vznikají kvůli nesprávnému postoji ke svým blízkým – k rodině.
Nemoci, jejichž projevy může vidět jenom partner
Mezi nemoci s projevy viditelnými jenom partnerovi patří:

výtok z pohlavního orgánu (u obou pohlaví)
zánět na prsu
apod.
Jsou to tedy nemoci, které se projevují na intimních partiích těla - na přirození a na prsou.

Tyto nemoci vznikají kvůli nesprávnému postoji k partnerovi.

Příklady

Onemocnění pravé ledviny
Pan Honza má nepříjemné bolesti zad v místech, které nasvědčují nějakému onemocnění jeho pravé ledviny.

Jelikož pan Honza věří tomu, že nemoci vznikají na základě nesprávných myšlenek a pocitů, začne dohledávat, co se v jeho psychice děje chybného a co způsobilo jeho zdravotní problémy. Nakonec dohledal dvě záležitosti v jeho životě, které v této době intenzivně řeší.

První z nich je to, že nedávno nastoupil do nového zaměstnání, kde se musel naučit vícero novým věcem. Pan Honza je však na sebe přísný a je nespokojený sám se sebou, že občas ještě tu a tam některé věci neumí.

Druhou záležitostí, se kterou se pan Honza potýká, je to, že se nedávno hodně pohádali se svým synem, který chodí do osmé třídy. Syn mu totiž vyčítal, že to s tou péčí o něj přehání a že mu zamezuje v jeho rozvoji.
Pan Honza totiž po synovi vyžaduje, aby ve všední dny byl nejpozději na večeři doma, výjimečně v osm hodin, což ostatní kluci nemusí. Pak chtěl, aby jeho syn mu každý den ukazoval žákovskou knížku, aby měl přehled, jak se jeho syn učí. V sobotu a v neděli většinou s nimi jejich syn musel jezdit buď na chatu, nebo na nějaké společné výlety, zatímco ostatní kluci se do noci poflakovali po Praze.
Pan Honza od té hádky se synem byl na vážkách, jestli to opravdu s tou péčí o syna nepřehání.

Pan Honza tedy dohledal dvě záležitosti, které v současnosti řeší - řeší vztah sám k sobě (nespokojenost se sebou) a řeší vztah k jeho synovi (jestli to se svojí péčí o něj nepřehání), ale neumí se rozhodnout, která z těchto dvou záležitostí je ta pravá a která způsobila jeho zdravotní problémy. Rozhodne se tedy, že použije pravidlo "podívej se, nakolik je nemoc vidět", kterému mu napomůže při tomto rozhodování.

Jeho nemoc se nijak navenek neprojevuje, protože bolest ledvin není nikdy vidět a patří tedy do nemocí skrytých. Tyto nemoci říkají, že člověk má změnit postoj k sobě nebo k životu vůbec. Toto pravidlo tedy jednoznačně ukazuje na to, že jeho problémy s ledvinou způsobilo jeho nespokojenost sama se sebou.
Kdyby totiž příčinou měla být údajně přehnaná péče o syna, tak by onemocněl nemocí, jejíž projevy by byly viditelné na částech těla, které jsou viditelné především blízkým lidem - pan Honza by měl zvětšená prsa.

V tomto případě panu Honzovi zmiňované onemocnění ledvin říká, že je se sebou zbytečně nespokojený, protože má na sebe přehnané nároky. V práci prochází obdobím zaškolení, kdy má nárok to, že ještě některé nové pracovní postupy nezná. Důležité je však, že se jim učí a že má za sebou výsledky.

Zlomené předloktí

Paní Anna si zlomila předloktí na levé ruce a lékaři jí na to dali sádru.

Paní Anna se nedávno doslechla, že příčiny všech nemocí pocházejí z psychiky člověka a že pokud se člověk srovná psychicky, tak se srovná i tělesně - uzdraví se. A jelikož paní Anna si chtěla ověřit, zda to opravdu tak funguje, tak začala přemýšlet, čím se v současnosti ve své psychice zabývá a zjistila, že ji trápí dvě věci.

První věc, která často zaměstnává její psychiku, je to, že paní Anna má problémy se svojí sousedkou, se kterou dlouhá léta hodně kamarádila. Zjistila totiž, že jí ta sousedka před druhými pomlouvá. Když to své sousedce řekla, tak sousedka se urazila a přestala s ní mluvit.
Paní Annu chování i pomluvy sousedky moc mrzí, ale i přesto se s ní chce i nadále kamarádit, jako by se nic nestalo. Sousedka je však uražená a nechce se s ní bavit. A tak jí všelijak nadbíhá - upekla jí koláč, který má sousedka moc ráda, přinesla jí sazeničky muškátů, které si sousedka přála apod.

Toto, že se takto ošklivě sousedka k paní Anně zachovala, však není poprvé. Již předtím jí sousedka zcela evidentně záviděla nové auto, nepřála jí postup v zaměstnání. I přesto, že paní Anna toto o své sousedce znala, tak s ní pořád chtěla kamarádit.

Druhá věc, ke které se paní Anna ve své mysli často vrací, je to, že gynekolog paní Anně sdělil, že prochází přechodem. Tento fakt paní Annu zasáhnul víc než čekala a najednou si začala připadat, že už není tou pravou ženou a že tudíž už o ní její manžel nebude stát. Vždyť i podle gynekologa je už stará a to už zákonitě nemůže svého manžela přitahovat.

Paní Anna dohledala tyto dvě záležitosti, se kterými se potýkala, ale neuměla říci, která z nich způsobila její onemocnění. Použila tedy zmiňované pravidlo "podívej se, nakolik je nemoc vidět" a to ji hodně napovědělo.

Zranění paní Avenny díky sádře mohou vidět všichni, takže vzniklo jako reakce na nesprávný postoj vůči druhým, a to kromě rodiny a partnera. Tato indicie paní Anně velmi napověděla a paní Anna tedy přišla na to, že její zranění ruky zapříčinil nesprávný postoj k události ohledně sousedky.

Zraněním ruky totiž tělo paní Anně říká, že nemá chtít si svoji sousedkou za každou cenu udržet za svoji kamarádku, že nemá už pro ni nic navíc dělat a má se od sousedky vzhledem k tomu, jak se chová, vzdálit.

Vzhledem k tomu, jaký nesprávný postoj zaujala paní Anna ke své menopauze, kdy se jako žena začala cítit pro svého manžela nepřitažlivá, tak i na toto zareaguje její tělo tím, že onemocní na intimních patriích - dostaví se výtok.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 17:54:38

Čtvrté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "zohledni intenzitu signálů těla"


Mnoho lidí se domnívá, že závažné nemoci jako je třeba rakovina, infarkt, zlomenina či mozková mrtvice apod. často přicházejí bez varovaní, jak se říká z čistého nebe.

Tito lidé se však mýlí, protože každá závažná nemoc vzniká postupně, což se projevuje určitými varovnými signály na těle. A pokud je člověk ke svému tělu pozorný, tak tyto signály rozpozná a má tak šanci vznik závažné nemoci zastavit, nebo dokonce předcházet jakýmkoli závažným onemocněním.

A čím člověk zastaví či zabrání propuknutí takovéto nemoci?
Udělá to tím, že díky intenzitě varovných signálů dohledá to, na jakou chybu v jeho smýšlení ho tyto signály upozorňují a tuto chybu napraví.

K tomu je však potřeba určit onu nesprávnou myšlenku či onen nesprávný pocit, které spouštějí nemoc. K tomuto určení psychické příčiny nemoci člověk může využít určitá pravidla.
O prvních třech jsem psala v předcházejících článkách. A dnes si probereme další, čtvrté pravidlo, které vychází právě z onoho zmiňovaného principu, že závažné nemoci vznikají postupně.
Závažná nemoc nikdy nepřichází bez předchozího varování

Každé závažné nemoci předcházejí určité varovné signály na těle, které mají různou intenzitu a které člověk pociťuje v podobě různých zdravotních problémů.

Funguje to tak, že závažnost těchto varovných signálů se postupně stupňuje, až nakonec, pokud se člověk nezmění, přerostou v závažnou nemoc.

Například postihne-li člověka mozková mrtvice, tak vždy před ní přicházejí určité varovné signály - stupňující se tlak či bolest v hlavě, zintenzivňující se motání hlavy apod.

Rozdělení nemocí podle pravidla "zohledni intenzitu signálů těla"

I. nejnižší stupeň závažnosti: signály mírně nepříjemné či lehce bolestivé značí upozorňovací nemoc
Upozorňovací nemoci jsou nemoci, které člověka neomezují, nebrání mu a ani ho jinak neovlivňují v další činnosti.


Mezi upozorňovací nemoci patří:

povrchové odřeniny
modřiny
záděrky
píchnutí v zádech, u srdce apod.
zakopnutí bez pádu
zvýšená teplota
švihnutí větvičkou v lese - zčervenalá kůže
lehké říznutí, bodnutí se
estetické záležitosti na těle, které zásadně nebolí, ani nenarušují funkci orgánů, pohyb a motoriku
apod.
Z lékařského hlediska tyto nemoci často ještě nejsou považovány za nemoci. Z tohoto důvodu u nich hrozí, že si jich člověk, který je na sebe tvrdý, vůbec nemusí všimnout. Ovšem to, že si jich dotyčný nevšimne, neznamená, že by tyto signály neproběhly.

Upozorňovací nemoci vznikají jako odezva na vznik chyby ve smýšlení člověka, která zatím neovlivňuje chování dotyčného člověka.
Je to jakési upozornění, že v danou chvíli se do smýšlení člověka přimíchala nesprávná myšlenka či pocit. Tělo na to člověka hned upozorní, aby tento svůj omyl mohl ve své psychice napravit ještě dříve, než nežádoucně ovlivní jeho chování, kterým by pak ubližoval sobě či ostatním.

II. střední stupeň závažnosti: signály nepříjemné až bolestivé značí varující nemoci
Varující nemoci již člověka pozastavují a částečně omezují v jeho činnosti.


Mezi varující nemoci patří:

angína - člověk už marodí v posteli, ale může si číst, dívat se na televizi, udělat si jídlo, ale už nemůže do práce, sportovat apod.
vyvrknutý kotník - člověk je částečně omezen v chůzi, může sice chodit, ale je to pro něj těžší
migréna
hluboká odřenina
zakopnutí s pádem - namožený, pohmožděný sval, natažená šlacha
horečka
apod.
Tyto varující nemoci klasická medicína označuje jako klasické, běžné nemoci.

Varující nemoci upozorňují člověka na to, že chyba v jeho smýšlení se již projevuje i v jeho chování, kdy si tím sobě nebo druhým ubližuje.

III. nejvyšší stupeň závažnosti: signály velké bolesti nebo dočasná či trvalá porucha funkce značí zastavovací nemoci
Zastavovací nemoci člověka závažně omezují či přímo zastavují v jeho činnosti.


Mezi zastavovací nemoci patří:

vyhřeznutí plotýnky - člověk se nemůže hýbat
selhání ledvin - člověk je odkázán na dialýzu (mimotělní čištění krve nahrazující činnost ledvin)
infarkt
zlomenina
mozková mrtvice
zánět slinivky - jedno z nejbolavějších onemocnění, člověk je paralyzován bolestí
ochrnutí
neplodnost - člověk je zastaven v početí dítěte
atd.
Varující nemoci svými závažnými příznaky a projevy zastavují člověka v další nesprávné činnosti. Tyto varující nemoci člověka navádějí, aby změnil svoje nesprávné smýšlení, které již přešlo přímo v zavádějící přesvědčení a které ho zavedlo na nesprávnou životní cestu.
Princip vzniku jednotlivých stupňů závažnosti nemocí

Varovné tělesné signály přicházejí vždy s dostatečným časovým předstihem. Tím člověk dostává dostatečně dlouhou šanci nemoc s vyšším stupněm závažnosti vždy odvrátit.

Obrazně řečeno: cesta k infarktu či k vozíčku trvá dost dlouho.
Člověk však musí být ke svému tělu všímavý a adekvátně reagovat na jeho signály. Nemá být ani hypochondr, ale ani nemá na přicházející signály reagovat způsobem: "Co jsem zase provedl?!". A už vůbec nemá člověk signály přehlížet, pomíjet, či je zlehčovat.

Každý varovný signál těla má člověk brát jako pomocnou ruku, která ho popostrkává na správnou životní cestu.

To, jak vznikají jednotlivé stupně závažných nemocí, lze totiž připodobnit následujícímu příkladu.

Člověk jde správnou životní cestou. Když tu dojde na nějakou křižovatku a pomyslí si, že by se mohl dát jinou cestou. Tato cesta je však nesprávná a vede každého ke spoustě bolesti. A jelikož tělo chce člověka před touto bolestí uchránit, tak ho na tu jeho chybnou myšlenku, která by ho mohla navést na onu nesprávnou cestu, upozorní upozorňovací nemocí.

A buď člověk tento signál poslechne, upustí od své nesprávného smýšlení a půjde dál zdravý po té své původní správné cestě. A nebo tento signál z nějakého důvodu pomine a vykročí na tu nesprávnou cestu.

Jestliže totiž člověk toto upozornění neposlechne a dá průchod té nesprávné myšlence, tak posléze začne jednat v jejím duchu a začne kráčet po té nesprávné cestě. Tehdy však přijde varovací nemoc, která je varováním: "Vydal jsi se po nesprávné cestě, proto se vrať dřív, než zajdeš až moc daleko."

Pokud člověk neposlechne ani toto varování, tak ho tělo přímo zastaví nějakou zastavovací nemocí, aby v té chybné cestě již nemohl pokračovat dál. Dotyčný člověk se totiž již dostal do stádia, kdy uvěřil, že tato ve skutečnosti nesprávná cesta je ta jediná, po které může jít, či je přesvědčen, že je to ta jediná správná. Proto ho tělo zastaví, aby se ten dotyčný mohl pořádně rozhlédnout, že existují i jiné cesty.

Příklad

Vznik infarktu
Pan Adam je ženatý a má dva malé syny. Žijí skromně a nemohou si mnoho věcí dovolit, ale na druhé straně si dokáží našetřit na vše, co potřebují.

Pana Adama to "věčné" šetření jednoho dne přestane bavit a začne se zaobírat myšlenkou, že si najde ještě jedno zaměstnání, které by mohl dělat po večerech a o víkendech. Napadlo ho sice, že pak nebude mít čas na rodinu, ale pro něj bylo přednější, že budou mít víc peněz a že nebudou muset "věčně" na něco šetřit.

Tehdy pana Adama píchlo u srdce. Tělo ho totiž upozornilo, že se do jeho smýšlení vloudila chyba - uvažuje totiž o tom, že bude zanedbávat svoji rodinu, což by vedlo k následnému nesprávnému rozhodnutí.

On však tento signál těla pominul a opravdu si našel druhé zaměstnání, kterému se věnoval po večerech a o víkendech. Rodině se pan Adam přestal věnovat, což si občas uvědomoval. Avšak tyto jeho výčitky vždy převážilo to, že mají více peněz a že si mohou dovolit více věcí.

Pan Adam po čase začal mít problémy se srdcem. U srdce ho čím dál více píchalo, dokonce někdy pociťoval dušnost a cítil jak mu srdce buší jako o závod. Občas mu dokonce bylo tak nedobře, že si musel jít na chvíli lehnout.
Jinými slovy tělo ho již začalo varovat, že nemá sebe a ani svoji rodinu zanedbávat.

Pan Adam se tedy vypravil k lékaři, který mu řekl, že jeho zdravotní problémy pramení z přetíženosti a že by se měl šetřit. On si však nedal říct a místo toho, aby práci omezil, tak si jí naopak nabral ještě více, chtěl totiž vydělat peníze na nové auto.
Tím také ještě více zanedbával i rodinu, avšak již nepociťoval žádné výčitky, protože již uvěřil tomu, že to tak má být, že chlap vydělává peníze a nemá čas na rodinu.

A tak pan Adam pracoval a pracoval, až jednoho dne dostal infarkt - přišla zastavovací nemoc.

Pana Adama odvezli do nemocnice, kam za ním na návštěvu chodila jeho žena a synové.

Při návštěvách si pan Adam uvědomil, jak jeho synové vyrostli, že za chvíli budou dospělí. Že vlastně o nich nic pořádně nezná a že si jich vůbec neužil.
Také si všimnul, jak jeho žena je utrápená a že také moc nezná, co se v ní děje.
Po několika dnech v nemocnici začal naplno pociťovat to, jak se od své ženy i od svých synů odcizil a že mu rodinný život tzv. protéká mezi prsty a že zanedbává to nejcennější v životě co má.

Pan Adam se rozhodl, že už se přestane honit za penězi, vždyť kam to díky tomu dopracoval a že dožene v rodině co se dá.
Na tyto jeho myšlenky zareagovalo jeho tělo, jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil a pan Adam byl propuštěn domů.

A teď bude velmi záležet, zda svoje předsevzetí dodrží a opravdu nebude zanedbávat rodinu a ani sebe, anebo zda znovu sklouzne do honby za penězi.
Pokud by totiž pan Adam svoje předsevzetí nedodržel, tělo by ho muselo znovu zastavit a tentokrát by už to zastavení muselo být důraznější než předtím - dostal by druhý, horší infarkt.

Tudíž je důležité vnímat signály svého těla. Signály případné nemoci totiž ukazují člověku nakolik zásadně se odklonil svým smýšlením od správné cesty.
Člověk, který nechce, aby nemoc postupovala dál, má změnit nesprávnou myšlenku či pocit, dokud jsou v nejméně škodlivém stádiu.

Chce to jenom cvik, všímat si svých myšlenkových pochodů a člověk postupem času získá potřebnou praxi.
Ze začátku to trvá déle, ale člověk se nemá odradit neúspěchem. Jeho zdraví mu přece za to stojí.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 18:00:32

Páté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil"

Již z názvu tohoto pravidla je evidentní, že toto pravidlo je specifické tím, že lze použít pouze při zraněních.
Každá nemoc má hlubší příčinu, která je ukryta v psychice člověka. Když člověk onemocní, tak vždy ve svém smýšlení udělal nějakou chybu, na kterou je nemocí upozorňován. A jestliže člověk tuto chybu napraví, tak se uzdraví.

Takto to funguje nejen u nemocí, ale i u zraněních. Když člověk odstraní svoji nesprávnou myšlenku či pocit, které jsou skutečným původcem zranění, tak se zranění velice rychle zahojí. Někdy tento proces hojení je tak nezvykle rychlý, že i lékaři jsou z toho udivení.

Pokud tedy člověk chce, aby se mu zranění co nejdříve zahojilo, tak by měl dohledat psychickou příčinu svého zranění.

Při tomto samozřejmě může použít i předcházejí čtyři pravidla, ale navíc má k dispozici i toto poslední pravidlo, používané při zraněních - pravidlo "při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil".

Rozdělení nemocí podle pravidla "při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil"

Zranění, které si člověk způsobil sám
Mezi zranění, která si člověk způsobí sám, patří všechny příhody na těle, které si člověk způsobí svojí nepozorností či neopatrností:

spáleniny a opařeniny - nejčastěji při vaření a žehlení
pořezání - opět nejčastěji při vaření a domácích pracích
naraženiny - člověk si "ukopne“ palec, kopne se do holeně apod.
zlomeniny - člověk si přerazí prst
pracovní úrazy - člověk se poraní při práci na soustruhu, dřevorubec se sekne do ruky
autonehody - člověk usne za volantem
atd.

Zranění, které si člověk způsobil sám, jsou vždy znamením, že člověk si svým nesprávným smýšlením sám sobě ubližuje.

Zranění, které člověku způsobil druhý člověk

Mezi zranění, které dotyčnému člověku způsobil druhý člověk, patří všechny příhody na těle, které dotyčnému člověku způsobí svojí nepozorností či neopatrností někdo jiný:

spáleniny a opařeniny - na člověka někdo zvrhne horké kafe
pořezání - někdo druhému podá obráceně nůž
naraženiny - někdo člověka nechtěně kopne do nohy
zlomeniny - při lyžování na sjezdovce někdo do člověka zezadu najede a zlomí nu nohu
pracovní úrazy - v pneuservisu jeden druhému pustí kolo na nohu
autonehody - nehodu zavinil řidič a zraněný člověk byl spolujezdec
atd.
Zranění, které člověku způsobil někdo jiný, vždy nasvědčuje tomu, že tito lidé nemají něco mezi sebou dořešené a že by to měli začít řešit, nebo také, že jeden druhému něco vnitřně vyčítá.
Jestliže člověku způsobí nějaké zranění neznámý člověk, tak dotyčný člověk by si měl srovnat vztah k druhým lidem. Např. když se srazí dva neznámí lidé na ulici, tak to vždy nasvědčuje o jejich povrchnosti či neohleduplnosti.

Zranění, které vzniklo jako zásah vyšší moci

Mezi zranění způsobené jako zásah vyšší moci patří všechny příhody na těle, u kterých nelze jednoznačně určit původce tohoto zranění - lidé říkají, že se to stalo náhodou:

spadnutí větve na člověka, kterou nikdo nehodil
zranění při havárii letadla, kdy se prokáže ze ta nemohl ani pilot a ani nějaká technická závada
zranění při povodni, zemětřesení či jiných pohromách a katastrofách
atd.
Zranění zásahem vyšší moci vždycky vznikají tehdy, když zraněný člověk:
si neváží života - tzn. nemá správně srovnané životní hodnoty a priority
je nevděčný
nenakládá s tím, co má, tak, jak by měl, protože si toho neváží.



Příklady

Popálenina

Paní Alena vaří nedělní oběd, kdy k nim má na návštěvu přijít její tchýně. S tchýní si nerozumí, protože tchýně zcela evidentně dává najevo, jak si představovala pro svého syna jinou nevěstu a paní Alenu často i před dětmi sráží.
I přesto jí však paní Alena, aby měla klid od svého manžela, pozvala na nedělní oběd.

Při představě, jak se tchýně do ní zase bude navážet, je však plná vzteku. A když smaží řízky, tak se hodně popálí od prskajícího oleje.

Tuto popáleninu si paní Alena způsobila sama. Ovšem ne svojí nepozorností, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale ve skutečnosti si ji způsobila svými vnitřními myšlenkovými pochody. Toto zranění ji totiž tlumočí, že si svým smýšlením ubližuje.

Paní Alena si díky té popálenině má uvědomit, jak protichůdně se chová. Na jedné straně má vztek na to, že k nim tchýně zase přijde, ale na druhé straně ji sama k nim pozvala. A právě toto chování má změnit. Buď ať ji nezve, anebo ať ji pozve a ať si v sobě i navenek vztah k tchýni srovná - ať si to s ní vyříká.

Autonehoda

Paní Alžběta leží v nemocnici s polámanými žebry, které jsou následkem autonehody, kdy její manžel řídil a svojí nepozorností naboural do stromu.

Manžel paní Alžběty je velmi sobecký a stará se především sám o sebe. Paní Alžbětě doma s ničím nepomáhá a věnuje se jenom své práci a koníčkům. I přesto, že se k ní její manžel chová velmi chladně, tak ona se o něj pečlivě stará a snaží se mu co nejvíce vyhovět a rozmazluje ho. On si však toho vůbec neváží a "věčně" je nespokojený: s tím, co mu uvařila, když na to nemá dneska chuť, také z toho, že uklízí, když on se chce dívat na televizi apod.

Zranění paní Alžbětě způsobil její manžel, což jednoznačně naznačuje, že mají mezi sebou nedořešený vztah.

Paní Alžběta vzhledem k tomu, jak se k ní její manžel chová, nemá už svému manželovi posluhovat a nechat si od něj jeho neoprávněné spílání líbit. Naopak, má manžela nechat, ať se i on stará o domácnost.
Manžel paní Alžběty si zase neváží své ženy, přehlíží ji a stará se jenom o sebe, což má změnit.

K této změně jejich chování napomáhá i zranění paní Alžběty.
Ona se díky zlomeným žebrům nemůže hýbat a tak se o domácnost musí starat její manžel.
A on se musí dívat na to, jak jí ublížil. Díky tomu, že ona nemůže nic dělat, si uvědomí, co všechno ona pro něj dělá, že si toho nevážil a začne si jí více všímat

Jinými slovy tato autonehoda jim v konečném důsledku může velmi pomoci, protože je navádí k tomu, co mají změnit.

Odřenina

Pan Karel je s rodinou na dovolené u moře. Celé dny se však jenom šnorchluje a své rodině se prakticky nevěnuje.

Jednoho dne, když šnorchluje blízko korálového útesu, najednou přijde větší vlna a hodí ho na ten útes a on se ošklivě odře na těle. Díky odřeninám se pan Karel už nemůže do vody a musí být se svou rodinou na břehu.

Jinými slovy toto zranění způsobené vyšší mocí, které mj. vzniká i jako ukazatel nesprávně srovnaných životních hodnot a priorit, "zařídilo“, že pan Karel se musel věnovat své rodině, což je tak správně.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 18:06:11

Šesté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období" I.

Dohledání skutečné příčiny nemoci je základem toho, aby se člověk mohl uzdravit. Avenna tyto příčiny hledá v psychice člověka.

Jenomže problém je v tom, že většina lidí se ve své psychice neumí příliš orientovat. Ostatně není divu, protože ve škole nás naučili si spočítat peníze, rozeznávat zvířata a rostliny, orientovat se v mapách, naučili nás mnoha fyzikálním a chemickým zákonům, ale o našem vnitřním světě - o naší psychice nás nenaučili téměř nic. Nenaučili nás, jak se máme sami v sobě vyznat, jak se máme orientovat ve svých myšlenkách, jak konkrétně máme pojmenovávat naše vnitřní pocity a ani nás nenaučili, jak si máme se svými problémy pořádně poradit. I proto je pro mnoho lidí tak těžké dohledávat ve své mysli to, co by mohlo způsobovat jejich nemoci.

Avenna však přináší pravidla, která člověku mohou velmi pomoci při dohledávání myšlenek a pocitů, které způsobují nemoci. Mezi tato pravidla patří i šesté pravidlo, které říká: "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období".

Jak už z názvu tohoto pravidla jednoznačně vyplývá, tak toto pravidlo pojednává o příčinách nemocí, které se opakují, a to vždy ve stejném či podobném časovém období (v létě, na jaře, o víkendech, o vánocích, o narozeninách apod.).

Mezi takovéto nemoci patří:

alergie, které se opakují každé jaro či léto
opakované chřipky o vánocích
bolesti hlavy, které přicházejí každý víkend
opakující se letní vyrážky ze sluníčka
apod.
Hned na začátku bych měla zmínit, že toto pravidlo stoprocentně funguje u již zmiňovaných pravidelně se opakujících se nemocí, avšak může vám hodně napovědět i u nemocí jednorázových.

Rozdělení nemocí podle pravidla "při opakující se nemoci dohledej to, zda nemoc se nevrací v podobném období"

Sezónní nemoci
Sezónní nemoci jsou ty nemoci, které se opakovaně vracejí vždy v určitém ročním období - v určitou sezónu.

Mezi sezónní nemoci patří:

alergie na pyly - jaro, léto
vyrážky za sluníčka - léto
jarní deprese
apod.
Sezónní nemoci jsou vždy reakcí na nějakou situaci, která vznikla v příslušném ročním období a kterou člověk nesprávně pochopil a zpracoval.

Příklad sezónní nemoci

U pana Jirky už od dětství každé jaro propuká alergie na šeříky.

Jenom v krátkosti se zde zmíním, že jednou z příčin alergií je přecitlivělost). Přecitlivělost je vždy nežádoucí a vzniká na základě nějaké nesprávně zpracované zkušenosti, která dotyčného člověka nějak vnitřně poznamenala.

Pan Jirka alergií trpí od svých pěti let. Vraťme se tedy do období jeho dětství a pojďme se podívat na to, co tak vážného se mu tenkrát stalo, že ho to vnitřně zasáhlo natolik, že dodnes, byť bere různé léky, se z té alergie nevyléčil.

První, na co bychom měli zeptat pana Jirky, je to, čeho symbolem jsou pro něj šeříky, kde se šeříky v období okolo jeho pěti let setkával.
Na naši otázku nám pan Jirka odpoví, že si vybavuje, že šeříky rostly školky, do které coby malý kluk chodil.

Jeho odpověď pro nás bude indicie k tomu, abychom se zaměřili na to, jestli pan Jirka chodil do školky rád, jestli se mu tam líbilo apod. Protože jeho odpověď nám jednoznačně ukazuje, že jeho přecitlivělost bude mít něco společného s obdobím, kdy chodil do školky.

Takže, jak to tenkrát bylo?

Pár měsíců před tím, než byly panu Jirkovi čtyři roky, se narodil jeho bráška Pavlík. V té době se jeho maminka rozhodla, že je na čase dát malého Jirku do školky. Pavlík vyžadoval hodně pozornosti a tak si maminka říkala, že když půjde Jirka do školky, takže lépe bude zvládat se starat o Pavlíka i o domácnost. A že se malý Jirka alespoň hezky pohraje se svými vrstevníky a bude také spokojený.

A tak jednoho květnového rána vzala maminka Jirku do školky. Předtím mu však nevysvětlila téměř nic, při snídani mu akorát řekla, že ho odvede tam, kde si bude moci hrát s dětmi a že si pak pro něho přijde.

Po cestě do školky Jirka vůbec nechápal, proč maminka ho do té školky dává. A tak ho napadaly různé myšlenky typu: "To mne už maminka nemá ráda, že mne dává pryč?", nebo "To už mne doma nechce?", anebo "Co když už pro mne nikdy nepřijde?"
Malý Jirka nechápal, proč ho maminka doma nechce, když přece nemusí do práce a zůstává doma s jeho malým bráškou.

Když tu přišli ke školce a maminka řekla: "Už jsme tady." Jirka nevydržel a propukl v pláč...

První, čeho si na školce všiml, byly keře šeříků, které rostly poblíž vchodu. Dokonce ucítil i jak krásně voní, ale v tu chvíli na kytičky, byť je měl rád, neměl ani pomyšlení. Byl vyděšený, zmatený a smutný. A přesto, že plakal a že se bál, maminka ho tam nechala s tím, že dala na paní učitelku, že si Jirka ve školce zvykne.

Malý Jirka první dny plakal pokaždé, když šli do školky. A když uviděl u vchodu keře šeříků, které byly pro něj znamením, že už jsou u školky, tak byl moc nešťastný. Ve školce se mu totiž vůbec nelíbilo a hlavně si připadal moc odstrčený, protože jeho bráška mohl být s maminkou doma a on ne. A on nadále nechápal, proč ho maminka doma nechce, a tak ve školce plakal a připadal si nemilovaný.

Takto plakával první měsíc každé ráno. Maminka se u školky, aby Jirku odpoutala od jeho smutku, vždy u šeříků zastavila a voněla si k nim a říkala Jiříkovi, jak krásně voní. Malý pan Jirka je však neměl rád, protože ta vůně pro něj vždycky znamenala to, že zase půjde do školky. A skutečně, měl před sebou ještě dva roky života ve školce.

Po roce, když šel do školky, kterou si mezitím oblíbil, začaly znovu kvést šeříky. Jirkovi se spustila rýma, která nešla zastavit a trvala celý měsíc. Aniž by si uvědomil, vůně keříků mu připomínala jeho silné trauma, kterým si prošel.
A totéž se zopakovalo i další rok. Opět se mu objevila silná rýma, která trvala také měsíc. A tato jeho rýma se začala stávat pravidelností.

Po čase u malého Jirky lékaři konstatovali alergii na šeříky. Nikdo ovšem nepřišel na to, že ve skutečnosti se o žádnou alergii nejedná, ale že se jedná pouze o připomenutí jeho nástupu do školky, který měl ve své mysli spojené s nepříjemnými pocity, jak ho maminka nechtěla a on musel do školky. A skutečně, tato reakce se začala opakovat každý rok, když začaly kvést šeříky.

A protože pan Jirka dodnes pořádně nepochopil, proč ho tenkrát maminka dala do školky, tak tou alergií trpí dodnes. Pan Jirka totiž nepochopil, že ho maminka to té školky nedala kvůli tomu, že ho doma nechtěla a že by ho nemilovala. Maminka ho té školky dala proto, aby ho uchránila traumatům, které by měl, kdyby ho do té školky nedala: stranění se dětského kolektivu, nezvyk komunikovat, nepřizpůsobivost, strach z dětí (potažmo i z dospělých) apod.

Maminka udělala tenkrát chybu pouze v tom, že mu to patřičně nevysvětlila, ale jinak si počínala správně. A pan Jirka by to takto měl pochopit, aby mu už vůně šeříků nepřipomínala domnělou nelásku maminky, ale naopak aby byla připomínkou úžasné prozíravosti maminky, která mu tím začleněním do kolektivu ve školce moc pomohla.

Děti, které totiž do školky nechodily, jsou poznamenané některými z následujících prvků chování: v dospělosti se straní kolektivu, jsou pasivnější, než ostatní, nedůvěřují svému okolí, jsou uzavřenými, těžko se začleňují a navazují přátelství, mají problémy s autoritami, neumí být při komunikaci spontánní, neumí si hrát, neumí se podřizovat tolik dennímu režimu (ranní vstávání, pracovní kázeň) atd. - mají to v životě těžší. Tomuto všemu se pan Jirka vyhnul právě tím, že ho maminka umístila do školky.

Nemoci o dovolených

Nemoci o dovolených jsou nemoci, které opakovaně propukají v období dovolených.

Nemoci o dovolených jsou reakcí na delší čas strávený s rodinou - s partnerem, s dětmi, s rodiči, s prarodiči, eventuálně se známými.
Jinými slovy, nemoci o dovolených jsou způsobeny tím, že rodina musí být delší čas na jednom místě pohromadě, kdy najednou vyplouvají na povrch problémy, které předtím nebyly tolik vidět. Mnoho rodin totiž funguje zdánlivě bez problémů jenom proto, že problémy "řeší" tím, že před nimi utíkají do práce, ke sportu, za kamarády, do svého pokoje, do dílny apod.

Na dovolené však rodina většinou musí být pohromadě - ve stanu, v jednom pokoji, v jedné malé chatce a její členové tedy před problémy nemají kam utéct. Díky tomu ty neřešené problémy najednou více vyplynou na povrch a více na celou rodinu dolehnou. A pak velmi záleží na tom, jak se k nim celá rodina postaví. Nejhorší řešení je pokusit se zase někam utéct, nebo problém přehánět či bagatelizovat.

Příklad nemoci o dovolených

Rodina pana Karla každý rok jezdí k moři. Poslední léta se však vždycky stalo to, že pan Karel na těchto dovolených prodělal zánět levého středního ucha.

Když navštívil lékaře, tak ten mu řekl, že tyto jeho záněty má z toho, jak se koupe v moři, že se mu do toho ucha dostane voda, která je teplá, tudíž plná mikroorganismů, které pak způsobují jeho obtíže. A že si pan Karel buď u moře nemá potápět hlavu, anebo si má při koupání do uší dávat ucpávky.

Pan Karel však rád šnorchloval, kterého se nechtěl vzdát. Proto se na dovolené vždycky vybavil ucpávkami do uší a léky na zánět středního ucha. A i přesto, že si potápěl hlavu pouze s ucpávkami uší, takže mu do nich nemohlo natéct, tak stejně ho to levé ucho vždycky bolelo.

Tyto tzv. nemoci o dovolených jsou reakcí na čas strávený s rodinou. Proto se zaměřme na to, jak dovolené rodiny pana Karla probíhají.

Představa pana Karla o dovolené je taková, že si odpočine od práce a užije si klidu. To se však vylučuje s tím, jak si představuje společnou dovolenou jeho žena a synové. Ti se totiž moc těší na to, jak si pana Karla na dovolené užijí, protože on jinak přes rok hodně pracuje a téměř není doma.

Už jenom jejich rozdílné představy o tom, jak stráví společnou dovolenou, jsou předpokladem k tomu, že bude docházet k neshodám. A tak jejich dovolené probíhají tak, že děti i manželka si chtějí s panem Karlem povídat, chtějí si spolu hrát a něco podnikat. To ovšem pan Karel nechce, protože si chce užívat klidu a díky své rodině, která ho „pořád“ otravuje, ten klid nemá. A tak má po velmi krátkém čase pocit, že mu jeho rodina neustále něco „hučí“ do hlavy a nechce to ani slyšet.

A právě na tento jeho postoj, že nechce slyšet to, jak jeho rodina chce být s ním, zareaguje jeho ucho. Pan Karel si má totiž uvědomit, že má být rád za to, že se na něj jeho rodina těší, že s ním chce být, že si s ním chce povídat, protože to jsou projevy lásky vůči němu. A jeho to nemá otravovat, ani obtěžovat, ale naopak si svou rodinu má užívat.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 18:15:01

Šesté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období" II.

Nemoci víkendové

Víkendové nemoci jsou nemoci, které se opakovaně vrací o víkendech.

Do této kategorie tady patří nemoci, které vznikly od pátečního odpoledne až do nedělního odpoledne. Nemoci, které propuknou až v neděli večer, patří již mezi nemoci pracovních dnů.

Všechny víkendové nemoci jsou reakcí na víkend - na víkendový program, víkendové akce, víkendová setkání, víkendové společníky, víkendovou tématiku.
Zkrátka, tyto nemoci jsou reakcí na očekávané víkendové vjemy.

Příklady víkendových nemocí

Příklad Matýska

Matýskovi je sedm let a jeho rodiče jsou rozvedení. Bydlí u maminky a na tento letní prázdninový víkend má jet s tatínkem na vodácký víkend.

V pátek ve dvě hodiny odpoledne má pro něho přijet tatínek. Jenomže v poledne právě v den odjezdu začalo Matýska bolet bříško, začal mít průjmy, zvýšenou teplotu a zvracel.

Maminka znalá Avenny okamžitě dohledala, co se v Matýskovi odehrává. Zalovila totiž v paměti a skutečně našla příčinu jeho zdravotních obtíží a ani jí to nedalo moc práce.

Vybavila si totiž, že loni, také o víkendu, byl Matýsek s tátou na vodáku. Matýsek i jeho tatínek se tenkrát s lodí převrátili. Matýsek se hodně lekl, protože ještě neuměl pořádně plavat a byla tam hloubka. Sice měl záchrannou vestu, ale ta mu byla velká, takže z ní vyklouzl. Velký proud ho unášel pryč od tatínka a on se z posledních sil přidržoval vesty. Bál se vody a také se bál tatínkovi ukázat, že se bojí.

Nakonec to ale Matýsek zvládnul a tatínek místo toho, aby ho pochválil, že to i s tou velkou vestou hezky zvládl, tak mu ještě vynadal, že si tu vestu nandal špatně. A přitom za tu velkou záchrannou vestu přece nemohl Matýsek, ale ten, kdo mu tuto velikostně neodpovídající vestu dal. A tu mu dal tatínek, takže za to mohl on.

Tatínek neodhadl, co se v Matýskovi odehrávalo. Sám se hodně lekl, ale svůj strach zpracoval tak, že ještě vynadal svému synovi za něco, za co nemohl Matýsek, ale on sám. A pak už to bohužel ani neodvolal. Dokonce si namlouval, že to vynadání je adekvátní projev lásky mezi "chlapy". Matýsek z toho přece musí poznat, že mu na něm záleží, ne? Jenomže v Matýskovi se uložil strach, že něco na vodáku opět nezvládne.

Matýskovi se jinak vše kolem na vodáku líbilo. Líbila se mu parta lidí, se kterou tam s tatínkem byli. Líbilo se mu také koupání, stavění stanu, nafukování matrací, nošení kamenů na táborák. Dokonce mu táta půjčil i nůž a dovolil mu, aby si naostřil špičku větvě na opékání vuřtů. Líbilo se mu i pozdní usínání, hra na kytaru a zpěv. Nakonec přemohl i svůj stud a u táboráku zpíval.

Ale jediná věc - sjíždění řeky už bylo pro něho spíše za trest. Tenkrát totiž musel ten vodák dokončit v té velké vestě, která mu už jednou nepomohla. Vždyť ani nešla upevnit, protože neměla tkaničky. A tak se Matýsek bál, že mu znovu ta vesta nepomůže a že se už příště neudrží.
Tolik se bál každého jezu a tolik se těšil, jakmile vylezli z lodě. A tyto vzpomínky se mu uložily nesmazatelně do paměti.

A právě tyto vzpomínky maminka dohledala, protože se jí Matýsek tenkrát svěřil. Akorát netušila, že je v něm ten strach až tak velký, že se jednou ozve v podobě těchto projevů.

Maminka však zareagovala moc hezky. Byť pro Matýska měl tatínek přijet již za dvě hodiny, tak ona, napůl s tajuplným výrazem, napůl laškovně (z jejího obličeje i z jejího tajnůstkářství nešla zlověstnost) Matýska i s průjmem, zvracením a teplotou naložila do auta a až cestou mu vysvětlila, kam jedou. Řekla mu, že s ním jede koupit tu nejlepší záchrannou vestu, která mu padne jako ulitá.
Také mu řekla, že kdyby ji neměli v obchodě, kam teď mají namířeno, takže pojedou do dalších. A slíbila mu, že kdyby ji nesehnali, tak že ho tatínek nedá do lodě dřív, než mu nesežene vestu, která mu padne.

Také mu vysvětlila, že vodák, člun i voda nemohou za to, že má strach. Vysvětlila mu, že kdyby měl záchrannou vestu akorát na něj, tak by to pro něj bylo dobrodružství, ne-li legrace.
A ještě mu řekla jednu zásadní věc: "Podívej, vždyť ty jsi celý rok chodil na plavání. Ty už umíš plavat, jsi tak šikovný, že vestu už potřebuješ jenom na divoká místa a tam je potřebují i dospělí. Ta klidná místa přece uplaveš levou zadní." A na Matýska se uculila.

Matýsek ji pozorně poslouchal a cítil, že maminka má pravdu. Než dojeli do onoho sportovního obchodu, Matýskovi polevily křeče v bříšku, které provázely jeho průjmy a už mu najednou nebylo ani na zvracení.

Když si pak v obchodě vyzkoušel vestu, která ho skutečně objala a padla mu jak ulitá, tak ucítil pocit bezpečí a začal se těšit na to, až si ji vyzkouší. Přestal se bát, že se mu něco stane.
Najednou, tak jak přišla, tak zmizela i horečka. A než přijel tatínek, tak Matýsek byl v pořádku.

Kdyby maminka nebyla zasáhla, Matýsek by nejel na ten vodák a takto by reagoval každý rok. Rodiče, neznalí Avenny, by ty projevy přikládali jídlu či viróze apod. A neměli by ani nejmenší tušení, že jeho nemoc jde takto odstranit. Ponechali by ho, neznalí věci, napospas jeho matné, nepříjemné vzpomínce a velkému strachu. Jeho postoj k vodě by byl léta vyhýbavý. A otázkou je, kdy by Matýsek tento svůj postoj změnil a kdy by si uvědomil, že už je velký a že už by se převrácení lodě bát nemusel.

Rekapitulace Matýskových vnitřních pochodů:

Víkendová akce: vodák se mu líbil, není zde vjem, který by vyvolal nemoc.
Víkendoví společníci: ti se mu také líbili (tatínkova parta), proto není ani toto vyvolávající prvek jeho nemoci.
Víkendový program: koupání, stavění stanu, nafukování matrací, nošení kamenů na táborák, dokonce mu táta půjčil nůž a dovolil mu, aby si naostřil špičku větvě na opékání vuřtů, pozdní usínání, hra na kytaru a zpěv - to vše se mu líbilo, až na jednu jedinou věc, kterou bylo sjíždění řeky. A právě tento činitel vyvolal jeho stav.

Toto byl přesně ten vjem z víkendového programu, který se mu opakoval z minula a ovlivňoval ho doposud, byť někde uvnitř, a který skutečně vyvolal takovouto smršť.

Z tohoto příkladu tedy vyznívá rada na závěr: není radno znevažovat nebo přehlížet vzpomínky a ani nenápadné myšlenky či pocity.

Příklad pana Aleše

Pan Aleš je ženatý a jeho žena je s jejich dvěmi malými dětmi na mateřské dovolené. Pan Aleš předtím nebyl moc nemocný, ale posledního půlroku víkend co víkend trpí migrénami. Vysledoval, že tyto jeho migrény pravidelně začínají v pátek v podvečer a trápí ho až do nedělní večera, kdy jako zázrakem zmizí.

Když se pan Aleš lékaře zeptal, proč tyto jeho obtíže přicházejí s tak "železnou" pravidelností, tak mu lékař odpověděl, ať v tom nic nehledá, že je to pouhá náhoda. A po vyšetření, které neodhalilo žádnou konkrétní příčinu těchto migrén, lékař předepsal panu Alešovi léky proti bolesti, které mu příliš nepomáhaly. A tak téměř všechny víkendy posledního půlroku strávil pan Aleš v posteli, kdy se tu bolest hlavy snažil zaspat.

Z toho, co jsem zde napsala, jednoznačně vyplývá, že migrény pana Aleše spadají mezi nemoci víkendové. Tzn. že tyto jeho zdravotní problémy jsou reakcí na dění o víkendu. Další indicií je to, že tyto migrény se u něj objevily před půlrokem, takže se pojďme podívat, co se před půlrokem u pana Aleše změnilo a co poznamenalo jeho prožitky víkendů strávených doma.

Do firmy, kde pracoval pan Aleš, před necelým rokem nastoupila nová zaměstnankyně. A hned od prvního okamžiku mezi nimi, jak se říká, přeskočila jiskra a oni se před půlrokem velmi sblížili a stali se z nich milenci.

Pan Aleš se na svoji milenku každý den moc těšil a tak začal chodit velmi brzo do práce a velmi pozdě se z ní vracel domů. Jeho manželce se to, že v práci tráví mnohem víc času než dřív, přestalo po čase líbit. Pan Aleš jí však vždycky lhal, že má hodně práce a že si v práci nemůže poroučet, co bude dělat a co ne, že by ho také mohli vyhodit a pak by zůstali téměř bez peněz. A že mu tedy nic jiného nezbývá, než hodně pracovat.

I přes jeho vysvětlování začala být jeho žena nespokojená a začala se viditelně trápit, že pan Aleš je tak málo doma. A tím, že nebyl přes týden téměř doma, tak se jeho paní o to víc těšila na víkendy, jak budou spolu a jak si to všechno vynahradí. Jenomže panu Alešovi se o víkendu stýskalo po jeho milence a vůbec netoužil být se svojí ženou. Po sblížení s jeho milenkou mu totiž začala jeho paní vadit, a to jak psychicky, tak i fyzicky (nechtěl se s ní ani již milovat) a tak se jí snažil co nejvíce vyhýbat. Na druhé straně však trpěl výčitkami, když viděl, jak je z jeho odmítání nešťastná a trápí se. A tak se víkendy pro něj staly "noční můrou".

O všedních dnech byl většinu času v práci a domů chodil až pozdě, kdy se vymluvil, že je unavený a šel hned spát. Ale o víkendech na něj celá ta svízelná situace doma dopadala v celé své váze. A tak se začal zmítat v pocitech výčitek, ale na druhé straně ho čím dál víc přepadala sebelítost a ukřivděnost, proč svoji milenku nepoznal dřív než se oženil, že teď musí doma čelit zájmu a touze své ženy a že se mu doma vůbec nelíbí.

Je zde jasné, kde pramení příčina migrén u pana Aleše, které pravidelně propukají víkend co víkend.

Obecně migrény vznikají mj. i na základě sebelítosti, neoprávněné ukřivděnosti vznikající na základě nepřijatelnosti nepříjemné situace, kterou si člověk způsobil sám.

Pan Aleš si nakonec celou situaci absurdně obrátil tak, že on je vlastně chudáček, který musí snášet přítomnost, lásku, touhu a zájem své ženy včetně jejích dotěrných otázek. A také si neoprávněně myslí, že osud si s ním nepěkně pohrál, že svoji milenku poznal až teď, kdy má dvě děti a ženu. Ve skutečnosti je to jinak, protože on si neměl s tou svojí kolegyní cokoli začínat dřív, dokud by si nevyřešil rodinné záležitosti následujícím způsobem:

když si uvědomil, že mu jeho u ženy doma něco chybí, tak jí měl to, co mu chybí, konkrétně pojmenovat. Jeho žena by tím alespoň dostala možnost se změnit tak, aby mu začala dávat to, co mu chybí

kdyby mu to jeho žena i přesto nezačala dávat, kdyby se nezlepšila, tak měl právo od ní odejít. Důvodem jeho odchodu by však nesměla být jiná žena, ale to, že mu u jeho ženy něco chybí a jeho žena mu to odmítla dát

když už své ženě nedal šanci na to, aby to, co mu chybí, mu začala dávat a on se zamiloval, tak se měl k celé situaci postavit čelem. Měl být ke své ženě férový a měl jí říci o své milence. A pak měl od ní odejít s tím, že se se svojí ženou, která za jeho odchod nemohla (protože jí nedal možnost se zlepšit) tolik jako on, velice slušně finančně i materiálně vypořádá. Měl ji nechat víc a odejít s málem, jako způsob nápravy dluhu, který způsobil on sám

Toto vše mu ta bolest hlavy dávala najevo a vlastně mu říkala: "Aleši, ty jsi špatně vyhodnotil situaci, přehodnoť ji. Mýlíš se ve svých názorech a sice v tom, že ne tobě je ubližováno, ale ty Aleši ubližuješ.

Nemoci pracovních (školních) dnů

Nemoci pracovních (školních) dnů jsou nemoci, které opakovaně propukají v pracovních (školních) dnech.

U těchto nemocí je typické, že v době dovolených, volna či státních svátků nepřicházejí.

Nemoci pracovních (školních) dnů jsou reakcí na pracovní režim - tzn. na to, co se děje v práci či ve škole. Je to reakce na "kolotoč povinností" během pracovních či školních dnů.
Nemoci pracovních (školních) dnů vznikají i u dětí. Tyto nemoci:

u dětí, které nechodí do školky ani do školy, jsou reakcí na to, že rodiče musí do práce, nebo jsou reakcí na eventuální hlídání někým "cizím"

u dětí, které chodí do školky, jsou reakcí na dění ve školce, či na režim dne, kdy musí do školky

u dětí, které chodí do školy, jsou reakcí na dění ve škole, či na školní povinnosti a nebo jsou reakcí na denní režim, kdy je škola.

Příklad nemoci pracovních dnů

Paní Alžbětu před léty opustil manžel a tak zůstala sama se dvěmi syny. Paní Alžběta i přes to, že byla sama bez muže, tak byla vcelku spokojená a dařilo se jí. Kluci nijak zvlášť nezlobili a ani neměli nějaké výrazné problémy ve škole. Práce jí bavila a vydělala si i slušné peníze.

Jenomže před dvěmi měsíci začala paní Alžběta trpět tikem v pravém oku. Ze začátku tiku nevěnovala pozornost, ale poslední dva týdny tik zesílil natolik, že ji to začal hodně obtěžovat.

Paní Alžběta se kdysi doslechla, že nemoci vznikají na základě určitých myšlenek a pocitů, které má člověk změnit. A že když je změní, tak i jeho obtíže zmizí. A tak paní Alžběta začala dohledávat, co by mohlo způsobit její tik.

První, co si paní Alžběta uvědomila bylo to, že tik ji trápí jenom v pracovních dnech a že o víkendech a vlastně i o dovolené, na které byla s dětmi před měsícem, jí ten tik jako zázrakem přešel. Tzn. že ten tik bude mít něco společného buď s prací nebo s denním režimem pracovních dnů.

Dále si paní Alžběta našla, že tik je způsoben stresem a nervozitou a začala se tedy sama sebe ptát, z čeho je ve stresu a nervózní. Zda je to z denního režimu v pracovní dny, anebo z práce.

Když o tom popřemýšlela, tak zjistila, že s kluky nemá v pracovní dny nějak závažné problémy, že mají rozdělené úkoly, které si vcelku plní, takže domácí povinnosti zvládají bez problémů. Takže paní Alžběta začala dumat o tom, jestli je ve stresu či nervózní v práci. Po krátké úvaze si najednou uvědomila, v čem spočívá její problém.

Poslední dobou je velmi nervózní z nového kolegy, se kterým sdílí jednu kancelář. Její kolega nastoupil k nim do práce asi před třemi měsíci a vedoucí rozhodl, že bude s ní v původně její kanceláři. To se však paní Alžbětě vůbec nelíbilo. Roky už byla totiž v kanceláři sama a zvykla si při práci mít svůj klid.

Když však nastoupil její kolega, tak najednou v kanceláři byl v jejích očích rozruch a ona zjistila, že po těch rokách ticha a klidu jí v její kanceláři jeho přítomnost vadí a že se kvůli němu nemůže soustředit na práci.

Po čase začala paní Alžběta ve svém novém kolegovi vidět vetřelce, který jí znemožňuje pracovat a začala být z jeho přítomnosti nervózní. Navíc začala být ještě ve stresu kvůli tomu, že se nemůže pořádně na práci soustředit. Začala se bát, že udělá nějakou chybu, že se přepočítá (byla totiž účetní) a že pak bude mít problémy.

Pro pravdivé dokreslení situace je však důležité zmínit, že její kolega v kanceláři nedělal nějaký nepořádek, ani nic podobného. Občas sice telefonoval, nebo si chtěl s paní Alžbětou povídat, ale nijak zásadně ji nerušil.

Paní Alžběta si celou situaci ohledně příchodu nového kolegy do její kanceláře zhoršila a na základě toho začala být ve stresu a nervózní. A právě to, že se zbytečně cítí ve stresu a že je z jejího nového kolegy zbytečně nervózní, ji přišel říct její tik.

Paní Alžběta by si měla uvědomit, že kolega v kanceláři dělá jenom běžnou práci a to, že občas telefonuje je nezbytnou součástí jeho práce. Ostatně, vždyť ona telefonuje také. A to, že si s ní občas chce její kolega povídat, nemá brát jako obtěžování, ale jako zájem o ní, který by ji měl těšit.

A pokud by eventuálně povídání s kolegou přerostlo únosnou mez, tak to přece může v klidu kolegovi vysvětlit, že ať se nezlobí, že by si povídala, ale že musí pracovat, protože by jinak nestihla svoji práci. A až, kdyby to klidné, pohodové vysvětlení kolegovi nestačilo a kdyby přes to vysvětlení na ní nebral ohled a rušil by ji, tak by se přece mohla ohradit daleko důrazněji a nemusela by se tolik dní vnitřně cítit v tak velkém napětí.

Ten tik ji říkal, že ona přešla do odporu a napětí, aniž by svému novému kolegovi nejprve dala šanci a hledala by si k němu cestu. Tudíž, ten tik ji říkal: "máš v sobě napětí, které nemáš mít a nervózní se cítíš neoprávněně".

A paní Alžběta tedy toto napětí má zmírnit tím, že by si sama aktivně k němu měla pokusit najít hezký pracovní vztah. Měla by se k němu zachovat tak, jak by chtěla, aby ji někdo přijal, kdyby k někomu do kanceláře nastoupila ona sama.

Hanka Přádová
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. srp 2017 18:18:24

Šesté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období" III.

Některé nemoci se lidem opakovaně vrací v určitém období, někdo by řekl se "železnou" pravidelností.
Lékaři ovšem tomuto faktu většinou nevěnují pozornost a nehledají v tom nějakou souvislost. To je ovšem chyba, protože tento fakt může člověku hodně napomoci pochopit příčinu jeho nemoci.

Nemoci významných dnů

Nemoci významných dnů jsou nemoci, které se opakovaně vrací při příležitosti významných dnů.

Mezi významné dny patří:

vánoce
narozeniny
svátek
výročí svatby
výročí úmrtí
apod.
Nemoci významných dnů jsou vždy reakcí na souvislosti těchto významných dnů.
Mezi nejčastější příčiny těchto nemocí patří nesprávný postoj k následujícím okolnostem těchto dnů:

sejde se rodina, která nefunguje a na člověka to dopadne plnou vahou - člověk by měl tyto problémy řešit a ne před nimi utíkat

rodina se nesejde vůbec nebo člověk ani rodinu nemá - člověk si má umět udělat radost i sám a ne ji podmiňovat přítomností ostatních a také má něco udělat, aby sám nebyl

přehnané přípravy (přehnaný úklid, přehnané vaření a pečení apod.) - člověk by si měl uvědomit v čem spočívá kouzlo těchto dnů (v úklidu to není)

výročí úmrtí - nevidět jenom to, že dotyčný člověk tady už není, ale být také vděčný za to, že jsem ho poznal, že jsem s ním spoustu věcí mohl prožít.

Příklad nemoci významných dnů

Je Štědrý den ráno a paní Martina finišuje s přípravami vánoc. Tyto přípravy u ní obnášely to, že kromě shánění dárků pro celou rodinu paní Martina napekla alespoň 12 druhů vánočního pečiva, udělala důkladný tzv. velký úklid domácnosti – umyla okna a vyprala záclony, vymyla a přeskládala všechno oblečení ve skříních, vymyla celou kuchyňskou linku a přerovnala všechny kuchyňské zásoby. Prostě vygruntovala celý byt, aby, jak říkávala, Ježíšek přišel do čistého.

Nutno ještě podotknout, že paní Martina byla vdaná, měla dva syny - jeden chodil do první třídy a druhý do třetí a pracovala na směny v nemocnici jako zdravotní sestra. Jinými slovy se měla před vánocemi co otáčet, aby ke všem svým každodenním povinnostem zvládla všechny předvánoční přípravy v jejím důkladném pojetí.

Letos je však paní Martina ve skluzu. Ještě nemá upečené vanilkové rohlíčky a bez nich by přece nebyly ty pravé vánoce. Také jí chybí ještě umýt okno v kuchyni a v obýváku a nemá ještě zabalené dárky.

A k tomu všemu jí od včerejška není dobře. Leze na ni nějaká chřipka. Snažila se jí zahnat prášky. Včera jí sice trochu pomohly, ale dneska je jí o hodně hůř. Nejraději by si lehla do postele, ale nemůže, má ještě tolik práce a přece rodině nezkazí vánoce.

Paní Martina si vzpomněla, že takto před vánocemi byla nemocná i loni a vlastně i předloni. Měla také chřipku a poslední dvoje vánoce marodila.

Vzhledem k tomu, že paní Martině se zmiňovaná chřipka opakovaně vrací v období vánoc, tak se jedná o nemoc významných dnů, v jejím případě o nemoc vánoc.

Otázka tedy zní: v čem dělá paní Martina chybu, že poslední vánoce takto stůně?

A abych vám hledání odpovědi na tuto otázku usnadnila, tak alespoň ve zkratce zde zmíním, že chřipka vzniká v důsledku pocitu přetíženosti, který si však člověk způsobuje sám tím, že si na sebe zbytečně moc nakládá.

Paní Martina dělá chybu v tom, že si před vánocemi na sebe nakládá zbytečně moc práce. Vždyť vánoce nedělá nablýskaný byt a co nejvíce napečených druhů vánočního cukroví, ale atmosféra mezi lidmi. Vůbec totiž nezáleží na tom, jestli jsou umytá všechna okna a jestli jsou vyprané všechny záclony v bytě, ale jestli je doma pohoda, milá a hřejivá atmosféra.

Paní Martina však na toto opomněla a tak se před vánocemi zbytečně štve a nervuje, jestli to všechno stihne. A pak, když už ty kýžené vánoce přijdou, tak je uhoněná, nevyspalá z toho, jak pracuje do noci, aby to stihla. A její hlavní vidina o Štědrém dnu je, co nejdříve se dostat do postele a konečně se pořádně vyspat. Proto si ani pak ty vánoce ani neužije, ale ba co víc, ještě tím kazí prožitek i ostatním členům rodiny.

Aby se paní Martina uzdravila, tak by si měla uvědomit, že to s tím úklidem zbytečně přehání a že má polevit. Nemá to však dělat s výčitkami, že je k ničemu, nebo že je snad špindíra, když nevyleští před vánocemi celý byt. Vánoce si člověk má vychutnat, má si užít volných dnů s rodinou a "nabít se" do dalších pracovních dnů.

Měla by si také uvědomit, co chce, aby se jejím synům vybavilo při vzpomínce na jejich vánoce. Zda chce, aby si vybavili uhoněnou a nevyspalou maminku, která běhá po bytě s hadrem a s kýblem v ruce, která je podrážděná a která se kvůli každé maličkosti hned na ně zlobí. A že sice o vánocích měli doma umytá okna, a popravdě řečeno by si toho, kdyby jim to maminka neřekla, ani nevšimli, protože to pro děti o vánocích není důležité, ale že maminka u stromečku samou únavou usínala a moc se jim nevěnovala.
Anebo zda chce, aby její synové jednou vzpomínali na to, jak u nich o vánocích byla pohoda, jak se s maminkou a s tatínkem hodně nasmáli, že si spolu hráli a užívali se navzájem.

Paní Martina by měla mít na paměti, že při úklidu, tak jako ostatně ve všem, by se měla držet zlaté střední cesty. Neměla by to tedy s úklidem přehánět, ale ani ho zanedbávat.
A určitě by paní Martina neměla doma dělat všechno sama, ale měli by jí s tím pomáhat její manžel i děti.

Podkategorie nemocí o dovolených a nemocí významných dnů

Nemoci o dovolených a nemoci významných dnů dělíme ještě do podkategorií:

před - před dovolenou, před významným dnem
po - po dovolené, po významném dnu.
Rozdělení do těchto podkategorií napomáhá ještě blíže specifikovat, co v mysli člověka způsobilo opakovanou nemoc.

Podkategorie nemocí o dovolených
Nemoci o dovolených se ještě rozdělují na:
přeodjezdové nemoci
nemoci na cestě na dovolenou
nemoci návratové.
Předodjezdové nemoci vznikají nejčastěji na základě zbytečného strachu:

jak stihnu zabalit
jestli se ta dovolená vydaří
jestli se na ní nebudeme hádat
jestli nezkrachuje naše cestovní kancelář
jestli v pořádku dojedeme
apod.
Nemoci na cestě na dovolenou jsou nesprávnou reakcí na samotné cestování:

jestli cestou nezabloudíme
jestli řidič neusne za volantem
jestli nám nedojde benzín
jestli nespadne letadlo
apod.
Nemoci návratové jsou reakcí na návrat domů z dovolené, kdy člověk se neoprávněně odmítá vrátit do režimu všedních dnů:

už zase vidím tu kopu špinavého prádla
to zase budu muset vařit a nakupovat
nechci zpátky domů, tam mě čekají jenom problémy
v práci mě čeká tolik nedodělků, jak já to stihnu
zase sama zůstanu doma s dětmi, protože manžel bude do noci v práci
apod.
Podkategorie nemocí významných dnů
Nemoci významných dnů se ještě dělí na:
nemoci příprav na významný den
nemoci po významném dnu.
Nemoci příprav na významný den jsou nejčastěji odrazem neopodstatněných obav plynoucích z přicházejícího významného dne:

jak já stihnu všechno nakoupit, uvařit, připravit apod.
nechci slavit moje narozeniny, nemám rád oslavy
nechci žádnou rodinnou oslavu, vždyť to zase přijde i moje tchýně, kterou nesnáším a moje sestra, se kterou se hádám
to mi už bude zase o rok víc, já nechci stárnout
zítra budu mít narozeniny a já se bojím, že si na mě nikdo nevzpomene
za týden to bude rok, co mi umřel manžel - jak já ten den nenávidím
apod.
Nemoci po významném dnu jsou chybnou reakcí na prožitky o tomto dnu, které si dotyčný špatně vysvětluje:

proč na moji oslavu nepřišla moje kolegyně z práce, určitě mě nemusí - kolegyni dotyčný zapomněl pozvat
já se na tu oslavu tak těšil a nakonec to byl propadák - oslava se ostatním líbila
jak mohl zapomenout na naše výročí svatby - nezapomněl, koupil jim víkendový zájezd pro dva a protože chce manželku překvapit, tak jí nic neřekl a v pátek se chystá si ji na ten víkend "ukrást", aby ji měl jenom pro sebe
apod.
Hanka Přádová

DISKUZE
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 30. srp 2017 17:14:34

Plíce

Nádech a výdech v sobě zahrnuje schopnost brát a dávat. Dýchání musí být harmonické, tak i braní a dávání v životě musí být v harmonii.

Braní ve smyslu, zda nám ostatní dovolují svobodně dýchat a žít, zda nám k tomu druzí dávají potřebný prostor a čas a nedusí nás a dávání ve smyslu, zda umožňujeme druhým svobodně jednat a uvažovat, zda je nesvazujeme, duchovně neznásilňujeme jejich křehké nitro příkazy a naplňováním ne jejich, ale svých přání, zda je necháváme volně dýchat.

Nedostatek pohlazení, soucítění a lásky rodiče často nahrazují materiálními věcmi, nemají čas se s dítětem posadit a tak mu koupí, co chce a pak říkají, že chce koupit všechno, co vidí, že mu nic není dost. Dítě ale jen volá po pozornosti, potřebuje brát lásku, bezpečí a pocit rodinné harmonie. Když se mu nedostává, dusí se, začínají dýchací potíže.

Svobodně, bez potíží dýchat znamená mít všechny rád. Vše vnímat radostně, s láskou. Odpouštět i těm, kteří nás svírají a jejich činy vidět jako nedokonalost ducha a ne jako snahu vědomě nám ublížit a znepříjemnit život. Rodiče, naplňujte své domovy láskou, pro dobro svých dětí i pro štěstí své.

Plíce jsou symbolem kontaktu a komunikace s vnějším světem, po kůži jsou plíce druhým nejvýznamnějším kontaktním orgánem. Dech je naší pupeční šňůrou, která nás pojí s životem samým a se všemi ostatními živými tvory, všichni dýcháme tentýž vzduch.

Léčivá formulka plic:
Přijímám život v dokonalé rovnováze.

http://empatia.cz/duchovni-priciny-nemo ... ste-strevo

Nemoci plicní

V bibli se dočítáme, že Bůh vdechl člověku život. Všechny národy používají v rčeních synonyma dech - duch, život. U nás jsou běžná lidová rčení: „od prvního dechu, do posledního dechu, nenechat někoho dýchat“.

Onemocnění plic signalizuje nechuť k přijímání života, poruchu v přijímání prány. Čínská medicína odedávna spojuje nemoci plicní se smutkem v duši, neboť tento stav duše se projevuje zeslabením meridiánu plic v akupunktuře. Obecněji lze orgánovou slabost plic spojit také s poruchami přijímání svobody vlastní i jiných lidí. Časté nádory plic souvisí s egocentrickým pojetím svobody jednotlivce, zápaly plic s chtěním uchopit od života více, než je samovolně přinášeno. TBC plic signalizuje špatnou reakci na svobodu jiných.

https://www.agapebrno.cz/Alternativni-m ... licni.aspx
Návštěvník
 

Re: Duchovní příčiny nemocí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 09. zář 2017 6:04:39

Nemocné srdce -život ve výčitkách je životem ve lži

Jak je možné někomu skutečně pomoci a povzbudit, když je vztah zaklíněný v očekávání další hádky a neodpustitelných výčitkách? Jak může jeden pomoci, když je neustále viděn jako příčina problému?


A co jsou vůbec výčitky? Výčitka je to, co nedovedeme změnit a co se s tím, že se nedá odčinit rozrůstá neustálým opakováním a přetráváváním do obludných rozměrů. Vždy je možné sáhnout k výčitce, která jako dýka vždy připravená k úderu. A to zbraň, kterou není možné odebrat a vzít, neboť se její vlastník musí vzdát sám a dobrovolně. Výčitku není možné vymluvit, odargumentova, není možné se omluvit – nic nezabírá. Proto tak dobře slouží jako krmivo Hádky.

Výčitka je v hádce náramně užitečná, neboť slouží k převedení od maličkosti k tragédii. Hádek může nabídnout zase rozsah definitivnosti. Samozřejmě, že čím více je výčitka použita, tím více dráždí a větší odpor vyvolá a tím zaručuje větší bolest a větší a zuřivější hádku.

Každá výčitka je zbraň. A pokud na výčitku nezapomínáme, ale pouze ji udržujeme v tajnosti, pak žijeme ve vztahu, jako se zbraní za zády. Přestože se o ní nemluví, všichni o ní ví, že zde je a že vždy může být zabudnuta do druhého. Život s neodpustitelnou výčitkou, je i za – sebe-většího klidu – životem falešným a lživým. A vytváří pocit umělosti klidu a přirozenosti hádky, kdy jsou vytaženy všechny schované a opečovávané zbraně. Existuje-li ve vztahu neodpoustitelná výčitka, pak se soužití má buďto ukončit, nebo se má odhodit a zapomenout. Nebo jinak je život neštěstím a slepým otroctvím pro Hádku. Není jiná možnost.
Návštěvník
 


Zpět na Duchovní příčiny nemocí

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník