Souznění namísto souzení

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 22. kvě 2020 8:02:47

miroslav píše:Já bych řekl, že Zdeněk používá Janu (její reakce) jako cvičnou stěnu. Obrazně řečeno takovou betonovou, na které se cvičí začínající tenisté. Neobrazně řečeno, takovou betonovou stěnu, která umožňuje člověku si utřídit a vyčistit vlastní pohled a svoje formulace.

Já jsem Zdeněk. To je částečně správný pohled, způsobený orientací negativně polarizované entity. Ve skutečnosti jde o čest/povinnost vyučování/učení se. Učit betonovou zeď nelze, jakkoli se Jana netrpělivému učiteli (mě) může tak jevit. Ale tato netrpělivost jest znovu a znovu překonávána tím, že jsem vlastně ve svém zkreslení romantický obdivovatel Jany jakožto osoby pečující o postižené děti. A tudíž jako positivně orientované entity se vzájemným učením/vyučováním můžeme dostat k energii inteligentního nekonečna a konat tak mnohé zázraky.

Problém je, že na naší planetární soustavě zvukově-vibrační komplex mysli/těla/ducha zvaný žena jest ono pohádkové "Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světe nejkrásnější?". Neb neodpoví-li zrcadlo dle ženiných představ, je nazváno také škaredým. Což u muže povětšinou vyvolává úsměv, neb je mu to jedno :), an hledá poznání, skrze které by přeměnil svět k obrazu svému.
Zdeněk
 
Příspěvky: 736
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 22. kvě 2020 8:14:38

Jana píše:Něco jsi pochopil a pak už ses nedokázal zlobit na mnicha, kvůli kterému jsi podstoupil nejtěžší období v životě.

Ne, já jsem to v té době vůbec, ale vůbec nepochopil. Ten mnich vůbec nechápal, co jsem se mu snažil vysvětlit a usmíval se. Ale přesto to nevyvolávalo vůči němu žádný odpor. Jako bych nacházel jen sebe - něco jako "když si vůl taxi vůl, který zde zahodil dva měsíce a málem si zničil tělo, protože si vůl".

Podle mé teorie cokoli jest zjeveného má zároveň svou proti-podobu v nezjeveném. Dualita se týká zjeveného - dobro/zlo, plus/mínus, studený/horký. Nedualita je postřehnutí zjevených protikladů jako jedno, jako všechno, co je. Ale netýká se nezjeveného. Odtud moje teorie Vostála jako Tvoje Proti-podoba, jako Tvoje nevědomá součást.

Za svůj život jsem přečetl mnoho krásných slov a akceptoval mnoho krásných konstrukcí z nich postavených. Ale až v Barmě mě nějakým záhadným způsobem zachránili před sebevraždou. Proto na mně už tahle líčení nepůsobí, krčím nad nimi lhostejně rameny. My nejsme Gangaji, ani Brahmam, ani jejich slova o nás. Jsme tady a teď a máme tu Vostála. Já s ním těžko co zmůžu, do mě se naštěstí nezamiloval :). Změň Vostála a změníš mě. Teorie bez praxe je k ničemu.
Zdeněk
 
Příspěvky: 736
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod plk » pát 22. kvě 2020 9:21:46

Návštěvník píše:K "Souznění namísto souzení": Proč se v lidech objevuje potřeba souznít - anebo soudit?

Když je člověk pravdivý, může v diskusi konstatovat, jak dotyčnou záležitost momentálně vnímá (případně proč to tak chápe), bez potřeby s někým souznít nebo ho soudit.

Takovou potřebu cítí osobní já, ovládané svými dosavadními prioritami, které si z obvykle neuvědomuje a rovnou podle nich reaguje.
proč se v lidech objevuje potřeba souznít? Nikdy jsi nikoho neobdivoval? Nikdy jsi se v nikom neviděl? Proč se objevuje potřeba soudit? Aby mělo osobní já navrch. Jak poznáš, člověče, že jsi pravdivý?
plk
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Tara » pát 22. kvě 2020 9:56:03

Zdeněk píše:
miroslav píše:Já bych řekl, že Zdeněk používá Janu (její reakce) jako cvičnou stěnu. Obrazně řečeno takovou betonovou, na které se cvičí začínající tenisté. Neobrazně řečeno, takovou betonovou stěnu, která umožňuje člověku si utřídit a vyčistit vlastní pohled a svoje formulace.

Já jsem Zdeněk. To je částečně správný pohled, způsobený orientací negativně polarizované entity. Ve skutečnosti jde o čest/povinnost vyučování/učení se. Učit betonovou zeď nelze, jakkoli se Jana netrpělivému učiteli (mě) může tak jevit. Ale tato netrpělivost jest znovu a znovu překonávána tím, že jsem vlastně ve svém zkreslení romantický obdivovatel Jany jakožto osoby pečující o postižené děti. A tudíž jako positivně orientované entity se vzájemným učením/vyučováním můžeme dostat k energii inteligentního nekonečna a konat tak mnohé zázraky.

Problém je, že na naší planetární soustavě zvukově-vibrační komplex mysli/těla/ducha zvaný žena jest ono pohádkové "Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světe nejkrásnější?". Neb neodpoví-li zrcadlo dle ženiných představ, je nazváno také škaredým. Což u muže povětšinou vyvolává úsměv, neb je mu to jedno :), an hledá poznání, skrze které by přeměnil svět k obrazu svému.

Taky jsem si říkala, proč tak stále reaguješ na Janiné bláboly. Tady jsi to pěkně vysvětlil.
Jde ti o to pomocí vyučování se dojít k energii inteligentního nekonečna...

Co to je to "inteligentní nekonečno"?

Já podle tvého rozškatulkování asi taky patřím k pozitivní entitě ale jaxi my dva se nepřitahujeme (konstatování), naopak mě přitahuje čímsi Miroslav, kdo ví, proč to tak je, možná tím, že nemáme (my dva) společný "cíl", ale s Miroslavem ano..., ano, to by mohlo být, Janě jde asi taky o to inteligenční nekonečno.... zkusíš vysvětlit, co to je?
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1231
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 11:20:22

Tara píše:Taky jsem si říkala, proč tak stále reaguješ na Janiné bláboly.

Co tvá mysl označkuje za blábol, je definitivně odsouzeno do temnot neporozumění. Možná ani ne tak k nedorozumění, jako k slepotě ducha.
Místo pokorného: "Nerozumím ti, netuším, o čem mluvíš", pyšné: "Já vím, že blábolíš."
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 11:46:13

Tara píše:Taky jsem si říkala, proč tak stále reaguješ na Janiné bláboly.

Co tvá mysl označkuje za blábol...

osobní já zřejmě považuje za urážku, místo ochoty vzít v úvahu, proč to tak ostatní vnímají.

To by ovšem vyžadovalo pokoru a ochotu osobního já přestat se ztotožňovat s Absolutnem.
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 12:23:22

Ale jo, dá se tomu rozumět docela dobře.

Z úrovně vědomí, kde prožíváme temnotu a život jako peklo bez lásky, se nám hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí, může jevit jako blábol, vyčtenina, nereálná věc.

Možná proto moudří Probuzení o těchhle věcech víc mlčí, než mluví.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 12:39:17

Hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí se může snažit vést jen osobní já s ostatními osobními já.
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 12:41:03

Návštěvník píše:
Tara píše:Taky jsem si říkala, proč tak stále reaguješ na Janiné bláboly.

Co tvá mysl označkuje za blábol, je definitivně odsouzeno do temnot neporozumění.


Někdo označí, co druhý napíše jako blábol, jiný jako temnotu. Žádný rozdíl - oba posuzují a odsuzují. :what:
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 12:45:00

Jana píše:Ale jo, dá se tomu rozumět docela dobře.

Z úrovně vědomí, kde prožíváme temnotu a život jako peklo bez lásky, se nám hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí, může jevit jako blábol, vyčtenina, nereálná věc.



Proč si děláš o druhých posuzující a odsuzující představy, že prožívají temnotu a peklo bez lásky, když mají jiná názor než ty? :what:
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 12:55:03

Návštěvník píše:Hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí se může snažit vést jen osobní já s ostatními osobními já.


Jen osobnímu já vadí, když to, co napíše, prohlásí někdo jiný za blábol. Proto se snaží dokazovat, že má pravdu a druhého odsuzuje do temnoty a pekla. Ale právě proto se jednoznačně pozná, že se nejedná o Probuzeného. což je dobře.
Neprorobuzený se vždy něčím prozradí. Tak to má být.
Probuzený nemá potřebu obhajovat svoje slova nebo dokonce druhého posuzovat a odsuzovat do temnoty a pekla. Když někdo jeho slova pochopí, dobře, když ne, taky ok. :)

:)
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod dodo » pát 22. kvě 2020 13:28:32

miroslav píše:Já bych řekl, že Zdeněk používá Janu (její reakce) jako cvičnou stěnu. Obrazně řečeno takovou betonovou, na které se cvičí začínající tenisté. Neobrazně řečeno, takovou betonovou stěnu, která umožňuje člověku si utřídit a vyčistit vlastní pohled a svoje formulace.
Já jsem se takhle cvičil jak s tenisovou raketou a tak později i s Janou.
A je to hodně podobné....


Urobiť si z niekoho „cvičnú stenu“ pre utriedenie si vlastných pohľadov považuješ za „duchovná prax“ hodnú následovania ?
No zrejme hej, keď sa hrdíš tým, že si to kedysi sám hojne u Jany praktikoval.
Ak sa trebárs raz sám staneš cvičnou stenou iných, je celkom možné, že ti to nebude práve milé...

miroslav píše:A kdo si myslí, že Jana je snad svatá, či probuzená, tak "Pánbůh s ním". :)

A to jsi tady nejspíš jenom ty, dodo.
:yes:


No, možno som tu sám. S istotou ti môžem ale povedať, že svoj pohľad na Janu nebudem meniť iba kvôli tomu, aby som akosi „kolektívne zapadol“ a tým získal sympatie tvoje, alebo kohokoľvek iného. :)
dodo
 
Příspěvky: 637
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 22. kvě 2020 13:46:33

Tara píše:Co to je to "inteligentní nekonečno"?

Já podle tvého rozškatulkování asi taky patřím k pozitivní entitě ale jaxi my dva se nepřitahujeme (konstatování), naopak mě přitahuje čímsi Miroslav, kdo ví, proč to tak je, možná tím, že nemáme (my dva) společný "cíl", ale s Miroslavem ano..., ano, to by mohlo být, Janě jde asi taky o to inteligenční nekonečno.... zkusíš vysvětlit, co to je?

Každému jde o inteligentní nekonečno, záleží na míře jeho vědomí a míře zkreslení dané entity. To je modelováno na principu oktávy (což učil i významný mystik Gurdžijev), čili sedmi čaker (což učil i Cayce a Andští šamané, což jsou významné zdroje, takže asi na tom něco bude).

V relaci 39.12 Ra praví:
Vzor negativních paprsků je červený/oranžový/žlutý pohybující se přímo do modrého, což je použito pouze za účelem kontaktu s inteligentním nekonečnem.
U pozitivně orientovaných entit je konfigurace rovnoměrná, krystalově čirá a se vzorem sedmi paprsků.


Čili negativně orientovaná entita volí cestu služby sobě (kdy v sobě objevuje Stvořitele), neboť dolní čakry (oranžový/žlutý paprsek) jsou spojeny s egem, viz relace 50.6:
Negativně orientovaná bytost bude ta, která cítí, že nalezla sílu, která dává smysl její existence přesně tak, jak to cítí pozitivní polarizace. Tato negativní entita bude zkoušet nabízet toto porozumění druhým-já, nejčastěji procesem vytváření elity, stoupenců a učením správnosti a potřeby zotročení druhých-já pro jejich vlastní dobro. Tato druhá já jsou chápána jako závislá a mající potřebu vedení a moudrosti od osobnosti.

To zahrnuje i oddanou službu svému vůdci (=> tvůj/Miroslavův nevyřčený cíl?).

Pozitivně orientovaná entita volí službu ostatním (což ovšem zahrnuje službu sobě také).

V relaci 19.15 Ra praví:
Zlom se stává zjevným, když entita vnímá ostatní-já jako ostatní-já a vědomě se rozhoduje manipulovat ostatními ve svůj prospěch.
Zdeněk
 
Příspěvky: 736
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. kvě 2020 13:52:06

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí se může snažit vést jen osobní já s ostatními osobními já.

Jen osobnímu já vadí, když to, co napíše, prohlásí někdo jiný za blábol. Proto se snaží dokazovat, že má pravdu a druhého odsuzuje do temnoty a pekla. Ale právě proto se jednoznačně pozná, že se nejedná o Probuzeného. Což je dobře.
Neprobuzený se vždy něčím prozradí. Tak to má být.
Probuzený nemá potřebu obhajovat svoje slova nebo dokonce druhého posuzovat a odsuzovat do temnoty a pekla. Když někdo jeho slova pochopí, dobře, když ne, taky ok.


:yes:
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 14:42:33

Návštěvník píše:
Jana píše:Ale jo, dá se tomu rozumět docela dobře.

Z úrovně vědomí, kde prožíváme temnotu a život jako peklo bez lásky, se nám hovory o tom, že všechno je láska, blaho, štěstí, může jevit jako blábol, vyčtenina, nereálná věc.



Proč si děláš o druhých posuzující a odsuzující představy, že prožívají temnotu a peklo bez lásky, když mají jiný názor než ty? :what:


Píšu o možnostech prožívání reality obecně, do oné úrovně se zařazuješ sama tím, jak se díváš.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 14:44:07

Tohle Tě automaticky vynese do té nejvyšší dokonale bezpečné úrovně:

Dejte díkůvzdání za každý moment. Dívejte se na sebe a ostatní-já jako na Stvořitele. Otevřete srdce. Vždy poznejte světlo a chvalte to. To je veškerá nezbytná ochrana.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 14:44:45

Podobně jako tohle uvědomění:

"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 15:05:59

Zdeněk píše:
Jana píše:Něco jsi pochopil a pak už ses nedokázal zlobit na mnicha, kvůli kterému jsi podstoupil nejtěžší období v životě.

Ne, já jsem to v té době vůbec, ale vůbec nepochopil. Ten mnich vůbec nechápal, co jsem se mu snažil vysvětlit a usmíval se. Ale přesto to nevyvolávalo vůči němu žádný odpor. Jako bych nacházel jen sebe - něco jako "když si vůl taxi vůl, který zde zahodil dva měsíce a málem si zničil tělo, protože si vůl".


On  ten výraz "pochopil" není úplně přesné vyjádření. Protože se ta celá záležitost neodehrává v možnostech chápající mysli. Spíš se vyjasnilo, že i když tělo dostalo zabrat, duch se osvobozoval  z tenat mysli.

Podle mé teorie cokoli jest zjeveného má zároveň svou proti-podobu v nezjeveném. Dualita se týká zjeveného - dobro/zlo, plus/mínus, studený/horký. Nedualita je postřehnutí zjevených protikladů jako jedno, jako všechno, co je. Ale netýká se nezjeveného. Odtud moje teorie Vostála jako Tvoje Proti-podoba, jako Tvoje nevědomá součást.

Ono všechno zjevené má stejnou nezjevenou podstatu. Prázdnota není ničím zjevitelným.

Zkusím vyjasnit. Díváš se na sebe do zrcadla, vidíš svůj obraz, ale je Ti jasné, že to nejsi Ty. Můžeš o sobě přemýšlet. Vybavovat si nějaké vzpomínky, hodnotit je a podle toho usuzovat, kdo jsi. Myšlenky o Tobě mohou být nekonečně různé, můžeš si myslet o sobě cokoliv. Můžeš věřit tomu, že cokoliv z toho, co si o sobě myslíš, je neměnná pravda. Jenže tahle pravda je jen částečná a neplatí vždy a všude. Můžeš tohle poznávání částečné pravdy opustit a jít ještě hlouběji, až za mysl, nic si o sobě nemyslet, jen si uvědomovat, kdo jsi.

V téhle hloubce bez přítomnosti smyslového vnímání, bez jakýchkoliv představ a myšlenek je Tvé uvědomění sebe stejné, jako sebe uvědomění Probuzených. Žádná forma, žádný tvar, prázdno, které ničím není, jenom samotné čisté Vědomí, čisté Bytí. Ticho ve kterém září existence.

Tady je nekonečný a věčný Stvořitel všeho, o kterém mluví Ra. Tvá osoba tady není ničím.

A odtud všechno poznáváš takové, jaké to je. I třeba Vostálpetra. Ne jako něčí temnou stránku, ale jako Božství v nějaké momentální formě, projevu.

Za svůj život jsem přečetl mnoho krásných slov a akceptoval mnoho krásných konstrukcí z nich postavených. Ale až v Barmě mě nějakým záhadným způsobem zachránili před sebevraždou. Proto na mně už tahle líčení nepůsobí, krčím nad nimi lhostejně rameny. My nejsme Gangaji, ani  Brahmam, ani jejich slova o nás. Jsme tady a teď a máme tu Vostála. Já s ním těžko co zmůžu, do mě se naštěstí nezamiloval :). Změň Vostála a změníš mě. Teorie bez praxe je k ničemu.

Měnit to Božství, kterému říkáme Vostál, by byla škoda. Byl by to hřích. :D Vždyť je to štěstí, že tu někdo takový je. Třeba nám napíše něco moudrého, co pochopíme, nebo něco, co nepochopíme a budeme tomu říkat blábol.

Je tady nekonečná řada dalších možností.

Byla by škoda je ničit.

Může tady klidně být i hra na banování balíků IP adres. :D

Proč ne? Může tady být cokoliv. Je možné to brát nebo nebrat vážně.

Jestli je Vostálpetr ve Tvém srdci Láskou, tak o něj nikdy nepřijdeš.

A jestli je osinou ve Tvém pozadí, tak máš pech.

Dalo by se říct, že tady je pořád svobodná volba.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 22. kvě 2020 17:19:09

Jana píše:Žádná forma, žádný tvar, prázdno, které ničím není, jenom samotné čisté Vědomí, čisté Bytí. Ticho ve kterém září existence.

Čisté Bytí, čisté Vědomí, Ticho, To něco je. Není to tak, že to nic není. A protože to něco je, má to nějakou formu, skrze kterou to můžeš poznat, položit si ruku na srdce a zvolat Ach, to je tak čisté, krásné, děkuji. Nu a to je ten obraz v zrcadle, do kterého jsi se zamilovala a ztotožnila, identifikovala se s ním, kterého považuješ za pravé Sebe.

A protože to něco je, tak se do toho Vostál může strefovat. Kdyby to nic nebylo, nebylo by co strefovat, podobně jako to měl ten barmský mnich, když jsem před ním tenkrát seděl, chytrej jak rádio Vostál.

Tudíž nezbývá než odtrhnout se od zrcadla, zlikvidovat to uvědomění sebe jako něco bez představ a myšlenek, zlikvidovat sebe.
Protože kdyby jsi s Tím tenkrát předstoupila před Moojiho, co by ti asi řekl. It's Nothing, Nothing, Nothing! Facka, facka, facka. :)
Zdeněk
 
Příspěvky: 736
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » pát 22. kvě 2020 17:41:47

Zdeněk píše:
Jana píše:Žádná forma, žádný tvar, prázdno, které ničím není, jenom samotné čisté Vědomí, čisté Bytí. Ticho ve kterém září existence.

Čisté Bytí, čisté Vědomí, Ticho, To něco je. Není to tak, že to nic není. A protože to něco je, má to nějakou formu, skrze kterou to můžeš poznat, položit si ruku na srdce a zvolat Ach, to je tak čisté, krásné, děkuji. Nu a to je ten obraz v zrcadle, do kterého jsi se zamilovala a ztotožnila, identifikovala se s ním, kterého považuješ za pravé Sebe.


Čisté Bytí je to, co JE a není nic mimo to, je tím Vědomím, je tou trojjediností - sat čit ánandou.

Sat-čit-ánanda je podstatou veškeré existence, nic mimo ni neexistuje. Tvar všeho se mění, sat-čit-ánanda je stále stejná. Na to, co můžeš ukázat, se mění, na Boží přítomnost, která je sat-čit-ánandou, ukázat nemůžeš. Už třeba i z toho důvodu, že abys mohl na to ukázat, tak by ses od toho musel oddělit. Ničím jiným, než iluzí oddělenosti se od toho neoddělíš, a jakmile je tady neprohlédnutá iluze oddělenosti, tak se sat-čit-ánanda rozpadne, ánanda zmizí, z Bytí je osobní bytí, z Vědomí je nějaká osobní úroveň vědomí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

PředchozíDalší

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron