Ultimátní rovina

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 17:35:50

mnich Sarana píše: Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení.

"Coby vnímající bytosti nejsme nic jiného než iluzorní snové postavy. Samotná projevená existence je pouhým jevem ve Vědomí a všechny charakteristiky vnímajících bytostí – tvar, vnímání, schopnost poznávat, pociťovat atd. – jsou pouze změnami ve Vědomí, stejně jako je tomu ve snu. Všechny aktivity znamenající pohyb a události jsou jejich promítnutím do imaginované časo-prostorové konstrukce, aby se tak daly smyslově vnímat, aby se dalo určit, jak dlouho trvaly. Všechno to ale probíhá ve Vědomí, naprosto stejně jako ve snu.

Důležité je pochopit, že snícím je Vědomí, ve kterém se všechno děje coby sen: snící je subjektivním a dynamickým vnímajícím aspektem statického Vědomí, zatímco část, která se jeví jako obsah snu, vnímaný jako cosi odlišného, je zpředmětněným aspektem Vědomí. Jinak řečeno ke snu, který je projevením v oblasti jevů, dochází ve Vědomí. Je vnímán a rozpoznáván ve Vědomí a je interpretován Vědomím prostřednictvím duality, která je základem celého projevení v oblasti jevů: vztahem subjekt-objekt.

To jediné, co tu je, je Vědomí... Postavy, které se nám ve snu jeví jako živé a skutečné osoby s vlastními pocity a reakcemi – což se týká i naší osoby – se po probuzení vnímají jako čistě iluzorní postavy, které neměly žádnou možnost samostatně se rozhodovat a prosazovat vlastní vůli.

Náš každodenní život, v němž se považujeme za subjekty, vstupující do vztahů s jinými lidskými bytostmi v podobě objektů, je ve skutečnosti živým snem, který se od našeho nočního snu nijak zásadně neliší.

Pravdivé vnímání navazuje přímý vztah mezi Zdrojem, neprojeveným, a mezi projeveným vesmírem: projevení může na sebe vzít nespočetné množství tvarů, ale substrátem všech tvarů je Vědomí, které je podstatou každého jevu bez výjimky – stejně jako zlato je podstatou každé zlaté ozdoby, ať má jakékoliv pojmenování a tvar. Vnímá se, že nic z poznávaného neexistuje nezávisle na Vědomí.

Je-li Vědomí ve svém statickém stavu, v klidu, neexistuje nic, co by mohlo vnímat nebo poznávat, protože tu není žádné projevení. Vznikne-li nějaká aktivita, která způsobí, že vyvstane projevení a v něm i domnělý vnímající, není to nic jiného než Vědomí. Stručně řečeno ať už tu je nějaká projevená oblast jevů (plus konceptuální individuální vnímající), nebo tu žádné projevení není, to, co je neměnné a trvalé, je podstata – Vědomí.

Člověk intuitivně poznává mír a harmonii neměnnosti tohoto Základu, Bytí, které se nemění. Prožívá je v hlubokém spánku a v těch vzácných okamžicích bdělého stavu, kdy je mysl tichá a neobsazená; pokud je ale mysl v pohybu, marně o tuto neměnnost usiluje, protože se mylně ztotožňuje se svým aktivním psychofyzickým organismem a považuje se za jedince..."

Vědomí je tu synonymem Brahmy, všetvořícího Bytí, nazývaného na západě Bůh.


http://icapdf.abhappybooks.com/book/978-8188479566

Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » úte 13. lis 2018 18:01:13

Maharadž: Nemoc potvrdila, že tu vlastně neexistuje žádná osoba, žádná individualita. Nastalo onemocnění koho? Nemoc je součástí dění v projevu; je to dynamická hra vědomí (četanja). Můj přirozený stav (nisarga) je toho všeho prost, neboť je tady ještě před vynořením vědomí. Můj přirozený stav není závislý na vědomí.
Je zde dvojverší, které zpíváme v bhadžánech, o čakrapani. Čakrapani je výraz pro pocit „jáství”; životní, projevený princip. Je to jako cigaretový zapalovač. Plyn v něm nemá žádné světlo, ale jeho projevem je plamen, plný světla, života, energie. Stejná energie je i v atomech a molekulách.
Fungování vědomí se děje spontánně a nikdo neví, co se stane. Například něco zde řeknu, a M. to přeloží tak a B. zase jinak. Vždy podle toho, jak tomu porozuměli. Nejspíš tak to bude probíhat. Čakrapani je jako setrvačník.
Krišna řekl, že čakrapani „víří ve všech bytostech”. Energie čakrapani je hybnou silou všech věcí v bdělém stavu a je ukrytá v hlubokém spánku. Jak dlouho prodléváte ve fázi, kdy si sebe sama neuvědomujete? Vědět to v průběhu fáze nevědění to nelze, ale pak náhle vyvstane vědomí. Přemýšlel o tom někdo z vás? Není úžasné, že vědomí,
prodlévající po dlouhou dobu v latentním (skrytém) stavu, náhle spontánně vyvstane?

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/nisar ... olutno.pdf
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10984
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 18:11:27

Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje.

Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.

Balsekar - http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 19. lis 2018 10:07:46

mnich Sarana píše: Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení.

Ultimátní úrovní jsem měl na mysli úroveň neexistence, která je zdrojem existence vědomí a blaha.

Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení. (Ale to je tedy na nejvyšší úrovni meditace, tady už se bavím o konkrétním ustání utrpení tak, jak jej dosahují osvícení lidé.) Pokud by byla úroveň, která je zdrojem vědomí (a tedy utrpení) pak by jí Buddha zcela jistě nedoporučoval.


Tak to učí buddhismus na úrovni Théravády - jde tu o osobní vědomí. Ne o to, co čem dostávají buddhističtí žáci informace až na čtvrtém, nejvyšším stupni buddhistckého učení - ve Vadžrajáně.

Pohled a cíl vadžrajány

Jejím cílem je dosažení původního, neduálního stavu mysli, kdy se plně rozplyne jakýkoliv rozdíl mezi subjektem a objektem (tzv. rigpa neboli stav osvícení)


= to, co se v jiných naukách nazývá Neosobní Vědomí:
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » pon 19. lis 2018 16:01:32

Návštěvník píše:...kdy se plně rozplyne jakýkoliv rozdíl mezi subjektem a objektem (tzv. rigpa neboli stav osvícení)...


Mezi guruem a žákem.

Mezi buddhistou a Buddhou.

Mezi lidskou bytostí a Bohem.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10984
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Předchozí

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník