Ultimátní rovina

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 15:56:03

Návštěvník píše:
Jana píše:
Ve skutečnosti je to proto, že ona ultimativní rovina není jejich domovinou, proto jsou zranitelní, proto to odmítání jiného.



Tak to popiš, co je v buddhismu "ultimatní rovina". Ne podle tvého pohledu, ale co znamená v buddhismu, o kterém píše Sarana.

Jak dlouho a odkud ten pojem znáš?


Tenhle pojem znám od Sarany, v kontextu bylo jasné, o čem se baví.

Je možné to popsat třeba takhle:

Skrz projekci mysli je tady "konvenční rovina".

Sat-čit-ánanda je "ultimátní rovina".

nebo:

Jsem něco - "konvenční rovina"

Nejsem nic a jsem vším - "ultimátní rovina"

A jeden z nejkrásnějších popisů od Moojiho:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.


Mysl - "konvenční rovina"
Srdce - "ultimátní rovina"
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 16:24:43

Jana píše:
Návštěvník píše:
Ale co stejné? Vždyt' Sarana ještě pořádně nenapsal, co ta "ultimátní rovina" znamená. Nech ho nejdříve napsat, o co jde. A teprve pak se dohaduj, jestli ti to něco říká nebo ne.


No právě, bude zajímavé, jestli se to sejde, nebo ne.


mnich Sarana píše:Buddha učil dvě sféry skutečnosti - konvenční a ultimátní.
Je třeba rozumět a následovat pravidla konvenční reality, ale je také moudré znát a uvědomovat si realitu ultimátní.
Skrze schopnost pracovat s těmito dvěma realitami je možné udržet si štěstí, klid, spokojenost,
a na vyšších úrovních svobodu od veškeré chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.


Přestože "láska" na ultimátní rovině neexistuje, je bezpodmínečně třeba ji neustále rozvíjet, zářit, a uchovávat na rovině konvenční -
i k těm, kdo s námi souhlasí,
i k těm, kdo věří tomu, čemu věříme,
i k těm, kdo ví to, co víme,
i k těm, kdo s námi nesouhlasí,
i k těm, kdo nevěří tomu, čemu věříme,
i k těm, kdo neví to, co víme.


nevěřím, že nás stvořil Bůh. Věřím, že jsem se stvořil sám činy ve svých předchozích životech, a že činy v tomto životě podmiňuji svou přítomnost, budoucnost, a také životy budoucí (pokud bych v tomto životě nedosáhl úplného osvícení). Toto "přerozování" (znovuzrozování) je podmíněno nevědomostí čtyř ušlechtilých pravd (ve stručnosti, že ulpívání je příčinou utrpení, a že bez ulpívání utrpení ustává) a čtyřmi druhy zákalů (tj. touhy po smyslné rozkoši, ulpění na názorech, ulpění na existenci, a ulpění na nevědomosti).

Podle učení Buddhy, Bůh nemá s našimi činy ani s následky našich činů nic společného. Všechno co "jsme" jsou pouze příčiny a následky. To ale pouze na nejhlubší úrovni reality - na povrchu samozřemě jsme takoví, jak se na povrchu vidíme a cítíme... Přestože Buddha zmínil, že existuje Bůh, který věří, že svět stvořil, Buddha sám vysvětlil (v první rozpravě našich spisů - Brahmadžála Sutta), že se Bůh mýlí, že svět nestvořil - ba naopak, jeho činy v jeho minulém životě byly natolik dobré, že zapříničily vznik tohoto světa a jeho zrodu v něm "jakožto" stvořitele Boha.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.


Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.
Když se bavíme o tom, jestli Bůh stvořil člověka, a jestli člověk následuje rozhodnutí Boha, a navíc jestli je to Bůh, který trestá své vlastní stvoření, je třeba se podívat na skutečnost ve své nejhlubší podstatě - na úrovni ultimátní, konečné, nejhlubší. Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouse šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.

Co chtělo existovat chtělo existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Co nechce existovat také nechce existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Cílem Cesty, kterou Buddha učil je se vymanit z touhy existovat i z touhy neexistovat. Přesně tak, uvědomění, že konatel není, že existence není, je základem k odstranění nevědomosti, a tím i chamtivosti a nenávisti.

V kontextu buddhistickém, mistři neříkají, že jsou nezrození. Mistři Théravádového (např. barmského) Buddhismu říkají, že "nejsou".
A i já říkám, že "nejsem". Ale to pouze v kontextu ultimátní pravdy, pravdy světa jež sestává z šesti elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.
V kontextu konvenční pravdy, pravdy světa lidí, zvířat, a dalších bytostí, říkám, že jsem se zrodil na základě tří podmínek, tj. kamma, vědomí, a ulpívání.
A na základě těchto tří podmínek jsem měl to štěstí se v tomto životě setkat s učením Buddhy. Díky němu jsem skrze vlastní nezaujaté pozorování viděl, že je možné nelpět, že je možné se vymanit z touhy po "bytí" skrze znalost přítomného okamžiku tak, jak vyvstává a zaniká, a tím se vymanit ze zrození.


Nic nikdy neexistovalo, proto není třeba si přát, aby co neexistovalo aby neexistovalo.

Nikdy nebylo, není, ani nebude.

Théravádoví Mistři si to uvědomili, přát si to nepotřebují.
Ti, kdo jsou na Cestě za pochopením, si přejí pouze toto - poznat skutečnost takovou, jaká je.

To Poznání vede k Neulpívání. To Neulpívání vede ke Svobodě od chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.



Petra
 
Příspěvky: 1674
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. lis 2018 16:26:41

Slovo "ultimátní" pochází z latinského výrazu "ultimus" a znamená

Přesná shoda:

ultimus - konečný
ultimus - nejkrajnější
ultimus - nejvzdálenější
ultimus - poslední

http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/ces ... timus.html
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 18:47:12

Návštěvník píše:Slovo "ultimátní" pochází z latinského výrazu "ultimus" a znamená

Přesná shoda:

ultimus - konečný
ultimus - nejkrajnější
ultimus - nejvzdálenější
ultimus - poslední

http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/ces ... timus.html


Typla bych, že to Sarana překládal spíš z angličtiny, než z latiny.

Spíš, než konečný, by se hodil výraz věčný, nekonečný, bez počátku a konce, i když kdo ví, jestli nějaký latinsky mluvící probouzející se nevykřikl "konečně" a pak by ten název byl jasný.

:D
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. lis 2018 19:00:08

Jana píše:
Návštěvník píše:Slovo "ultimátní" pochází z latinského výrazu "ultimus" a znamená

Přesná shoda:

ultimus - konečný
ultimus - nejkrajnější
ultimus - nejvzdálenější
ultimus - poslední

http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/ces ... timus.html


Typla bych, že to Sarana překládal spíš z angličtiny, než z latiny.


To jistě. Šlo o informaci o původním významu tohoto slova v latině, tj. o významu základním. Novodobé jazyky tohle slovo převzaly právě z latiny.
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. lis 2018 21:13:27

Naučit se něčemu může jen osobní já - a žádná aktivita osobního já k poznání nevede. Ani ta sebeduchovnější.

Na druhé straně... Když se pochopí a začne být (konečně) zřejmé, že návykem automaticky ulpívat na svých představách a přesvědčeních - i těch "nejduchovnějších" - se znovu a znovu vytváří osobní já, které "ví", jak na to, a potřebuje to sdělovat neexistujícím "druhým", je možné začít se zajímat o to, čím tedy se to iluzorní osobní já stále znovu obnovuje.

Nakonec, když dojde k jasnému pochopení těchhle souvislostí, je najednou možné rozpoznat i další souvislost: že existuje možnost uvědomit si sebe-ztotožnění s momentálním obsahem vědomí, kdykoliv se ze zvyku objeví, a upustit od ztotožnění s ním.
Možná by se dalo říct, že sice není možné se něčemu naučit, ale že má jistý smysl odnaučovat se... :D :phew:
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:13:41

Čím víc je Poznávání kontaminováno myslí, tím víc se jeví rozdílné, čím je Poznání jasnější, tím víc je napříč časem a prostorem stejné.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:15:56

Napříč prostorem stejné:

Proto N. Maharadž například říkal: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost", nebo taky: "Neexistuje nic jiného skutečného, než láska."
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:17:08

Napříč časem stejné:

Proto je také Probuzený poznává v bdění, spánku i snění totéž.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 21:20:45

Jana píše:Napříč prostorem stejné:

Proto N. Maharadž například říkal: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost", nebo taky: "Neexistuje nic jiného skutečného, než láska."


Ale nakonec řekl, že se to, co říkal, má zapomenout. :D
Petra
 
Příspěvky: 1674
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:21:31

Možná místo ultimátní by se mohl spíš použít termín Absolutní.

Sat-čit-ánanda - Absolutní Bytí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:23:14

Petra píše:
Jana píše:Napříč prostorem stejné:

Proto N. Maharadž například říkal: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost", nebo taky: "Neexistuje nic jiného skutečného, než láska."


Ale nakonec řekl, že se to, co říkal, má zapomenout.


To ovšem neznamená, že si totéž, co on nemůžeš uvědomovat jako Skutečnost.

Pokud stejně jako on poznáváš Pravdu.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:30:09

Učení Probuzených vede k Poznání.

Ono se to tak jeví, že je to něco, co je nepřenosné.

Ale zkušenost je jiná.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:32:03

Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:39:35

Koncepty se samozřejmě pustí, v okamžiku kdy je tady Poznání, tehdy se nemluví o konceptu, ale o Poznání.

V ultimátní rovině to je skutečně nepřenosné, z čeho by to sama Skutečnost na koho přenášela, když v ní hledající zmizel.
Nicméně v konvenční rovině to učení funguje.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 12:37:32

Našprtat se to nedá, není to záležitost paměti, mysli, hlavy. Pokud se setkáš s Probuzeným a budeš jeho poznání otevřená, tak dostaneš stejnou ochutnávku ultimátní roviny, tedy toho "nejlepšího možného", co naplňuje všechny tužby, podobně tak, jak to poznává Probuzený. A jakmile ochutnáš, tak už Tě to nepustí. Na jedné straně tady může být strach ze ztráty ega, ze ztráty osobního já, osobní vůle, osobních rolí, funkcí, kdy se jeví zcela jasně, že na konci téhle cesty nejsme vůbec nic. Což může u někoho vyplavovat všechny mentální nečistoty a probouzet nenávist, zlobu, chtivost, závist.

Na druhé straně se probouzí touha po spojení s ultimátní rovinou. Což se může projevovat třeba v podobě závislosti na Probuzeném.

Může to vypadat, že tady je touha po té bytosti, skrz kterou ona ochutnávka přišla, ale ve skutečnosti je tady jen touha po setkání s Pravdou, kým je Probuzený, kým jsi Ty , kým jsme, čím tohle všechno je. Tedy je tady touha po spojení s onou ultimátní rovinou, ve které nic nechybí, nic není špatně.

Nisargadatta Maharádž říká:"Cokoliv pochopíte, není ono."

Je potřeba poznání nefiltrovat skrz mysl, skrz hlavu, ale uvědomovat si pravdu přímo v milujícím srdci, pak ta cesta je velice rychlá, jednoduchá a bezpečná.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 12:47:48

Já jsem se zeptal: "Kdo to je?"

A tam se ozvalo: "Saint Germain"

A já jsem řekl: "Proč jsi přišel?"

A on řekl: "Protože jsi měl tu myšlenku."

S tou já chodím, s tou myšlenkou o tom vysvobození. A já jsem se ho ptal: "A dokážu to? Dokážu to já?"

A on řekl: "To nemůže dokázat žádné ty. To se prostě stane. "

A já jsem říkal: "No, jasně, ale co proto mohu udělat."

A on řekl: "Miluj."

Já jsem řekl, jasně, to je jasný, to vím. To je jasná věc. Ale řekni mi.."

A on řekl: "Miluj."

Já jsem řekl, no jasně, to chápu, to je první věc, o tom není pochyb. Ale, ale kdybys mi ještě řekl..

A on řekl: "Miluj."


viewtopic.php?f=353&t=3070&p=139181&hilit=saint#p139181
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 08. lis 2018 13:31:18

mnich Sarana píše:Buddha učil dvě sféry skutečnosti - konvenční a ultimátní.

Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.

Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouse šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.


Dokud chybí zkušenost, člověk může chápat ultimátní úroveň jen teoreticky. Sarana, učitel buddhistické tradice, tuto úroveň, kterou nazývá ultimátní, tady charakterizuje jinak než ti, kteří nedualitu spontánně žijí.

Ti tu poslední, nejvyšší úroveň existence vnímají jako neosobní Vědomí, bez jména a formy. V knize "Vědomí a Absolutno" Nisargadatta Maharadž říká:

Maharadž: Veškeré poznání je jako syn neplodné ženy. V současné době tu je pouze bytí a fungování. Individualita a osobnost byly hozeny natrvalo přes palubu. Není tu žádná osobnost, tudíž záležitosti jako zrození, život nebo smrt pozbyly na významu.

Zůstává tu pouze vědomí bez jména a formy. Nezrozené Absolutno.

http://zivotni-energie.cz/sri-nisargada ... .html#id03

což zjistili i další Mistři advaity.

Proto cokoliv jako pevnost, tekutost, teplota, pohyb atd. jsou už dualistické projevy, které prvotní Vědomí promítá. Jsou to obecné charakteristiky dualisticky vytvářeného světa a jeho nejrůznějších objektů.
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 13:32:40

Díky, Návštěvníku
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 09. lis 2018 9:39:58

mnich Sarana píše:Dokonce o ultimátní rovině máme celý velký Páli spis, jmenuje se Abhidhamma ("vyšší učení"). Je to učení o ultimátní úrovni.

miroslav píše:
Ultimátní úroveň o které se píše v Abhidhama je jen jednou z existujících úrovní.

Není tedy v pravém smyslu slova ultimátní protože je jen jednou z mnoha.

Není tedy konečná ve smyslu jednoty všeho...

viewtopic.php?f=354&t=8357&p=144385#p144385

Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 17:35:50

mnich Sarana píše: Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení.

"Coby vnímající bytosti nejsme nic jiného než iluzorní snové postavy. Samotná projevená existence je pouhým jevem ve Vědomí a všechny charakteristiky vnímajících bytostí – tvar, vnímání, schopnost poznávat, pociťovat atd. – jsou pouze změnami ve Vědomí, stejně jako je tomu ve snu. Všechny aktivity znamenající pohyb a události jsou jejich promítnutím do imaginované časo-prostorové konstrukce, aby se tak daly smyslově vnímat, aby se dalo určit, jak dlouho trvaly. Všechno to ale probíhá ve Vědomí, naprosto stejně jako ve snu.

Důležité je pochopit, že snícím je Vědomí, ve kterém se všechno děje coby sen: snící je subjektivním a dynamickým vnímajícím aspektem statického Vědomí, zatímco část, která se jeví jako obsah snu, vnímaný jako cosi odlišného, je zpředmětněným aspektem Vědomí. Jinak řečeno ke snu, který je projevením v oblasti jevů, dochází ve Vědomí. Je vnímán a rozpoznáván ve Vědomí a je interpretován Vědomím prostřednictvím duality, která je základem celého projevení v oblasti jevů: vztahem subjekt-objekt.

To jediné, co tu je, je Vědomí... Postavy, které se nám ve snu jeví jako živé a skutečné osoby s vlastními pocity a reakcemi – což se týká i naší osoby – se po probuzení vnímají jako čistě iluzorní postavy, které neměly žádnou možnost samostatně se rozhodovat a prosazovat vlastní vůli.

Náš každodenní život, v němž se považujeme za subjekty, vstupující do vztahů s jinými lidskými bytostmi v podobě objektů, je ve skutečnosti živým snem, který se od našeho nočního snu nijak zásadně neliší.

Pravdivé vnímání navazuje přímý vztah mezi Zdrojem, neprojeveným, a mezi projeveným vesmírem: projevení může na sebe vzít nespočetné množství tvarů, ale substrátem všech tvarů je Vědomí, které je podstatou každého jevu bez výjimky – stejně jako zlato je podstatou každé zlaté ozdoby, ať má jakékoliv pojmenování a tvar. Vnímá se, že nic z poznávaného neexistuje nezávisle na Vědomí.

Je-li Vědomí ve svém statickém stavu, v klidu, neexistuje nic, co by mohlo vnímat nebo poznávat, protože tu není žádné projevení. Vznikne-li nějaká aktivita, která způsobí, že vyvstane projevení a v něm i domnělý vnímající, není to nic jiného než Vědomí. Stručně řečeno ať už tu je nějaká projevená oblast jevů (plus konceptuální individuální vnímající), nebo tu žádné projevení není, to, co je neměnné a trvalé, je podstata – Vědomí.

Člověk intuitivně poznává mír a harmonii neměnnosti tohoto Základu, Bytí, které se nemění. Prožívá je v hlubokém spánku a v těch vzácných okamžicích bdělého stavu, kdy je mysl tichá a neobsazená; pokud je ale mysl v pohybu, marně o tuto neměnnost usiluje, protože se mylně ztotožňuje se svým aktivním psychofyzickým organismem a považuje se za jedince..."

Vědomí je tu synonymem Brahmy, všetvořícího Bytí, nazývaného na západě Bůh.


http://icapdf.abhappybooks.com/book/978-8188479566

Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » úte 13. lis 2018 18:01:13

Maharadž: Nemoc potvrdila, že tu vlastně neexistuje žádná osoba, žádná individualita. Nastalo onemocnění koho? Nemoc je součástí dění v projevu; je to dynamická hra vědomí (četanja). Můj přirozený stav (nisarga) je toho všeho prost, neboť je tady ještě před vynořením vědomí. Můj přirozený stav není závislý na vědomí.
Je zde dvojverší, které zpíváme v bhadžánech, o čakrapani. Čakrapani je výraz pro pocit „jáství”; životní, projevený princip. Je to jako cigaretový zapalovač. Plyn v něm nemá žádné světlo, ale jeho projevem je plamen, plný světla, života, energie. Stejná energie je i v atomech a molekulách.
Fungování vědomí se děje spontánně a nikdo neví, co se stane. Například něco zde řeknu, a M. to přeloží tak a B. zase jinak. Vždy podle toho, jak tomu porozuměli. Nejspíš tak to bude probíhat. Čakrapani je jako setrvačník.
Krišna řekl, že čakrapani „víří ve všech bytostech”. Energie čakrapani je hybnou silou všech věcí v bdělém stavu a je ukrytá v hlubokém spánku. Jak dlouho prodléváte ve fázi, kdy si sebe sama neuvědomujete? Vědět to v průběhu fáze nevědění to nelze, ale pak náhle vyvstane vědomí. Přemýšlel o tom někdo z vás? Není úžasné, že vědomí,
prodlévající po dlouhou dobu v latentním (skrytém) stavu, náhle spontánně vyvstane?

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/nisar ... olutno.pdf
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 18:11:27

Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje.

Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.

Balsekar - http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 19. lis 2018 10:07:46

mnich Sarana píše: Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení.

Ultimátní úrovní jsem měl na mysli úroveň neexistence, která je zdrojem existence vědomí a blaha.

Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení. (Ale to je tedy na nejvyšší úrovni meditace, tady už se bavím o konkrétním ustání utrpení tak, jak jej dosahují osvícení lidé.) Pokud by byla úroveň, která je zdrojem vědomí (a tedy utrpení) pak by jí Buddha zcela jistě nedoporučoval.


Tak to učí buddhismus na úrovni Théravády - jde tu o osobní vědomí. Ne o to, co čem dostávají buddhističtí žáci informace až na čtvrtém, nejvyšším stupni buddhistckého učení - ve Vadžrajáně.

Pohled a cíl vadžrajány

Jejím cílem je dosažení původního, neduálního stavu mysli, kdy se plně rozplyne jakýkoliv rozdíl mezi subjektem a objektem (tzv. rigpa neboli stav osvícení)


= to, co se v jiných naukách nazývá Neosobní Vědomí:
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » pon 19. lis 2018 16:01:32

Návštěvník píše:...kdy se plně rozplyne jakýkoliv rozdíl mezi subjektem a objektem (tzv. rigpa neboli stav osvícení)...


Mezi guruem a žákem.

Mezi buddhistou a Buddhou.

Mezi lidskou bytostí a Bohem.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10971
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Další

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník