Ultimátní rovina

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 21:32:48

Jana píše:
Petra píše:
Jana píše:Napříč prostorem stejné:

Proto N. Maharadž například říkal: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost", nebo taky: "Neexistuje nic jiného skutečného, než láska."


Ale nakonec řekl, že se to, co říkal, má zapomenout.


To ovšem neznamená, že si totéž, co on nemůžeš uvědomovat jako Skutečnost.

Pokud stejně jako on poznáváš Pravdu.


Tyhle všechny koncepty se musí pustit - podle Nisargadatty. Ale dokud na nich mysl lpí, tak je nikdy nepustí. Z ticha má strach. Nemůže v něm předvádět, co všechno ví. :D
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Petra » stř 07. lis 2018 21:35:28

Jana píše:Učení Probuzených vede k Poznání.

Ono se to tak jeví, že je to něco, co je nepřenosné.



Jo, Nisargadatta to viděl jako nepřenosné. Hlupák. Brahmám to taky tak vidí. Hlupák. Ale za to geniální Jana to vidí úplně jinak. :D
Petra
 
Příspěvky: 1650
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » stř 07. lis 2018 21:39:35

Petra píše:Tyhle všechny koncepty se musí pustit - podle Nisargadatty. Ale dokud na nich mysl lpí, tak je nikdy nepustí. Z ticha má strach. Nemůže v něm předvádět, co všechno ví.


Koncepty se samozřejmě pustí, v okamžiku kdy je tady Poznání, tehdy nemluvíš o konceptu, ale o Poznání.

Řekneš: "Je to tak, je to stejné."

Jo, Nisargadatta to viděl jako nepřenosné.

A přeci plno jeho žáků nakonec poznávalo a poznává to, co Nisargadatta.

V ultimátní rovině to je skutečně nepřenosné, z čeho by to sama Skutečnost na koho přenášela, když v ní hledající zmizel.
Nicméně v konvenční rovině to učení, jak vidíš, funguje.

Nisargadatta taky nebyl žádný hlupák, který by někoho učil zbytečně .


Dobrou noc.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod .petra » čtv 08. lis 2018 2:05:13

Jana píše:A přeci plno jeho žáků nakonec poznávalo a poznává to, co Nisargadatta.


Opravdu? O tom nic nevím. Akorát o Balsekarovi a ten si dlouho lámal hlavu, co vlastně Nisargadatta dělá. Že nedává rady, protože není komu. :D Ale tuhle úroven poznání - podle Nisargadatty - může dosáhnout jen málokdo.


Jana píše:Nicméně v konvenční rovině to učení, jak vidíš, funguje.


Ty opravdu věříš, že se to dá našprtat. :what:

Ale mysli si, co chceš. Tohle věčné dohadování s tebou stejně nikam nevede. To už tady v podstatě všichni pochopili.

Dobrou.
:)
.petra
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 12:37:32

.petra píše:
Jana píše:A přeci plno jeho žáků nakonec poznávalo a poznává to, co Nisargadatta.


Opravdu? O tom nic nevím. Akorát o Balsekarovi a ten si dlouho lámal hlavu, co vlastně Nisargadatta dělá. Že nedává rady, protože není komu. :D Ale tuhle úroven poznání - podle Nisargadatty - může dosáhnout jen málokdo.


V Bibli se píše: „Staň se vám podle vaší víry!"


Jana píše:Nicméně v konvenční rovině to učení, jak vidíš, funguje.


Ty opravdu věříš, že se to dá našprtat. :what:


Našprtat se to nedá, není to záležitost paměti, mysli, hlavy. Pokud se setkáš s Probuzeným a budeš jeho poznání otevřená, tak dostaneš stejnou ochutnávku ultimátní roviny, tedy toho "nejlepšího možného", co naplňuje všechny tužby, podobně tak, jak to poznává Probuzený. A jakmile ochutnáš, tak už Tě to nepustí. Na jedné straně tady může být strach ze ztráty ega, ze ztráty osobního já, osobní vůle, osobních rolí, funkcí, kdy se jeví zcela jasně, že na konci téhle cesty nejsme vůbec nic. Což může u někoho vyplavovat všechny mentální nečistoty a probouzet nenávist, zlobu, chtivost, závist.

Na druhé straně se probouzí touha po spojení s ultimátní rovinou. Což se může projevovat třeba v podobě závislosti na Probuzeném.

Může to vypadat, že tady je touha po té bytosti, skrz kterou ona ochutnávka přišla, ale ve skutečnosti je tady jen touha po setkání s Pravdou, kým je Probuzený, kým jsi Ty , kým jsme, čím tohle všechno je. Tedy je tady touha po spojení s onou ultimátní rovinou, ve které nic nechybí, nic není špatně.

.petra píše:Ale mysli si, co chceš. Tohle věčné dohadování s tebou stejně nikam nevede. To už tady v podstatě všichni pochopili.

Nisargadatta Maharádž říká:"Cokoliv pochopíte, není ono."

Je potřeba poznání nefiltrovat skrz mysl, skrz hlavu, ale uvědomovat si pravdu přímo v milujícím srdci, pak ta cesta je velice rychlá, jednoduchá a bezpečná.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 12:47:48

Já jsem se zeptal: "Kdo to je?"

A tam se ozvalo: "Saint Germain"

A já jsem řekl: "Proč jsi přišel?"

A on řekl: "Protože jsi měl tu myšlenku."

S tou já chodím, s tou myšlenkou o tom vysvobození. A já jsem se ho ptal: "A dokážu to? Dokážu to já?"

A on řekl: "To nemůže dokázat žádné ty. To se prostě stane. "

A já jsem říkal: "No, jasně, ale co proto mohu udělat."

A on řekl: "Miluj."

Já jsem řekl, jasně, to je jasný, to vím. To je jasná věc. Ale řekni mi.."

A on řekl: "Miluj."

Já jsem řekl, no jasně, to chápu, to je první věc, o tom není pochyb. Ale, ale kdybys mi ještě řekl..

A on řekl: "Miluj."


viewtopic.php?f=353&t=3070&p=139181&hilit=saint#p139181
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 08. lis 2018 13:31:18

mnich Sarana píše:Buddha učil dvě sféry skutečnosti - konvenční a ultimátní.

Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.

Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouse šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.


Dokud chybí zkušenost, člověk může chápat ultimátní úroveň jen teoreticky. Sarana, učitel buddhistické tradice, tuto úroveň, kterou nazývá ultimátní, tady charakterizuje jinak než ti, kteří nedualitu spontánně žijí.

Ti tu poslední, nejvyšší úroveň existence vnímají jako neosobní Vědomí, bez jména a formy. V knize "Vědomí a Absolutno" Nisargadatta Maharadž říká:

Maharadž: Veškeré poznání je jako syn neplodné ženy. V současné době tu je pouze bytí a fungování. Individualita a osobnost byly hozeny natrvalo přes palubu. Není tu žádná osobnost, tudíž záležitosti jako zrození, život nebo smrt pozbyly na významu.

Zůstává tu pouze vědomí bez jména a formy. Nezrozené Absolutno.

http://zivotni-energie.cz/sri-nisargada ... .html#id03

což zjistili i další Mistři advaity.

Proto cokoliv jako pevnost, tekutost, teplota, pohyb atd. jsou už dualistické projevy, které prvotní Vědomí promítá. Jsou to obecné charakteristiky dualisticky vytvářeného světa a jeho nejrůznějších objektů.
Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. lis 2018 13:32:40

Díky, Návštěvníku
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 09. lis 2018 9:39:58

mnich Sarana píše:Dokonce o ultimátní rovině máme celý velký Páli spis, jmenuje se Abhidhamma ("vyšší učení"). Je to učení o ultimátní úrovni.

miroslav píše:
Ultimátní úroveň o které se píše v Abhidhama je jen jednou z existujících úrovní.

Není tedy v pravém smyslu slova ultimátní protože je jen jednou z mnoha.

Není tedy konečná ve smyslu jednoty všeho...

viewtopic.php?f=354&t=8357&p=144385#p144385

Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 17:35:50

mnich Sarana píše: Vědomí je základním problémem utrpení, protože vyvstává a zaniká. Jakmile vědomí přestane vyvstávat a zanikat, dochází k zániku utrpení.

"Coby vnímající bytosti nejsme nic jiného než iluzorní snové postavy. Samotná projevená existence je pouhým jevem ve Vědomí a všechny charakteristiky vnímajících bytostí – tvar, vnímání, schopnost poznávat, pociťovat atd. – jsou pouze změnami ve Vědomí, stejně jako je tomu ve snu. Všechny aktivity znamenající pohyb a události jsou jejich promítnutím do imaginované časo-prostorové konstrukce, aby se tak daly smyslově vnímat, aby se dalo určit, jak dlouho trvaly. Všechno to ale probíhá ve Vědomí, naprosto stejně jako ve snu.

Důležité je pochopit, že snícím je Vědomí, ve kterém se všechno děje coby sen: snící je subjektivním a dynamickým vnímajícím aspektem statického Vědomí, zatímco část, která se jeví jako obsah snu, vnímaný jako cosi odlišného, je zpředmětněným aspektem Vědomí. Jinak řečeno ke snu, který je projevením v oblasti jevů, dochází ve Vědomí. Je vnímán a rozpoznáván ve Vědomí a je interpretován Vědomím prostřednictvím duality, která je základem celého projevení v oblasti jevů: vztahem subjekt-objekt.

To jediné, co tu je, je Vědomí... Postavy, které se nám ve snu jeví jako živé a skutečné osoby s vlastními pocity a reakcemi – což se týká i naší osoby – se po probuzení vnímají jako čistě iluzorní postavy, které neměly žádnou možnost samostatně se rozhodovat a prosazovat vlastní vůli.

Náš každodenní život, v němž se považujeme za subjekty, vstupující do vztahů s jinými lidskými bytostmi v podobě objektů, je ve skutečnosti živým snem, který se od našeho nočního snu nijak zásadně neliší.

Pravdivé vnímání navazuje přímý vztah mezi Zdrojem, neprojeveným, a mezi projeveným vesmírem: projevení může na sebe vzít nespočetné množství tvarů, ale substrátem všech tvarů je Vědomí, které je podstatou každého jevu bez výjimky – stejně jako zlato je podstatou každé zlaté ozdoby, ať má jakékoliv pojmenování a tvar. Vnímá se, že nic z poznávaného neexistuje nezávisle na Vědomí.

Je-li Vědomí ve svém statickém stavu, v klidu, neexistuje nic, co by mohlo vnímat nebo poznávat, protože tu není žádné projevení. Vznikne-li nějaká aktivita, která způsobí, že vyvstane projevení a v něm i domnělý vnímající, není to nic jiného než Vědomí. Stručně řečeno ať už tu je nějaká projevená oblast jevů (plus konceptuální individuální vnímající), nebo tu žádné projevení není, to, co je neměnné a trvalé, je podstata – Vědomí.

Člověk intuitivně poznává mír a harmonii neměnnosti tohoto Základu, Bytí, které se nemění. Prožívá je v hlubokém spánku a v těch vzácných okamžicích bdělého stavu, kdy je mysl tichá a neobsazená; pokud je ale mysl v pohybu, marně o tuto neměnnost usiluje, protože se mylně ztotožňuje se svým aktivním psychofyzickým organismem a považuje se za jedince..."

Vědomí je tu synonymem Brahmy, všetvořícího Bytí, nazývaného na západě Bůh.


http://icapdf.abhappybooks.com/book/978-8188479566

Návštěvník
 

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Jana » úte 13. lis 2018 18:01:13

Maharadž: Nemoc potvrdila, že tu vlastně neexistuje žádná osoba, žádná individualita. Nastalo onemocnění koho? Nemoc je součástí dění v projevu; je to dynamická hra vědomí (četanja). Můj přirozený stav (nisarga) je toho všeho prost, neboť je tady ještě před vynořením vědomí. Můj přirozený stav není závislý na vědomí.
Je zde dvojverší, které zpíváme v bhadžánech, o čakrapani. Čakrapani je výraz pro pocit „jáství”; životní, projevený princip. Je to jako cigaretový zapalovač. Plyn v něm nemá žádné světlo, ale jeho projevem je plamen, plný světla, života, energie. Stejná energie je i v atomech a molekulách.
Fungování vědomí se děje spontánně a nikdo neví, co se stane. Například něco zde řeknu, a M. to přeloží tak a B. zase jinak. Vždy podle toho, jak tomu porozuměli. Nejspíš tak to bude probíhat. Čakrapani je jako setrvačník.
Krišna řekl, že čakrapani „víří ve všech bytostech”. Energie čakrapani je hybnou silou všech věcí v bdělém stavu a je ukrytá v hlubokém spánku. Jak dlouho prodléváte ve fázi, kdy si sebe sama neuvědomujete? Vědět to v průběhu fáze nevědění to nelze, ale pak náhle vyvstane vědomí. Přemýšlel o tom někdo z vás? Není úžasné, že vědomí,
prodlévající po dlouhou dobu v latentním (skrytém) stavu, náhle spontánně vyvstane?

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/nisar ... olutno.pdf
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ultimátní rovina

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. lis 2018 18:11:27

Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje.

Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.

Balsekar - http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník