Boží milost - všemohoucí láska

Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Jana » sob 15. zář 2018 10:55:10

Trini píše::)
Nisargadatta: Sebe-Poznání není předpověditelné. Někteří ho dosáhnou spontánně, jiní ani po mnohých úsilích ne.
...
Komu věřit? Nisargadattovi nebo někomu, kdo se domnívá, že dosáhl Sebe-Poznání, a myslí si, že se jedná o jakési uvědomování?

Je možné, aby si malé já mohlo uvědomit něco víc než, za co obvykle samo sebe považuje? Bez pomoci/Milosti se mu to nikdy nemůže podařit - to se může snažit sebe víc si "něco" uvědomovat. Jen díky Milosti se může - aspon na chvíli - rozpustit ve svém Zdroji a tím může dojít k Poznání, které s představou malého já o nějakém uvědomování nemá nic společného.
Malé já si může přečíst, jak realizovaní popisují realizaci a myslet si, že bude úplně stačit, když si ty popisy vezme za své a prohlásí, že si je uvědomilo a tím má hotovo. No, když myslí... ;)

:)


Bez Milosti - bez Boží lásky se nikdy nic takového nepřihodí.

Kdo však rozhoduje o tom, jestli se Boží milosti, které je všudypřítomná, otevíráme?

Kdo rozhoduje o tom, jestli jí důvěřujeme?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10342
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. zář 2018 11:02:19

Jana píše:
Trini píše::)
Nisargadatta: Sebe-Poznání není předpověditelné. Někteří ho dosáhnou spontánně, jiní ani po mnohých úsilích ne.
...
Komu věřit? Nisargadattovi nebo někomu, kdo se domnívá, že dosáhl Sebe-Poznání, a myslí si, že se jedná o jakési uvědomování?

Je možné, aby si malé já mohlo uvědomit něco víc než, za co obvykle samo sebe považuje? Bez pomoci/Milosti se mu to nikdy nemůže podařit - to se může snažit sebe víc si "něco" uvědomovat. Jen díky Milosti se může - aspon na chvíli - rozpustit ve svém Zdroji a tím může dojít k Poznání, které s představou malého já o nějakém uvědomování nemá nic společného.
Malé já si může přečíst, jak realizovaní popisují realizaci a myslet si, že bude úplně stačit, když si ty popisy vezme za své a prohlásí, že si je uvědomilo a tím má hotovo. No, když myslí... ;)

:)


Bez Milosti - bez Boží lásky se nikdy nic takového nepřihodí.

Kdo však rozhoduje o tom, jestli se Boží milosti, které je všudypřítomná, otevíráme?

Kdo rozhoduje o tom, jestli jí důvěřujeme?


Boží milost.
:)
Návštěvník
 

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Jana » sob 15. zář 2018 11:06:45

:D

Díky

A kdo rozhoduje o tom, jestli se Boží milosti uzavíráme?

Jestli jí nedůvěřujeme?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10342
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. zář 2018 11:12:00

Jana píše::D

Díky

A kdo rozhoduje o tom, jestli se Boží milosti uzavíráme?

Jestli jí nedůvěřujeme?


Boží milost.
:)
Návštěvník
 

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Jana » sob 15. zář 2018 11:22:26

Kdepak

:hm:

Mysl, která "ví", co je špatně, která "zná" zlé, která je chytřejší, než Bůh,

protože Bůh stvořil přece všechno dobré.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10342
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. zář 2018 11:40:12

Jana píše:Kdepak

:hm:

Mysl, která "ví", co je špatně, která "zná" zlé, která je chytřejší, než Bůh,

protože Bůh stvořil přece všechno dobré.


Bůh stvořil strom poznání dobrého a zlého.
Návštěvník
 

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Jana » sob 15. zář 2018 11:41:29

Ano, ta možnost neochutnávat ovoce ze stromu poznání zlého tady pořád je:

František Drtikol: „A viděl Bůh, že je to dobré -tím jsem tedy začal. Tedy, já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, nebo hanět neb tím opovihovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou moji cestu. Tedy jsem začal považovat vše za dobré, neb On to učinil. Abych od uvažování přešel k jistotě, začal jsem o věcech, které mne potkávaly, myslet znovu, oprošťovat a jak já říkám, zapustil jsem to do Jeho Božského Světla. A On mi to vracel objasněné, osvětlené Jeho Moudrostí. Z toho mi přišlo poznání: přestal jsem myslet na Něj a začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko. Byla to naprostá katastrofa. Celý svět, celé mé vědění, celé mé já se rozbilo na cimpr campr, že z toho byl úplný otřes, zemětřesení. A tu jsem poznal v okamžiku, jak je to hrozně jednoduché k Němu dojít. Prostě – vyhodit sebe sama, celou dušičku i s tělem, se vším, s myšlenkami, s vůlí, s touhou, plány, se všemi ctnostmi’a nectnostmi, hříchy a dobrými skutky – to jest, změnit vědomí, přestat mít vědomí lidské, vědomí oddělenosti, dvojnosti a dosadit na trůn Jeho Vědomí.

Ten večer, když to přišlo, v okamžiku jsem viděl, poznal, cítil, prožil najednou, co je to Bůh Otec, Bůh Matka, Bůh Syn, Bůh Duch svatý. Byl jsem v tu chvíli všechno najednou. Prožívaje to celé, nejkrásnější přitom bylo, že jsem se na to díval, jako bych stál nad tím vším. A tu jsem poznal, že To, co se dívá na to vše, je ryzí Božství a že Bůh Otec, Matka, Syn a Duch svatý jsou jen vlastnosti Božství, kterými-tvoří vše. – Tak je to ohromně jednoduché. Viděl jsem, že není začátku, není konce, není minulosti ani budoucnosti, že je jen věčné Teď. – Hříchy se smyly samy sebou. Viděl jsem, že jsem nikdy nehřešil, že to co jsem považoval za hřích, bylo jen moje vědomí, moje myšlenky, mé stanovisko. A smyl jsem karmu. Nebyla. – Byl to blesk, který mě zasáhl. Viděl jsem, že když přestanu myslit osobnostně a dosadím Jeho Vědomí, tak počne sám od sebe Jeho Život a Jeho Vědomí působit. A viděl jsem, co je Boží Chudoba, že v Něm nic není, že v Něm nic nemáme hledat. Nic takového, co se může vymyslet, co se může pociťovat, nýbrž že je Božství onou Příčinou toho všeho a že zůstanu vždy nedotčen vším tím děním, že zůstanu divákem, ať se děje, co se děje. A tu přišla koruna všeho – totiž že Bůh je stav. Stav naprostého Nic, kteréž je Vše, které spočívá Samo v Sobě, které Sama Sebe v Sobě poznává. Vše, co jsem nemohl pochopit v evangeliu, v Bhagavad Gitě, vše to se mi ujasnilo. A byl jsem vše a vše jsem žil, právě, že jsem byl absolutní Nic. A tak vířilo při plném Vědomí, při pokuřování viržinčička Poznání. To zaseté sémě začalo růst a žít. A žije dodnes.“
https://cestalasky.wordpress.com/2010/0 ... k-drtikol/
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10342
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. zář 2018 12:07:53

Návštěvník píše:
Jana píše:Kdepak

:hm:

Mysl, která "ví", co je špatně, která "zná" zlé, která je chytřejší, než Bůh,

protože Bůh stvořil přece všechno dobré.


Bůh stvořil strom poznání dobrého a zlého.


Búh je tedy stvořitelem pojmů "dobré" a "zlé" a zároven je stvořitelem pokušení, protože ten strom postavil do ráje. Bůh je strůjcem celé té hry - i hry na dobré a zlé a na pokušení.
:)
Návštěvník
 

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Jana » sob 15. zář 2018 12:44:56

Bůh, který je vším, ovšem není zlem. Světlo Boží Milosti není zlem.

Zlo je jen opojení nevědomostí.

Zlo je sen temnoty mysli, ze kterého probouzí její osvícení.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10342
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Boží milost - všemohoucí láska

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 15. zář 2018 13:11:44

Jana píše:Bůh, který je vším, ovšem není zlem. Světlo Boží Milosti není zlem.

Zlo je jen opojení nevědomostí.

Zlo je sen temnoty mysli, ze kterého probouzí její osvícení.


Jíš právě ze stromu poznání dobrého a zlého. 8)
Návštěvník
 

Další

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron