Vlákno porozumění

Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Jana » úte 22. kvě 2018 14:17:18

Linda píše:
Návštěvník píše:přidávám se, taky tomu co Jana píše nerozumím, ale přiznávám že nerozumím i jiným věcem
je tady někdo kdo jí rozumí?

Pokouším se o to, celou řadu let. A zdravím - ahoj Taro, Pedrito i všichni ostatní :)

Jani, ... tolik let se furt někdo snaží tě z těch kolejí sundat a nic a nic a nic :-)

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.

No, možná mi – konečně – začalo docházet, proč jsou všechny tyhle naše pokusy marné.

Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.


Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10233
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Jana » úte 22. kvě 2018 14:56:09

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.


Život skrz iluzi dvojnosti, skrz projekci mysli, skrz ztotožnění s individualitou se jeví rozpolcený na dobré a zlé, podle toho, jak to mysl posuzuje, podle toho, jestli je tady to, co ego chce, nebo nechce.

Ale je možné poznávat i celistvost toho všeho.

Zkusím popsat něco z dnešního dne. V noci ve spánku beze snů, kdy mysl spí a tělo spí a není po vědomí těla a mysli ani stopy.

V hlubokém spánku není snů a není tudíž žádných vjemů. V takovém spánku spočívá jaksi naše já v objekt velkého božského Já, v naprostém štěstí a míru.

Zůstalo to vědomé i ráno, Boží přítomnost vědomá v srdci nespala a probuzením mysli neusnula, nezmizela. Objevily se myšlenky, ale ta Boží přítomnost si zářila dál.


V práci ležel v na pokoji zasádrovaný klučina.

Na otázku: "Co se stalo?" Vyprávěl, jak seděl na zábradlí nad 6 m hlubokou propastí, smekl se, padal, zachytil se zábradlí, visel, kamarád se ho snažil zachytit a vytáhnout, ale nepodařilo se to, probral se na zemi, na betoně, uvědomil si, že nemůže dýchat, ztratil znovu vědomí a pak se probral, když nad ním stáli záchranáři..

V očích mu září smích, když to popisuje jako legraci, je v něm stejné štěstí a radost, láskyplný život, Boží přítomnost, stejně jako ve mně. Vypráví to jako humornou historku. Není tady přítomná žádná egomysl, která by vyhodnotila situaci jako zlou, žádné negativní emoce.

V další posteli leží rovněž polámaný klučina, kterého srazilo auto, když jel na čtyřkolce, stejná bezstarostnost, stejný smích, stejná radostná hravost.

Jakmile v té Boží přítomnosti nezaclání ego, které situaci posuzuje jako špatnou, které něco nechce, něco odmítá, tak to, co právě je, je Boží.

Může se objevit myšlenka, že když se ten negativní program, který takový dramatický zážitek spouští, vymaže, nezůstane z téhle záležitosti pro to dítě žádné poučení, aby si příště dalo větší pozor.

Ale v hloubi za touhle myšlenkou zůstává klid, přijetí toho, co je, tak jak to je.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10233
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 22. kvě 2018 16:01:02

A když pláčou, tak zůstaneš radši za dveřmi, vid? Nebot to je negativní. Chceš vidět jen to pozitivní, přeně jak popisuje Linda. Negativní by tě zlomilo (nebot v nemocnicích je to extrémně negativní) , a tak to radši vší silou potlačuješ.

Myslím, že už zde všichni chápeme, že jinak nemůžeš. Ale schvalovat to patrně nikdo z nás nebude.
Návštěvník
 

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Tara » úte 22. kvě 2018 18:06:15

Tady nejde o schvalování nebo neschvalování něčeho, prostě to tak teď Jana má.
Spíš jde o to, netlačit svou momentální představu dosažení jako to jedině správné, jakože to je to TOP, čeho lze dosáhnout.

Otázkou je, kde se bere potřeba to pořád rozebírat, mluvit o tom, psát o tom, když v podstatě to tady nikoho nezajímá. Už to stokrát všichni známe horem dolem :-)

To už je lepší si psát recepty nebo básně :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1961
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Jana » úte 22. kvě 2018 19:20:49

Návštěvník píše:A když pláčou, tak zůstaneš radši za dveřmi, vid? Nebot to je negativní. Chceš vidět jen to pozitivní, přeně jak popisuje Linda. Negativní by tě zlomilo (nebot v nemocnicích je to extrémně negativní) , a tak to radši vší silou potlačuješ.

Myslím, že už zde všichni chápeme, že jinak nemůžeš. Ale schvalovat to patrně nikdo z nás nebude.


Ty už jsi jasnovidná skoro jako Poli. Zhruba asi dvě hodiny po tom, cos tohle napsala, se to tak nějak podobně stalo. Byli jsme na besídce školky, na závěr se šerpovali a vyřazovali předškoláci a hrála smutná hudba a naše vnučka se rozplalkala. Bylo to ve sportovní hale, ve které jsme s rodiči seděli v hledišti za ohrádkou a ona k nám v tu chvíli nemohla. Tak jsme se na ni jen dívali, jak pláče, jak ji učitelky konejší. Její pláč v tu chvíli byl ve mně, v ještě větší hloubce pod ním bylo vědomí lásky, klid a jasno, že se nic neděje.

V nemocnici se moc často nesetkávám s tím, že by děti plakaly. Děti obvykle pláčou, když se cítí opuštěné, když se bojí, když je něco bolí. Nutno podotknout, že zdravotnický i ostatní k tomu určený personál dělá, co je v jeho možnostech, pro to, aby děti nic nebolelo a netrápilo.

Netuším, co by sis tady osobovala schvalovat, nebo neschvalovat.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10233
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 22. kvě 2018 19:53:44

Jana píše:
Návštěvník píše:A když pláčou, tak zůstaneš radši za dveřmi, vid? Nebot to je negativní. Chceš vidět jen to pozitivní, přeně jak popisuje Linda. Negativní by tě zlomilo (nebot v nemocnicích je to extrémně negativní) , a tak to radši vší silou potlačuješ.

Myslím, že už zde všichni chápeme, že jinak nemůžeš. Ale schvalovat to patrně nikdo z nás nebude.


Ty už jsi jasnovidná skoro jako Poli. Zhruba asi dvě hodiny po tom, cos tohle napsala, se to tak nějak podobně stalo. Byli jsme na besídce školky, na závěr se šerpovali a vyřazovali předškoláci a hrála smutná hudba a naše vnučka se rozplalkala. Bylo to ve sportovní hale, ve které jsme s rodiči seděli v hledišti za ohrádkou a ona k nám v tu chvíli nemohla. Tak jsme se na ni jen dívali, jak pláče, jak ji učitelky konejší. Její pláč v tu chvíli byl ve mně, v ještě větší hloubce pod ním bylo vědomí lásky, klid a jasno, že se nic neděje..


No, ono se nic nedělo. Nepřejelo ji auto, neztratila nohy a nehrozilo jí, že každou chvíli umře. Naštěstí kolem sebe měla inteligentní učitelky, které se k ní neotočily zády, přestože vypadla z úplně pravého Já do iluze oddělenosti. :confused:

Jana píše:Netuším, co by sis tady osobovala schvalovat, nebo neschvalovat.


Zrovna jako právě ty.
Návštěvník
 

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Jana » úte 22. kvě 2018 20:41:25

Návštěvník píše:
No, ono se nic nedělo. Nepřejelo ji auto, neztratila nohy a nehrozilo jí, že každou chvíli umře. Naštěstí kolem sebe měla inteligentní učitelky, které se k ní neotočily zády, přestože vypadla z úplně pravého Já do iluze oddělenosti. :confused:


Ten hluboký klid, který za tím vším projeveným je, je i v Tobě, i když si ho třeba neuvědomuješ. Je tady vědomí toho věčného Bytí, pravého Já, kterým celá existence je, tedy čím my všichni jsme. Čím jsou i všichni Tví milovaní.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10233
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 22. kvě 2018 21:12:54

Jana píše:
Návštěvník píše:
No, ono se nic nedělo. Nepřejelo ji auto, neztratila nohy a nehrozilo jí, že každou chvíli umře. Naštěstí kolem sebe měla inteligentní učitelky, které se k ní neotočily zády, přestože vypadla z úplně pravého Já do iluze oddělenosti. :confused:


Ten hluboký klid, který za tím vším projeveným je, je i v Tobě, i když si ho třeba neuvědomuješ. Je tady vědomí toho věčného Bytí, pravého Já, kterým celá existence je, tedy čím my všichni jsme. Čím jsou i všichni Tví milovaní.


:crazy: :confused:

:D
Návštěvník
 

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Tara » úte 22. kvě 2018 21:13:54

Láskou, jak již bylo ixkrát připomenuto :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1961
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Vlákno porozumění

Nový příspěvekod Jana » stř 23. kvě 2018 7:15:02

Tara píše:Láskou, jak již bylo ixkrát připomenuto :-)


Pro toho, kdo Tě nemiluje, láskou samozřejmě nejsi. Ale bez lásky je všechno špatně.

Tudíž ten, kdo si Tě neuvědomuje jako lásku, si neuvědomuje, kdo skutečně jsi.

Ten Tě ve skutečnosti nezná.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10233
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Další

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník