Boží království a peklo iluze oddělenosti

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Jana » pon 02. říj 2017 12:09:39

Tara píše:
Jana píše:
.Petra píše: Ale představy si o tom můžeš dělat do aleluja.


Probouzet se začínáme v okamžiku, kdy Probuzení, všechna ta jejich duchovní učení a svatá písma k nám začnou promlouvat stejnou řečí, kdy za tím vším nenalézáme jen různé koncepty, představy, ale objevuje se poznání, že pravda je skutečně jen Jedna.

Proč potom stále tolik slov?


Když se setká mysl s textem na těchto stránkách nebo přijde na setkání s nějakým probuzeným, tak se může podivovat:

"Proč tolik slov, když vím, že cílem je najít ticho, klid, mír,

cílem je najít to, co je mimo mysl, mimo slova?"


Ale když se setká naše srdce, pokud tady bude opravdu taková otevřenost a blízkost, tak se možná v očích objeví slzy dojetí a vděku z ticha krásy, kterou to setkání je.

Ze setkání s tou dokonalostí, kterou jsi.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod .Petra » pon 02. říj 2017 18:50:09

Jana píše:
.Petra píše: Ale představy si o tom můžeš dělat do aleluja.


Probouzet se začínáme v okamžiku, kdy Probuzení, všechna ta jejich duchovní učení a svatá písma k nám začnou promlouvat stejnou řečí, kdy za tím vším nenalézáme jen různé koncepty, představy, ale objevuje se poznání, že pravda je skutečně jen Jedna.


Představy až do aleluja.

Probuzení vědí a říkají, že jsou to koncepty. Všechno to zapomente...

Ale Jana to ví lépe.
:)
.Petra
 

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod .Petra » pon 02. říj 2017 19:05:56

Jana píše:
Tara píše:Proč potom stále tolik slov?


Když se setká mysl s textem na těchto stránkách nebo přijde na setkání s nějakým probuzeným, tak se může podivovat:

"Proč tolik slov, když vím, že cílem je najít ticho, klid, mír,

cílem je najít to, co je mimo mysl, mimo slova?"


Ale kdež, právě neprobuzená mysl chce jen slova, slova, slova - ještě neví, že o to vůbec nejde.

Když se setkají probuzení tak o Tom nepadne ani slovo.

:)
.Petra
 

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Jana » úte 03. říj 2017 5:08:14

Je možné si uvědomovat,

že lásku není potřeba vědět,

je možné si ji jen uvědomovat.



Proto je láska tak osvobozující,



stejně jako všechno,

co je možné si jenom uvědomovat

a není potřeba vědět.



Osvícená blaženost vědomí

je stejnou existencí,

jako pekelné utrpení temnoty duše.


Pouze v tom prvním nechybí spojení s tím, co je možné si uvědomit

a chybí v tom příměs toho, co si myslíme, že víme.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Jana » čtv 05. říj 2017 13:09:48

Obrázek

Pro mysl v projekci časoprostoru je prakticky nemyslitelné poznání, že "my jsme jedno".

Jakmile projekce mysli zmizí, jakmile zmizí projekce času a prostoru, je jasné, že ve skutečnosti neexistuje žádná oddělenost.

Bez projekce mysli tady není nic, co by vytvářelo jakékoliv časoprostorové vymezení, jakékoliv hranice.

S připoutaností k představám mysli se může jevit, že se ztrátou vymezenosti vůči tomu ostatnímu, čím si myslíme, že nejsme, umíráme.

Čím víc lpíme na představě své vymezenosti, tím dramatičtěji se může naše "smrt" jevit.

Přitom mentální ztráta naší iluze oddělenosti je pro nás ve skutečnosti přirozenou a krásnou záležitostí, všichni milujeme sladký spánek beze snů, mnozí znají podobné stavy z hluboké meditace nebo ve vědomí bezpodmínečné lásky.

Ve vědomí lásky je nádherné, když mizí iluze oddělenosti, když milujícího a milované neodděluje žádný čas, žádný prostor.

Já a Ty se mění v my a to splývá v jedno.

A právě to jedno je tím, o čem pojednávají všechna duchovní učení vedoucí k poznání té nejhlubší pravdy, všechna učení, která vedou až za hranici mysli.

Ježíš říká: "Otec i já jedno jsme".

Největší Ježíšovo přikázání nás učí, že Bůh je láska, Bůh je vším, protože milujeme-li Boha ze vší síly celou myslí, srdcem i duší, neexistuje v našem vědomí nic, co by Bohem nebylo.

A s tímhle vědomím pak poznáváme božství v každé bytosti, jejíž podstatu skutečně poznáváme.

A tohle poznání z nás snímá veškerou starost o naše milované. Proč bychom si měli dělat starost o samotné božství? Vždyť je nesmrtelné!

Není pro ně nebezpečné vydat se prožívat jakoukoliv zkušenost ze sféry mysli, vždyť ji přesahuje.

Není třeba si dělat o kohokoliv starosti. Je možné si dovolit božství v našich milovaných zbožňovat, milovat, užívat si jeho existenci, radovat se z něj.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. říj 2017 8:41:48

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Jana » pát 13. říj 2017 5:49:43

honzam píše:Láska se nedá podmiňovat (ani spásou duše).

Ano, přesně tak. Pokud je naše životní hodnota uvězněná v obalu duše, pokud je všechna láska, kterou můžeme dát, podmíněna omezeností obalem lidské duše, pak při setkání s pravdou ďábel z ní život vysaje, vysaje z ní všechnu lásku a objevuje se bezduchá mrtvolná pustina, peklo, smrt toho, co jsme si mylně mysleli že jsme a na čem jsme nepřestali lpět.

honzam píše:Něčím podmíněná láska není láska.

Ano, skutečná láska sama sebe nijak neomezuje, neklade si žádné podmínky, nepotřebuje si nic nalhávat, iluze ega, která by omezovala její existenci, jí nechutná pravdou.

Kdo z lidí, co to tady čtou (kromě Jany :D), by na místě Boha podmiňoval vysvobození a spásu láskou k sobě samému a ty, kteří by se tomu nepodřídili, by potrestal věčným zatracením?

Může tady být věčné nepochopení kým jsme, kým je Bůh. Není to někdo druhý, kdo by nás trestal peklem, věčným zatracením, jsme to my sami, kdo může lpět na své osobní důležitosti, na své osobní roli, tělu, formě, funkci, odlišnosti od všeho ostatního, na svých křivdách, zásluhách, vinách, na svém mentálním obalu duše. V okamžiku, kdy se vzdáme z lásky i své vlastní osobní spásy, kdy se vzdáváme i svého vlastního obalu duše, ztrácíme vše, i svou osobní smrtelnost.

"Již ne živ já, ale Kristus živ je ve mně."

Obsah duše splývá s Boží láskou, s Božím vědomím. Je tu jen Boží přítomnost, která je Božím královstvím.



Od chvíle, Pane, kdy Tě znám,
je k zešílení znát svůj hřích,
lehčí je bída, křivda, hlad,
nemohu dál, prosím Tě, přijď.
A já to vím, že musím přijít sama
a jako nard Mu přinést duši svou,
z posledních sil rozdrtit její obal,
a vylít Ti ji u nohou.

Máří, Máří Magdaléna,
rozlila Pánu vonný nard,
tak jako Máří Magdaléna,
u Tebe klesnu jedenkrát.
Máří, Máří Magdaléna,
že břímě nejtěžší z ní sňal,
stala se Máří Magdaléna,
tím, kdo Ho nejvíc miloval.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 17. říj 2017 9:31:48

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Boží království a peklo iluze oddělenosti

Nový příspěvekod Jana » úte 17. říj 2017 15:31:26

To, co nás k peklu připoutává, není peklo, které naši bližní mohou prožívat, není to soucit s nimi,

ale nevědomost, čím jsou, čím jsme.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » ned 10. pro 2017 8:19:16

vostal petr píše:
Vzkaz pro diskutéry s Petrem Vostálem:
Nediskutujte s agresivními přispěvateli. Ničemu a nikomu tím neprospějete, ani agresorovi, ani sobě, ani ostatním.


No vždyt vo to jde,

aby nikomu nic neprospělo, zatímco ty se honíš za nějakým posraným prospělo...



honzam píše:
vostalpetr píše:Copak neznáte onen výrok o úzké a široké cestě ????

Tím jsme se vůbec nezabývali. Jednalo se vyhodnocování hodů mincí. Něco na způsob věštění podle I-ťing, zda se objevují extrémní jevy. Ke zkoumání, jak by se výsledky daly využít k cestě do pekla nebo do nebe jsme se už nedostali....


Ono celé to duchovní bádání je ve skutečnosti výzkumem, co vede k cestě do pekla nebo do nebe. Jestli je náš život službou jednomu nebo druhému, jestli se nakonec rozplyneme v jednom nebo druhém.

Z absolutního pohledu je obojí tímtéž. Ale osobní prožívání pekla nebo ráje není stejné. To, co vědomě děláme těm druhým, to, co přejeme druhým, může být prožívané jako dobré nebo zlé.

Lidský život je zpravidla celý o zmítání se mezi dobrým a zlým, ale rozplynutí se v Jednotě všeho vede jen skrz jedno.

Jakou měrou je měřeno ostatním, takovou je naměřeno i nám.

Všichni guruové, mudrcové a Probuzení, prezentovaní na těchto stránkách, ukazují cestu skrz nesobeckou lásku, blaho, štěstí, skrz poznání, že Božské: JSEM, KTERÝ JSEM, je láskou.

Ale existuje i druhá cesta, cesta skrz utrpení, skrz vytváření a prožívání pekla a průvodcem na této cestě je Honzam, a to ne, protože by byl tak špatný nebo zlý, ale protože mu to bylo dáno.

Ježíš, Buddha, Minařík a vesměs všichni Probuzení se někdy s tou ďábelskou silou setkali, a služba, kdy se rozhodujeme pro jedno nebo druhé, tady musí být.

Paradoxně to, kým Honzam skutečně JE, se hry na peklo neúčastní, stejně jako se téhle hry neúčastní to, kým skutečně JSME.

A ta hra na peklo se na těchhle stránkách nehraje.

Proto ten, kdo touží druhé trápit, urážet, ponižovat a dělat jim ze života peklo, musí si jít tu svou hru hrát jinam.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9222
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

PředchozíDalší

Zpět na Jana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník