Poradna zdarma

Zdeněk píše:Svět je tu od toho, aby nás znechutil, pravil někde Eckhart Tolle. Kdyby své znechucení tehdy miloval, nemohl by dnes být duchovním učitelem.

No a právě proto by člověk se svými rozvinutými "nadpřirozenými" schopnostmi by do toho neměl vstupovat, zasahovat. Kdyby někdo třeba Tollemu pomohl vyhnou se jeho problémům a bolestem, nestal by se pak Tolle dnes duchovním učitelem.
Chce to více pokory, více naslouchat než chtít podle svých představ a momentálních potřeb, co by mělo nebo nemělo být.
Taková je moje zkušenost.

A bolest nás učí pokoře, když to nejde po dobrém...
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Ze svého osudu se člověk nevykecá, byť by byl sebechytřejší, seberelativizující a podobně.
To jak vypadáme před druhými, nám nijak nepomůže, před námi samými. Od toho neutečeme.
A Když nás postihne bolest, je konec všem hrám a jsme konfrontováni se svými iluzemi, chybami, nadějemi, nesmysly. Nikdo nám to lépe a nekompromisněji nevysvětlí.

armin píše:

Zdeněk píše:Svět je tu od toho, aby nás znechutil, pravil někde Eckhart Tolle. Kdyby své znechucení tehdy miloval, nemohl by dnes být duchovním učitelem.

No a právě proto by člověk se svými rozvinutými "nadpřirozenými" schopnostmi by do toho neměl vstupovat, zasahovat. Kdyby někdo třeba Tollemu pomohl vyhnou se jeho problémům a bolestem, nestal by se pak Tolle dnes duchovním učitelem.
Chce to více pokory, více naslouchat než chtít podle svých představ a momentálních potřeb, co by mělo nebo nemělo být.
Taková je moje zkušenost.

Tolleho mysl by si našla vzápětí jiné problémy, takto byla karmicky naprogramována. My však mluvíme o pomoci fyzickému tělu. Nepomáhal snad Ježíš ostatním svými nadpřirozenými schopnostmi? Neoznačoval snad lidi s podobnými zázračnými skutky za své následovníky? A nač se schovávat za zázraky, když vidíš slepce na přechodu, nepomůžeš mu, když je třeba? Nebo staré babičce nastoupit do autobusu? Protože bys "do toho neměl vstupovat, zasahovat"?

Jsou dvě možnosti. Buď podvědomě víš, že žádné zázračné schopnosti potenciálně nemáš (což by, vzhledem k všeobecné máhajánové opilosti ze slov nebylo divu), anebo jsi služebník Pána líný a špatný.

Zdeněk píše:Jsou dvě možnosti. Buď podvědomě víš, že žádné zázračné schopnosti potenciálně nemáš (což by, vzhledem k všeobecné máhajánové opilosti ze slov nebylo divu), anebo jsi služebník Pána líný a špatný.

Třetí možnost je, že vím a nerozvíjím a mám k tomu důvod, který ty zatím nechápeš. Až budeš také vědět, budeš mít tu možnost a nerozvineš ji, tak mi dáš za pravdu. Nic se totiž neděje špatně. Vše má svůj důvod a smysl.
Ježíš dělal ve své době zázraky aby v něj tamní lidé lidé uvěřili, že je Syn Boží a ne aby napravoval, co "Bůh dělá" špatně.

armin píše:Ježíš dělal ve své době zázraky aby v něj tamní lidé lidé uvěřili, že je Syn Boží a ne aby napravoval, co "Bůh dělá" špatně.

Ano, dělal to kvůli Bohu. No a? To má být problém?
Bůh nás stvořil jako společníky, spolutvůrce, proto nám dal svobodnou vůli. No tak tvoř. Nebo je to špatně, že někoho obdaří výjimečnými schopnostmi? Že je to vlastně ďáblovo pokušení, které by měl na poli zakopat?

Vymýšlíš ptákoviny, protože každá naše schopnost je zázrak.

Zdeněk píše:Ano, dělal to kvůli Bohu. No a? To má být problém?
Bůh nás stvořil jako společníky, spolutvůrce, proto nám dal svobodnou vůli. No tak tvoř. Nebo je to špatně, že někoho obdaří výjimečnými schopnostmi? Že je to vlastně ďáblovo pokušení, které by měl na poli zakopat?

Vymýšlíš ptákoviny, protože každá naše schopnost je zázrak.

Jak myslíš

A bolest nás učí pokoře, když to nejde po dobrém...
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Ze svého osudu se člověk nevykecá, byť by byl sebechytřejší, seberelativizující a podobně.
To jak vypadáme před druhými, nám nijak nepomůže, před námi samými. Od toho neutečeme.
A Když nás postihne bolest, je konec všem hrám a jsme konfrontováni se svými iluzemi, chybami, nadějemi, nesmysly. Nikdo nám to lépe a nekompromisněji nevysvětlí.

Třetí možnost je, že vím a nerozvíjím a mám k tomu důvod, který ty zatím nechápeš. Až budeš také vědět, budeš mít tu možnost a nerozvineš ji, tak mi dáš za pravdu. Nic se totiž neděje špatně. Vše má svůj důvod a smysl.
Ježíš dělal ve své době zázraky aby v něj tamní lidé lidé uvěřili, že je Syn Boží a ne aby napravoval, co "Bůh dělá" špatně.

Dnes jsem si stáhla film Poutník, o životě Paula Coelha, příběh jeho života od dětství až po rok 1988, kdy vyšel jeho snad nejznámější román Alchymista...., pustila jsem si ho dnes večer, film nic moc, ale alespoň mě seznámil s jeho životem, čím prošel a tak..., zajímavé je, že k filmu a jeho stáhnutí jsem přišla dnes úplně náhodou, ani jsem nevěděla, že existuje.... ráno jsem se probírala knížkami, které jsem dostala na Vánoce a ještě se jich nedotkla... a odložila si jako první právě od Coelka knížku s názvem Hipík...

No a v tom filmu mě zaujala také jedna věta, ... že arogance, arogantní vystupování je, když si člověk připadá neomylný...

A přesně tak armine vystupuješ a možná to nevidíš, ale to už jsem ti psala víckrát, pýcha je sestra arogance, ale tvými slovy: chytrému (jak já to slovo nemám ráda, ale ty ano, viz. má žena je chytrá a krásná....) napověz, hloupého trkni...

Armin není arogantní, jen je pěkným příkladem, jak fikce ovlivňují naše životy. Byly zaznamenány případy úmrtí, kdy si lidé mysleli, že musí umřít, a tak umřeli, ačkoli pitva nenašla žádný rozumný důvod.
Tělo je chrám Boží a tak je třeba k němu přistupovat, pečovat, chránit, opatrovat ev. rekonstruovat (teď kážu především sobě :-) a né jej zmrzačit do vězení, aby mě přinutil k cestě k Absolutnu. Od toho jsme si vybudovali kláštery (tedy my, jako Vostál a podobný týpci, jsme je nevybudovali...).

A pokud jde o filmy, tak skutečně hluboký je ruský film Ostrov.
Hlavnímu hrdinovi podstatně změnila celý život fikce. Ale k lepšímu. A vedlejšího hrdinu, geroje, který fikci neměl, to pěkně semlelo. Moc pěkný film.

Ostrov jsem viděla a je to velice silný film..., musela jsem je zkouknout na dvakrát, nedala bych to v kuse a dlouho, dlouho ve mě žil...

Nevím, jak dlouho armina a jeho dřívější nicky sleduješ, já dost dlouho a přijde mi tak, jak píšu... jako otec Školastik, který káže a káže, bez špetky empatie, nebo si s člověkem hraje a čeká, co to udělá...

Své soukromí si střeží a nepustí ze sebe, svého cítění, prožívání, emocí nic...

Copak je normální na vlákně, které je o bolesti a snad i cestě z ní psát: "A bolest nás učí pokoře, když to nejde po dobrém...
Chytrému napověz, hloupého trkni."

Je to tak, ale jak to pomůže člověku, který má bolesti, který je nepohyblivá? No comment...

Zdeněk píše:Armin není arogantní, jen je pěkným příkladem, jak fikce ovlivňují naše životy. Byly zaznamenány případy úmrtí, kdy si lidé mysleli, že musí umřít, a tak umřeli, ačkoli pitva nenašla žádný rozumný důvod.
Tělo je chrám Boží a tak je třeba k němu přistupovat, pečovat, chránit, opatrovat ev. rekonstruovat (teď kážu především sobě :-) a né jej zmrzačit do vězení, aby mě přinutil k cestě k Absolutnu. Od toho jsme si vybudovali kláštery (tedy my, jako Vostál a podobný týpci, jsme je nevybudovali...).

A pokud jde o filmy, tak skutečně hluboký je ruský film Ostrov.
Hlavnímu hrdinovi podstatně změnila celý život fikce. Ale k lepšímu. A vedlejšího hrdinu, geroje, který fikci neměl, to pěkně semlelo. Moc pěkný film.

S tím pečováním o tělo, dělat něco pro to, aby bylo zdravé, snad i krásné atd. to jsem tak nikdy neměla, stejně jako s prováděním nějakých jiných technik, nebo meditací.... spíše to mám tak, že co mě nezabije, to mě posílí... asi tak, no...

PS: Ještě k tomu tělu, a nejen jemu - jinými slovy...

Ten přístup je podobný přístupu, na kterém "pracuje" a raději ty uvozovky znovu zdůrazním, na kterém pracuje kraniosakrální terapie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kraniosak ... iodynamika

Kdy víš, že tělo vždy kope za život, vždy, je to chrám duše, jak pěkně připomněl Zdeněk a má dost sil samo sebe opravovat, udržovat, pokud se mu to umožní... a právě to - pokud se mu to umožní ... nezasahuje se násilně do jeho systému údržby a obnovy.... dá se mu prostor... i klid...

Každá aktivita vedena z mozku, lépe řečeno z ega, měl bych, neměl bych (kouřit, jíst sladké, solit, jíst maso atd....) je aktivita ega, ne těla jako takového a podle mě je to vždy na škodu... toho těla.
Např. nejsou ojedinělé případy, kdy po x letém kouření a náhlé úplné abstinenci se objevila rakovina plic ...
Možná je za vším skutečně stav našeho vědomí....., a bohužel s velkými kostlivci uloženými v nevědomí.... a ten stav pak odráží i stav našeho fyzického těla....

Ale ve hře je i např. dědičná zátěž, kterou si a zase bohužel mnohdy nevědomě neseme..... např. by to mohla být i otázka mých nynějších zdravotních problémů, .... kdy jsem si včera uvědomila jednu věc, že v naší rodině ženy, tedy rodová linie, si neseme zátěž jisté NEPOHYBLIVOSTI. Má babička, matka mé mamky, znám ji jen z jedné fotografie, byla dva roky upoutána na lůžko, na fotografii je v posteli, v polosedě, opřená do polštářů, s šátkou na hlavě, jak tehdy ženy nosily... :-), vím, že má matka se bála, aby taky tak nedožila život.... sem tam to zmínila...., ona sama ležela 4 roky po těžké mrtvici, absolutně nepohyblivá a nemluvící, jen oči mluvily..., no a já...., co já...., jak tuto rodovou zátěž přerušit, skončit, abych tak stejně nedopadla i já... potažmo naše dcera...

Uf, to jsou nedělní myšlenky, nic, jdu něco dělat... tož pac...

Zdeněk píše:Armin není arogantní, jen je pěkným příkladem, jak fikce ovlivňují naše životy.

Když se Ježíš přiblížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.
Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.
Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
Tu zvolal: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.
Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: "Co chceš, abych učinil?" On odpověděl: "Pane, ať vidím."
Ježíš mu řekl: "Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila."

Víra - fikce dělá zázraky. Proto občas fungují i homeopatika.
Pozitivní zázraky i negativní zázraky.

Jsme tím, čím věříme, že jsme. Ale není snadné přestat věřit (vědět).

armin píše:Tvá víra tě uzdravila.

No tak jí umožňuj (po vzoru Ježíše třeba).
Mám začít řvát jako první?

Zdeněk píše:

armin píše:Tvá víra tě uzdravila.

No tak jí umožňuj (po vzoru Ježíše třeba).
Mám začít řvát jako první?

Druhý, jako druhý, já už řvu dlouho a nic a nic a nic

Jinak k tomu Ježíši a zázrakům, které činil, je ještě jedna možnost, proč. Aby ukázal, že I obyčejný člověk, jako syn Boží, může stejné zázraky konat

Ahoj Taro

Tara píše:Ale ve hře je i např. dědičná zátěž, kterou si a zase bohužel mnohdy nevědomě neseme..... např. by to mohla být i otázka mých nynějších zdravotních problémů, .... kdy jsem si včera uvědomila jednu věc, že v naší rodině ženy, tedy rodová linie, si neseme zátěž jisté NEPOHYBLIVOSTI. Má babička, matka mé mamky, znám ji jen z jedné fotografie, byla dva roky upoutána na lůžko, na fotografii je v posteli, v polosedě, opřená do polštářů, s šátkou na hlavě, jak tehdy ženy nosily... :-), vím, že má matka se bála, aby taky tak nedožila život.... sem tam to zmínila...., ona sama ležela 4 roky po těžké mrtvici, absolutně nepohyblivá a nemluvící, jen oči mluvily..., no a já...., co já...., jak tuto rodovou zátěž přerušit, skončit, abych tak stejně nedopadla i já... potažmo naše dcera...

Dědičná zátěž může být nějaký soubor rodinných zvyků, který se negativně promítá na zdraví příbuzných po mnoho generací za sebou.

V knize "Šokující pravda o vodě" psal autor o velmi tvrdé vodě v jejich rodinné studni, pití takové vody vede k nepohyblivosti.
Ještě mne napadají jako další možnosti pohybových potíží přehnané solení jídel nebo příliš mnoho masa na jídelníčku.

Předloni i předpředloni jsem ještě jezdil na kole do Kralup na obědy, je tam totiž hospoda, ve které za jednotnou cenu můžeš sníst tolik obědů, kolik chceš a dokážeš. Dával jsem si různé maso nebo omáčky jenom se zeleninou a zvládl jsem několik různých chodů po sobě.
Loni jsem tam již nejezdil, kolena mne bolela a najednou jsem už neměl na maso chuť.
A jednou jsem tam potkal na jídle svého známého, který měl naplánované výměny svých kolenních i kyčelních kloubů. Chodil hrozně špatně, ale souvislost svých potíží s přehnanou konzumací masa ho nenapadla.

Také záleží na krevní skupině. Já jsem krevní skupina A a ti by maso moc jíst neměli. Nulky zvládnou masa sníst hodně, ale také to není neomezené množství. Béčka by neměli jíst drůbež (prý, tohle nemám nijak ověřené).
A k masu je vhodné jíst jenom zeleninu, přílohy (knedlíky, brambory, rýže, těstoviny) komplikují trávení masa.
Josef Jonáš nám jednou na jeho soustředění vysvětloval, že k masu je vhodné jíst cibuli, česnek, křen anebo hořtici.

Zdravím

Ahoj Taro

Tara píše:PS:
...Kdy víš, že tělo vždy kope za život, vždy, je to chrám duše, jak pěkně připomněl Zdeněk a má dost sil samo sebe opravovat, udržovat, pokud se mu to umožní... a právě to - pokud se mu to umožní ... nezasahuje se násilně do jeho systému údržby a obnovy.... dá se mu prostor... i klid...

Každá aktivita vedena z mozku, lépe řečeno z ega, měl bych, neměl bych (kouřit, jíst sladké, solit, jíst maso atd....) je aktivita ega, ne těla jako takového a podle mě je to vždy na škodu... toho těla.
Např. nejsou ojedinělé případy, kdy po x letém kouření a náhlé úplné abstinenci se objevila rakovina plic ...
Možná je za vším skutečně stav našeho vědomí....., a bohužel s velkými kostlivci uloženými v nevědomí.... a ten stav pak odráží i stav našeho fyzického těla....
...

Mně se osvědčuje ta aktivita ega - neměl bych (kouřit, jíst sladké, solit, jíst maso atd....).
I když jsou to pokyna z ega, tak pokud směřují k tomu, aby bylo tělo zdravé, tak to tomu egu odpouštím.:-)


O té rakovině plic po abstinenci v kouření píše hezky Lazarev toto:

S. N. LAZAREV

DIAGNOSTIKA

KARMY

KNIHA DRUHÁ

ČISTÁ KARMA



str. 127

"... Čím větší lásku budete věnovat Bohu a všemu kolem vás,

tím aktivněji se duše bude orientovat na vesmír, a nemoc bude zbytečná. Můžete využít

jakýchkoli podpůrných technik blokace vědomí. Všechny nějak souvisejí s omezením potřeb a

žádostí těla. Půst, dlouhodobé hladovění, samota, modlitba - to vše potlačuje logiku těla a

aktivizuje logiku ducha. Představte si například takovouto situaci: člověk pije alkohol, kouří a cítí

se normálně. Pak kouřit a pít přestane, onemocní na rakovinu a umře. A proč? Protože alkohol,

kouření a narkotika blokují vědomí a odpojují pozemskou logiku. Totéž, ale účinněji, však zajistí

správné nazírání na svět, samota, půst, pokání a modlitba..."


Zdravím

Ahoj

Posílám toto zajímavé video o artróze:

Pro jazykově natvrdlé jako jsem já připojuji neumělý překlad.
5 druhů léčení:
1. Otužování kombinované s ohříváním bolavého kloubu
2. Ricinový olej dávat jako obklad bolavého kloubu a nahřívat
3. Požahat bolavý kloub kopřivou
4. Nastrouhaný zázvor dávat jako obklad bolavého kloubu
5. Omega 3

A zdravím

PS
A ještě jedno video:

Pelvane, děkuji,....

My dva se trochu (hodně) míjíme svým naturelem, ale děkuji.... ♥

Moje cesta je "shořet"....

Ahoj Taro

Děkuji Ti za poděkování

a zdravím.