Jak pozitivně podporovat tělem mysl a myslí tělo?

[Pelvan]

Ahoj Jano



Přidávám další ukázky z knihy pana Lazareva:


"Newton odhalil zákony zemské tíže. Já se zabývám objevy zákonů duchovního vývoje."


"Lepší je být

ateistou, který Boha nezná a zlobí se jen na jiné lidi, než věřícím, který na životní zkoušky reaguje

nevraživostí vůči osudu a Bohu."


"... pokaždé, když léčitel zhojí

tělo, posiluje jeho lpění na všem, co s tělem souvisí. To se pak dále předává dětem. Pacient

najednou propadá pocitům žárlivosti a dotčenosti, jeho děti přijdou o osobní život a jejich osud je v

troskách. Jestliže ve snaze zachránit své tělo někoho zrazujeme nebo se zříkáme lásky, zasazujeme

těžkou ránu své duši a tělo stavíme nad ni, pak tělo a vše, co s ním souvisí, začíná trpět. Láska,

skrze niž spějeme k Bohu, musí být nejvyšším z majáků, které nás vedou životem."


"Jestlipak víte, proč stárneme a umíráme? Aby se nám na cestě k Bohu dostalo dalšího přídělu

lásky. Vše, co Bůh stvořil, se k němu musí periodicky vracet, a získávat tak novou zásobu lásky a

energie. Hlavní podmínkou kontaktu s Bohem je zřeknutí se kontaktů se vším, co On stvořil. Když

stárneme a umíráme, opouštíme vše, co jsme v životě vyznávali a velebili. Jedině tak je možné

získat nový příděl lásky, ale stejně dobře je možné, že nám tento příděl nebude na další život stačit.

V zájmu nového kontaktu musejí být zničeny všechny lidské hodnoty včetně těch nejvyšších.

Potlačit je musíme především před početím dětí, abychom byli schopni obdařit láskou nejen sebe,

ale také je. Čím méně je naše láska závislá na lidských hodnotách, tím víc se v duši

připodobňujeme Bohu. Bůh přece není na ničem závislý. Čím více se připodobňujeme Bohu, tím

víc lásky se rodí v naší duši. V takovém případě se ze špinavé louže měníme v průzračný pramen.

Projděte si znovu celý život s pocitem, že vaše láska není na ničem závislá. A modlete se, aby se

právě toho dostalo i vašim potomkům."



To by znamenalo, že nejen stáří a smrt (což jsou potíže nevyhnutelné), ale že i všechny možné choroby těla (což jsou potíže vyhnutelné) pocházejí ze stejné příčiny. Tou příčinou je nedostatek lásky k Bohu.
To je tak jednoduché, až z toho mrazí.



Zdravím

[Jana]

Díky

[Pelvan]

PS

Vždycky jsem se domníval, že je správné být stejný uvnitř jako na povrchu podle rčení: "co na srdci to na jazyku".
Pak jsem se dostal do situace, kdy jsem vnitřně nesouhlasil s chováním nějakých lidí, ale na povrchu jsem jim to ze zdvořilostních důvodů nemohl říct. Byl jsem vmanipulován do stavu, který by se dal charakterizovat rčením: "na jazyku med a v srdci jed". Cítil jsem, že mi tohle válečné příměří velmi ubližuje a leze krkem.

Podle pana Lazareva je to, když vpouštíme nesouhlas a agresi do svého nitra, zhoubná kombinace pro nás samé i pro celou rodinu.
Doporučuje za každých okolností milovat lidi, i když se chovají naprosto šíleně.
To, jak budu reagovat navenek, není tak důležité, důležitější je moje vnitřní naladění na lásku.
Tohle je pro mne zcela nová informace. Budu si muset zvyknout při tréninku tohoto nového přístupu asi na zajímavé životní situace podle hesla: "ať tak anebo tak, všechno je naopak".

[Jana]

To, jak budu reagovat navenek, není tak důležité, důležitější je moje vnitřní naladění na lásku.

Tohle, Pelvane, je nádherný postřeh. Ano, naše přirozená reakce může být jakákoliv, ale nikdy bychom neměli podléhat pýše, že víme, proč je ten druhý nemilovatelný, nikdy bychom neměli ulpět na žalobnictví v mysli.

[Pelvan]

G D7 G Ami
1. Láska, bože, láska! Kde ťa luďia berú?
C D G D7 G
/: Na hore nerastieš, v poli ťa nesejú.

2. Ľúbosti, ľúbosti, mala som ťa dosti,
ale už ťa nemám ani medzi prsty.

3. Aby sa tá láska na brali rodila,
nejedna panenka hlavu by zlomila.

[arikiran]

Ludia moji milí
Já sa v srdciach rodím
na horách nerastiem
po poliach nechodím

Po poliach nechodím
ba ani po lukách
najdeš ty ma v srdci
v radosti i v mukách
.......

[Pelvan]

Ahoj arikirane
Děkuji za písničku.
Vždycky jsem si myslel, že je to jenom obyčejná odrhovačka.
Ona je to vlastně lidová moudrost...

Takhle nějak nás ji učili ve škole:

G D7 G Ami
Lásko, bože, lásko! Kde ťa luďia berú?
C D G D7 G
/: Na horách nerastieš, v poli ťa nesejú.

Ludia moji milí
Já sa v srdciach rodím
na horách nerastiem
po poliach nechodím

Po poliach nechodím
ba ani po lukách
najdeš ty ma v srdci
v radosti i v mukách
.......

Zdravím s láskou

[Pelvan]

PS

Lazarev končí v závěru svoji čtvrtou knihu přibližně takto:

"Když jsem dokázal změnit sám sebe a pomáhat jiným, pocítil jsem cosi, čemu lidé říkají štěstí.
Všem svým čtenářům přeji, aby v životě pocítili totéž."

[Pelvan]

PPS
Tady na tom videu Lazarev v podstatě předpovídá konec toho světa, který známe:
https://www.youtube.com/watch?v=tx00ys7Zf0c

Rok 2020 podle Lazareva přežijí jenom ti nejodolnější, pokud budou mít navíc štěstí.
Proto má svoji cenu se starat o svoji psychosomatiku s důrazem na duši a na Boha.

[Pelvan]

Ahoj


K tématu pěstování pocitů lásky v sobě, se hodí podle mne i úryvky z knihy Stíny před úsvitem od Teal Swan:

„Napadlo mne, že bych mohla vzít sklenici vody a myslet na to, co miluji na svém synovi, a tuto překypující lásku a pozitivní přijetí, jež vůči němu pociťuji, nasměrovat do vody…Po uplynutí pěti minut jsem zvedla sklenici k ústům, jako bych měla pozřít nějaký lék, a co nejrychleji ji vypila…

Zvedl se mi žaludek, místo zvracení jsem se rozplakala. Cítila jsem doslova, jako bych ten smutek zvracela.

Ležela jsem zkroucená a plakala dobrých dvacet minut. Pak ten pláč ustával a zaplavila mne úleva. Cítila jsem se uzemněná. Šla jsem na procházku a uvědomila si, že poprvé zakouším alespoň náznak vnitřního klidu…

Takže jsem se rozhodla, že budu dál pokračovat ve svém experimentu a budu jej provádět každý den ve stejný čas po dobu jednoho měsíce…

Touha uniknout sama sobě se zvolna začala rozpouštět a spolu s ní i moje úzkost…

Zadala jsem si úkol objevit každou jednotlivou příměs pro dokonalý recept na vytváření sebelásky.“

Několik dalších ukázek z knihy:

„Lidem, kteří nevidí svého duchovního učitele jako úplně stejného člověka, jako jsou oni sami, je spiritualita méně přístupná. Důležitá je snaha po autenticitě.

Praktikuji cviky na rozpuštění traumat a poslouchám hudbu, abych se zbavil(a) trémy.

Cesta od sebenenávisti k sebelásce má být snadnou cestou, ale pouze když si dovolím, aby snadná byla. Je pro mne důležité důvěřovat pocitu snadnosti.

Mám se naučit s láskou se obejmout a nechat se uzdravit. Všechno, s čím se setkávám ve světě okolo mne, je mojí projekcí.

Bolest lze vyléčit pouze tím, že se budeme milovat. Sebeláska je stav bytí, který je nám k dispozici v každém okamžiku. Stačí si ji jen dovolit. Dovoluji si ji tedy. Podstatou naší bytosti je láska. Buďme k sobě laskaví.

Hledám cestu ke své osobní pravdě a ke své osobní radosti.

Základním kamenem mého života je sebeláska.

Důležitá otázka při rozhodování: „Co by dělal ten, kdo se má rád?“

Když si ji položím, odpověď přijde okamžitě v záblesku intuice. Přichází v podobě jistoty, že víte, jako pocit v břiše, záblesk myšlenky,…Intuitivní zprávy přicházejí mnoha různými způsoby ke každému člověku jinak. Pak je třeba se zachovat následně podle rady své intuice.

Další související důležité otázky:

Věnuješ si dostatek pozornosti?

Spokojíš se s kompromisem?

Když se na sebe díváš do zrcadla, přitáhnou Tvoji pozornost nedostatky?

Jsi-li smutný, říkáš si: „Nech to plavat, povznes se nad to“?

Představ si, že podobným způsobem jako na sebe reaguješ na svého přítele.

Jakmile nejsi s nějakým způsobem svého chováním k sobě spokojený, napiš variantu, jak bys se sebou zacházel raději ve větě tohoto znění:

„Jsem připraven a ochoten …………..“

Důležité je, abych měl z té představy (co bych dělal se sebou raději) dobrý pocit. Příklad znění věty:

„Jsem připraven a ochoten dovolit si cítit se tak, jak se právě cítím, najít si čas na naslouchání svým emocím, a to, jak se cítím, pokládám za nejdůležitější.“

V případě objevení se negativní (i pozitivní) emoce je vhodné ji vnímat v celé její jedinečnosti. (Mohu se ptát sama sebe i po důvodech jejího příchodu do mého vědomí.)

Vizualizace k ukonejšení vnitřního dítěte (str. 91).

Při pohledu na svoji fotografii z dětství si mohu klást další důležité otázky:

Zaslouží si to dítě na obrázku lásku, zaslouží si být milováno? Zaslouží si to dítě splnění svých snů?

Zaslouží si to dítě být šťastné?

Zaslouží si to dítě být opečovávané a být v bezpečí?

Zaslouží si to dítě být mezi svými přáteli a být milované?“


Zdravím

[Pelvan]

[Pelvan]

Ahoj

Podle S. N. Lazareva všechno souvisí se vším a naše emoce jsou mnohem důležitější než naše myšlenkové konstrukce.
Podle něho duše člověka (jeho emoční pole) je důležitější než jakékoli jeho tělesné a jiné hmotné záležitosti. Pokud je duše člověka v pohodě, srovnávají se i jeho tělesné potíže - to je psychosomatika jak vyšitá.
Ovšem jedná se o psychosomatiku z pohledu duše a duše nezná hranic prostoru ani času. Proto svým duševním stavem ovlivňujeme nejen svoje myšlenky a tělo ale působíme (ať chceme nebo nechceme) i na záležitosti svých příbuzných (žijících, zemřelých i ještě nenarozených) a působíme i na další svoje známé. Tento mechanizmus vzájemného působení je oboustranný, proto i na nás působí v každé chvíli mnoho emočních polí různých lidí.
Čtu jeho knihu otázek a odpovědí ve slovenštině a tak sem dávám svůj neumělý překlad jedné zajímavé pasáže z této knihy:


"Otázka:
Existuje mnoho příběhů, kdy po přečtení vašich knih se u lidí zlepšuje charakter, odcházejí choroby, srovnává se osud.
Je přitom ještě dost podobné literatury, ale tam jsou výsledky nulové.
Mohl byste objasnit příčinu?


Odpověď:

Takové silné působení mých knih jsem ani sám neočekával.
První knihu jsem psal proto, aby se mi lépe pracovalo s pacienty, a také jsem ji psal jako ochranu před onemocněním a neštěstím.
Nejdříve jsem obyčejně pracoval takto:
Pacient nic nedělal a já jsem na něho působil, soustavně hledajíc nové a nové cíle korekce jeho stavu.
Později jsem objevil následující pravidlo:
Když mi pacient nechce pomáhat tím, že také on pracuje sám na sobě, tak potom je efekt léčby o mnoho horší.

Znetvořené linie osudu a zdraví se ukazovaly být svázanými s agresívními emocemi člověka. A emoce jsou spojené s charakterem a světonázorem.
Za prvé:
Pochopil jsem, že pacient nejenže mi musí pomáhat, on musí být lídrem (vůdcem) v práci nad změnami svého charakteru.

Popsal jsem člověku čas (datum), situaci, kdy se urážel, nenáviděl nebo žárlil, on se modlil a já jsem seděl naproti němu, položil jsem si ruce na kolena a zavřel oči, vnitřním zrakem hledíc, jak se mění jeho pole a barva jeho aury. Když pole začínalo zářit, znamenalo to – modlil se správně a blahodárné změny v jeho duši proběhly. Když jsem viděl, že se situace zhoršuje, zastavil jsem pacienta a spolu s ním jsme rozebrali, v čem jeho cesta nebyla správná. To, že karmické struktury jsou podřízené změnám, mne přivedlo ještě k druhému odhalení:
To, co nazýváme biopolem člověka, a duše člověka, jeho podvědomí – to je to jedno a to samé. T. zn. energetickým působením na tělo člověka my působíme i na jeho duši. Ale, protože na energetické úrovni jsme druh s druhem spojeni, stává se velmi důležitým to, kdo takto působí. Požadavky kladené na toho, kdo léčí, se tím stávají o mnoho vyššími. Čím hlubší a jemnější je proniknutí k duši druhého člověka, tím větší zodpovědnost nese léčitel a tím čistší musí být jeho duše.

A třetí, velmi důležité odhalení:
Viděl jsem, že všechny metody působení na duši člověka - logické, psychotronické, exorcistické, čarodějnické, psychické (hypnóza, sugesce) dávají jen dočasné zlepšení situace. Při velmi silném působení a vlivu některé z těchto metod na člověka, čím více se tím zlepší fyzický stav těla člověka, tím více se zhorší stav jeho pole - jeho duše.
Shození duševního „bláta“ z těla člověka přechází na jeho potomky.
Co nepřinášelo záporné následky při jakkoli hlubokém proniknutí do duše, to je pokání a modlitba. T. zn. jako vědec jsem došel k závěru, že plné uzdravení těla a duše není možné bez religiózního vědomí, bez pochopení “lásky k Bohu“.
Když se práce týká fyzického a duševního zdraví člověka, vědecký světonázor je nutné spojit s religiózním světonázorem.

Hlavně získává palmu vítězství toto čtvrté odhalení, které jsem udělal:
Matka (otec) měníc svůj hlubinný stav, může uchránit svoje dítě od stávajících i budoucích onemocnění, a také zlepšit jeho charakter a osud. Za tímto závěrem se skrývá mnohem víc.

Za páté:
Mnohá nevyléčitelná onemocnění jsou nepřístupná lékařům, protože příčina se netvoří v nemocném člověku, ale tvoří se v jeho dětech a vnucích. On trpí za ta neštěstí, která odevzdal svým potomkům.

K šestému odhalení jsem došel náhodně:
Zavolala mi jedna moje známá, která byla ve velmi špatném stavu. Její pole bylo celé nedobré.
Ještě dříve než bych jí byl řekl – „Pomodli se za tu situaci, kde jsi sebe i druhé urážela, a také za tu situaci, kde jsi nenáviděla, atd.“
Nejdříve jsem ji předtím chtěl vyburcovat dotazem, „proč jsi se vlastně urážela a nenáviděla?“
Objasnil jsem jí, že její urážky a nároky – to jsou výsledky toho, že se nesprávně stavěla ke světu. To všechno jsem jí říkal proto, aby se její vědomí nevzpíralo, až se začne modlit. A když jsem chtěl přejít ke konkrétní práci, najednou jsem uviděl, že pole mé známé se už stalo čistým.
Zdá se, že jsem nemusel působit na ženu energeticky a ona si nemusela vzpomínat na svoje mnohočetné urážky. Ukazuje se, že správný světonázor může také léčit - nejen jakési energetické působení.
Znamená to, že v knihách popsané správné vnímání světa může pomáhat člověku k uzdravení bez mé přítomnosti.

Za sedmé:
Zjistil jsem, že osvojování si duchovních hodnot, hlavně vyšších, takových, jako jsou morálka, mravnost, ideály a principy, nese v sobě nejen kladný smysl, ale může to mít i záporné výsledky. Ukázalo se - může mít. Všechno co milujeme více než lásku samotnou, co stavíme výše nad lásku k Bohu (lásku k lásce), postupně dává záporné výsledky. Pochopil jsem, podle čeho přicházíme na tento svět, podle čeho žijeme a proč.
Žijeme proto, abychom nakupili lásku k Bohu, zvětšili Božské ve své duši, naplňujíc celou nádobu lidského štěstí.

8:
Když nemohu naučit lidi tomu, co nosím v sobě, tak nemohu rozvinout svoje osobní vnitřní možnosti. Pro mne hlavní byla vždy nevyhnutelnost odevzdat to, co jsem pochopil a procítil, druhým.
Pro to, aby se něco dostalo, nejdříve, zdá se, je třeba se učit něco odevzdávat.

9:
V první řadě je třeba se naučit milovat lidi. Nepřipoutávat se a nevázat se na milovaného člověka.
Milovat a každou sekundu být připravený ztratit toho, koho milujete.

10:
Když se člověk modlí, tak se tím upíná k Bohu. V ten moment spočinutím v lásce k Bohu může vzniknout pocit, že vše (nemocné i zdravé) se odstraňuje z lidského štěstí. Člověk může mít pocit, že je odtrhován od všeho toho, co je mu drahé. A když závislost na lidském štěstí je u člověka velmi silná, tak přijdou slzy - to jsou výsledky duševních muk při takové rozlučce. Ať se člověk častěji modlí, duše postupně přivykne.
Když říkáme „já“, tím rozumíme naše tělo a naše vědomí, ale jestliže my všichni nosíme Boha v duši, tak naše vyšší „já“ je otevřené Bohu a lásce. Ale druhotné lidské „já“ – je z vědomí, t.j. z času, prostoru a hmoty.
A pokud věčné „já“ se skládá z lásky, tak lidské „já“ se skládá ze souhrnu situací, v kterých přebýval náš fyzický obal.
T.j. naše lidské „já“ – to je souhrn skutků, pocitů, a myšlenek, z kterých se formuje charakter a světonázor člověka.
Proto říkat „jsem vinný“ člověk nemá právo. Vinnými jsou moje nesprávné světonázory, charakter, špatná výchova. Vinnými jsou nesprávné vztahy k přečteným knihám a k získaným informacím. Je třeba to vše měnit, a stále se tím zaobírat.
Při správné práci se sebou dochází ke zvětšení Božského v duši. To se pociťuje jako soustavné štěstí a radost, které (která) nezávisí na ničem. Jakoby se neměnila amplituda lidských vzletů a pádů, pouze se to celé děje na vyšší emocionální úrovni.
Člověk, který začal žít pro zvětšení Božského, pomáhá nejen sám sobě, ale dokonce pomáhá i na fyzické úrovni svým přátelům a příbuzným."

Zdravím

[arikiran]

jako jeden čtenář knih pana Lazareva, misím podotknout, že ačkoli se mi tenkrát docela líbily, žádný léčebný účinek jsem nepozoroval

a jako obvykle...nabízím experiment....Nechtat co nejvíc zde přihlášených čtenářů přečte dvě tři jeho knihy a paxe podíváme na změny či nezměny zdravotního stavu či charakteru

osobně sázím do hry láhev sektu, že u většiny žádné změny nebudou..qa jesli, tak do měsíce dvou odezní (placebo efekt)

...

[Pelvan]

Ahoj arikirane

Nejde jenom o to, že Lazarevovy knihy se mi líbí i jako svého druhu dokument a deník života jednoho zajímavého člověka.
Jde o to, že při čtení jeho knih se mi dávaly dohromady střípky poznání z mého života a začaly mi dávat smysluplný obraz.
Jsem na začátku, čtu ho první měsíc a mám pocit jako po chřipce. Jsem takový oslabený a nic není jisté, všechno je možné. Méně se rozčiluji a méně chci měnit ostatní, stejně to nejde. Více toužím po změně sebe sama směrem k pozitivním pocitům a větší emoční vyrovnanosti.
Pocity byly pro mne záležitosti spíše na okraji mého zájmu, důležitější byla pro mne fakta. A potlačit nějaký pocit jsem nepovažoval za nějaký problém. Teď se mi priority obracejí a mám z toho pocit (zase pocit z pocitů!), že jsem se ocitl ve ždímačce a čekám, až mne to vyplivne.
Jistě budu moudřejší po pár měsících praxe...


Tady posílám další výběr z jeho knih:

"...
Člověk je unikátní soustava, v níž se jemné informační hladiny v informačním poli poměrně rychle mění v energetické hladiny v energetickém poli a dále ve fyzické projevy v těle - myšlenka se tedy přes emoce
postupně stává hmotou. Informační úrovně poklesají k energetickým a pak se zhmotňují.
...
Nakreslil jsem si lidskou postavu a vyznačil nejběžnější emoce energetického pole.
Obláček nad hlavou znamenal odmítání. Vědomá agrese sídlí před obličejem, podvědomá za týlem. Nenávist sídlí přímo v obličeji, křivá mysl v týle. Před hrudí křivda učiněná, za zády křivda utrpěná. Před první čakrou ubití lásky v jiném, za první čakrou ubití lásky v sobě. Všechno se to podobalo vázání koberce.
...
Proces osvobozování lásky, přeskupování hodnot, když se vše podřizuje lásce - to je neobyčejně
svízelný proces. Energetické ztráty jsou stejné jako při těžké nemoci. Ze závislosti na citu lásky se rodí důstojnost, dobromyslnost a trpělivost.
...
"Překódování polí obvykle trvá tak dva tři měsíce."
...
Ani jeden člověk se nezdvíhá přímo. Pozdvihnutí vpřed přichází postupně cik –cak.
Všechny síly je třeba obracet ne na to, abychom pochopili, ale na to, abychom prociťovali.
Když se obracím k Tvůrcovi a prosím o odpuštění za to, že jsem nesprávně sebe vedl – to je moje očištění před Vyšším soudem.
Smysl pokání není v tom, abychom opovrhovali sami sebou, ale v tom, abychom se změnili tak, abychom víc nekonali přestupky proti lásce.
...
Když jsem pacientům vysvětloval, že v nich probíhá program ničení čehosi, často jsem slýchal odpověď, že to vlastně neobyčejně milují, a v takovém případě jsem byl nucen připustit, že přílišné tíhnutí k
čemukoli (ke komukoli) může zabíjet stejně jako nenávist. Přílišné tíhnutí plodí nenávist. Podstata věci tkví v míře. Prostě se k ničemu (k nikomu) pozemskému nesmíme vázat příliš úporně.
...
"Miluj Boha více než otce a matku a syna svého."
...
„První pocit radosti a vděku musí směřovat tímhle směrem,“ ukázal jsem nahoru,
„a teprve druhý k tomu, co máš rád.“
..."

Zdravím

[arikiran]

ahoj pelvane
dík za odpověd...víš, mi se souvislosti objevují při čemkoliv, i při četbě dobré knihy, i při četbě blbé knihy...
vzpomen kolika už tu bylo tebou nadnesených věcí, o kterých jsi psal..a ted Lazareva asi potká to samé, měsíc dva haloo..a pak zas hurá na dalšího...
ale pozor..to je u začátečníka v pořádku, tak to má být..vyzkoušet si vše...vše ochutnat
a pak...hle...
U NĚČEHO ZŮSTAT.. či k něčemu se vrátit...bo už je čas výběru ukončen a je třeba začít pracovat na tom onom jednom..a klidně to může být i Lazarev...
tak dlouho, než se objeví další vývojová etapa....spoléhat se na sebe

tak držím palce a mnoho štěstí
Lazarevovi ted nedávno vyšla poslední kniha ČLOVĚK BUDOUCNOSTI tuším, máš ji?
pučil bych si
......o

[Pelvan]

Ahoj arikirane

U spousty věcí, které jsem zde uveřejňoval, zůstávám nadále.
Namátkou některé uvedu, například užívám dál svoje vitamíny (A,B,C,D), občas se napiji destilky, přidávám si do jídla feferonky a česnek proti parazitům, jím hodně syrové zeleniny i syrového ovoce...
Domnívám se, že tyhle věci nejsou v rozporu s tím, co tvrdí Lazarev.

Pouze se u mne možná časem sníží důraz na tyto hmotné postupy. Existuje patrně důležitější - nehmotná oblast, oblast pocitů a emocí, a tato oblast má zřejmě zásadnější vliv na všechno a mimo jiné i na naše tělesné zdraví...

Zdravím

PS
Lazareva jsem si zatím nekoupil, jenom ho studuji z ulozto na internetu. Tam jsou jenom jeho čtyři knihy, které jsou už staré cca 20 let. Je zajímavé, jak se tam napsané Lazarevovy předpovědi světové apokalypsy naplňují v současnosti v praxi...

[arikiran]

studovat tak staré věci je nic moc...myslím, že zrovna Lazarev se dost vyvíjí a některé své věci z dřívějška popřel...zkus ve vaší knihovně...u nás máme všech tuším devět dílů..ale ten ČLOVĚK BUDOUCNOSTI je uplně jiné kafe...do toho bych rád kouknul...a jsou i jeho přednášky...

na Lazarevovi obdivuji, že je to průkopník vlastních postupů, stejně jako já...po nikom se neopičí a na vše si přichází sám....a nebojí se napsat, že se mýlil...to vše je hodno na inspirování se
...

[Pelvan]

Ahoj arikirane

Dívám se náhodně i na některá Lazarevova videa na youtube. Je zajímavé, jak se za těch 20 let mění jeho vizuální vzhled i projev. Na těch videích je velmi důležité, s kým tam Lazarev mluví, většinou to je nějaký rozhovor...

Sám Lazarev v píše o tom, že čtení jeho knih není prvořadé. Je hodně čtenářů jeho knih, kteří to čtou jako beletrii jenom pro zábavu. Prvořadá je však podle mne (i podle Lazareva) práce na sobě a tu může každý čtenář dělat už při čtení první jeho knihy.
Samozřejmě, že je dobré si těch knih přečíst více již jenom proto, že se jeho názory časem vyvíjely.
Vím, že se jeho názory vyvíjely, sám Lazarev o tom píše, v tom ty první jeho knihy jsou i dobovým dokumentem. Uvidím, až dočtu tu čtvrtou jeho knihu, zda budu mít chuť a potřebu pokračovat ve čtení dalších jeho knih. Důležitější pro mne bude, abych pokračoval v práci sám na sobě. Se tedy domnívám

a zdravím.

[Jana]

Mou zkušeností je, že tyhle věci určitě fungují. Bloky z mentální úrovně se projevují jako tělesné problémy. Proto tak dobře fungují populární Louisiny afirmace.

Když se odstraní mentální blok, tak zmizí důvod, aby se informace o něm objevovala jako tělesný neduh.

[arikiran]

ahoj Pelvane
podle mě je důležité ne CO DĚLÁŠ...TJ TA PRÁCE, AT UŽ JE TO PÉČE O ZDRAVÍ, STUDIUM DUCH NAUK NEBO HRA NA KYTARU...
ale JAK TO DĚLÁŠ..TJ S JAKÝM NASAZENÍM, TJ S JAKÝM JAK TOMU ŘÍKÁM PŘÍSTUPEM
JESLI HRAJEŠ NA KYTARU, PROTOŽE TI TO NAŘÍDILI RODIČE...NEBO Z LÁSKY K HUDBĚ...
JESLI PEČUJEŠ O ZDRAVÍ, PROTOŽE MÁŠ STRACH ZE SMRTI...NEBO Z LÁSKY K TĚLU A ŽIVOTU

TYHLE MOTIVY A NADŠENÝ, S ENTUZIASMEM A VÁŠNÍ ŽITÝ ŽIVOT...JE TO, CO MÁ MOŽNOST TĚ ZACHRÁNIT
A MĚ
A VŠECHNY
.......