Pelvan píše:Ahoj re.seeku
re.seek píše:...i opravdu katastrofální zdravotní potíže a bolesti se dají zahojit a vyléčit rozpoznáváním jejich psychických spouštěčů a jejich sjednocováním - včetně fyzických projevů - s Boží praenergií. Ta je prapodstatou všeho, co existuje, tedy i těch poruch a jejich fyzických projevů.
Dřív vědělo jen pár jedinců, že to tak v člověku funguje. Je na tom založený např. dzogčhen, některé šamanské techniky a reiki - princip je stejný, jen se tomu různě říká. Léčení si v nás řídí Božství, kterému se každá ta potíž i její spouštěč s láskou odevzdává. Nestačí ale jen myšlenka, je třeba přímo to vnímat a uvědomovat si s úlevou, velkou láskou a vděčností novou realitu - že Si to Božství převzalo do vlastní péče. V té chvíli se úplně změní stav fyzického těla - samo se do hloubky uvolní a začne proudit hojivá Energie, která jindy regeneruje tělo a rozpouští únavu jen při hlubokém spánku.
Přesně o tohle mi jde, dostat se na vlnu a tou vlnou je Boží láska a pak už by to mělo jet samo. Kam to pojede, to nevím, to pak uvidím. Zatím to nejede, jenom to tak okolo cáká.
Jde o to dostat to svoje surfařské prkno na moře života a plavat v něm a neutopit se v tom (to se mi jaksi zatím děje). Teď se na to prkno pokouším nějak vylézt a v tom moři to není nijak snadné. Tak k tomu vylezení na prkno používám ten svůj Velký Rituál. No a pak budu čekat na vlnu Božího života a pokoušet se z ní nespadnout. A když spadnu, tak znova vylézt nahoru a pak znova...
Zdravím
Ahoj Pelvane,
taky se mi po všem tom trápení ukázalo, že to úplně nejdůležitější ze všeho je přijímat sebe a svoje nedostatky, svoje selhání, cokoliv... nejhlubší možné přijetí, z celého srdce.
Asi každý, komu na tom opravdu záleží, vyzkouší kde co, jen aby se mu podařilo "vylézt na to prkno." Největší překvapení ovšem je, když potom, co se o tohle snažíme spoustu let, nám díky neustálému odevzdávání začne nakonec - zaplaťpámbu - svítat, že o bezpečné surfování se ve skutečnosti snaží sama vlna, která má zatím zaslepené vnímání na svém povrchu.
Jenže právě její shánění prkna a snaha na něj vylézt způsobuje, že její slepota pokračuje. Cítí se oddělená od moře a proto dělá všechno, aby se zachránila. Aby jí bylo dobře a cítila se pořád bezpečně.
Ve skutečnosti je vlna tak zabezpečená, jak jen to je možné – nese ji samotné moře, ona je jeho pohybem. Jenže dokud trvá naše zaslepenost (pardon :-) – je to zaslepenost vlny, která se vnímá jako oddělená od moře), je její potřeba sebeochrany - nezbytnost pořídit si bezpečný prám a udržet se na něm za všech okolností - tak automatická, že se běžně nedá vůbec rozpoznat, protože je skrytá v motivacích: ty rozhodují, proč v jednotlivých situacích reagujeme tak, jak reagujeme.
A tak se mi nakonec ukázalo, že k tomu, aby se mohly měnit psychické reakce i stav fyzického těla, je nutné obrátit plnou pozornost ke svým motivacím. Začít se ptát "A proč si tohle myslím? Co přitom cítím? Proč mi napadlo právě tohle? " – to umožní pokaždé jasně ve vědomí rozpoznat příčinu své reakce, přestat na ní lpět, vzít ji do náručí (beztak je to reakce zraněného Dítěte) a úplně od ní upustit. Všechno to rozpoznané vděčně odevzdat...
Postupně se tak rozpouštějí skryté příčiny, proč reagujeme, jak reagujeme, které jsme si přinesli z minulých inkarnací. V indické tradici se téhle sádhaně říká rozpouštění příčinného těla. Rozpouští se tím slepota vlny k tomu, čím ve skutečnosti je.
Čitta je částí mysli, která se zabývá podvědomím. Obsahuje formace a znovuoživování samskár (vásan), což jsou dojmy vtištěné v mysli, egoistické motivy z činů jedince. Jsou-li dostatečně hluboké, jsou v podobě „semenného tvaru“ uloženy v příčinném těle.
Když člověk provádí určité činnosti s velmi sobeckým motivem a často je opakuje, pak zanechají v jeho mysli hluboké dojmy, které jsou v příčinném těle zaznamenány jako samskáry, a to v semenném (zárodečném) tvaru. V mysli jedince pak samskáry znovuoživují a činí jedince náchylným opakovat stejný motiv nejen v současném životě, ale i v budoucím životě při novém vtělení.
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/myslaego.htm
btw: Mistři někdy ze soucitu převezmou na sebe část karmy svých žáků; a tak Mistři, kteří byli nebo jsou nemocní, nemusí nutně mít vždycky něco v sobě nezpracované.
