Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

[Pelvan]

PS
Při tom problesknutí odpadá strach.

[Jana]

Ahoj Jano

Myšlenky a pochybnosti v hlavě se mi v hlavě trhají na cucky. Viz. video:


Nevím, jak Ti to mám vysvětlit, ale budu o tom přemýšlet.
Základ mé nejistoty tkví v otázce:
Co mám dělat?
To musím(e) řešit každý den.

Zdravím

PS
Při tom problesknutí odpadá strach.

Hele, z mého pohledu to všechno děláš intuitivně dobře. Asi je z nějakých důvodů dobře touhle zkušeností, kterou procházíš, projít.

Dal jsi sem video s dýcháním.

Nezávisle na tom, než jsem si ho všimla a bohužel teď ještě nemám čas si ho pustit, mě napadlo, jestli bys něco zkusil s dýcháním.

Vydechnout všechen špatný vzduch z plic až do dna a na chvíli zatajit dech a soustředit se do těch míst v hrudníku, kde se ten dech tají, jako by tady bylo jedno místo, ke kterému je možné víc upnout pozornost. To je duchovní srdce. Při soustředěné pozornosti do tohohle místa se objevuje poznání, že tady je věčné Ticho, bez myšlenek. Je to úleva přesunout pozornost z hlavy, kterou myšlenky a pochybnosti trhají na cucky, do ticha v srdci. Můžeš pak už dál normálně dýchat a jen si to ticho v srdci uvědomovat.

Není tady žádná pochybnost. Pokud je třeba, tak odtud pramení intuice, vhled bez pochybností.

Ty Tvé afirmace postupně přeprogramovávají podvědomí na to, aby se tohle místo otevřelo vědomí lásky a jakmile se to stane, tak láska sama bude udržovat vědomí v tichu duchovního srdce, pokud Tě mysl znovu nezláká k řešení neřešitelného a nedáš jí před tím Tichem přednost.

Tady v tom srdci je to Doma, je tady ten bezstarostný ráj.

[jaosiva1]

Ahoj Pelvane
To:
Co mam delat...znam dobre
Co mam delat, aby to bylo spravne

Jdu po chodniku a vidim papirek
Je pekne delat poradek, papirek zvednu a hodim do kose
A z kose slysim, ty mizero, cos to udelal? Kdo se te prosil, ja do kose nechtel
No dobra, promin, nevedel sem, polepsim se...odpust

Pristi papirek teda mijim, poucen predchozi zkusenosti
Sotva ho minu, slysim
Co to je za bordelare? Neumis uklizet, ty obejdo, vrat se a hod me do kose
Neporadnik ses a ne zak magie

Podal jsem to humorne, ale je dost des, kdyz krici kde kdo
A vsechno delam blbe

Proti tomu ale existuje i prijemnejsi verze
Jdu a vidim papirek
Hodim do kose
A slysim: vyborne, dik, uz tady na me cekaji, ses fakt borec Peto
Zes me zdvihnul
Odmena te nemine

Anebo nehodim
A slysim:
Dobre, zes me tam nehodil
Cekam tady na kamaradku
Dik

Jinymi slovy, vse muze byt spravne
A vse muze byt spatne

Rano poprosim Mistry
Aby omluvili pripadne chyby
Primhourili oko nad mym neumetelstvim
A byli nablizku, kdyz budu potrebovat poradit

Jo, bo to Mistri ozivuji vse kolem me
A nebyl by problem pro ne,
me behem chvilky dostat do nemocnice
Nebo do blazince
Kde bych chodil po tichych chodbach
A rozmlouval s papirky....
...x...

[Pelvan]

Ahoj Jano



Můžeme si povídat o strachu tady, ale nemyslím si, že to je dobrý nápad. K čemu namíříme svoji pozornost, to budeme posilovat. Budeme-li si povídat o strachu, budeme ten strach posilovat, se obávám.

Když se vrátím k tomu pokynu, co dostala autorka knihy "Musela jsem nejdřív zemřít."

Někdo na onom světě jí tehdy v kómatu řekl: "Vrať se a žij beze strachu!"

Ona tak učinila a činí tak dál vcelku úspěšně. Přesto se domnívám, že ten pokyn bych si pro sebe mohl zkrátit a převést do pozitivnějšího tvaru.

Může se vynechat to vracení se: "...žij beze strachu!"

Ten nežádaný strach se může převést na něco žádaného a pozitivního: "Žij spokojeně!"

Ten rozkazovací způsob lze převést na oznamovací způsob: "Žiji spokojeně."

Ten způsob života se může převést na žádaný citový stav: "Jsem spokojený."

Takhle bych to zatím nechal.



Píšeš o tom, jak Ti někdo napsal nedávno:

"Je to co je a je to takove jake to je ... ja prosel pred nedavnem zajimavym uvedomnenim ... ze jedine co je je to co je ... a to je vse ... prestal jsem hledat osviceni i dokonalost ... a uzivam si to co je ... to co je ... je syrove .. vyzivne .. klidne .. prudke ... je to vsechno a vsechno tam patri ... uplne vsechno.
Pochopil jsem co jsi myslela tim kdyz jsi mi kdysi říkala ... ''ted uz vis ze nejsi nic .. a ted musis objevit ze jsi zaroven vsim'' ... jedine co je je to co je ... a to je ono ... to je to co jsem celý zivot hledal ... je v tom velka uleva a zivot je takovy klidnější ... to cemu jsem rikal problém se stalo tim co je a co se deje. [:)]

Je radost zit takhle zivot ... se vsim vsudy ... a nemuset se snazit cehokoliv zbavit nebo pred necim utect ... čehokoliv a pred čímkoliv [:)] "



Děkuji, ale k tomu mohu také ještě něco poznamenat ze své zkušenosti.

To je hezky napsáno a souhlasím s tím ALE, je tu pro mne jedno zásadní ALE.

Musím se každý den nějak rozhodovat o tom, co mám dělat, a k tomu potřebuji rozlišovat mezi dobrým a něčím jiným (dříve bych napsal zlým).

ALE Ivanka Adamcová na své jedné přednášce řekla: "Všechno je dobré." To znamená, že nic zlého neexistuje.

Abych neztratil zcela orientaci ve světě a ve svém rozhodování, musím si svoje kategorie přejmenovat a dostat se tak hned o dvě emocionální úrovně výše.

To co bylo dříve špatné nebo zlé, je nyní dobré, protože: "Všechno je dobré."

To co bylo dříve takové nemastné, neslané, průměrné, je nyní lepší než dobré.

To co bylo dříve jenom dobré, je nyní ještě lepší než lepší než dobré.

Je to trochu na palici, když to tu po sobě čtu. A ještě více na palici je se podle toho chovat. Zkouším to, ale moc mi to někdy nejde.

A to zmiňuji jenom problémy, které mám já sám se sebou a se svojí sníženou mírou orientace v sobě. V sobě mám tedy pěkný zmatek.

A zmatek okolo mne je ještě větší a bude ,obávám se (zase ten strach), nadále narůstat. Nemá asi cenu tady psát o tom, kdo se na nás hrne z Afriky a z Asie a z Ukrajiny a já nevím odkud ještě.


Zdravím


PS
To dýchání na tom videu je výborné, zkusil jsem to bzučení jako včela a moc se mi to líbilo.

[Pelvan]

Ahoj jaosivo

Se mnou andělé a mistři nehovoří.
Asi je budu muset požádat nebo poprosit o rozhovor.
To bude jako v tom starém francouzském filmu:
"Mluv, mluv, zajímáš mě!"


Zdravím

[jaosiva1]

Ahoj Pelvane
Moje postupy jsou trochu specificke
Ale je nadherna podobnost mezi tim cos napsal ty: vse je dobre
A co jsem napsal ja....kdyz vsechny papirky te budou blahorecit, at si udelal cokoli

Mantra JSEM SPOKOJENY...bude fungovat jen kdyz to bude pravda, tj kdyz budes spokojeny...
V pripade obav, nepohody, nespokojenosti..treba potlacovane...si rikat Jsem spokojeny...NEPOMUZE...
Je treba do toho zapojit casovy rozmer a optimisticky pohled do budoucna
ZITRA BUDU SPOKOJENEJSI NEZ DNES...tato verze pripuousti dnes nejakou nespokojenost...ba i zitra je jeste mozne byt nespokojeny, ale tva pozornost je soustredovana na to, ze to zitra bude prece jen lepsi....a hned zitra je mozne si svuj stav zkontrolovat
Zlepsil se? Vyborne
Nezlepsil se? Nevadi, zitra to bude lepsi
Jo, dalo by/se protestovat, ze zlepseni odsunuju do budoucnosti nebo ze muze nastat i zhorseni a paxem v haji

Pres tyto nevyhody..je to muj typ

Nemluvit o strachu je ok, ale vsimneme si PROC nemluvim o strachu?
1- protoze mi ani nevytane na mysl a zabyvam se optimistictejsimi vecmi?
Ok, hura, to je v poradku
Nebo
2- nemluvim o strachu ze strachu ze si ho privolam?
No klidne si mlc, ale nepomuze ti to, strach tu je

Kdy jsem beze strachu?
Kdyz sem ssilny, propojen s Bohem, v Jeho naruci, v Bezpeci andelskych peruti!
Prvni mantry tedy nebyly nic jineho, nez volani boziho jmena
Kde je bozi ssila-je vsechno
Kde neni-neni nic
...x...

[Jana]

K čemu namíříme svoji pozornost, to budeme posilovat. Budeme-li si povídat o strachu, budeme ten strach posilovat, se obávám.

Tohle je dobrý postřeh. Ostatně i Mooji v jedné promluvě o strachu zakončuje své povídání slovy: "Zapomeňte na to."

Když se vrátím k tomu pokynu, co dostala autorka knihy "Musela jsem nejdřív zemřít."

Někdo na onom světě jí tehdy v kómatu řekl: "Vrať se a žij beze strachu!"

Ona tak učinila a činí tak dál vcelku úspěšně. Přesto se domnívám, že ten pokyn bych si pro sebe mohl zkrátit a převést do pozitivnějšího tvaru.

Může se vynechat to vracení se: "...žij beze strachu!"

Ten nežádaný strach se může převést na něco žádaného a pozitivního: "Žij spokojeně!"

Ten rozkazovací způsob lze převést na oznamovací způsob: "Žiji spokojeně."

Ten způsob života se může převést na žádaný citový stav: "Jsem spokojený."

Takhle bych to zatím nechal.

Tohle je super. Možná by to mohlo být umocňované pocitem vděčnosti: "Díky za tu spokojenost."

To je hezky napsáno a souhlasím s tím ALE, je tu pro mne jedno zásadní ALE.

Musím se každý den nějak rozhodovat o tom, co mám dělat, a k tomu potřebuji rozlišovat mezi dobrým a něčím jiným (dříve bych napsal zlým).

ALE Ivanka Adamcová na své jedné přednášce řekla: "Všechno je dobré." To znamená, že nic zlého neexistuje.

Abych neztratil zcela orientaci ve světě a ve svém rozhodování, musím si svoje kategorie přejmenovat a dostat se tak hned o dvě emocionální úrovně výše.

To co bylo dříve špatné nebo zlé, je nyní dobré, protože: "Všechno je dobré."

To co bylo dříve takové nemastné, neslané, průměrné, je nyní lepší než dobré.

To co bylo dříve jenom dobré, je nyní ještě lepší než lepší než dobré.

Je to trochu na palici, když to tu po sobě čtu. A ještě více na palici je se podle toho chovat. Zkouším to, ale moc mi to někdy nejde.

Je to asi tak, jako když se přejde ze stravování na skládce odpadků, pokud se náhodou nalezlo něco jedlého, tak nebyl problém to odlišit od toho všeho ostatního nejedlého a nebylo pochyb, co s tím,
ale to pozitivno znamená přesun k bohatě prostřenému stolu a tady to tak jasné, co dřív sníst, není, všechno je tady najednou jedlé, ale něco chutná víc a něco nemusíme.

Tady v nás začíná fungovat sama přirozenost, mysl už nenálepkuje to, co je, jako zlé, ale v srdci se probouzí radost a naplnění z toho, co je správné.

Cítíme, co je správné. Proto nepotřebujeme vědět to, co máme dělat deset kroků dopředu, stačí dělat jen správně ten krok, který zrovna děláme.

A zmatek okolo mne je ještě větší a bude ,obávám se (zase ten strach), nadále narůstat. Nemá asi cenu tady psát o tom, kdo se na nás hrne z Afriky a z Asie a z Ukrajiny a já nevím odkud ještě.

Mudrcové říkají: "Zachraň sebe, zachráníš svět."

Když žijeme z vědomí srdce, tak činnost našeho těla je v souladu s tím, co je právě teď třeba a nepotřebujeme v hlavě přemítat o tom, co zrovna ve skutečnosti nijak neřešíme.

Za povšimnutí stoji to, co způsobilo proměnu živoření v ten pravý život u oné pacienty.

...veškerá moje odpovědnost klesla na nulu. Cítila jsem podivnou odtažitost od světa kolem sebe a bylo mi naprosto jedno, co se v něm děje. Nikdo a nic mě nezajímalo. Získala jsem právo na odpočinek. A to bylo dobré. Zůstala jsem sama se sebou, se svou duší, se svým životem. Já a jenom já. Problémy, spěch a důležité otázky se ocitly stranou. Všechen ten shon za něčím okamžitým se zdál být tak nevýznamný ve srovnání s Věčností, Životem a Smrtí, s tím neznámým, co čeká tam, za nebytím…

Je možné to porovnat s tím, co o světě říká Maharadž:

T: Připusťme, že svět, ve kterém žiji, je subjektivní a částečný. A co vy? V jakém druhu světa žijete vy?

M: Můj svět je zrovna takový, jako váš. Stejně jako vy, i já vidím, slyším, cítím, myslím, mluvím a jednám ve světě, který vnímám. Ale pro vás to znamená vše, kdežto pro mne takřka nic. Protože vím, že svět je mou částí, nevěnuji mu větší pozornost, než jakou vy věnujete jídlu, které jste snědl. V průběhu vaření a jedení je jídlo od vás oddělené a vaše mysl se jím zabývá. Jakmile jídlo spolknete, už si ho vůbec neuvědomujete. Já jsem snědl svět a dál už o něm nepotřebuji přemýšlet.

T: Nestáváte se kvůli tomu zcela nezodpovědným?

M: Jak bych mohl? Jak mohu ublížit něčemu, co je se mnou v jednotě? Naopak, nemyslím-li na svět, potom všechno, co dělám, je mu ku pro­spěchu. Tak jako tělo se samo od sebe dá do pořádku, tak i já dávám ustavičně do pořádku svět.

T: Přesto si snad ale uvědomujete to nesmírné utrpení ve světě, ne?

M: Jistěže ano, mnohem více než vy.

T: Tak co s tím děláte?

M: Dívám se na to očima Boha a shledávám, že je všechno v pořádku.

T: Jak můžete říkat, že je všechno v pořádku? Podívejte se na války, vy­kořisťování, na krutý boj mezi občany a státem.

M: Všechna tato utrpení jsou dílem člověka a je v lidských silách je ukon­čit. Bůh pomáhá tím, že staví člověka tváří v tvář jeho činům a požaduje po něm nastolení rovnováhy. Karma je zákon, který funguje spravedlivě. Je to léčivá ruka Boží.

[Pelvan]

Ahoj jaosivo a Jano

Všechno na světě má nějakou kontinuitu. Něčím to dění začalo, nějak to dění probíhá a nějak se to bude dál vyvíjet.

U mě tahle etapa sebeuvědomování začala se zánětem žíly na noze.
To mne donutilo se převrátit do obrácené polohy a řešit přijetí všeho dle Jana Zahradníka Havelky.
JZH zdůrazňuje ve svých afirmacích začátek ve formě: "Vesmíre ..." To je asi ta důležitost přítomnosti vůle boží jak píše jaosiva.

Kdy jsem beze strachu?
Kdyz sem ssilny, propojen s Bohem, v Jeho naruci, v Bezpeci andelskych peruti!
Prvni mantry tedy nebyly nic jineho, nez volani boziho jmena
Kde je bozi ssila-je vsechno
Kde neni-neni nic

Snažím se tuto kontinuitu dodržovat. Dělám dál obrácené polohy a také Rituál přijetí.

K tomu louskám knihu "Dohoda s nemocí". Je tam toho moc, autor v ní řeší jednotlivé negativní emoce a z toho jeho řešení si vybírám pozitivní afirmace. Už jsem sem nějaké uvedl a stále mi další přibývají. Je to jenom seznam možností, nedá se to v tom množství zvládnout k praktickému použití.

Dnešní porce afirmací:
1)Výsledek mého konání není dobrý ani špatný. Pokud mi nevyhovuje, znamená to, že jsem něco měl udělat jinak. Změním-li své chování, dostaví se jiný výsledek.

2)Místo plánování jednoduše vytvářím pozitivní záměr a dovoluji svému podvědomí a silám Vesmíru uskutečnit jej tím nejlepším způsobem.

3)Život je pro mne vždy Velkým Tajemstvím, které je potřeba každopádně rozluštit.

Všechno ostatní v tomto světě je jenom stupínek na Cestě Poznání.

4)Jsem přívětivý a vlídný a lidé mi odpovídají tímtéž.

5)Jsem dobromyslný, zdvořilý a mám smysl pro humor.

6)Důvěřuji své Vnitřní Síle.

7)Beru zodpovědnost za svůj svět do svých rukou.

8 )Učím se skromnosti. Je to jedna z ctností.

9)Přijímám se takový, jakým jsem.

10)Kdo mne bude potřebovat, ten si mne všimne.

11)Vážím si sebe sama, své jedinečnosti.

12)Ostatní lidé jsou také svým způsobem unikátní.

13)V mém světě se mi dostává tolik pozornosti, kolik jí potřebuji.

14)Jsem dobrý a zasluhuji si lásku a pozornost.

15)Všechny životní situace si vytvářím já sám - svými myšlenkami, pocity a emocemi.

16)Usiluji o to, abych se pokud možno stával stále lepším a lepším.

17)Bůh mne (nás) miluje.

18)Měním své chování a měním svůj život směrem ke svému Sebezdokonalení.

19)Snažím se dělat v životě to, co přináší radost mně a mému okolí.

(Dítě může dělat chyby, jenže je třeba mu vysvětlovat, jaké ponaučení si z nich má získat.)

20)Když někdy udělám chyby, tak z nich získávám potřebná ponaučení.

21)Stále se učím žít v tomto světě.

22)S pomocí svého podvědomí se učím samostatně vytvářet svůj unikátní svět.

23)Podvědomě přebírám principy a způsoby chování svých moudrých učitelů.

24)Seznamuji se s novými způsoby chování v různých situacích.

25)Nastavit svoje pozitivní tvůrčí a konstruktivní programy mohu tehdy, když si uvědomím příčiny situací, odpustím všechny křivdy a vezmu zodpovědnost do svých rukou.

26)Věřím tomu, že jsem stejně dobrý jako ostatní, že si zasloužím vše dobré, protože jsem dobrý.

27)Správný vztah dospělých k dětem v nich vytváří pocit přijetí a sebedůvěry.

28)Mnohý člověk se chová tak, že obviňuje. Zeptej se pak sama sebe:

„Proč se snaží ve mně vyvolat pocit viny? Co ode mě potřebuje?"

29)Bůh je Síla, která mi pomáhá žít, tvořit, rozumět světu a zdokonalovat své uvědomění.

30)Nemoc chápu jako výsledek svého nesprávného názoru na svět, jako signál k jeho změně.

31)Zachoval jsem se určitým způsobem, a tady z toho mám výsledek.

32)Pokud mně nebo okolí výsledek nevyhovuje, znamená to, že jsem porušil vesmírné zákony.

(Pokud například zlepším svůj vztah k ženám, budu zdravý.)

33)Je lehké řídit se božskými zákony, když je znám.

34)My sami vytváříme svůj svět. A jiní lidé dělají totéž se svým světem.

35)Beru na sebe odpovědnost. Ptám se sám sebe, jaké moje chování a myšlenky vytvořily tuto situaci.

36)Přehodnocuji tuto událost od začátku do konce a přemýšlím, čemu pozitivnímu mne to naučilo.

37)Vytvářím nové způsoby chování, nové myšlenky.

38)Rozhoduji se o následující otázce:

Prostřednictvím jakých jiných činů mohu udělat sobě nebo jinému člověku něco příjemného?

39)Je to velice jednoduché: něco jsem udělal (nebo naopak neudělal) a dostaví se výsledek.

Pokud se mi nelíbí výsledek, musím změnit své chování. A musím jej měnit do té doby, dokud nedosáhnu potřebného výsledku.

Vytváří se takový řetízek:

chování → výsledek → nové chování → nový výsledek.

40)Odpusť si! Odpusť si minulost, přítomnost a předem i budoucnost. Ničím nejsi vinný.

41)Před Bohem viníci nejsou.

42)Můj podvědomý rozum je přímo spojený s Bohem, s Vyšší Inteligencí.

Proto v jakékoliv situaci vždy postupuji tím nejlepším způsobem, jakého jsem v té situaci schopný.

43)Bůh je Vyšší Inteligence, Vesmír, Realita. A tato Síla mi pomáhá ze všech sil.

44)Mám se rád, a Bůh mi dává do života všechno potřebné.

45)Já osobně vnímám Boha jako Nejvyšší Sílu, jako tvůrce.

46)Tato Vesmírná Síla tvoří, vytváří, pomáhá nám vtělovat naše myšlenky do života.

47)Vesmír Pomáhá! Vesmír nám pomáhá vždy, všude a ve všem.

48)Existuje Vyšší Moc, která nám v tomto životě pomáhá realizovat naše myšlenky, city a emoce.

49)Pokud jsou naše myšlenky pozitivní a tvůrčí, dostaneme jen to „dobré".

50)Celou Biblí se táhne jako červená nit myšlenka, že Boha je třeba milovat nadevše v tomto světě. „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí," tak učil Ježíš Kristus.

A jsou dány konkrétní pokyny, kam je třeba směrovat tuto lásku - do své duše.

51)Každý člověk je jako jedna buňka částečkou Boha, Vesmíru, Živého Organizmu.

52)Jak se chováme k sobě, takový vztah máme k Bohu.

53)Představte si živý organizmus, v němž každá buňka plní svou specifickou funkci. A pokud jedna buňka přestane dobře plnit své přímé povinnosti, jak na to zareaguje celý organizmus?

Nejdříve se bude snažit pomoci této buňce, aby se uzdravila, zotavila se…

54)Láska k Bohu začíná láskou sama k sobě.

55)Učím se milovat sám sebe, milovat sama sebe bezpodmínečnou láskou.

56)Miluji sám sebe jako částečku Boha, Vesmíru.

57)Celý svět se mi otevírá. Je to umění, kterému se učím.

Vždyť pokud miluji sebe jako jednu částečku Boha, budu se v tomto světě chovat stejně ke všemu a ke všem.

58)Na prvním místě je u mne láska k Bohu.

Všechno ostatní na tomto světě je jen prostředek pro hromadění lásky a pro její realizaci.

59)Řídím se nejdříve vesmírnými zákony a až potom pozemskými.

60)Umění řídit se vesmírnými zákony znamená pociťovat v životě lásku, radost a štěstí.

61)Cítím v životě lásku, radost a štěstí.

62)Beru zodpovědnost do svých rukou, to znamená: učím se umět ve svém životě volit.

63)Pocit odpovědnosti umožňuje vytvářet nové myšlenky a nové způsoby chování.

64)Důležité je nejen přestat něco dělat, ale naučit se i dělat něco nového, pozitivnějšího než je to staré.

65)Není důležité, pro co se rozhodnu, protože jakákoliv volba v životě je správná,

jelikož se uskutečňuje pomocí Vyšší Síly.

66)Dělám v určitém okamžiku to, co je v mých silách a co umím.

67)Konám podle svého chápání světa a podle své uvědomělosti.

68)Mám své předurčení v životě. A není tak důležité, zda jej splním v tomto životě nebo v nějakých následujících životech.

69)Zvolil jsem si právě tento život v tomto světě, abych prošel určitou školou.

70)Mám svoji vlastní Cestu, ale všichni máme stejný cíl.

71)Jsme na cestě ke svému cíli a toto usilování, tato záhadná síla, nás všechny spojuje.

72)Přijímám sebe a mám se rád, přijímám a miluji tento svět takový, jaký je.

73)Procházím tímto světem s Láskou.

74)Je důležité pochopit, že láska není lepší než nenávist. Jednoduše Láska je příjemnější 75)prostředek pro poznávání vesmírných zákonů.

76)Probouzím v sobě přání tvořit, učit se, cítím se jistý,

77)Miluji nové výzvy.

78)Mám chuť k dalšímu0 studiu.

79)Pouze na svých chybách se mohu naučit něčemu novému a vychutnat radost z úspěchu.

80)Jsem samozřejmě milován a líbím se ostatním.

81)Názor okolních lidí je pouhým odrazem toho, co si myslím sám o sobě.

82)Hodnotím svou osobnost, vážím si sám sebe a okolí si všímá mých předností.

83)Jsem přitažlivý a dostatečně mužný.

84)Měním k lepšímu svůj zevnějšek a svoje chování.

85)Cítím svou přitažlivost, jedinečnost, potřebnost a závažnost.

86)Jak se chovám já sán k sobě, tak se chová okolí ke mně.

87)Pro své činy chválím Boha a také sám sebe.

88)Láska k Bohu začíná láskou k sobě.

89)Do jaké míry máš rád sebe, natolik máš rád i své okolí.

90)Mám se rád a přijímám se takový, jaký jsem.

91)Pokud nejsi spokojený s nějakým chováním, jednoduše jej změň na jiné, které bude přijatelnější a pozitivnější.

92)Moje odhodlání je silné a cíl mého snažení je stále jasnější.

93)To, co se učím, je mimo všechna moje očekávání a představy.

94)Překonávám snadno problémy při své cestě za poznáním.

95)Stávám se vědoucím člověkem a bez ohledu na strach pokračuji ve svém učení o další kroky.

96)Jsem vítězný člověk, doopravdy se bojím, a přesto pokračuji ve svém učení.

97)To je pravidlo. Nakonec přijde okamžik, kdy první nepřítel ustoupí.

98)Jsem sebejistý a moje odhodlání je stále silnější.

99)Prakticky každý člověk se stále něčeho trochu bojí.

100)Strach je normální obranná reakce, kterou člověk v určité míře potřebuje.

101)Cítím se velice dobře.

102)Myslím jen na dobré, kochám se pohledem.

103)Je třeba myslet na to, co pomůže, a na to, co je příjemné.

104)Pocit bezpečí a chráněnosti mi dává pocit klidu.

105)Cítím se v bezpečí, klidně a chráněně.

106)Mám důvěru v sebe, k ostatním, k celému světu.

107)Důvěra je produktem víry.

108)Důvěřuji své Osobní Síle, která je přímo spojena s Vyšší Inteligencí, s Bohem.

109)Tady a teď se cítím v plném bezpečí.

110)Důvěřuji všemu v tomto světě: sobě, lidem, událostem a především své Vnitřní Síle.

111)Ty sám si vytváříš svůj svět. A tento svět je nejbezpečnější místo ve Vesmíru.

112)Beru zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Můj svět záleží na mých myšlenkách.

113)Cítím se nejchráněnější bytostí ve Vesmíru. Očekávám od okolního světa jen to dobré.

114)Jsem jeden celek se Sílou, která mě stvořila. Jsem v dokonalém bezpečí.

115)Důvěřuji své Osobní Síle a získávám vnitřní klid.

116)Lidem a všemu na tomto světě posílám lásku.

117)Můj svět se stává nejklidnějším místem ve Vesmíru.

118)Vnější chování lidí odráží moje myšlenky a city.

119)Na tomto světě nám nic nepatří, ani naše myšlenky.

120)Všechno je nám dáno shůry do dočasného užívání, včetně života.

121)Ihned (po strachu) se zeptám sám sebe: Co se bojím ztratit?

Právě k tomu potřebuji změnit svůj vztah. Nedělám si z toho životní cíl, ale prostředek k životu.

122)Neměnná a nezničitelná vždy zůstává jen samotná Pravda, Bůh.

Právě Boží Pravdu jsem si udělal svým životním cílem.

123)Vesmír je bohatý a vždy mi dá všechno, čeho je mi třeba.

124)Jsem otevřený a připravený pustit do svého života to, co potřebuji.

125)Přijímám odpovědnost za to, co dělám.

126)Všechno záleží na mých záměrech. My sami si vytváříme svůj život.

127)Dělám správnou volbu a vynakládám úsilí na dosažení cíle.

128)Pochybnost je mým spojencem, který pečuje o správnost mé volby.

129)Jakýkoliv výsledek mých Činů je vždy správný výsledek, který mi pomáhá uskutečnit další správné činy.

130)Z jakýchkoliv životních situací získávám potěšení a důležitá pozitivní ponaučení.

131)Víra dává mým záměrům, mým činům a celému životu potřebnou sílu a směr.

132)Víra, Naděje a Láska jsou tři ctnosti, tři součásti úspěchu v mém životě.

133)Posílám lidem jen dobré, světlé myšlenky.

134)Vážím si světa jiného člověka a měním k lepšímu ten svůj vlastní.

135)Hromadím lásku a radost ve své duši, ve svém světě a rozděluji se o tyto pocity se svým okolím.

136)Nejdůležitější je upřímný záměr pomoci a snaha pochopit svět jiného člověka.

137)Žijeme ve spravedlivém a harmonickém světě.

138)Čím více lásky a milosrdenství mám v duši, tím méně místa zůstává pro lítost.

139)Jsem veselý a hravý.

140)Žiji veselý, smysluplný a zajímavý život, proto jsem šťastný.

141)Dělám něco užitečného pro společnost.

Zdravím

[arikiran]

ahojky
to na začátku o té kontinuitě je super...zahrnutí tendencí a časové složky
proč potom si nedal na mou radu a nezahrnul časovou složku do afirmací

včera jsem byl spokojený a zítra budu ještě víc

to je ta kontinuální tendence v praxi

a těch afirmací na jeden den máš moc

...x...

[Pelvan]

Ahoj arikirane

včera jsem byl spokojený a zítra budu ještě víc

to je ta kontinuální tendence v praxi

Kontinuální tendence v praxi je podle mne hlavně stálý režim (cvičení a afirmace), který se snažím dodržovat většinu dní v týdnu, a který se týká komplexu tělo-mysl.
Samotné afirmace se týkají spíše jenom mysli a mysl by se měla ukotvit co nejvíce v přítomnosti, alespoň se o to snažím.
Při těch pozitivních afirmacích se snažím udržovat v přítomném čase, protože přítomnost je náš jediný čas, při kterém můžeme něco konkrétního dělat. Minulost už není a budoucnost ještě není.
Přítomnost JE a je stále a stále a stále JE...

Jistě, že se mohu dostat do situace, že nebudu spokojený a přitom budu říkat: Jsem spokojený!
To je rozpor, který nabourává tu současnou nespokojenost a tu nabourat chci. Takže to funguje jak potřebuji.
A naopak.
V situaci, kdy jsem spokojený a říkám si: Jsem spokojený!, v tom není žádný problém...Takže to také funguje jak potřebuji.

Zdravím

[jaosiva1]

Ok, to, co si vymyslis sam pro sebe, bude nejspis take pro tebe v dany moment optimalni
Hodne spokojenosti preju
...x...

[Pelvan]

Ahoj jaosivo a děkuji za přání

Také Ti přeji na oplátku mnoho úspěchů v dobrodružném pátrání tam uvnitř nás.

Dokoukal jsem konečně to video s Gabrielou Filippi
https://www.youtube.com/watch?v=mhjuwTr1EaA
Ona tam Gabriela Filippi na konci videa dává ruce na prsa (na srdeční čakru), to mi připomnělo, jak se uklidňují miminka u doktora v Kalifornii.
Odkaz na video na internetu se mi ztratil.
Ale pokud si někdo pamatujete, tak ten doktor plačícím miminkům dává ručičky na srdce, na srdeční čakru.
Milipino (nop) si toho již tehdy všiml.
Takže toto gesto tak známé z modlitby křesťanů, kteří jej možná od jogínů převzali, má pro nás uklidňující účinek.

Našel jsem při brouzdání internetem ještě tento odkaz:
http://www.neurorestartemoce.cz/
Vypadá to na první pohled jako tvrdá komerce, ale skouknu to a dám vědět.

Zdravím

[Pelvan]

Ahoj

Luštím, co nám chtějí říct na následujících stránkách:
http://www.neurorestartemoce.cz/

Je tam 6 výukových videí zadarmo. Vždycky tam chlap v úvodním videu povídá nějakou omáčku a na základě té omáčky v dalším videu ženská ukazuje zajímavé triky.
Ve videu 1. "Epigen terapie" ukazuje, jak si rukama na prsou zesílit pozitivní pocity a naopak poklepáváním prstů zeslabit pocity negativní.
Ve videu 2. "Epigen terapie - technika otevřeného srdce" se s rukama na prsou i s poklepáváním prstů používají pozitivní afirmace typu:
Moje srdce je otevřené.
Jsem plný energie.
Při těchto afirmacích se i zvláštním způsobem ťuká na různá místa hlavy.
A končí se afirmacemi zase s rukama na prsou.
Ve videu 3. "Epigen Terapie - odvádíme křivdy a viny" se jednak odvádí panika masáží třetího oka a akupresurních bodů v meziprstové řase mezi palcem a ukazováčkem. Za druhé se pomocí komunikačního kamínku (nebo nějakého jiného předmětu) napěchují negativní emoce do tohoto předmětu v rukách a pak se v duchu přivolá emoční výtah a ty emoce se do tohoto výtahu přeloží a výtah je odveze nahoru do světla.
Základní poučka ní: "Já nejsem ta (nebo ty) emoce". Neříká se "jsem smutný", říká se "cítím smutek", pak se daří lépe od těch negativních emocí oddělit a poslat je pryč.

Další videa na stránkách jsou také zajímavá, např:
http://www.neurorestartemoce.cz/videa-zdarma/
Já jsem sledoval video s Dr. Josefem Jonášem, trochu i z nostalgie. Již za totáče jsem četl jeho knihu "Křížovka života" a ta mne velmi ovlivnila.
V tomto videu se mluví o třech fenoménech či entitách rozhodujících o našem životě. Je to informace (mozek), energie (srdce) a hmota (tělo).
Takže tu máme zase trojici (boží) jenom v jiném obalu, se domnívám.

Je to nějaká odnož terapeutické metody EFT, něco na ní bude, ale nemám o ní podrobné informace ani vlastní zkušenosti.

Zdravím

[nop]

...
Dokoukal jsem konečně to video s Gabrielou Filippi
https://www.youtube.com/watch?v=mhjuwTr1EaA
Ona tam Gabriela Filippi na konci videa dává ruce na prsa (na srdeční čakru), to mi připomnělo, jak se uklidňují miminka u doktora v Kalifornii.
Odkaz na video na internetu se mi ztratil.
Ale pokud si někdo pamatujete, tak ten doktor plačícím miminkům dává ručičky na srdce, na srdeční čakru.
Milipino (nop) si toho již tehdy všiml.
Takže toto gesto tak známé z modlitby křesťanů, kteří jej možná od jogínů převzali, má pro nás uklidňující účinek.

Odkaz na upokojení u dítěte:
Re: Co ovlivňuje stav našeho těla
od nop » pát 04. pro 2015 0:58:15 Tento doktor vám ukáže, jak okamžitě uklidnit plačící dítě. Tohle musí vidět opravdu každý!
Odkaz na video:
http://www.jenzeny.cz/zabava/tento-dokt ... -4777.html
a další dne: pát 04. pro 2015 14:26:14 je tam text:
stejně důležité, jestli ne více, je, že doktor složí děcku jeho ruce na prsou pod bradičku a obejme mu krček tím údolím ruky mezi palcem a ukazovákem (obloukem).
to se dítěti navrátí dojem jako když ještě v děloze mělo ruce složené na prsou. Levá ruka dítěte objímá pravou ruku.
Ruce byly v děloze také složené a v těsném objetí.
Pocit nepohybu a těsnosti dosáhne lékař svou rukou pod bradou dítěte a také tím, že dítě jeho váhou tlačí proti jeho ruce.
Video připomíná dodržení polohy ve 45 stupních. Tak dítě samo tlačí proti ruce a má utěsněný krk, který se nehýbe. Jako "za starého dobrého času" ještě v děloze.

[Pelvan]

Ahoj nope

Děkuji Ti za reakci.
Tenhle odkaz mám také, nasměruje mne na nějaký internetový magazín o ženách a tam ty miminka nemohu najít.

stejně důležité, jestli ne více, je, že doktor složí děcku jeho ruce na prsou pod bradičku a obejme mu krček tím údolím ruky mezi palcem a ukazovákem (obloukem).
to se dítěti navrátí dojem jako když ještě v děloze mělo ruce složené na prsou. Levá ruka dítěte objímá pravou ruku.
Ruce byly v děloze také složené a v těsném objetí.
Pocit nepohybu a těsnosti dosáhne lékař svou rukou pod bradou dítěte a také tím, že dítě jeho váhou tlačí proti jeho ruce.
Video připomíná dodržení polohy ve 45 stupních. Tak dítě samo tlačí proti ruce a má utěsněný krk, který se nehýbe. Jako "za starého dobrého času" ještě v děloze.

Ano, ty ruce na prsou, to je to gesto, které zřejmě něco uvnitř člověka způsobí či nastartuje, nějakou vzpomínku asi a také to může souviset s ovlivňováním srdeční čakry.
Nevím, zda je důležité zrovna to, která ruka kterou objímá, nejsem žádný gynekolog, abych věděl, jak ty ruce miminka v děloze mají.
Ale na prsou je tam mají určitě, kde jinde by je tam mohli mít?
Ptal jsem se na ty ruce, protože v několika po sobě jdoucích videích, které jsem sem "náhodně" dal, si je ti lidé na prsa dávali...
Buď si je kladli na prsa nebo spíše nad prsa na oblast klíčních kostí.
Ten název "klíční kosti" mi vždycky vrtal hlavou. Od čeho tam asi je klíč, na těch klíčních kostech?
Je to oblast mezi hlavou a srdcem, to je ta cesta, kterou musí člověk za svého života ujít alespoň jednou, ale může tudy jít i několikrát.
V dětství během naší výchovy se naše centrum vnímání stěhuje směrem vzhůru ze srdce do hlavy. Malé dítě zpodobněné v knize "Malý princ" vidí ještě srdcem.
Po absolvování povinné školní docházky už většinou puberťáci vidí očima v hlavě.
Po absolvování nějaké krize nebo po onemocnění nebo během nějakého duchovního či duševního procesu (u každého člověka je to individuální) se může dospělý člověk snažit (různě úspěšně) zase vrátit svoje centrum vnímání do své srdeční čakry. Je to stejná cesta jako v dospívání, ale opačným směrem, směrem dolů.
Jít směrem dolů je obecně nepopulární cesta. Aby se k tomu člověk odhodlal, musí mít nějaký důvod. Jediným mým důvodem se mi zdá být matná vzpomínka, že mi v tom srdečním centru v raném dětství bylo dobře, alespoň občas ano.

Zdravím

[nop]

upokojení: zkus video ve stránce:

http://www.supermamy.cz/clanek/pro-zeny ... iatra.html
ahoj

[Pelvan]

Ahoj nope

Děkuji za znovunalezené video.
Doktor tam dává miminkám levou ručičku přes pravou na prsíčka.
Zavrtí jim zadečkem a pohoupá je a miminka jsou happy.
Tohle nám dospělákúm už nikdo neudělá. Kdybych věděl o takové atrakci na pouti, která by to uměla, koupil bych si na ni permanentku.

Když se někomu řekne: "Dej si ruce na prsa a hejbni zadkem." Tak to znamená, aby něco dělal anebo se šel proběhnout. To je asi ten nejlepší lék proti strachu a obecně proti ostatním negativním emocím také.

Zdravím

[Pelvan]

Ahoj

Když se někomu řekne: "Dej si ruce na prsa a hejbni zadkem." Tak to znamená, aby něco dělal anebo se šel proběhnout. To je asi ten nejlepší lék proti strachu a obecně proti ostatním negativním emocím také.

Protože je takové zimní období bez sněhu, tak nikam nejdu sportovat a píši tady svoje myšlenkové erupce.
Napadlo mne ještě k tomu těžišti naší osobnosti:

Ten název "klíční kosti" mi vždycky vrtal hlavou. Od čeho tam asi je klíč, na těch klíčních kostech?
Je to oblast mezi hlavou a srdcem, to je ta cesta, kterou musí člověk za svého života ujít alespoň jednou, ale může tudy jít i několikrát.
V dětství během naší výchovy se naše centrum vnímání stěhuje směrem vzhůru ze srdce do hlavy. Malé dítě zpodobněné v knize "Malý princ" vidí ještě srdcem.
Po absolvování povinné školní docházky už většinou puberťáci vidí očima v hlavě.
Po absolvování nějaké krize nebo po onemocnění nebo během nějakého duchovního či duševního procesu (u každého člověka je to individuální) se může dospělý člověk snažit (různě úspěšně) zase vrátit svoje centrum vnímání do své srdeční čakry. Je to stejná cesta jako v dospívání, ale opačným směrem, směrem dolů.
Jít směrem dolů je obecně nepopulární cesta. Aby se k tomu člověk odhodlal, musí mít nějaký důvod. Jediným mým důvodem se mi zdá být matná vzpomínka, že mi v tom srdečním centru v raném dětství bylo dobře, alespoň občas ano.

Naše těžiště se během života stěhuje.
V dětství jsme ve svém srdci.
Během dospívání a v dospělosti jsme ve své hlavě.
Individuálně se můžeme snažit během dospělosti vrátit svým těžištěm do svého srdce.

Mně se stala následující příhoda, která s přesunem těžiště pozornosti v těle souvisí:
Když jsem začínal sedět v zazenu, dostal jsem následující instrukci od mistra:
Soustřeď se při sezení v zazenu do Hary. Hara je umístěna asi 4 prsty pod pupkem
To bylo všechno, ale sám jsem si samostudiem zjistil, že ta záhadní Hara bude asi tam, kde je 2. čakra.
Takže jsem měl skočit z hlavy až pod pupek a všechno ostatní přeskočit.
Docela jsem se léta snažil tuto kusou instrukci mistra dodržovat a plnit. Ale připadá mi to jako docela málo instrukcí na tak dlouhou cestu. A zcela chybí informace o tom, kudy touto cestou od hlavy pod pupek vlastně procházím...

Zdravím

[Návštěvník]

V dětství během naší výchovy se naše centrum vnímání stěhuje směrem vzhůru ze srdce do hlavy. Malé dítě zpodobněné v knize "Malý princ" vidí ještě srdcem.....

Po absolvování povinné školní docházky už většinou puberťáci vidí očima v hlavě.
Po absolvování nějaké krize nebo po onemocnění nebo během nějakého duchovního či duševního procesu (u každého člověka je to individuální) se může dospělý člověk snažit (různě úspěšně) zase vrátit svoje centrum vnímání do své srdeční čakry. Je to stejná cesta jako v dospívání, ale opačným směrem, směrem dolů.
Jít směrem dolů je obecně nepopulární cesta. Aby se k tomu člověk odhodlal, musí mít nějaký důvod. Jediným mým důvodem se mi zdá být matná vzpomínka, že mi v tom srdečním centru v raném dětství bylo dobře, alespoň občas ano.

V dětství jsme ve svém srdci.
Během dospívání a v dospělosti jsme ve své hlavě.
Individuálně se můžeme snažit během dospělosti vrátit svým těžištěm do svého srdce.

Anáhata čakra - srdeční centrum

anáhata náda = nekonečný zvuk, zvuk ÓM
Anáhata čakra se nachází uprostřed hrudníku v blízkosti srdce. Její mantrou je JAM.

Barva anáhata čakry je světle modrá, barva nebe. Prvkem je vzduch, který symbolizuje dálavy a rozpínání. To znamená, že v této čakře se může naše vědomí rozšiřovat do nekonečna.

Anáhata je sídlem božského Já (átmá). Jejích dvanáct okvětních plátků lotosu značí božské vlastnosti srdce: blaženost, mír, harmonii, lásku, pochopení, soucit, bystrost, čistotu, jednotu, milosrdenství, dobrotu a odpuštění.

Srdeční centrum je však i sídlem emocí a pocitů. Jako symbolické vyobrazení tu nalézáme dva protilehlé trojúhelníky v podobě hvězdy, z nichž je jeden orientován špičkou dolů a druhý vrcholem nahoru. Vzpíná-li se energie anáhata čakry vzhůru k duchovnímu vědomí, projevují se naše city jako bhakti, ryzí božská láska, a oddanost. Klesá-li však vědomí dolů do oblasti světské náruživosti, naše city jsou zmatené a nevyrovnané, a tak jsme přemoženi žádostivostí, žárlivostí, smutkem a pochybováním.

Anáhata čakra je sídlem poezie. Kdo se soustředí na tuto čakru, může rozvíjet svůj talent jako spisovatel nebo básník. Další silou vycházející z anáhata čakry je sankalpa šakti (síla, která plní přání). Chcete-li, aby se vám splnilo přání, soustřeďte se na něj v oblasti srdce. Čím je anáhata čakra čistší, tím rychleji se vaše přání vyplní.

[Jana]

V dětství jsme ve svém srdci.

V dětství umíme to, co umí každá rostlina, každé zvíře, každá buňka, umíme jen tak být a nedělat si s ničím hlavu.

Malé dítě neřeší přistěhovaleckou vlnu uprchlíků v Evropě, stejně jako zajíc neřeší stav myslivců a lišek v České republice a tohle umožňuje zajícovi být duchem bdělý a přítomný a v rámci možností co možná nejlépe reagovat, když se v jeho přítomnosti nějaká liška nebo myslivec opravdu objeví.