Stránka 1 z 8

Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: pon 21. pro 2015 10:01:39
od Jana
Pelvan píše:Ahoj, tohle bude trochu delší...

Co však dělat, jsme-li plni automaticky se objevujících negativních myšlenek a pocitů a nedaří se nám je „ředit“ vědomě vytvářenými pozitivními myšlenkami?
Tyto vnitřní negace mohou být následkem všudypřítomného stresu v dnešní době. Jsme stresováni prakticky vším, co se děje v moderní společnosti. Vzduch, voda i potraviny jsou znečištěné chemickými jedy. Ve vzduchu není jenom chemický smog a příliš mnoho prachu. Vzduchem se šíří i elektromagnetický smog a zvukový smog ve formě hluku pocházejícího od chodu různých strojů. I většina populární hudby zní a působí jako hlučný zvukový smog. Zprávy v masmédiích jsou negativní a prolhané. Filmy a seriály jsou agresivní a pitomé. Co s tím?

V rámci možností je vhodné se snažit eliminovat negativní vlivy všeobecného znečištění. Chodit hodně do přírody, kde je vzduch čistší, pít filtrovanou nebo destilovanou vodu, jíst biopotraviny.

Především je však třeba si uvědomit, jak veliká je nerovnováha mezi zvuky námi pouze pasivně přijímanými a zvuky námi také vydávanými. Lidé si skoro vůbec nezpívají a rčení „co Čech to muzikant“ již také dávno není pravdivé. Různé televizní starrsoutěže s jejich hvězdnými pěchotami od aktivního muzicírování spíše odrazují. Matrix nás chce mít vystresované; je však třeba jít skrz tuto odpuzující psychologickou bariéru a snažit se co nejčastěji aktivně zpívat anebo hrát na nějaký hudební nástroj této barbarské době navzdory. Když je naše vnitřní napětí příliš velké, je vhodné jít někam do polí a zkusit se z toho i vykřičet. Dobré je také bušit do polštářů nebo se jednoduše aktivně věnovat nějakému sportu. Nejvíce se mi pro vybití zablokované agresivní energie osvědčil běh a jízda na kole. Máme posledních pár let možnost si to užívat, než nám to různí Syřani a Ukrajinci znechutí.

Pro zlepšení svého (i vašeho) emočního nastavení jsem si opsal několik pozitivně působících citátů pochycených na akci Petra Velechovského:
„Nerozhoduji zcela o tom, CO konkrétně budu prožívat. Rozhoduji se však o tom, JAK to budu prožívat. Vyjadřuji se v pozitivních formulacích - čeho chci dosáhnout. Každý, kdo mne štve, mne tím zároveň i něco učí. Největší mojí povinností je být sám sebou. Všechno, na co myslíme, přitahujeme k sobě. Myšlenková energie v mozku je slabá, zesiluje se prožitkem myšlenky v srdci pomocí emoce. Řešte věci, až když věci nastanou. Vesmír je dokonalý a klade mi (tobě) do cesty překážky, které jako řešitel překonávám (překonáváš). Důležité je umět být šťastný s tím, co mám. Muži mlčí, když jsou spokojení. Ženy mluví, když jsou spokojené. Máme právo na svoje emoce a máme právo je zviditelňovat, nesmíme s nimi ale ubližovat. Pokud se máme rádi, jsme zdraví. Mějme se rádi i se svým stínem. Každá činnost se dá dělat meditačním způsobem. Alespoň 1 hodinu denně dělejte něco, co vás baví. Dopřejte si radost z udělané práce, buďte k sobě velkorysí. Vždycky je někdo chytřejší, nežli jsi ty.
Mám se rád? Lidé okolo mne jsou toho testem.“

Naše emoční nastavení je přímo napojené na regulaci našeho svalového napětí a na vegetativní fungování našeho těla. Pozitivnější nálada se odrazí jednak v uvolnění křečovitě stažených svalů a dále vyústí v optimalizaci všech tělesných pochodů i pohybů.
Je třeba si uvědomit, že má svoji vypovídací hodnotu i ten fakt, zda máme potíže s křečovitým napětím na pravé nebo na levé straně našeho těla.
Pravá strana těla odráží náš vztah k vnějšímu světu a zrcadlí úroveň našeho sebeprosazení v něm.
Levá strana těla odráží náš vztah ke svému vnitřnímu světu, zrcadlí to, jak jsme vnitřně pravdiví.
Pokud máme potíže s trvalým napětím v oblasti okolo naší 1. čakry (což je oblast okolo konečníku, genitálií, hráze, slabin a kyčlí i hýžďových svalů), projeví se to v našem křečovitém postoji a promítne se to nepříznivě do dalších spazmů v obou dolních končetinách, či napětím pouze v jedné končetině odpovídající straně našich tělesných potíží.
Prvotní příčina potíží může pocházet například z nějakého dávného zranění dolní končetiny (např. vyvrknutí kotníku), následkem čehož si tělo navyklo na špatný pohybový stereotyp při chůzi, a ten se zakonzervoval i po odeznění následků původního zranění.

Obecně se dá říci, že jakékoli trvalé napětí v těle je projevem našeho odporu (vědomého nebo nevědomého) vůči realitě, kterou prožíváme. Ten náš odpor je to tajemné EGO.
Skutečnost je taková, že jsme byli v dětství naprogramováni (často v dobrém úmyslu) svými rodiči do stereotypů a schémat (materialistických nebo náboženských), podle kterých se chováme i ve své dospělosti. Místo našich vnějších rodičů nás v dospělosti může terorizovat jejich zvnitřnělá kopie, náš vnitřní rodič.
Čím více se tato programová pevná schémata liší od proměnlivé životní reality, tím více stoupá napětí v naší mysli. Stres, který prožíváme pro tento nesoulad ve své mysli, se ve formě trvalého svalového napětí přenáší i do nejrůznějších částí našeho těla. Stres může také blokovat nebo vyostřovat naše smyslové vnímání. Tomuto procesu odpovídají i mnohá lidová rčení:
„Někdo (nebo něco, mohu to ale být i já sám) mi leží v žaludku.“
„Mám něco na srdci.“
„Nesu zodpovědnost na svých bedrech.“
„Mám knedlík v krku.“
„Zatmělo se mi před očima.“
„Slyším trávu růst.“

Naopak při vnitřním souznění s prožívanou vnější skutečností dochází k uvolňování svalového tonu v těle, které je libě pociťováno jako blaho.
Tohoto mechanizmu můžeme terapeuticky využít a vhodným relaxačním postupem cíleně snižovat napětí v celém těle nebo v jeho vybraných partiích. Tím zároveň docílíme i subjektivního vnímání libých pocitů.
Relaxace nemusíme docílit jenom prostým uvolněním těla společně s prohloubeným dechem, existují i jiné propracovanější relaxační metody.
Na internetu lze dohledat takzvanou „osmičkovou polohu těla“, pomocí níž do těla čerpáme energii. Tato léčivá energie pomáhá při své cirkulaci tělem rozpouštět spastické bloky.
O něco podobného se snaží i tibetská léčebná relaxace KUM NYE, jak je popsáno ve stejnojmenné knize, kterou napsal Tarthang Tulku (Alternativa Praha, 1995).

Zdravím


Dávám to na nové vlákno, aby se to neztratilo v textu. Moc pěkné, Pelvane.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: pon 21. pro 2015 11:05:54
od Návštěvník
Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek?

Důležitá je prevence.
Nedovolovat, aby mysl byla plná negativních myšlenek. K tomu slouží:

Kontrola mysli

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: pon 21. pro 2015 14:21:45
od arikiran
co dělat jsme-li plni negativních myšlenek?
má odpověd:
no jak kdy
záleží...kdo je plný..tj který člověk
jakých konkrétně myšlenek...jaké to sou ty myšlenky, které označuje za negativní
a co to s ním dělá a jak na ty myšlenky reaguje

neb..mám-li myšlenku, že je kolem mě velký zápach...nemohu ji mírnyx dírnyx nahradit pozitivní myšlenkou vůně, ale musím jít a vypnout pálící se oběd...

myšlenky tedy mohou být všelijaké a důležitými se stanou teprve, až na jejich popud začnu nějak reagovat...konat...a toto reagování-konání...jo...může být negativní

a dál se mepohnem, dokud konkrétně nerozeberem nějaký případ

dejme tomu, že negativní myšlenky se zaobírají strachem...
situace v budoucnosti vidím v černých barvách...maluji tzv čerta na zed..dokonce je pro to rčení..takže je to běžná věc
vůbec mi nevadí, že řada katastrof vůbec nenastane...jsem zkrátka už takhle zaměřen
a...což teprv když katastrofa nastane, já to říkal, já to věděl...a jen mě to ještě víc utvrdí...

takové přesvědčení..je mentální kolos...parní válec...který jede a jede a válcuje vše do negativna..a zkus se vzepřít...převálcuje tě také...
koneckonců toto platí pro všechna silná přesvědčení...že neumím kreslit...že není možné vyhrát ve sportc...že su osvícený...

rád bych měl na závěr snadnou radu, jo...ale otočit nebo aspon zastavit takový válec energie...je těžká záležitost...pro toho...kdo nenajde ssílu na vytvoření opačné motivace...ke štěstí a víře, že to jde otočit

touha stát se ze smolaře štastlivcem, z babrala malířem, z prohrávajícího vyhrávajícím...z ustrašeného více odvážným...touha tak ssilná, že parní válec zabrzdí, zastaví..a otočí do pozitivna...touha zlepšit si život a neuhýbat problémům...

když sem začínal řešit tyhle otázky, měl sem dvě techniky
první jednoduchá....jakmile vlezly do mysli myšlenky, které jsem nevchtěl...měl jsem naučenou básničku..veselou a pozitivní mantru..a tu sem začal opakovat, jakmile sem se přistihl, že se mi hlavou honí ty myšlenky

ze začátku to bylo skoro co pět minut...jsem ji musel říkat

druhá technika na strach byla...chodit meditovat na hřbitov...a první meditace mě vskutku dost vystrašily...např na mě z jednoho hrobu vyskočil.....bububu...zajíc!...no krve by se ve mně nedořezal tenkrát...

jsou i mírnější techniky...např když se bojím vody...nepůjdu hned skákat z útesu do moře...ale dám si doma nohy do lavoru s vodou...pomaloučku se osměluju...a zkoumám, co ve mně z vody tak strašidelně působí...

ná závěr to hlavní...žádná myšlenka není špatná, pouze s ní mohu špatně naložit...a to není konec...neb většinou se po špatném naložení mohu opravit, udělat to lépe
toto je cvičný vesmír...na hraní...budme jako děti...odvážnější...
...pjks...

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 11:10:11
od Pelvan
Ahoj arikirane

A jak zní ta Tvoje pozitivní básnička?

Na oplátku řeknu svoji básničku, kterou používám od svých zenbuddhistických dob.
Když se necítím dobře, opakuji několikrát za sebou:
"Kwan se um bósal."

Zdravím

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 13:25:28
od jaosiva1
Ahoj Pelvane
Tak tos me dostal
Tenkrat jsem opakoval mantru
Jezisi Kriste,
Smiluj smiluj se
Nad nami

To s tou pozitivni veselou
basnickou...sem si poplet
Neb takovou sem si vymyslel vcera
Uz pro jine ucely
Ale povim I tu:

Ja sem maly kouzelnicek
Ale mam velkyho
Ale mam velkyho

Ja sem maly kouzelnicek
Ale mam velkyho
Ale mam velkyho

Pomocnika
Pomocnika
Pana Boha svyho!

Pomocnika
Pomocnika
Pana Boha svyho!

Toz tak
Jdu na prochazku s pejskem
A vesele si pobroukavam pisnicku
...
A jo...zacinaji se dit kouzla
Zatim jen malinka
Inu..pro maleho kouzelnicka...
...pjks...

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 13:39:42
od Jana
arikiran píše:...

dejme tomu, že negativní myšlenky se zaobírají strachem...
situace v budoucnosti vidím v černých barvách...maluji tzv čerta na zed..dokonce je pro to rčení..takže je to běžná věc
vůbec mi nevadí, že řada katastrof vůbec nenastane...jsem zkrátka už takhle zaměřen
a...což teprv když katastrofa nastane, já to říkal, já to věděl...a jen mě to ještě víc utvrdí...

takové přesvědčení..je mentální kolos...parní válec...který jede a jede a válcuje vše do negativna..a zkus se vzepřít...převálcuje tě také...
koneckonců toto platí pro všechna silná přesvědčení...že neumím kreslit...že není možné vyhrát ve sportc...že su osvícený...

rád bych měl na závěr snadnou radu, jo...ale otočit nebo aspon zastavit takový válec energie...je těžká záležitost...pro toho...kdo nenajde ssílu na vytvoření opačné motivace...ke štěstí a víře, že to jde otočit

touha stát se ze smolaře štastlivcem, z babrala malířem, z prohrávajícího vyhrávajícím...z ustrašeného více odvážným...touha tak ssilná, že parní válec zabrzdí, zastaví..a otočí do pozitivna...touha zlepšit si život a neuhýbat problémům...

když sem začínal řešit tyhle otázky, měl sem dvě techniky
první jednoduchá....jakmile vlezly do mysli myšlenky, které jsem nevchtěl...měl jsem naučenou básničku..veselou a pozitivní mantru..a tu sem začal opakovat, jakmile sem se přistihl, že se mi hlavou honí ty myšlenky

ze začátku to bylo skoro co pět minut...jsem ji musel říkat

druhá technika na strach byla...chodit meditovat na hřbitov...a první meditace mě vskutku dost vystrašily...např na mě z jednoho hrobu vyskočil.....bububu...zajíc!...no krve by se ve mně nedořezal tenkrát...

jsou i mírnější techniky...např když se bojím vody...nepůjdu hned skákat z útesu do moře...ale dám si doma nohy do lavoru s vodou...pomaloučku se osměluju...a zkoumám, co ve mně z vody tak strašidelně působí...

na závěr to hlavní...žádná myšlenka není špatná, pouze s ní mohu špatně naložit...a to není konec...neb většinou se po špatném naložení mohu opravit, udělat to lépe
toto je cvičný vesmír...na hraní...budme jako děti...odvážnější...
...pjks...


Ano, žádná myšlenka není sama o sobě špatná, důležité je, co se s ní udělá a nezáleží ani tak na tom, jestli je pozitivní nebo negativní.

To, co nám dělá ze života peklo, to, co je zdrojem všech těch negativních emocí, je ego, připoutanost k představě, že jsme tou osobou, která je hlavním hrdinou uprostřed té mentální projekce, že jsme tou osobou, o kterou v tom příběhu, který mysl začne vytvářet, jde.

Ve skutečnosti je celkem jedno, jestli se ztotožníme s kladnou nebo zápornou postavou. V okamžiku, kdy se objeví iluze oddělenosti, představa, že jsme tou osobou, která má vyšší nebo nižší kredit, než jiná osoba, nějakou minulost, budoucnost, jsme v zajetí mysli a negativní emoce nás tak jako tak doženou, protože v iluzi oddělenosti, v zajetí mysli, neexistuje věčný a trvalý stav blaha, štěstí, klidu, míru a celistvosti, jako v tichu srdce, kde nejsme ničím.

Je možné z toho příběhu, který se v mysli objeví, couvnout, upozadit se z něj, být jen pouhým pozorovatelem myšlenek.

Jak řekl Buddha:

Pozoruj nezaujatě myšlenky,
jako bys nezaujatě pozoroval
vzdálený let ptáků v poklidném večeru.


Je to obrovská úleva, když ani ty nejnegativnější myšlenky nemají nad námi žádnou moc a jenom můžeme sledovat, jak mizí v prostoru vědomí, aniž by po sobě zanechali jakoukoliv emocionální stopu.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 19:13:06
od Honzam
Připustit si, že nejsem svatý. :)

Přijmout je jako část sebe.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 19:41:50
od nop
Honzam píše:Připustit si, že nejsem svatý. :)

Přijmout je jako část sebe.

I tehdy, kdyby mne pokoušel sklon k alkoholu?

Nebo spíše hodnotit vášeň "umírněně, umírněně" jako u Wericha "přiměřeně, ... " ?

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 20:06:59
od Jana
Honzam píše:Připustit si, že nejsem svatý. :)

Přijmout je jako část sebe.


Nechat to hodnocení na Bohu a přijmout Boha jako celek, ve kterém má osoba je absolutní nula.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 22. pro 2015 20:11:11
od Honzam
nop píše:
Honzam píše:Připustit si, že nejsem svatý. :)

Přijmout je jako část sebe.

I tehdy, kdyby mne pokoušel sklon k alkoholu?

Nebo spíše hodnotit vášeň "umírněně, umírněně" jako u Wericha "přiměřeně, ... " ?


Ano, je to úplně přirozené a normální, když někdo má sklony pít a dostane na to chuť.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: stř 23. pro 2015 15:31:17
od Pelvan
Ahoj

Pozdě ale přece sem poznamenávám, že tohle vlákno je pokračování vlákna:
Stav našeho těla ovlivňuje psychika
viewtopic.php?f=329&t=7280

A zdravím

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: stř 23. pro 2015 15:46:41
od Pelvan
Honzam píše:Ano, je to úplně přirozené a normální, když někdo má sklony pít a dostane na to chuť.


Ahoj Honzame

Nesouhlasím s tím, že alkoholismus je přirozený!
Je to možná bohužel v dnešní době normální, ale pro mne je to hrůza, se s takovým zombie alkoholikem v rodině stýkat.
To je snad lepší umřít, než takhle otravovat sebe i svoje přátele a příbuzné.
Tohle vlákno je právě o tom, co dělat proti takovému hořkému konci života, jako je alkoholismus.
Jsou to právě negativní a poraženecké myšlenky, které vedou k alkoholismu a ostatním idiotským -ismům.

Se domnívám a zdravím.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: stř 23. pro 2015 16:59:59
od nop
Tady citovat ze čtyřech příspěvků, se dá jen při rozepsání v řádkách:

a/ Jana: Je to obrovská úleva, když ani ty nejnegativnější myšlenky nemají nad námi žádnou moc a jenom můžeme sledovat, jak mizí v prostoru vědomí, aniž by po sobě zanechali jakoukoliv emocionální stopu.

b/ Honzam píše (radu): Připustit si, že nejsem svatý. Přijmout je jako část sebe.

c/ Nop do toho šťourá: I tehdy, kdyby mne pokoušel sklon k alkoholu?
Nebo spíše hodnotit vášeň "umírněně, umírněně" jako u Wericha "přiměřeně, ... " ?

d/ Jana pohodově : Nechat to hodnocení na Bohu a přijmout Boha jako celek, ve kterém má osoba je absolutní nula.

e/ Honzam po Nopovi: Ano, je to úplně přirozené a normální, když někdo má sklony pít a dostane na to chuť.

f/ Pelvan: .. Nesouhlasím s tím, že alkoholismus je přirozený!
Je to možná bohužel v dnešní době normální, ale pro mne je to hrůza,...
=
Nyní nakonec od Nopa, tvrdím:
Honzam považuje tyto sklony za reálně existující (úplně přirozené) a „když někdo má sklony pít a dostane na to chuť“, to je také realita („normální“), a „Připustit si, že nejsem svatý...“

ALE:
1/ jak to srovnat s Janiným „Nechat to hodnocení na Bohu“, když uvidím vše „jak mizí v prostoru vědomí, aniž by po sobě zanechali jakoukoliv emocionální stopu.“
2/ u Pelvana ale alkohol není přirozený, takže
3/ je vhod něco dělat a nenechat si tu „přirozenost s Bohem“ přerůst přes hlavu.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: stř 23. pro 2015 18:03:28
od Honzam
Pelvan píše:
Honzam píše:Ano, je to úplně přirozené a normální, když někdo má sklony pít a dostane na to chuť.


Ahoj Honzame

Nesouhlasím s tím, že alkoholismus je přirozený!
Je to možná bohužel v dnešní době normální, ale pro mne je to hrůza, se s takovým zombie alkoholikem v rodině stýkat.
To je snad lepší umřít, než takhle otravovat sebe i svoje přátele a příbuzné.
Tohle vlákno je právě o tom, co dělat proti takovému hořkému konci života, jako je alkoholismus.
Jsou to právě negativní a poraženecké myšlenky, které vedou k alkoholismu a ostatním idiotským -ismům.

Se domnívám a zdravím.


Tak to nebylo myšleno. Je přirozené mít chuť se napít, když někdo chlastá.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: stř 23. pro 2015 19:25:14
od nop
Honzam píše:
Pelvan píše:
Honzam píše:Ano, je to úplně přirozené a normální, když někdo má sklony pít a dostane na to chuť.


Ahoj Honzame

Nesouhlasím s tím, že alkoholismus je přirozený!
Je to možná bohužel v dnešní době normální, ale pro mne je to hrůza, se s takovým zombie alkoholikem v rodině stýkat.....


Tak to nebylo myšleno. Je přirozené mít chuť se napít, když někdo chlastá.

Být ovlivněný jinými? Ano, přenosy postavení a nálad jsou možné.
Pak ani člověk neví, co ho to najednou napadlo, a vlivem nepozornosti nepřijde na to, odkud.

Tak se mezi mládeží objevuje v pubertě sklon kouřit a pít. Je to jako virus - přišel zvenku a ovlivní jednání.

Jednou jsem to cítil silně. Pracoval jsem v nemocnici a nebyl jsem zdravotník. Přišel celodenní aktiv k potitické situaci. Připojili mne k doktorům (politické hledisko si nevybírá).
O lékařích se povídá, že leckterý podlehne alkoholismu. U jednotlivců se to neprozradí, ale tam jich bylo asi 50 (a já jeden nezdravotník).

O přestávce to začalo. Doktoři vytahovali ve vestibulu koňaky a jiné lihoviny a pili. Vlídně nabízeli solidárně i mně, ačkoliv jsem přišel bez láhve a nemohl jsem se s nikým podělit o můj nulový přínos.

Ve vzduchu se přímo hustě vznášela žádost po pití. Nikdy jsem nezažil tak prosycenou atmosféru, ta potřeba pít byla mezi všemi jako aura a dokazovala, že nehmatatelný psychický stav překračuje hmotu. Tudíž hustota žádosti porážela v plné čáře tvrzení marxistů, že vše co je, to je jen hmotné.

Divil jsem se tomu. Myslím, že tu působil násobný efekt: vášeň jednotlivců potlačovala zbytek ctnosti jiných jednotlivců a podrobovala jejich zdrženlivost, až ji přemohla a vášeň ovládla místnost.
Je to jako s fenoménem "sta opic".
=
Ještě vtip: kdo je alkoholik? To je pacient, který vypije více, než jeho lékař.

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: čtv 24. pro 2015 7:04:14
od Jana
nop píše: jak to srovnat s Janiným „Nechat to hodnocení na Bohu“, když uvidím vše „jak mizí v prostoru vědomí, aniž by po sobě zanechali jakoukoliv emocionální stopu.“


Jednoduše, nešpekulovat o své osobě a ani o druhých osobách, držet se biblického: "Nesuď a nebudeš souzen".

Ale to neznamená, že nemůžeš v každém okamžiku dělat jen to, co cítíš, že je správné a že to nemůžeš dělat tím nejlepším možným způsobem, jakého jsi schopný.

Neznamená to, že se nelze s vděkem a radostí poučit a dělat věci jinak a líp, aniž by bylo k tomu třeba sebemrskačství, že jsme něco takového dřív nevěděli, neuměli.

“Láska je absence soudu.” – Dalai Lama


:)

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: čtv 24. pro 2015 15:39:08
od Pelvan
Ahoj honzame

Omlouvám se za svoji podrážděnou reakci na pití alkoholu.
Sám jsem také občasným konzumentem, ale dosud jsem si nezvykl na alkoholiky ve svém okolí.
Dokud mi to jejich chlastání bude vadit, do té doby se s tím budu zbytečně trápit.
Přitom je to jenom jejich věc, pokud nejsou agresivní.
Nesoudit je někdy hrozně těžké, ale potřebné.

Se domnívám a zdravím

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: pon 28. pro 2015 21:50:46
od Pelvan
arikiran píše
na závěr to hlavní...žádná myšlenka není špatná, pouze s ní mohu špatně naložit...a to není konec...neb většinou se po špatném naložení mohu opravit, udělat to lépe
toto je cvičný vesmír...na hraní...buďme jako děti...odvážnější...
...pjks...


Ahoj arikirane

To je sice pravda, že si tu na světě můžeme hrát co a jak chceme.
Ale když chci být zdráv a vesel, tak si musím dávat hodně velký pozor na to, jaké myšlenky se mi honí hlavou.
Negativní myšlenka nese negativní emoci a to je pro mne špatné. Pozitivní myšlenka nese pozitivní emoci a to je pro mne dobré.
Ono je to ale všechno složitější. Tohle, co jsem napsal výše, platí stoprocentně v dlouhodobém horizontu dnů, týdnů a měsíců a let.
Z krátkodobého hlediska je lákavý mechanizmus odreagování. Mám například záchvat vzteku a tak si sprostě zanadávám a ono se mi OKAMŽITĚ uleví, hned v té chvíli.
Z dlouhodobého hlediska jsem si ale tím nadáváním přitížil. Takže, pokud toto svoje přitížení budu chtít vyrovnat, tak se budu muset zabývat pozitivními myšlenkami, abych to nadávání nějak vyrovnal.
V jiné situaci například jsem v klidu a chci si ještě trochu zvednout náladu. Tak si naordinuji nějaké pozitivní myšlenky a ejhle, většinou se stane následující věc: V krátké chvíli se mi nálada zhorší a já se pro něco naštvu.
Pak je důležité být ve střehu a vědět o tomto mechanizmu náhlého negativního výkyvu nálady a zabrzdit to svoje vnitřní naštvání ještě dříve, než se to ve mně rozjede.
Tuším. že Linda o tom někde psala jako o "nepřevzetí dodávky negativní emoce". Vesmír nás takto zkouší, posílá nám cvičné dodávky negativních emocí, a pokud dodávku přijmu, tak jsem neprošel u zkoušky a celé to naštvávací martýrium bude pokračovat dál a dál a dál. Možná po mnoho dalších životů...
Je třeba rozlišovat, i když je to jenom hra, tak ta hra má svoje pravidla...
Ta pravidla znám jenom krátce a tak se to zatím ještě učím, jako se člověk učí jezdit na kole.
Zatím spíš padám než jezdím.

A zdravím

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 29. pro 2015 9:05:35
od jaosiva1
Ahoj Pelvane
Davani hodne velkeho pozoru...muze nekdy cloveka vic utrapit, nez par negativnich myslenek...
Ja mam ve vecech svou hierarchii
A 90% sil venuji tomu hlavnimu...Sjednoceni s Mistrem
Jo...dobra nalada, zdravi a hezke vztahy navysi komfort me cesty
Dik za ne moc
Ale stejne sve usili venuju tomu hlavnimu

Mechanismus je jassny:
Usiluji v prve rade o Kralovstvi nebeske

Dnes je velka vule a velky hlad po vedlejsich zizcich ze hry...hojnost, zdravi, dobre vztahy, mysticke vjemy...
I ja tomu podleham....ale vim, ze to je prave jen ta hra, neni to podstatne pro mou cestu k Bohu, jen kraceni chvile...
Jo..I muj level je zatim v nizsich spis polohach...neb tusim, ze vyssi levly uz tyhle veci neresi vubec...
Zdar Buh
...x...

Re: Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

Nový příspěvekNapsal: úte 29. pro 2015 18:46:39
od Pelvan
Ahoj jaosivo

Nevím. koho máš na mysli tím Mistrem.
Můj mistr byl můj otec a ten se oběsil, když mi bylo 13 let.
Mohl jsem říkat jako Kristus: Otče, proč jsi mne opustil? Jenom jsem byl o 20 let mladší než on, když jsem se tak ptal.
Nikdy jsem neměl žádného mistra, vždycky jsem chtěl mít z těch mistrů svoje kamarády, žádný o to ale nestál.

Dávání velkého pozoru je synonymum pro probuzení mysli. To není žádný stres, to je POZORNOST na to, co mi život přináší.
Každý touží po pozornosti, i životu se to asi líbí, když si dávám pozor, co mi přináší.

Zdravím