Psychosomatika

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » sob 12. kvě 2018 9:17:39

Návštěvník píše:„Pro posouzení toho, co je poezie, je důležité, má-li autor v sobě pramen, vřídlo, z něhož verše plynou. Má-li v sobě prosté a čisté podněty, vycházející z Taa, nebo zda jeho životní zásady postrádají tak prostou krásu. Má-li v sobě takový pramen, je to básník, bez něho básníkem není.
Mohli bychom snad říci, že všichni lidé jsou v podstatě básníky. Ve všech je přece původní a základní pohyb z Taa a zpět k Tau. Ale jen u zcela výjimečných osob je tento pohyb tak rozvinutý a vytváří tak silné napětí, že se stávají schopnými spatřit a vyjádřit vznešenou krásu. Mnozí lidé připomínají často vodu bez pohybu, v bahnité krajině, kde se rostlinám málo daří; básníci jsou však průzračné řeky proudící k širému oceánu mezi bujně porostlými břehy, jejich nádhera uchvacuje."

"Každý zvuk vzniká z pohybu. Všechno kolem nás v přírodě má svá ústa. Jsou-li v pohybu rty kohokoliv na světě, slyšíme zvuky. Zaposlouchej se do proudu vody, když se v horách řítí ze skal. Jakmile je v pohybu, zvučí vysokým nebo hlubokým, dlouhým nebo kratším tónem, sice ne přesně podle zákonů hudby, ale má přesto osobitý výraz a rytmus. To je přirozený zvuk země a nebes, rodící se sám ze sebe.
Jestliže je lidské srdce prázdné světem a naplněno duchem, vychází z něho při pohybu zvuk. Tím vzniká i literatura.
Poezie je tedy zvuk srdce. Můžeš ji slyšet a vidět všude, protože všude je příroda jediným opravdovým básníkem, který rezonuje v tvém srdci. A protože je to tak prosté a jednoduché, je to provázeno přísností a neměnitelností; kde vyráží pramen pohybu, tam se taky ozývá zvuk verše.
Žádný jiný zvuk nelze za poezii pokládat. Zvuk musí vyvěrat samovolně, sám ze sebe. Poznáš mnoho lidí, kteří zvuk vyvolávají nepřirozeným způsobem. Nejsou to proto básníci, připomínají jednání opice nebo papoušky. Je málo opravdových básníků, jejichž verš plyne sám sebou, je plný zpěvnosti, podobně jako horský proud hučí přes skály, jako hrom duní v mracích, jindy zašumí jako mírný déšť v podvečer nebo je jako tichý vánek letní noci."


Pěkný. Z kohopak to vykouklo? :-)
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 12. kvě 2018 10:08:47

Je to úryvek z Šienšanského mudrce.

viewtopic.php?f=273&t=5081
Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » sob 12. kvě 2018 10:56:39

Aha, autor neznámý, "Podle staršího překl. Františka Čupra převypr. Jiří Kutina", a vidno že oba odvedli dobrou práci. :-)
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod vostal petr » sob 12. kvě 2018 14:03:57

Návštěvník píše:Pro psychopata každý psychopat, pro blba každý blb.


Ty jsi jeden z těch psychopatů,

když ti někdo řekněe, že jsi psychopat, tak si naděláš do trenek,

a ztotožnuješ se svejma představama a pocitama...

Někde radí Dušek v nákým videu, abys nebyl zoufalej když ti někdo řekne že jsi pitomec,

páč si to vo tobě myslí jen jeden člověk ale zbejvajících sedum miliard lidí na planetě si to vo tobě nemyslí,

takže tím se můžeš ty vole utěšovat,

že si to votobě nemyslej

((i když je to nejspíš tím, že tě neznaj)
vostal petr
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » sob 12. kvě 2018 14:18:32

Hmla píše:Aha, autor neznámý, "Podle staršího překl. Františka Čupra převypr. Jiří Kutina", a vidno že oba odvedli dobrou práci. :-)


Jsou také jiné případy.
Josef Camra pod pseudonymem Da Cámara převyprávěl příběh Osirise a Isis. Části vynechal, protože obsahovaly jenom alegorické pasáže ve vyprávění bohů (ne dost děje).

















§
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2504
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 14. kvě 2018 10:26:56

Jana píše:
Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?


Ano. Meditací a láskou.

Poznáním, že mysl je ve skutečnosti prázdná, protože představy nejsou ničím skutečným.

Meditující nic nezachycující mysl je prázdná.

Prázná mysl, ve které není lpění na myšlenkách, je osvícená, bez temnoty, je světlem.

Tvé spojení se světlem je láskou.

Řeknu Ti příklad: Pokud se setkáš s někým, koho znáš, tak můžeš ulpět na představách, co je na něm špatně, jaké jsou jeho chyby, viny, jak by se měl zlepšit, můžeš si dělat starost o jeho budoucnost, případně myslet na to, co bys od něj chtěl, očekával, nechtěl. Mysl se rozjede, zatemní se a zmizí prostor pro možnost uvědomit si, že ho máš rád. Pokud v Tobě žádné zachycení v téhle chvíli v takových myšlenkách není, nic nevnáší do Tvé mysli temnotu a připoutanost k ní, tak si můžeš uvědomovat jen, že ten dotyčný je, že jsi, že vás právě teď spojuje fakt, že jste a že to pouhé bytí je radostí, láskou.

Můžeš se radovat, uvědomovat si lásku a nic si o něm, o sobě a ani o ničem nemyslet. Jen si ten okamžik setkání užívat. Myšlenky se mohou objevovat, můžeš je i klidně vyslovit, ale můžeš je zároveň nechat odejít a nelpět na nich.

to voní
Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » pon 14. kvě 2018 15:51:45

Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?

To ani ne. Ale můžeš se asi tak jednou za tisíc let inkarnovat (vstát z mrtvých), a podívat se, jak evoluce pokročila. Tzn. jestli ten rozum prahnoucí po Rozumu, už konečně prošmejdil všechna zákoutí srozumitelna. A v samé radosti že jo, pak jaksi pozapumenul na sama sebe.. A že by stupně tohoto pozapomenutí se rovnaly úrovním lásky? To ani ne.
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » pon 14. kvě 2018 15:56:20

Za tou druhou větou jsem zapomenul dát veselého smajlíka.
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » pon 14. kvě 2018 16:50:37

Hmla píše:
Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?

To ani ne. Ale můžeš se asi tak jednou za tisíc let inkarnovat (vstát z mrtvých), a podívat se, jak evoluce pokročila. :-D Tzn. jestli ten rozum prahnoucí po Rozumu, už konečně prošmejdil všechna zákoutí srozumitelna. A v samé radosti že jo, pak jaksi pozapumenul na sama sebe.. A že by stupně tohoto pozapomenutí se rovnaly úrovním lásky? To ani ne.

P.S. to jen tak na oko. ;-)
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » pon 14. kvě 2018 17:09:48

Hmla píše:Za tou druhou větou jsem zapomenul dát veselého smajlíka.


Hmla píše:
Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?

To ani ne. Ale můžeš se asi tak jednou za tisíc let inkarnovat (vstát z mrtvých), a podívat se, jak evoluce pokročila. :D Tzn. jestli ten rozum prahnoucí po Rozumu, už konečně prošmejdil všechna zákoutí srozumitelna. A v samé radosti že jo, pak jaksi pozapumenul na sama sebe.. A že by stupně tohoto pozapomenutí se rovnaly úrovním lásky? To ani ne.

Takhle?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10672
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » pon 14. kvě 2018 18:09:03

Jana píše:
Hmla píše:Za tou druhou větou jsem zapomenul dát veselého smajlíka.


Hmla píše:
Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?

To ani ne. Ale můžeš se asi tak jednou za tisíc let inkarnovat (vstát z mrtvých), a podívat se, jak evoluce pokročila. :D Tzn. jestli ten rozum prahnoucí po Rozumu, už konečně prošmejdil všechna zákoutí srozumitelna. A v samé radosti že jo, pak jaksi pozapumenul na sama sebe.. A že by stupně tohoto pozapomenutí se rovnaly úrovním lásky? To ani ne.

Takhle?

Jo. :Ď: A k tý poslední větě ještě patří to: P.S. to jen tak na oko ;-)
P.P.S. Nemusíš to rovnat, však už to zmínil.
Hmla
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 15. kvě 2018 6:38:06

Ahoj


Vy jste se tedy rozkecali. :)

K tomuhle mému archeologickému objevu z nějaké diskuse:
Tohle jsem si kdysi zkopíroval někde z internetu a tak to sem dávám, protože bych to lépe napsat neuměl:
"Mohu si prostě sednout nebo zaujmout pohodlnou polohu a projít si od spodu směrem nahoru své tělo a jen se soustředit na to, kde je cítit nějaké napětí. A tam, kde je, se s tím nepokoušet něco dělat, zbavovat se ho nebo tak podobně, ale jen to velmi účastně prociťovat a uvědomovat si to bez komentářů. Zpočátku může dojít k tomu a také k tomu velmi často dochází, že se napětí a tlaky a jiné nepohodové vjemy ještě více zintenzivní - a to je naprosto v pořádku, protože zanedbávané části těla se tím hlásí o pozornost, ale je třeba i tak to nechat v sobě volně probíhat a plynout. Vnímat lze vše velmi účastně, ale bez volního zasahování a bez komentářů typu: to by nemělo být, toho se je třeba zbavit. Pokud komentáře přijdou a to také není výjimečné, tak je třeba je nechat jen vyvstávat a uvědomovat si je a prociťovat pak, co to dělá.
Takhle si mohu tělo projít od paty až k hlavě a zaměřit se i na procítění mozku - prostě jako orgánu, jako houby, která může být buď v tenzi nebo uvolněná ..."

Se mi zdá, že k tomu se dobře hodí toto od Návštěvníka ze str. 48:

"Jemnou a laskavou všímavost (ke stavu těla) je možno vztáhnout i k obsahu mysli.

Díky všímavosti můžeme přijmout a prožít nepohodlí, strach, podrážděnost či posuzování aniž bychom se s těmito reakcemi ztotožnili nebo je odmítali. Přijetí je pro mysl to samé, co uvolnění pro tělo.

Ani ten nejlepší záměr nestačí k tomu, abychom se okamžitě uvolnili. Pokud však budeme uvolnění
trpělivě cvičit, nahradíme tendenci odmítat nepříjemné pocity či myšlenky přirozeným a klidným
přijetím.

Díky tomu přestaneme udržovat a posilovat napětí a místo toho se začneme uvolňovat a
zklidňovat.

Prožitky, které se odhalily díky tomu, že jsme se zastavili, je možné skrze uvolnění léčit.

Přijetí není pasivní rezignace. Pokud si všímáme pocitů, myšlenek a emocí uvolněně a s laskavým
přijetím, ztrácejí nad námi svou moc, přestáváme na nich ulpívat a můžeme na ně svobodně a
přiměřeně odpovídat, místo abychom jen navykle reagovali.

Tato prostá laskavost k sobě i druhým je bránou ke změně.

http://docplayer.cz/5729814-Vsimavy-roz ... ovoru.html

Návštěvník"

Všímavý rozhovor si nastuduji.

A ještě tohle z téže strany:

"Naštěstí je pak možné začít zkoušet
přijímat, že to, co je, je prostě takové, jaké to je. Včetně nás samých. A spíš se zajímat o to, co k čemu vede. Prohlubovat v sobě plnou spontánní pozornost k tomu, co právě je, pozornost, všímavost, která je naprosto samozřejmá a přirozená u docela malých dětí, než se v nich pod vlivem okolí vytvoří osobní já, které potřebuje všechno hodnotit a posuzovat, jestli to či ono je v pořádku, nebo ne. Včetně vlastní osoby."


Děkuji a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 870
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 15. kvě 2018 7:09:27

Ahoj Petře


"od vostal petr » pát 11. kvě 2018 18:16:25

...

Co mám komu říct ale já ???
Je to furt dokola, dělej co tě baví (to je fakt hrůzná rada)
a pak na to přijdeš jak to funguje i bez duchovnoblbnutí,
když nevíš co tě baví, tak je to pak těžký...
vostal petr"

Jsou lidé, kteří fakt nevědí, co je baví a duchovnoblbnou.
Je to někdy těžké takovým lidem (i sobě samému) poradit.


Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 870
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 15. kvě 2018 10:01:47

Hmla píše:
Hmla píše:
Návštěvník píše: dá se pokročilejšího vývojového stupně rozumu nějak dosáhnout, nebo ne? dá se nějak zvedat úroveň lásky?

To ani ne. Ale můžeš se asi tak jednou za tisíc let inkarnovat (vstát z mrtvých), a podívat se, jak evoluce pokročila. :-D Tzn. jestli ten rozum prahnoucí po Rozumu, už konečně prošmejdil všechna zákoutí srozumitelna. A v samé radosti že jo, pak jaksi pozapomenul na sama sebe.. A že by stupně tohoto pozapomenutí se rovnaly úrovním lásky? To ani ne.

P.S. to jen tak na oko. ;-)

Co tím chtěl poeta říci? :)
Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Hmla » úte 15. kvě 2018 11:07:08

Něco v tom smyslu, že pohlížíme-li na hybnou sílu vývoje jako na lásku, tak těžko můžeme nějak zvedat její úroveň. Protože je to tehdy ona, v jejíž kompetenci je, krom jiného, i vedení rozumu k širšímu a hlubšímu porozumění.. Které se může zdáti býti přímo úměrné jeho polevování ve věci toho, co se začíná rozprostírat za okny jeho příbytku, a co by ono (porozumění) rádo obsáhlo - vtáhlo k sobě. Snaha rozumu pochopit a tedy obsáhnout to, co vystavělo a drží pohromadě pilíře jeho obydlí, končí tedy na parapetu a prahu tohoto příbytku.. A že hlubší pochopení začíná i končí právě tady, v momentě kdy rozum podlehne svému neuspokojení a odvaze otevřít okna a dveře, a vyjít ven - do neznáma - tam kde to měl doposud tak dobře probádané ve svých představách.. Tehdy je to ale on, kdo jest obsažen, a ztracen jako mlha nad ránem. :-)
Hmla
 

PředchozíDalší

Zpět na O psychosomatice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník