Psychosomatika

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » úte 22. srp 2017 16:08:29

Pelvan píše:Nikdo si mne nevšímal s výjimkou otce.


Tak, jak otce líčíš, Pelvane, připadá mi, že byl zajímavá osobnost. Jestli jsem to dobře pochopila, tak svého otce nikdy nepoznal, protože je opustil. To musí být hrozné, být takto zrazen od jednoho z rodičů. A asi byl velmi citlivý až labilní, když tak hluboce přilnul k mamince.
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » úte 22. srp 2017 17:32:07

Petro, od malička jsem zvyklý nechat lidi koukat se dovnitř mne. Učitele, církev atd.
Výjimku dělám u psychoanalytiků, těm nic neříkám, a numerology tiše obejdu.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » stř 23. srp 2017 5:40:38

Pelvan píše:...Dospělí mne brali jako problém a hladový krk navíc. Jejich přístup byl následující.
"Když už jsi tady na světě, tak to s tebou nějak vydržíme. Hlavně neotravuj a plň svoje úkoly."...


Einstein říká, že každý problém, který vznikne, se dá řešit na vyšší úrovni, než vznikl. Možná ses narodil v téhle rodině právě pro to, žes své poznání potřeboval posunout o level vejš.

To znamená, že když je něco kupříkladu pro nás neúměrná fyzická dřina, tak nepomůže další fyzická dřina, větší pocení, ale zapojení psychické složky bytosti. Díky tomu se objevilo například kolo, vymyslel trakař a všechny ty další věci, co usnadňují život.

Když tady je nepřijetí fyzickou rodinou, pak je možné problém vyřešit podobně jako Kundera: "Vyplivlo mě nebe."

Biologičtí rodiče se sice pomilovali, ale tím veškeré jejich zásluhy na vzniku a narození nového človíčka končí.

Patříš tedy nebi, nebeskému Otci a ten Tě chtěl. Chtěl Tě přesně takového jaký jsi, jinak bys takový nebyl, nebyl bys tu.

Nemusíš před ním obhajovat jeho dílo. Může tu být nebeská radost z Božího díla poznávaná skrz Tebe.

Bůh v Tobě říká: "JSEM, KTERÝ JSEM", tohle je láska, tohle je přijetí. Nechce, aby tím "JSEM, KTERÝ JSEM" nebyl, aby byl někým jiným.

Probuzení říkají, že poznávat to čisté nevinné "JSEM" bez jakýchkoliv přívlastků a představ vyřeší všechny problémy.

Takže, teď pravdu:
Jsi?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 8:40:08

Jana píše:
Biologičtí rodiče se sice pomilovali, ale tím veškeré jejich zásluhy na vzniku a narození nového človíčka končí.



Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 9:14:15

.Petra píše:
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

:)


Může se člověku dobře dařit na zemi, když neuznává své "kořeny"?
Obvykle pro nás rodiče dělají velmi mnoho - ve fyzickém směru: zajištují nám bydlení, stravu, ošacení atd. jako miminka nás přebalují a koupou, dokud to nemůžeme dělat sami - ve výchovném: učí nás mluvit, chodit, i chodit na záchod :D atd. Bereme to od nich obvykle jako samozřejmost.

Děti stojí peníze, slýchávám často. S dětmi jsou starosti. Mladí lidé si dnes mnohem více rozvažují, jestli si nějaké pořídí.

Ramana nechal matku, když za ním přišla do ašrámu, žit u sebe a daroval jí před smrtí realizaci.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 12:23:37

.Petra píše:
.Petra píše:
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.



Ramana nechal matku, když za ním přišla do ašrámu, žit u sebe a daroval jí před smrtí realizaci.



Ježíš v bolestech, přibitý na kříži, předává svou matku do péče učedníka, kterého miloval.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » stř 23. srp 2017 12:29:37

.Petra píše:
Jana píše:
Biologičtí rodiče se sice pomilovali, ale tím veškeré jejich zásluhy na vzniku a narození nového človíčka končí.



Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

:)


Ano, Bible na jedné straně říká: "Cti otce i matku..." a na druhé straně říká: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden."

Bible tím neříká, že máme méně ctít rodiče, než ctíme.

Je-li naše láska čímkoliv podmiňovaná, nepramení ze skutečného poznání Pravdy, kým je Bůh, kým jsou naši rodiče, kým jsme my sami a není skutečnou láskou, je jen závislostí.

Může se člověku dobře dařit na zemi, když neuznává své "kořeny"?
Obvykle pro nás rodiče dělají velmi mnoho - ve fyzickém směru: zajištují nám bydlení, stravu, ošacení atd. jako miminka nás přebalují a koupou, dokud to nemůžeme dělat sami - ve výchovném: učí nás mluvit, chodit, i chodit na záchod :D atd. Bereme to od nich obvykle jako samozřejmost.

Děti stojí peníze, slýchávám často. S dětmi jsou starosti. Mladí lidé si dnes mnohem více rozvažují, jestli si nějaké pořídí.


Jak se daří dítěti, jehož rodiče sice plní své rodičovské povinnosti, které vyvěrají z pudové potřeby zachování rodu, ale jejich dítě od nich nepoznává žádnou lásku, nenalézá u svých rodičů radost z toho, že tady je, uvědomuje si, že jeho existence není pro rodiče žádným štěstím?

Jak se daří dítěti v rodině, kde ho dospělí berou jako problém a hladový krk navíc?
Kde je jen trpěno?
"Když už jsi tady na světě, tak to s tebou nějak vydržíme. Hlavně neotravuj a plň svoje úkoly."

Jaký si to dítě odnáší z takové rodiny sebeobraz o sobě?

Pokud si samo sebe neváží, může ctít matku a otce?

Proto Ježíš učí najít nejprve bezpodmínečnou lásku, která nás přijímá takové jací jsme, která dokáže odpouštět všechny chyby i provinění. Učí nás poznávat pravdu, že to "JSEM, KTERÝ JSEM" je milovaným Božstvím, které můžeme poznávat nejen v sobě, ale úplně v každém, ve svých bližních, a dokonce i v těch, které jsme dosud považovali za své nepřátele bez ohledu na jakýkoliv projev.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 13:10:27

Jana píše:
Pokud si samo sebe neváží, může ctít matku a otce?



To opravdu nevím, Jani. (Jestliže bylo vychováno podle desatera, tak třeba jo.) Ale rozhodně si musí tyto problémy vyřešit dříve, než se vydá na spirituální cestu. Jinak to nebude nikdy fungovat.

Ty jsi měla, pokud vím, velmi pozitivní vztah k rodičům, takže ten problém neznáš.

Lásce se nedá naučit.

V podstatě jde o to, odstranit blokády, které zabranují, aby láska mohla proudit.

Mezi matkou/otcem a ditětem obvykle proudí láska - je to první poznání lásky, a to se dá potom rozšířovat dál.
Nejdříve se musí vůbec poznat, co je to láska.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 13:23:50

Jana píše:
Jak se daří dítěti v rodině, kde ho dospělí berou jako problém a hladový krk navíc?


No, jestli tím myslíš, Pelvana, tak mám pocit, že ho otec měl rád. Ale zřejmě nebyl v rodině v dominantní pozici, takže jeho láska nebyla moc ceněna.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 13:39:04

nop píše:Petro, od malička jsem zvyklý nechat lidi koukat se dovnitř mne. Učitele, církev atd.
Výjimku dělám u psychoanalytiků, těm nic neříkám, a numerology tiše obejdu.


Psychoanalytici mohou pomoci. Moje známá taky neuznávala psychoanalytiky, ale v rodině to došlo tak daleko, že musela vyhledat pomoc. Výsledkem byla velmi překvapena. Byla totiž přesvědčena, že nenávidí svého otce. Měla ho ve vzpomínce jako těžkého alkoholika, který každý den ji a její matku mlátil. Přemluvila proto matku, aby se rozvedla (ta jí to měla navždy za zlé). Otec si našel jinou ženu a vyléčil se z alkoholizmu. Byl velmi pyšný na to, že to dokázal, ale své dceři se nikdy neomluvil za ta bolestná léta. To mu nemohla odpustit. Pomocí psychoanalytika si vzpomněla na dobu, než se otec stal alkoholikem - tehdy se měli velmi rádi a moc si rozuměli. Vzpomínka na tuto lásku ji velmi změnila.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » stř 23. srp 2017 13:57:44

.Petra píše:
.Petra píše:
.Petra píše:
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

Ramana nechal matku, když za ním přišla do ašrámu, žit u sebe a daroval jí před smrtí realizaci.


Ježíš v bolestech, přibitý na kříži, předává svou matku do péče učedníka, kterého miloval. :)

V minulosti byli lidé závislí na rodu a rodině více než dnes. Postavení ženy tam bylo podobné jako teď v islámu.
Marie potřebovala oporu ve společnosti a to muže.
Ježíš nedal své matce vnuka, a tak určil Jana ze své duchovní rodiny. Podle legendy žili potom v domku na okraji Efesu.

Nejmladší Jan mohl být pod křížem ještě svobodný. Starší apoštolé možná byli ženatí, alespoň Petr byl, měl také dceru Petronilu.
Ale všichni opustili rodiny. Ty rodiny i bez nich mohly fungovat dále, bo starověká rodina byla rozvětvená. Ježíš splnil povinnost, postaral se o rodičku. Býval tu i Josef, ale v době vystupování Ježíše se o Josefovi už evangelia nevyjadřují, ani spis Skutky apoštolské.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » stř 23. srp 2017 14:23:45

Ahoj Petro

.Petra píše:No, jestli tím myslíš, Pelvana, tak mám pocit, že ho otec měl rád. Ale zřejmě nebyl v rodině v dominantní pozici, takže jeho láska nebyla moc ceněna.


Dobrý postřeh máš.

Otec mě měl rád a naopak neměl rád mého bratra. A pak se zabil a nechal mne v rodině s mým starším nepřítelem. Opravdu mistrovská režijní práce dramatu to byla od něho.
Měl jsem zpočátku po jeho sebevraždě na otce strašný vztek za tuhle mistrovskou režii mých problémů. Na vesnici je velká výhra být synem sebevraha a mít navíc svého staršího bratra za svého nepřítele, to je k nezaplacení.
A ten svůj vztek jsem si potom sám v sobě zakázal. Až asi před rokem u čaje na terapeutickém večeru u Jana Zahradníka Havelky se mne JZH zeptal:
"Neměl jste na svého otce zlost za to, co udělal?"
A mě to pomalu začalo docházet. Měl jsem tehdy na otce ukrutnou zlost. Měl jsem zlost na celý svět.

Život v mojí rodině mi v mnohém připomínal zenový výcvik.

Zenový mistr obratně nasírá svoje žáky a dostává je tak do stavu probuzení. To samé dělají moji rodinní příslušníci celý můj život. Ta akce mého otce byla jenom taková třešnička na dortu.

Součástí zen-buddhistického výcviku je také sezení v zazenu. Vzpomínám si ze svého dětství na černé hodinky. To byla hlavně v zimě doba, kdy se setmělo natolik, že se nedalo nic dělat, ale ještě nebyla tma jako v pytli. Trvalo to odhadem okolo hodiny a to byla ta černá hodinka. V době černé hodinky se lidé posadili a čekali, až se setmí. Když byla úplná tma, tak se rozsvítilo světlo a mohlo se pokračovat v nějaké činnosti. Tuhle černou hodinku nám ukradla televize, rádio ještě nebylo tak atraktivním zlodějem času. Černá hodinka se nedělala z nějakých duchovních příčin, cílem bylo ušetřit elektřinu za světlo. Ale skrytý pozitivní význam na moji duševní stabilitu určitě černá hodinka měla.

Když jsem později začal praktikovat zen, připadalo mi to v něčem hrozně známé a příjemné.

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » stř 23. srp 2017 14:36:38

.Petra píše:
Jana píše:
Jak se daří dítěti v rodině, kde ho dospělí berou jako problém a hladový krk navíc?


No, jestli tím myslíš, Pelvana, tak mám pocit, že ho otec měl rád. Ale zřejmě nebyl v rodině v dominantní pozici, takže jeho láska nebyla moc ceněna.

:)


Můžeš to brát všeobecně, ve skutečnosti je podstatou nás všech láska. Je pozoruhodné, že když se setkáváme s Pravdou a poznáváme, kým jsme, kým všichni jsou, tak konfrontace s Pravdou může být dost bolestná, protože bez ohledu na to, jak jsme koho skrz filtr osobní mysli viděli, jak jsme se k němu chovali, je ve skutečnosti naším nejdražším. Je to, jak říkají Probuzení, ve skutečnosti existuje jen jedno Já.

To, proč dokážeme být vzájemně k sobě necitliví, proč si vzájemně někdy můžeme ubližovat, je způsobeno jen naší nevědomostí.

Tedy jakmile se Pelvanovi rodiče setkají tváří v tvář poznáním pravdy, tak si uvědomí, jakou nesmírnou láskou Pelvan je. Nesmírně bolí všechny chvilky, kdy se kvůli nim jejich dítě zbytečně trápilo. Jeho trápení cítí jako své vlastní. Chtěli by to napravit, vrátit se zpátky, znovu se inkarnovat jako jeho blízcí a napravit to.

Zpravidla všichni, kdo procházeli klinickou smrtí, o něčem podobném mluvili, promítl se jim celý život a zcela se jim přerovnaly hodnoty.

To, co například původně považovali za důležité, bylo najednou banalitou a naopak zdánlivě bezvýznamné věci se ukázaly jako zásadní.

Bohužel se při další inkarnaci zpravidla zase rodíme do nevědomosti a znovu netušíme, kdo jsme a kdo jsou naši bližní. Namísto, abychom je bezpodmínečně milovali a byli šťastní, že jsou tím, čím JSOU, tak na ně žalujeme a vykládáme o nich nepěkné věci.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » stř 23. srp 2017 14:43:00

Ahoj Petro

.Petra píše:Ale rozhodně si musí tyto problémy vyřešit dříve, než se vydá na spirituální cestu. Jinak to nebude nikdy fungovat.


U mne je to obráceně.
Jsem na spirituální cestě, protože během ní se snažím řešit v sobě problémy, které se ve mě nakupily během mého předešlého života.
A mám pocit, že se mi daří postupně pomaličku nějaké problémy během té mé spirituální cesty řešit...

Ty problémy mívají psychosomatickou podobu. Pro uvědomění si psychosomatických principů a souvislostí je vhodná metoda časové osy.
Kdysi při nějaké příležitosti, na jejíž okolnosti si již nevzpomínám, jsem si dělal časovou osu negativních událostí v rodině (různých úmrtí a tak) a časovou osu mých zdravotních potíží. Pochopitelně jsem například smrt svého otce s určitým časovým zpožděním několika měsíců odstonal...
A naopak s rostoucím pocitem vnitřní stability se mi zdá, že se zlepšuje i můj zdravotní stav.

Držte se prosím psychosomatického tématu a kroťte svoji zvědavost i svoje encyklopedické znalosti.

Děkuji a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » stř 23. srp 2017 14:59:11

Ahoj Jano

Jana píše:To, co například původně považovali za důležité, bylo najednou banalitou a naopak zdánlivě bezvýznamné věci se ukázaly jako zásadní.


O tom převracení hodnot naruby tady píši mimo jiné.
Například černou hodinku jsem v dětství považoval za bezvýznamnou banalitu. Pod dojmem svého zenového výcviku ji vnímám jako velmi důležitou součást psychohygieny.

Jana píše:Bohužel se při další inkarnaci zpravidla zase rodíme do nevědomosti a znovu netušíme, kdo jsme a kdo jsou naši bližní. Namísto, abychom je bezpodmínečně milovali a byli šťastní, že jsou tím, čím JSOU, tak na ně žalujeme a vykládáme o nich nepěkné věci.


Pořád se učím děkovat Bohu za všechny nepříjemnosti, které se mi v životě udávají a udály. A pořád mi to ještě moc nejde. Ale už jenom připuštění si této absurdní myšlenky - čím hůře, tím lépe - vytváří ve mně jakýsi neurčitý příjemný pocit.
Ale je to práce nadlouho a setrvačnost myšlení je obrovská...

Děkuji za připomenutí a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » stř 23. srp 2017 15:18:21

Pelvane, díky,

moc si vážím Tvé upřímnosti a dělení se o všechno , co nalézáš, jako nosné, osvobozující, podstatné.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » stř 23. srp 2017 15:48:14

Ahoj

Dostala se mi do rukou kniha Osobní totem , kterou napsal Eligio Stephen Gallegos. Přečetl jsem knihu jenom na stranu 27, ale silně na mne zapůsobila:

Autor tam popisuje, jak při svém rekreačním běhání objevil svoje totemová zvířata ve svých šesti tělových čakrách.
Orel byl v hlavě, zvíře hrdelní čakry byl okřídlený kůň (pegas), v srdci byl medvěd, v solar plexu byl jelen, v břiše velryba a zvířetem základní čakry byl králík.
Autor knihy všechny svoje totemová zvířata pozval na společné setkání. Tak jako autor do té doby nevěděl o svých totemových zvířatech, tak podobně ona zvířata se neznala navzájem.
Králík ostatním zvířatům začal vykládat, jak jsou velká a on je malý a že mezi ně nepatří.
Autorovi se při tom vybavila vzpomínka z útlého dětství, když ho násilím přeřadili ze školky do školy...

To celé vyprávění z knihy na mne silně zapůsobilo z několika důvodů.
Jednak autor knihy doporučuje pohyb a to je mi sympatické, také se moc rád hýbu.
Ta zvířata jsou mi sympatická a zatím jsem se rozhodl si je půjčit i pro sebe pro svoje čakry.
A ten králík je moje osudové zvíře. V mládí jsem se doma staral o králíky. A teď máme doma zase králičici Jůlii. A můj vztah k ní nebyl dosud nijak vřelý. "Je blbá a smrdí."
A navíc to vyprávění autora knihy o jeho pocitu z útlého dětství, že on někam nepatří, to se mi opakovaně stává i v mém životě.

Napadlo mne, že by bylo hezké, kdyby si králík našel nějakého přítele v těch velkých zvířatech.
Jako jeho vhodní přátelé mi připadají jelen a kůň.
Kůň vydává jediný zvuky, tak jsem se snažil uklidňujícím způsobem frkat a ržát.
A jelen je vzorem pro jelení cviky a sedy. Tady je několik příkladů těchto cvičení:

Cviky na posílení pánevního dna


Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 17:07:49

Pelvan píše:
Otec mě měl rád a naopak neměl rád mého bratra. A pak se zabil a nechal mne v rodině s mým starším nepřítelem. Opravdu mistrovská režijní práce dramatu to byla od něho.


No, já si myslím, že byl strašně zoufalý a neviděl žádné východisko. Máme v rodině také sebevraždu. Je to tak strašný zvrat, nic už potom není jako předtím. Muselo to být pro tebe strašné, hlavně když si neměl v rodině nikoho, kdo by tě podržel.

Pelvan píše: Měl jsem tehdy na otce ukrutnou zlost. Měl jsem zlost na celý svět.


To je jasné a zcela pochopitelné. Byl jsi brutálním způsobem opuštěn. Dítě si zřejmě pak myslí, že nemělo pro toho. kdo ho opustil, žádnou cenu. Ale to není pravda. Tvůj otec určitě vysílal "signály", ale nikdo mu nepomohl. Ty jsi mu pomoci nemohl.


Pelvan píše:Vzpomínám si ze svého dětství na černé hodinky. To byla hlavně v zimě doba, kdy se setmělo natolik, že se nedalo nic dělat, ale ještě nebyla tma jako v pytli. Trvalo to odhadem okolo hodiny a to byla ta černá hodinka. V době černé hodinky se lidé posadili a čekali, až se setmí.


Nedávno jsem si také vzpomněla na černou hodinku na truhlíku u kamen s mojí babičkou. Bylo v tom něco magického. Nešlo o šetření proudem, spíš o jakousi tradici a možná o blížící se Štědrý večer.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 17:13:46

Pelvan píše:
Držte se prosím psychosomatického tématu



No, podle mě to k psychosomatice patří - to, o čem si tady povídáme. Mně to tedy pomáhá si něco dořešit.

Ale když to nechceš, ok.

:)
.Petra
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod .Petra » stř 23. srp 2017 17:22:56

Pelvan píše:
Pořád se učím děkovat Bohu za všechny nepříjemnosti, které se mi v životě udávají a udály.


No, já nevím, tím vysíláš do univerza informaci, že ti nepříjemnosti vyhovují. Já bych spíš děkovala za to, že se mi podařilo jimi projít a že se mi podařilo na tom trochu vyrůst.

Pelvan píše: A pořád mi to ještě moc nejde. Ale už jenom připuštění si této absurdní myšlenky - čím hůře, tím lépe - vytváří ve mně jakýsi neurčitý příjemný pocit.


To se vůbec nedivím.

Ale už padám...

:)
.Petra
 

PředchozíDalší

Zpět na O psychosomatice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků