Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod .Petra » sob 19. pro 2015 12:06:30

Návštěvník píše:Dokud láska není všeobjímající, pak objímá jen něco a ten zbytek ignoruje.
To je normální, lišíme se jen v tom, co jsme ochotní objímat a co jsme se rozhodli ignorovat.


:)
.Petra
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 12:31:04

Návštěvník píše:Dokud láska není všeobjímající, pak objímá jen něco a ten zbytek ignoruje.
To je normální, lišíme se jen v tom, co jsme ochotní objímat a co jsme se rozhodli ignorovat.


A co když všeobjímající láska vychází rovnou z podstaty, týká se jen toho, kým skutečně jsme a nezachycuje se v iluzi, nezachycuje se v představách toho, čím ve skutečnosti nejsme?

Nezachycuje se v mentálním snu časoprostoru, nezachycuje se v představách minulosti, budoucnosti, formy?

Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?

Co když voda je láskou, ať se projeví v jakékoliv formě vlny?

Co když je láskou, ať je povrchní hravostí proměnlivosti, nebo tichostí v hlubinách bez projevu?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 12:35:22

Návštěvník píše:To co ignorujeme holt Láskou není :(


Jestli je láskou poznání pravdy, přestane být pravda láskou, když ignoruješ iluzi?

Přestane být láskou skutečnost, když ignoruješ sen?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 12:44:01

Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?

Dokud se pomíjivé nevnímá jako Božské v projevu (Vědomí v pohybu), pochopitelně to vede k odmítání pomíjivého jako něčeho nebožského. Vzniká potřeba to ignorovat a považovat to za nehodné lásky.

Jen mě udivuje domněnka, že to pomíjivé není hodno Boží Lásky? Že by to nevytvářel Bůh? Jak to tedy vzniká? Vytváří to snad Ďábel, který existuje odděleně od Boha?
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 13:38:57

Návštěvník píše:
Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?

Dokud se pomíjivé nevnímá jako Božské v projevu (Vědomí v pohybu), pochopitelně to vede k odmítání pomíjivého jako něčeho nebožského. Vzniká potřeba to ignorovat a považovat to za nehodné lásky.

Jen mě udivuje domněnka, že to pomíjivé není hodno Boží Lásky? Že by to nevytvářel Bůh? Jak to tedy vzniká? Vytváří to snad Ďábel, který existuje odděleně od Boha?


Pravdivá je jen Skutečnost, která tady právě je, Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti. K tomu, aby se mohla objevit pomíjivost jako realita, musí tady být připoutanost k mysli, k představám o minulosti, které se jeví jako přítomná skutečnost (což samozřejmě není pravda). Podíváš-li se do svých představ o minulosti, tak samozřejmě objevíš spoustu pomíjivostí. Ale osobní představy jsou jen iluzí, nejsou skutečností.

svět mysli není reálný,
svět reality ano.


V ještě větší hloubce poznání, kdy je mysl (a s ní i celá projekce psychosomatiky) zcela překročena,
objevuje se tohle poznání:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

Mooji

Dalo by se podobně říct:

Láska je věčnou podstatou bez formy.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod nop » sob 19. pro 2015 13:45:04

Návštěvník píše:
jaosiva1 píše: Sri Ramakrishna, Blavatska, Ramana Maharishi....vsichni rakovina
U nich jiste neni pochyb, ze byli esoterici...

Možná tělo a jeho potřeby ignorovali. Ramana Mahariši nazýval svoje tělo "tenhle špalek".
Není v tom láskyplnost, která tělo uzdravuje :what:

Zpěvačka Jana Kratochvílová má kořeny v ČR, žije v USA, jezdí sem vystupovat, říká si "mimozemšťanka"
a říká, že "tenhle futrál Jana Kratochvílová dávno shnil", tělo si prý s někým "vyměnila po dohodě".
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 13:47:20

Návštěvník píše:
Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?

Dokud se pomíjivé nevnímá jako Božské v projevu (Vědomí v pohybu), pochopitelně to vede k odmítání pomíjivého jako něčeho nebožského.


Ano, pokud clovek svoji predstavu Boha povazuje za Ono, tak sam z teto predstavy rozhoduje, co je bozske a co ne. Bylo by to usmevne, kdyby na zaklade toho nebyly dejiny lidstva psane krvi.
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod nop » sob 19. pro 2015 13:57:29

Návštěvník píše:
Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?

Dokud se pomíjivé nevnímá jako Božské v projevu (Vědomí v pohybu), pochopitelně to vede k odmítání pomíjivého jako něčeho nebožského. Vzniká potřeba to ignorovat a považovat to za nehodné lásky.

Jen mě udivuje domněnka, že to pomíjivé není hodno Boží Lásky? Že by to nevytvářel Bůh? Jak to tedy vzniká? .....

Pepíček si hraje na písku, vytváří bábovičky, vede ho k tomu vnitřní puzení, chuť tvořit.
Sousedé mají rádi Pepíčka i s jeho bábovičkami, sousedovic Barča je unesená jeho bábovičkami, také by to chtěla tak hezky umět,
maminka vidí jen Pepíčka bez báboviček, rošťáci mu rozkopou bábovičky a pak jde okolo pan učitel, myslí si: "jestlipak bude tak pilný, až dojde k počítání se zlomky a k Přemyslovcům?".

Každý má jiný vztak k věčné duši Pepíčka a k pomíjivým bábovičkám.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 14:27:07

Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...

Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 14:41:57

Návštěvník píše:
Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...

Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.

Dobré je poznávat, jestli se do toho, co právě JE, nemísí představy toho, co není, tedy například představy o tom, co bylo nebo bude, co může třeba asi být někde jinde, a nevzniká-li z toho iluze, že ty představy jsou tou realitou, která právě JE.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod .Petra » sob 19. pro 2015 15:47:36

To, ze Buh vytvoril cloveka s predstavivosti, neni dobre - usuzuje nektery clovek. Zrovna tak pamet neni dobra. Domniva se nektery clovek. Podle neho by clovek mel byt jiny, nez ho Buh stvoril.

Je to, co je. Prave ted jsou predstavy. Jsou realitou. Vsechno je ted, i to co se obvykle povazuje za minulost nebo budoucnost, je ted.
Kam jde fokus.
Nekdo se citi lepe, kdyz potlacuje vzpominky, a nechce mylet na budoucnost.

Nekdo pracuje s minulosti, aby budoucnost byla prijemnejsi.

Kazdy dela, co mu vyhovuje. S cim ma lepsi zkusenost.
:)
.Petra
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 16:17:58

Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...

Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?



Opakování je prý matkou moudrosti :)

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

:)
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 16:36:25

Návštěvník píše:
Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...

Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?



Opakování je prý matkou moudrosti :)

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

:)


Probuzení je poznáním toho, co je věčné a neměnné a to je jedinou Skutečností. Dokud nedojde k probuzení, tak se za skutečnost považuje to, co se mění, vzniká a zaniká.

Opakování je prý matkou moudrosti :)


Pravdivá je jen Skutečnost, která tady právě je, Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. K tomu, aby se mohla objevit pomíjivost, která se jeví jako realita, musí tady být představa o minulosti, která se jeví jako přítomná skutečnost (což samozřejmě není pravda). Podíváš-li se do svých představ o minulosti, tak samozřejmě objevíš spoustu pomíjivostí. Ale osobní představy jsou jen iluzí, nejsou skutečností.

svět mysli není reálný,
svět reality ano.


V ještě větší hloubce poznání, kdy je mysl (a s ní i celá projekce psychosomatiky) zcela překročena,
objevuje se tohle poznání:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

Mooji

Dalo by se podobně říct:

Láska je věčnou podstatou bez formy.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod .Petra » sob 19. pro 2015 16:56:37

Návštěvník píše:
Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...

Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?



Opakování je prý matkou moudrosti :)

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

:)

:)

PrI nedostatecne hloubce poznani je to neprijatelne. Potreba neco vylucovat zustava. Ale i to jednou pomine.
.Petra
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 17:02:54

Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.

Jana píše:Probuzení je poznáním toho, co je věčné a neměnné a to je jedinou Skutečností. Dokud nedojde k probuzení, tak se za skutečnost považuje to, co se mění, vzniká a zaniká.

jj, proto duchovní ego nepřijímá část toho, co právě JE, považuje to za pomíjivé (bezcenné, ne-božské) a má potřebu to ignorovat

dokud nenastane poznání, že Existence - Věčné - má nejen neprojevený aspekt, ale i aspekt projevený,
a že jsou to dva aspekty Jediného Bytí, které je Vším ("Vědomí v klidu a Vědomí v pohybu"):

"Brahma je skutečné
Vesmír je neskutečný
Brahma je vesmír
."


čili

jako Brahma se poznává i to, co se mění, vzniká a zaniká. Absolutno v pohybu.

:)
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 17:48:50

Návštěvník píše:...jako Brahma se poznává i to, co se mění, vzniká a zaniká. Absolutno v pohybu.


Neexistuje nic, co by vzniklo a zaniklo. To, že se objeví projev vlnění vodní hladiny, neznamená, že se vzdutou vlnou vznikla nějaká nová voda.

Tedy ve skutečnosti neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo, všechno je svým původem neměnné Já.


Ot.: Jak sristhi (tvoření) vzniklo? Někdo říká, že je předurčeno. Jiní tvrdí, že je to Pánova líla nebo kratochvíle. Jaká je pravda?

Odp.: Knihy to líčí různě. Je tu však tvoření? Vznik tvoření musíme vysvětlovat pouze tehdy, když existuje. Nemusíme všechny tyto teorie znát, ale že existujeme, víme jistě. Proč nejprve nepoznat „já" a až potom zkoumat, zda tvoření existuje? [1]

Ot.: Ve Šrí Šankaračárjově védantě byl princip stvoření světa kvůli začátečníkům přijat, ale pokročilým je zdůrazňován princip ne-stvoření. Jaký je váš názor na tuto věc?

Odp.: „Neexistuje ani rozpouštění ani tvoření, nikdo není spoután ani neprovádí duchovní cvičení. Neexistuje nikdo, kdo by toužil po osvobození ani nikdo osvobozený. Toto je absolutní pravda." Tato sloka je uvedena ve druhé kapitole Gaupadovy Karika. Ten, kdo je upevněn v Já to vidí díky svému poznání skutečnosti. [2]

Ot.: Není Já příčinou světa, který kolem sebe vidíme?

Odp.: Samotné Já se jeví jako svět různých jmen a tvarů. Já však nepůsobí jako bezprostřední příčina (nimitta karana) jeho stvoření, trvání a zničení. Neptejte se, „Proč vzniká kolem Já, zmatek, přehlížející onu pravdu, že se Já samo jeví jako svět?" Kdybyste se místo toho ptal, „Komu tento zmatek nastává?", ukázalo by se, že pro Já nikdy neexistoval. [3]

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... -maharisi/
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 18:22:36

Představu pohybu vytváří mysl tím, že se vzdaluje ze svého zdroje - z TADY a TEĎ, kde není ničím jiným, než prázdnem. Je to podobné jako v ose točícího se kola. V centru je nehybný bod, který se nepohybuje, čím víc se mysl z TADY a TEĎ vzdálí, čím víc bloudí v představách, co je jindy a jinde, tím se jeví existence víc v pohybu, čím víc mysl spočívá ve svém zdroji (v srdci), tím je zřejmější, že samo Bytí je klidem a mírem bez sebemenšího pohybu, bez projevu, bez formy, bez projekce časoprostoru - Tichem.

"Ticho znamená žádný pohyb, žádné změny. Já nikdy nevidí mysl... Já je to Srdce. Já neboli Srdce leží mimo mysl. Proto žádný pohyb, žádné změny, žádné nápady, žádná činnost mysli - to je Srdce."

Proto se mluví o tom, že skutečnost je poznatelná pouze v přímé přítomnosti, v TADY a TEĎ.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 18:25:22

"Neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo" se týká iluzorních jednotlivostí (vln): jednotlivosti opravdu jako něco skutečného samostatně neexistují. Teprve když se tohle plně přijme a začne i vnímat, současně se začne rozpoznávat, že i ty domnělé jednotlivosti nejsou ničím jiným než Absolutnem v pohybu - Brahmou - "vodou v pohybu". Že je to nekonečné Absolutní Bytí, které ze Sebe Sama neustále vytváří bezpočet tvarů a předvádí je Sobě Samému. Je tu jen pozorovábez pozorujícího NĚKOHO. Zmizela osoba, která svými preferencemi dodávala iluzorním jevům (vlnám) iluzorní existenci.

Dokud vzniká potřeba některé pozorované jednotlivosti ignorovat, je tu iluzorní osoba, která odmítá část stvořeného a chce to ignorovat, protože to pozorované vnímá jako něco jiného než neomezené Absolutno (Vědomí v pohybu). Ignorovanému "něčemu" tím přisuzuje iluzorní existenci a současně tak vytváří vlastní iluzorní existenci.
Proč ne? Play must go on :)
Návštěvník
 

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Jana » sob 19. pro 2015 18:37:58

Návštěvník píše:"Neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo" se týká iluzorních jednotlivostí (vln): jednotlivosti opravdu jako něco skutečného samostatně neexistují. Teprve když se tohle plně přijme a začne i vnímat, současně se začne rozpoznávat, že i ty domnělé jednotlivosti nejsou ničím jiným než Absolutnem v pohybu - Brahmou - "vodou v pohybu".


V pravém Já - v Srdci není žádný pohyb, jen TICHO.

Odkud kam by se pravé Já hýbalo, když je absolutně vším - nerozlišeným, nerozděleným ?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Stav našeho těla ovlivňuje psychika

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. pro 2015 18:54:25

Jana píše:
Návštěvník píše:"Neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo" se týká iluzorních jednotlivostí (vln): jednotlivosti opravdu jako něco skutečného samostatně neexistují. Teprve když se tohle plně přijme a začne i vnímat, současně se začne rozpoznávat, že i ty domnělé jednotlivosti nejsou ničím jiným než Absolutnem v pohybu - Brahmou - "vodou v pohybu".


V pravém Já - v Srdci není žádný pohyb, jen TICHO.

Odkud kam by se pravé Já hýbalo, když je absolutně vším - nerozlišeným, nerozděleným ?

čili se vnímá

"Brahma je skutečné
Vesmír je neskutečný
."


Nakonec - když pámbu dá - nastane samo od sebe vnímání

"Brahma je vesmír."
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na O psychosomatice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků