Jistěže ne Dokud nás těší užívat si svoje emoce = reakce svého ega
Že hněv zaslepuje? No a co?....
V té jistotě nalezení jedinečné cesty je pozitivní to , že je to objev základního významu pro člověka, jako neopakovatelného individua. Neznat svoji motivaci, to může znamenat promrhat síly na něco, co není moje parketa. A tu úlohu kterou mám připravenou osudem, tu za mne nikdo neudělá.
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 0:29:08
od Návštěvník
Ke klidnému, neosobnímu pohledu na situaci, který umožňuje objevit a zvolit adekvátní řešení, vede dlooooouhá cesta
Čím ta cesta začíná?
Pochopením, že emoce - ať je to hněv, nebo naopak nadšení - vypovídá něco o našich prioritách, znemožňuje ale uvidět různá funkční řešení, která jsou v dané situaci k dispozici. Proč? Protože řešení vybere emoce, která nás ovládla a rozhodne skrze nás - za nás...
Proč ne, dokud nám to vyhovuje
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 10:16:14
od Návštěvník
"Pochopením, že emoce - ať je to hněv, nebo naopak nadšení - vypovídá něco o našich prioritách, znemožňuje ale uvidět různá funkční řešení, která jsou v dané situaci k dispozici. Proč? Protože řešení vybere emoce, která nás ovládla a rozhodne skrze nás - za nás..." Chápu, i nadšení může být emocí, se kterou se dají dělat špatné věci. Jsou i všechny pozitivní emoce špatné? Je špatná kupříkladu radost?
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 10:55:22
od Pelvan
Ahoj Návštěvníku
"Ra - dost" je dostatek světla. Ra je egyptský bůh slunce a světla.
O ničem se nedá říci, že je to za každých okolností pro člověka jen dobré a prospěšné. Všechno záleží na míře. Přebytek radosti může také škodit a vést nakonec ke smutku.
Radost, Láska a pohoda nejsou emoce, neboť existují na mnohem hlubší úrovni. Takže nejdříve si musíme být plně vědomí svých emocí, než budeme schopni vnímat to, co je za nimi. Emoce znamená doslova "vyrušení".
Láska, klid a radost jsou hluboké stavy Bytí či spíše tři aspekty stavu vnitřní spojitosti s Bytím, jako takové nemají žádný protiklad. To protože vznikají za hranicemi mysli. Naopak emoce, které jsou součástí naší dualistické mysli, podléhají zákonu protikladů. Takže v neosvíceném stavu ztotožnění s vlastní mysli nazýváme radostí to, co je příjemným, ale přechodným aspektem ustavičně se měnícího cyklu bolesti a potěšení.
"emoce - ať je to hněv, nebo naopak nadšení - vypovídá něco o našich prioritách,"
"Radost, Láska a pohoda nejsou emoce, neboť existují na mnohem hlubší úrovni. Takže nejdříve si musíme být plně vědomí svých emocí, než budeme schopni vnímat to, co je za nimi. Emoce znamená doslova "vyrušení".
Láska, klid a radost jsou hluboké stavy Bytí či spíše tři aspekty stavu vnitřní spojitosti s Bytím, jako takové nemají žádný protiklad. To protože vznikají za hranicemi mysli. Naopak emoce, které jsou součástí naší dualistické mysli, podléhají zákonu protikladů. Takže v neosvíceném stavu ztotožnění s vlastní mysli nazýváme radostí to, co je příjemným, ale přechodným aspektem ustavičně se měnícího cyklu bolesti a potěšení."
Bez emocí volit jako prioritu radost a lásku? Jak to může jít, když mě třeba zrovna něco rozčiluje? Je tu někdo, kdo se nikdy nerozčílí a má pořád radost, i když ho například bolí zub? V osvíceném stavu se nikdo nikdy nerozhněvá?
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 12:35:17
od Návštěvník
S čím bojujete, to roste. Co přijmete, to zmizí. A vše co plně prožijete, je blaženost.
Když se Maharadže ptali „Máte myšlenky?“, řekl: „Nejen myšlenky, objevují se i přání a emoce. Ale při doručení se nepřevezmou. Myšlenky a touhy mohou vyvstat, ale jen se pozorují.“
Nad vznikem nějaké myšlenky nebo nad vyvstáním strachu nebo čehokoliv jiného nemám žádnou moc. Vyvstání jakékoliv myšlenky, emoce nebo pocitu je na organismu nezávislé.
Otázka zní: „Co se děje tomuto organismu, když v současném okamžiku vytryskne hněv?“ Zapletete se do něho. V mém případě tomu tak není. Pocit hněvu se objevit musí, protože to nemůžete nijak ovlivnit. Pak se pocit hněvu pozoruje. Není tu žádné zaujetí hněvem. Hněv vyvstane vertikálně, pozoruje se a ustane. Není tu horizontální zabývání se hněvem.
Pelvan píše: Všechno záleží na míře. Přebytek radosti může také škodit a vést nakonec ke smutku.
Lardner Ring: "Hněv zbavuje člověka soudnosti."
Všechno záleží na míře. Přebytek hněvu zbavuje člověka soudnosti.
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 13:04:37
od Návštěvník
Návštěvník píše:
Když se Maharadže ptali „Máte myšlenky?“, řekl: „Nejen myšlenky, objevují se i přání a emoce. Ale při doručení se nepřevezmou. Myšlenky a touhy mohou vyvstat, ale jen se pozorují.“
Nad vznikem nějaké myšlenky nebo nad vyvstáním strachu nebo čehokoliv jiného nemám žádnou moc. Vyvstání jakékoliv myšlenky, emoce nebo pocitu je na organismu nezávislé.
Otázka zní: „Co se děje tomuto organismu, když v současném okamžiku vytryskne hněv?“ Zapletete se do něho. V mém případě tomu tak není. Pocit hněvu se objevit musí, protože to nemůžete nijak ovlivnit. Pak se pocit hněvu pozoruje. Není tu žádné zaujetí hněvem. Hněv vyvstane vertikálně, pozoruje se a ustane. Není tu horizontální zabývání se hněvem.
Pocit hněvu se v sobě tiše pozoruje a tím se rozpustí.
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 13:10:44
od .Petra
Návštěvník píše: Prostě nenastane identifikace s hněvem.
Objeví se hněv, ale ne pocit "já jsem rozzuřenej, já" se hněvám.
Re: Psychosomatika
Napsal: pon 13. lis 2017 13:16:44
od Návštěvník
.Petra píše:
Návštěvník píše: Prostě nenastane identifikace s hněvem.
Objeví se hněv, ale ne pocit "já jsem rozzuřenej, já" se hněvám.
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 0:19:34
od nop
Návštěvník píše:
nenastane identifikace s hněvem
Pocit hněvu se v sobě tiše pozoruje a tím se rozpustí.
Ale vytěží se z pozorování, co pohání schopnost zlepšit svět, najdeš v sobě svého právníka, učitele, lékaře, záchránce, Jdi po stopě, čichej jako ohař.
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 9:41:20
od Návštěvník
"Pocit hněvu se v sobě tiše pozoruje a tím se rozpustí." Chci to vyzkoušet, jestli je to pravda, ale bojím se požádat někoho, aby mě rozhněval.
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 9:42:57
od Návštěvník
Jako na potvoru, když to chci vyzkoušet, tak to nejde se hněvat.
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 10:03:13
od Návštěvník
Návštěvník píše:Jako na potvoru, když to chci vyzkoušet, tak to nejde se hněvat.
Dá se to vyzkoušet i na jakémkoliv jiném pocitu, protože tichým pokojným pozorováním se rozpustí každý pocit, který nás ovládl.
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 11:25:58
od Návštěvník
Ovládl mě pocit hladu, po chvíli tichého pokojného pozorování tohoto pocitu mě nohy zanesly k lednici a u ní se při konzumaci jelítka ten pocit rozpustil a vystřídal ho pocit naplněného břicha. Obávám se, že i ten se rozpustí a dostaví se zase pocit hladu. Co s tím, když pocit střídá pocit?
Re: Psychosomatika
Napsal: úte 14. lis 2017 11:39:50
od Návštěvník
Pocit hladu není totéž jako emoce, jako je třeba hněv nebo nadšení.
Když se člověk ztotožnil s emocí, ztotožnil se se svou odmítavou nebo naopak nadšenou reakcí na něco.
Když vnímá pocit hladu, vnímá signál, který vyslalo fyzické tělo. Není v tom reakce ega, která je společným jmenovatelem všech emocí.
I na pocit hladu můžeme zareagovat různým způsobem. Buď se klidně se najíme, nebo se může objevit nějaká emoce, např. "ježkovy voči, teď nemám vůbec čas se najíst! No vezmu si aspoň kus čokolády, aby mi neškrundalo v břiše, najím se potom!..."
Napsal: pon 13. lis 2017 0:16:16
