Psychosomatika

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » pon 12. čer 2017 21:39:17

Pelvan píše:Ahoj nope

Věřím Ti, že znáš nesmírná množství zajímavostí i banalit z historie církve.
Mně ale jde o to základní, co se skrývá ve znaku kříže. Je to zobrazení horizontální a vertikální složky naší existence:

Pelvan píše:Čím více se miluji, tím menší mám potřebu své ego (uvědomění sebe sama jako oddělené hmotné individuality) nafukovat pomocí zveličování, vytahování se a naparování. (To je horizontální hmotná složka naší existence.)
Čím více se mám rád, tím méně se ztotožňuji pouze se svým egem, protože vím, že jsem ještě něco mnohem většího. Toto vědomí přesahu své vlastní individuality je uvědomění si své duchovní sounáležitosti s ostatními i s vesmírem. (To je vertikální duchovní složka naší existence.)

V té vertikální složce naší existence je schované i naše spojení s našimi předešlými vtěleními. Říká se tomu karma. Zdravím

Píšeš o dvou složkách. Nevidím do toho.
V Egyptě se našlo dost malých sošek, kde lidská postava stojí u objektu tvaru kříže jako se stojí pod stromem. Vykládá se to jako symbol života.

Také existuje tzv. "ondřejský kříž". Je vídat u soch apoštola Ondřeje, je to záhadné, protože se podobá písmenu X, je tak velký jako člověk a apoštol ho drží před sebou. Není pravoúhlý, ale šikmý, připadá mi, že by byl esoterním znakem ekliptiky a tudíž ukazoval k vesmíru.
Tento kříž se používal v Evropě před křesťanstvím jako "ležatý kříž", vlastně jako písmeno X a bojovníci Slovanů i Germánů ho před výpravou z domu kreslili na zem před předníma nohama koně doprostřed pro štěstí.

Rozlišoval bych proto dvě věci:
1/ směr vertikální a vodorovný znázorněný čarami se spojením,
2/ jiný význam toho slova "kříž", na př. vesmír nebo trápení.

Tedy tvar kříže a slovo kříž.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2416
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. čer 2017 23:02:47

Pelvan píše:Ukázka z knihy Raméše Balsekara

Peace and Harmony in Daily Living (Mír a harmonie v každodenním životě)
převzato z http://www.jitrnizeme.cz/view.php?nazev ... 2010030009

Tři roviny relaxace

Je smutnou skutečností, že člověk nechápe, jakou důležitost má v jeho každodenním životě relaxace. Už samotné to slovo vzbuzuje představu jakéhosi druhu disciplíny, jako je např. jóga nebo něco podobného, co se musí provádět v pevně stanovené denní době. Relaxace je ve skutečnosti trojího druhu: fyzická, mentální a transcendentní – a ani jedno z toho nevyžaduje nějakou systematičnost.

Fyzická relaxace prostě znamená záměrně povolit, uvolnit napětí, které se během dne jaksi vkradlo do těla. Na příklad i pouhé sezení v zubařském křesle vyvolává napětí. Zubař by proto měl říci pacientovi, aby se uvolnil. To jediné, co je v takovém případě skutečně nutné, je vědomě a současně uvolnit všechny svaly. To je ve skutečnosti základní princip známé šavasany. Lehnete si a ze všech tělesných svalů necháte vědomě odplynout veškeré napětí. Někdy se doporučuje postupovat z jednoho konce těla na druhý a postupně uvolňovat svaly jednotlivých částí těla. Ale mnoho lidí má zkušenost, že jasný příkaz svalům celého těla, aby se uvolnily, funguje velmi dobře. "Povolte", musel zvolat jeden zubař na pacienta, aby se pacient uvolnil.

Skutečný přínos relaxace nespočívá v provádění šavasany, která vyžaduje polohu vleže; ať děláte cokoliv, na chvilku se zastavte, vědomě uvolněte celé tělo, a když jste se takto uvolnili, pokračujte ve své činnosti. Anebo mezi dvěma úkoly se na jednu nebo dvě minuty zastavte a zůstaňte vědomě uvolnění. Brzy zjistíte, že jste si zvykli dělat svou obvyklou práci bez jakéhokoliv druhu napětí a že k uvolnění není zapotřebí nic víc než jemná připomínka.

V lidské bytosti existuje unikátní vestavěný mechanismus relaxace: člověk je jediný tvor, který se směje, který se dokáže srdečně zasmát. Smích, i záměrně navozený, přináší nejen emocionální uspokojení, ale i relaxaci, která organismu výrazně prospívá. Smích začíná hlubokým nadechnutím, po němž následuje rytmické vydechování, kterého se účastní především bránice – veliká spousta svalů, oddělující hrudní dutinu od dutiny břišní. To napomáhá vyrovnávání tlaků v obou těchto dutinách a kromě toho, že je tím podporován tok krve v žilách, dochází i k masáži vnitřních orgánů. Lékaři popisují čtyři typy smíchu, které mohou působit blahodárně (lidé, kteří mají problémy se srdcem, s páteří, nebo mají vysoký krevní tlak, by měli postupovat opatrně):

a) smích odpovídající etiketě začíná pousmáním a pokračuje mírným zasmáním se, nadechování nevyžaduje žádnou zvláštní pozornost.

b) u ´holubího smíchu´ je nadechnutí hlubší, ústa zůstávají zavřená a při smíchu člověk vydává zvuky připomínající holubí vrkání. Je to jakýsi vnitřní smích a má své výhody

c) Krajně nesnadné je naučit se ´neslyšnému smíchu´, je ale velmi působivý. Je třeba velmi hluboce se nadechnout a pak se začít smát s otevřenými ústy a vyplazeným jazykem – ale bez jediného zvuku! Po nádechu můžete vydechovat tak dlouho, jak je to možné, s rytmickými záškuby bránice; tento ´vnitřní jogging´ je energický a značně vyčerpávající.

d) ´Břišní smích´ se podobá neslyšnému smíchu, ale můžete se dát do hlasitého smíchu, dokonce se i svíjet nebo válet se po zemi. Musíte se opakovaně nadechovat a celé to může trvat tak dlouho, jak je vám libo.

Mentální relaxace je úplně jiného druhu, jelikož ve svém důsledku znamená absenci myšlení, absenci vědomého fyzického uvolňování. Taková mentální relaxace vás osvobozuje od podmíněnosti. Můžete se snadno ocitnout mimo své ´já´, jelikož mezi dvěma myšlenkami existuje interval ticha, který s myšlenkovým procesem nijak nesouvisí. Jelikož tento interval, interval ticha, nesouvisí s časem, přináší skutečně obrovské uvolnění, kdykoliv si ho uvědomíte. Na tento interval je možné se zaměřit v kterékoliv situaci běžného života, třeba jen na krátkou chvilku. Soustředění na interval mezi dvěma myšlenkami, které se objevuje během dne, mohou guruové vyučující meditaci odpírat označení ´meditace´; dokážete-li se ale koncentrovat na tento interval mezi myšlenkami v průběhu svého pracovního dne, na sklonku dne najednou zjistíte, že jste méně unavení a že máte pro zbytek večera k dispozici podstatně víc energie.

V těchto intervalech mezi myšlenkami dochází ve skutečnosti k tomu, že mysl ´zmlkne´: vyprázdní se ode všech svých obsahů a je tudíž ´prázdná´ či ´tichá´ a intenzivně si uvědomuje, co v daném okamžiku Je. Neznamená to, že by si utišená mysl neuvědomovala proud myšlenek, protékající vědomou myslí; ale neúčastní se myšlení: nedělá rozdíly mezi myšlenkami, nevytváří úsudky – neposuzuje, jestli jsou správné nebo špatné, a nehodnotí jejich důležitost. Bezprostředním důsledkem tichosti mysli v každodenním životě je změna náhledu na psychologické problémy: vnímají se jako naprosto nepodstatné a mnohé z nich prostě zmizí. Ještě důležitější může být fakt, že utišená mysl otevírá zcela volný prostor tvořivým schopnostem a intuici a to má za následek nejen zmizení psychologických problémů, ale objeví se i řešení intelektuálních a dokonce i praktických problémů.

Existuje ještě další druh relaxace; není to relaxace fyzická ani mentální a nelze jí dosáhnout; může k ní pouze dojít. Je důsledkem nejhlubšího možného pochopení, že žádná individuální entita coby ´já´ protikladné k ´druhým´ ve skutečnosti neexistuje. Objeví se jasné chápání, že bezpočet lidských bytostí nemá při svém rozhodování a jednání žádnou vlastní vůli ani možnost volby, že jsou pouze specificky naprogramovanými nástroji, jejichž prostřednictvím jedná Zdroj či Bůh, Vědomí, prvotní Energie. Ta podnítí takový chod událostí, k němuž má dojít podle toho, co označujeme jako zákonitost Přírody nebo jako zákonitost Vesmíru. Bezvýhradné přijetí tohoto konceptu, které může člověk prověřovat v ohni své každodenní zkušenosti, vyústí v plné přijetí toho, co Je, jako záměru vesmírného Bytí, což má za následek naprosté uvolnění psychosomatického organismu, vedoucí k osvícení či Sebe-poznání: fiktivní jednající ego-entita shledá, že se zcela vzdala transcendentnímu Zdroji. Mohlo by se to označit jako transcendentní relaxace.

Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 13. čer 2017 11:42:15

Ahoj nope

nop píše:Píšeš o dvou složkách. Nevidím do toho.


Ten kříž se kreslí a popisuje ve svislé rovině, ale existuje a funguje i ve vodorovné rovině okolo těla každého z nás.

Ta vodorovná složka kříže je vodorovný trámec kříže a zpodobňuje materiální stránku naší existence. Jedná se o naši mysl nalevo od nás, o naše tělo uprostřed a o naše emoční tělo napravo od nás. Jedná se o náš život jako individuální hmotné osoby se svým egem. Jedná se v podstatě o celou naši psychosomatiku v dnešním pojetí. Nalevo od středu kříže je naše mysl a napravo od středu kříže je naše emoční tělo. Tato vodorovná materiální složka našeho života byla vždy ve starověku považována pouze za druhotnou. V dnešní době většina lidí uvažuje jenom o této psychosomatické složce našeho života a o ničem jiném oni neví.

Ta svislá složka kříže je svislý trámec kříže a zpodobňuje duchovní stránku naší existence. Směrem dolů (dozadu) od středu kříže se jedná o naše spojení s ostatními lidmi i s celým vesmírem. Je to spojení i s našimi příbuznými v minulosti a v budoucnosti bez ohledu na to, zda jsou na živu či již nebo ještě na živu nejsou. Tomuto našemu spojení se Zdrojem či s Bohem ve smyslu reinkarnačního převtělování naší nesmrtelné duše se říká karma. Uprostřed tohoto svislého trámce je naše duše. S tímto svislým trámcem kříže směrem nahoru (dopředu) od středu kříže souvisí i existence našeho anděla strážného a našeho budoucího osudu. Tato svislá duchovní složka kříže byla vždy ve starověku považována za prvotní pro náš současný život i pro život věčný naší nesmrtelné duše. Nyní je existence této duchovní složky našeho života popírána a zamlčována.

nop píše:Také existuje tzv. "ondřejský kříž". Je vídat u soch apoštola Ondřeje, je to záhadné, protože se podobá písmenu X, je tak velký jako člověk a apoštol ho drží před sebou. Není pravoúhlý, ale šikmý, připadá mi, že by byl esoterním znakem ekliptiky a tudíž ukazoval k vesmíru.
Tento kříž se používal v Evropě před křesťanstvím jako "ležatý kříž", vlastně jako písmeno X a bojovníci Slovanů i Germánů ho před výpravou z domu kreslili na zem před předníma nohama koně doprostřed pro štěstí.


Ondřejský kříž používali zasvěcenci, kteří věděli o tom, že v každém trojúhelníkovém sektoru tohoto X nakresleného ve vodorovné rovině okolo nás existuje jedna naše duchovní bytost. Vlevo bytost mysli, vpravo bytost emocí, vzadu bytost karmy a vepředu bytost osudu či strážného anděla.
Je vidět, že tato starověká duchovní znalost našich bytostí přetrvávala i do doby apoštolů, i když se již o ní tehdy otevřeně nemluvilo a nepsalo.

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » úte 13. čer 2017 19:01:22

odkazy k ondřejskému kříži:

Moskva privítala kríž apoštola Ondreja
http://slovak.ruvr.ru/2014_11_03/Rusky- ... 6/?slide-1 (13. 06. 2017)
https://allatrablog.wordpress.com/pozitivni-znaky/kriz/

O tom, že bojovníci kreslili znak ležatého kříže před přední nohy koně píše Vladimír Karbusický v knize Nejstarší pověsti české.
Přílohy
kriz-sv-Ondreje,obrazky.cz.jpg
kriz-sv-Ondreje,obrazky.cz.jpg (34.52 KiB) Zobrazeno 633 krát
kriz-sv-Ondreje,cz.jpg
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2416
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » čtv 15. čer 2017 9:57:53

Ahoj nope

Vždycky mne v dětství zajímalo, proč vlastně jsou ti ovčáci právě čtveráci, když něco podle té lidové písničky vypásli.
A také mne zajímalo, co to znamená, když má někdo "za ušima". Co tam má za těma ušima?

Na tyhle moje dětské otázky mi odpověděla až meditace "četverik" z díla AllatRa.
Je to trochu dlouhé, ale krátil jsem to, jak se dalo:

"Člověk se stabilně nachází v šesti
dimenzích, které na sebe neustále vzájemně působí.
Ale člověk má šanci během života dosáhnout
splynutí Osobnosti s Duší, získat duchovní zralost,
dostat se do sedmé dimenze (Nirvány, ráje), tedy
dosáhnout svého duchovního osvobození, a když
si to bude přát, tak může dosáhnout ještě vyšších
dimenzí.
Je důležité zmínit, že moc Materiálního Rozumu
je omezena pouze na šest dimenzí, které také tvoří
„materiální svět“ Vesmíru. Materiální svět zaujímá
zhruba pouze 5 % Vesmíru. Počínaje sedmou dimenzí
až do sedmdesáté druhé je to svět energií a informací,
které mimo jiné, také formují materiální svět Vesmíru.

„Četverik“ byla jedna ze základních
původních praktik v procesu sebezdokonalení na duchovní
cestě člověka…je to meditace na vědomé
vnímání svých čtyř Bytostí!

Tyto čtyři Bytosti existují v páté dimenzi vesmíru u každého hmotného tělesa, tedy existují i u našich těl.

Cíl této meditace je následující: naučit se chápat
momenty aktivace každé ze čtyř Bytostí, procítit je, odhalit
emocionální vzestupy doprovázející tyto aktivace
a také pochopit charakter projevů různých myšlenek,
jež byly tímto procesem vyvolány a následně působí
na změny nálad.

Meditace se provádí ve stoje. Meditující si představuje,
že stojí ve středu základny malé čtyřstěné pyramidy,
tedy že se nachází v centrálním středu kosého
kříže, který rozděluje prostor, kde bude každá jeho
část v podstatě představovat pole jedné ze čtyř Bytostí.
Trochu to upřesním. Čtvercová základna pyramidy
je jakoby podélně rozdělena úhlopříčkami, které tedy
vytváří tvar písmene „X“, kosý kříž, a rozdělují základnu
na čtyři stejně velké části. Meditující se nachází ve
středu, kde se protínají linie kříže, který podle dohody
rozděluje prostor okolo člověka na čtyři části.
Jednoduše řečeno, před člověkem, za ním a po jeho
stranách se nachází trojúhelníkové plochy. Přibližně
tak budou v lidském chápání vypadat tato pole čtyř
Bytostí…
Teď upřesním, kde se nalézá centrum každé z Bytostí.
Nachází se v každé z těchto trojúhelníkových
ploch orientačně ve vzdálenosti o něco větší, než je
horizontálně natažená ruka. Energetické centrum každé
Bytosti tvoří jakýsi zvláštní shluk, který, když to
tak řekneme, svým tvarem připomíná míč nebo menší
kouli, a svou konzistencí, obrazně řečeno, něco jako
plynnou planetu. Menší koule je symbolická představa
centra každé Bytosti, která je dobrá pro lepší osvojení
a jednoduchost pochopení této meditace.

Takže, uklidňujeme své myšlenky, emoce, ponořujeme
se do meditativního stavu. Dýcháme, jak jsme
zvyklí, klidně. Otevíráme čakry rukou, které se nachází
ve středu dlaní. Uděláme nádech, čímž přijímáme energii
„čchi“ (energii vzduchu) skrze čakry dlaní a vedeme
ji nahoru po rukách až na úroveň ramen. Při výdechu
provázíme energii „čchi“ (vzduchu) od ramen dolů po
bočních meridiánech (orientačně po bočních stranách
těla) a spojujeme oba proudy v čakře „Hara“ (nachází
se přibližně tři prsty pod pupkem). Naplňujeme touto
energií spodní část břicha, jako bychom naplňovali číši
vodou.
Poté, co ji naplníme (u někoho je to zpočátku myšlenková
představa, u někoho je to později doprovázeno
pocitem lehké tíhy ve spodní části břicha), přemisťujeme
při nádechu nashromážděnou energii ze spodní části břicha po páteři
do hlavy, konkrétně do oblasti hypotalamu, mezimozku
(„dávné struktury“ mozku, jež se nachází prakticky
ve středu hlavy).
Právě ze středu mozku (obrazného středového centra),
ze zmíněné hypotalamické
oblasti mezimozku, dále skrze určité body hlavy
meditujícího postupně necháváme proudit energii
(která byla nashromážděna v „Hara“ a přemístila se při nádechu
skrze páteř do hlavy) při výdechu k centru každé Bytosti.

Na začátku meditující pracuje s Pravou bytostí.
Během provádění meditace jde energie „čchi“ z hypotalamické
oblasti mezimozku během výdechu skrze pravé mandlové
jádro (amygdala), jež je uloženo ve spánkovém laloku
mozku. Potom jde skrze bod umístěný nad pravým
uchem. Energie se tak dostává do kulovitého centra
Pravé bytosti.
Meditující se nadechuje, při výdechu postupuje energie
z centra hlavy („dávných struktur“ mozku) skrze bod
nad pravým uchem do kulovitého centra Pravé bytosti.
Začíná docházet k rotaci tohoto kulovitého centra Pravé
bytosti proti směru hodinových ručiček. (vyslovovat slovo „ógas“)

Následně meditující
začíná pociťovat otáčení tohoto centra a má zjevný
pocit, že tato „koule“ Pravé bytosti je hutná a horká.
Takovým způsobem člověk uměle aktivuje centrum
Pravé bytosti. Centrum začíná svou obvyklou práci,
takovou, ke které dochází v případě, že ve vědomí jedince
převládá Materiální podstata. V životě každého
člověka byly okamžiky, kdy cítil strach nebo silné
rozrušení a přitom jakoby hořel
Poté když se meditující vcítil do působení Pravé bytosti,
znovu uklidňuje své myšlenky, city. Důležitá věc, které
je třeba se naučit: člověk v mysli zastavuje pohyb
tohoto roztočeného kulovitého středu Pravé bytosti.

Na
začátku, když se to učí, si může obrazně představovat
tento proces tak, jak je mu to pohodlné, například že
v mysli zastavuje tento otáčivý pohyb koule „rukou“
nebo příkazem myšlenky.

Potom se meditující vrací
jako Pozorovatel do svého pomyslného centrálního středu
v hlavě. Tam má znovu pocit klidu a ticha, pociťuje
neutrální stav všech čtyř Bytostí najednou.
V tuto dobu
může ještě pociťovat zbytkové jevy, které se budou
projevovat jak fyzicky v podobě nepříjemného žáru
někde v pozadí od pravé koule (jakoby od ohně), tak
i na úrovni citově-emocionálních vznětů. Takovými
projevy pak jsou třeba zlost nebo rozčílení. Tyto jevy
na pozadí po určité době rychle vymizí a to jakmile
člověk cílevědomě přenese pozornost na další procesy
meditace.


Poté co meditující obnovil stav vnitřního klidu, začíná
znovu věnovat svou pozornost dýchání a opakuje
schéma počátku meditace. Naplňuje tedy energií „čchi“
čakru „Hara“ (spodek břicha) skrze čakry rukou. Potom
znovu posílá tuto energii skrze páteř do starého centra
mozku (hypotetický centrální střed). Teď ji ale směřuje
z tohoto centra do levého mandlového jádra, skrze bod
nad levým uchem do kulovitého centra Levé bytosti.
A dále už začíná práce s Levou bytostí, uměle, za
pomoci soustředění pozornosti a mysli je roztáčeno centrum
levé bytosti ve směru proti hodinovým ručičkám. (vyslovovat slovo „chítro“)

Obvykle co se týče pocitů, dochází u člověka k následující
škále vznětů: pocit pýchy, sebelásky, pokušení,
zvýšeného libida, tajné přání někoho ovládat, klamat
a tak dále.
Pokud je při roztáčení centra
Pravé Bytosti cítit od koule žár, pak při roztáčení kulovitého
centra Levé bytosti se přitom bude zvětšovat
pocit chladu.
Když meditující zakusí všechny emocionální vzněty
Levé bytosti, znovu uklidňuje své emoce: v mysli zastavuje
otáčení kulovitého centra této Bytosti. Potom
se znovu vrací jako Pozorovatel do svého centrálního
hypotetického středu vědomí (do neutrální pozice). Koncentruje
se na stav klidu, ticha, cítí neutrální stav všech
čtyř Bytostí současně. Fyziologický pocit chladu, zbytkové
nepříjemné emoce a pocity vzniklé v důsledku
aktivity Levé bytosti mohou být ještě nějakou dobu
„na pozadí vnímání“.

Potom meditující přechází ke zkoumání emocionálních
stavů, kterým dává vzniknout Zadní Bytost.
Proto opět zpočátku přenáší svou pozornost na dýchání
a soustředí se na proces naplňování „Hara“, potom
přenáší pozornost na pohyb energie „čchi“ z „Hara“
po páteři do starého centra mozku (hypotetický centrální
střed). Teď už ale směřuje energii „čchi“ skrze
týlní (zadní) zónu do kulovitého centra Zadní bytosti
a aktivuje ji. (vyslovovat slovo „traur“)
Rád bych upozornil, že kulovité centrum
Zadní bytosti se může otáčet na různé strany:
jak doprava (ve směru pohybu hodinových ručiček),
tak i doleva (proti směru hodinových ručiček). To
závisí na vznikajících pocitech (těch, které vyplouvají
napovrch nebo převládají v daný okamžik). Obvykle
jsou spojeny s minulou zkušeností, významným vznětem
emocí nebo citů při dominanci některé z Bytostí.

Prakticky vždy roztočení kulovitého centra Zadní bytosti
ve směru proti pohybu hodinových ručiček vede
k pocitu smutku, bezvýchodnosti, bezvýznamnosti,
skepse, myšlenky typu „jsi nic a zůstaneš takový až
do smrti“, rychlého ubíhání času a odsouzenosti. Ale
pokud se kulovité centrum zadní bytosti začalo roztáčet
po směru hodinových ručiček, tak to obvykle
aktivuje zkušenost emocionálních vznětů vyvolaných
Přední bytostí.

Poté, co člověk
dokončí práci se Zadní bytostí, opět zastavuje roztáčení
daného kulovitého centra a vrací se vědomím do svého
hypotetického centrálního středu hlavy. Opět uklidňuje
své myšlenky, emoce, obnovuje stav klidu a ticha, neutrální
cítění všech čtyř Bytostí současně.

Potom meditující přechází k práci s Přední bytostí.
To je ta nejpříjemnější část meditace. Zpočátku
jako obvykle přenáší pozornost na dýchání, opakuje
schéma naplnění „Hara“ energií „čchi“ skrze čakry rukou
a následně vede tuto energii po páteři do starého
centra mozku (hypotetického centrálního středu). Teprve
až nyní energie „čchi“ postupuje z centra mozku
skrze bod umístěný uprostřed mezi obočím do kulovitého
centra Přední bytosti. (vyslovovat slovo „dovol“)
Soustředíme se na kulovité centrum Přední bytosti,
roztáčíme ho po směru hodinových ručiček. Během
toho bude cítit jasné vzájemné propojení s oblastí sluneční
pleteně, přesněji s centrem energetické struktury
člověka – s Duší. Co se týče pocitů, bude docházet
k přílivu sil, bude vznikat pocit pohody, příjemného
tepla, radosti, nezúčastněnosti v materiálním světě
a pocit setkání se s duchovním světem. Čím více se
bude centrum Přední bytosti roztáčet, tím více bude
člověk těmito pocity naplňován. Pro člověka je to jakýsi
zvláštní emocionální ventil. V této meditaci je důležité,
aby se s Přední bytostí pracovalo vždy až naposled,
aby člověk dosáhl stavu stability, vyrovnání nálady
a vzniku duchovního vznětu. Právě s tímto všeobjímajícím,
požehnaným pocitem ve stavu rozšířeného
vnímání nejen že meditující vychází z této meditace,
ale uchovává si ho i ve svém obvyklém stavu vědomí.

V této meditaci, stejně jako v životě, je důležité nejen
zastavit negativní aktivaci obou bočních a zadní Bytosti,
ale je zapotřebí naučit se aktivovat Přední bytost
a včas se přepnout do pozitivního stavu vědomí
a myšlení.
Meditující ukončuje tuto meditaci obvykle tím, že
si přikáže: „Nádech, výdech, silou stisknout a povolit
pěsti“. ˇ

Tato meditace zabere 20 až 30 minut. Při prvních
pokusech to může některým lidem zabrat o něco
více času. Je možné ji provádět ráno, večer, během
dne, jak je komu pohodlné. Napomáhá kontrolovat
proudění myšlenek a citů, pomáhá člověku vyznat se
v sobě a ve svých stavech.
Při získávání zkušeností s touto meditací je
možné vidět její efektivitu v každodenním životě poté,
co se člověk naučí chápat, jaká z jeho Bytostí vyvolává
ten či onen emocionální vznět. Vždyť potom člověk
může včas zabraňovat negativnímu proudění tím, že
zastaví aktivaci center zadní a obou bočních Bytostí
a přepne se na Přední bytost, na pozitivní emocionální
vzněty a jim odpovídající náladu a myšlení.

Tato meditace je krokem k dalšímu rozvoji a k dosažení
významnějších duchovních cílů. Je to pouze
nástroj k tomu, aby se člověk naučil ovládat sebe
sama a, aby ho neovládala povaha Materiální podstaty.
Díky této meditaci se člověk lehce naučí orientovat
se ve svých pocitech, emocionálních vznětech,
podobně jako dobrému muzikantovi stačí, aby uviděl
noty, a už chápe, jaká je to melodie a jak bude
znít. Taková kontrola pomáhá v každodenním životě
podporovat dominanci Duchovní podstaty, zvyk žít
jako člověk, podle Svědomí."

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » čtv 15. čer 2017 10:21:30

PS
Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » sob 17. čer 2017 12:07:48

Ahoj

Zkusil jsem tu meditaci četverik provést a dostavily se zajímavé pocity již u prociťování pravé bytosti. Jakoby mne brněly ruce až do konečků prstů, se mi zdálo.
Vždy mne zajímalo, odkud se ve mě ty všelijaké pocity berou? Možná nevznikají uvnitř mne, ale přichází z prostoru okolo mne. Strach zprava, zlost zleva, smutek zezadu...
Nejsem v tomhle prociťování svých emocí dost zběhlý, budu muset ještě potrénovat.:-)

Zdravím


PS
Teal Swan - Jak se naučit naslouchat své intuici (vnitřnímu hlasu)?

Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » sob 24. čer 2017 7:28:31

Chci tu trochu rozebrat úvodní část popisu meditace "četverik":

"Dýcháme, jak jsme
zvyklí, klidně. Otevíráme čakry rukou, které se nachází
ve středu dlaní. Uděláme nádech, čímž přijímáme energii
„čchi“ (energii vzduchu) skrze čakry dlaní a vedeme
ji nahoru po rukách až na úroveň ramen. Při výdechu
provázíme energii „čchi“ (vzduchu) od ramen dolů po
bočních meridiánech (orientačně po bočních stranách
těla) a spojujeme oba proudy v čakře „Hara“ (nachází
se přibližně tři prsty pod pupkem). Naplňujeme touto
energií spodní část břicha, jako bychom naplňovali číši
vodou."

"Dýcháme, jak jsme
zvyklí, klidně..."
Doporučuji pro inspiraci zkusit použít nějaký typ dechu z jógy. Je smutnou skutečností, že většina lidí dýchat neumí, a proto dýchají celý život špatně se všemi negativními psychosomatickými důsledky.
Mně se líbí "ještěrčí dech" Dědka Kořenáře, důležité je dodržování pravidla prvotnosti výdechu.

"Otevíráme čakry rukou,..."
Notoricky známých je sedm čaker v ose našeho těla. Šest z nich se nachází ve vzestupném pořadí ve fyzickém těle. První čakra je na hrázi pánevního dna, Hara v blízkosti pupku je naší třetí čakrou, šestá čakra je ve středu mezi obočími. Sedmá čakra se nachází již v oblasti mimo fyzického těla nad jeho hlavou.
Existuje však mnoho dalších méně známých čaker na těle i na jeho končetinách.
Čakra dlaně se nachází uprostřed dlaně. Na nohách jsou důležité čakry v oblasti kolen a kotníků.
Na tyto čakry se dá vůlí působit ve smyslu jejich otvírání a zavírání. Míní se tím podporování nebo utlumování proudění energie čchi mezi tělem a okolním prostředím.

"...přijímáme energii
„čchi“ (energii vzduchu)..."
Mezi nebem a zemí je ve vzduchu značné elektrostatické napětí a jeho vlivem proudí naším tělem neustále elektrostatický proud. Tento proud na nás působí velmi blahodárně. Proto se v létě doporučuje chození naboso, aby byla hodnota tohoto proudu co nejvyšší.
Také naše životní pochody vytvářejí nebo spotřebovávají elektrický potenciál, takže čchi v našem těle cirkuluje i v situaci, kdy je naše tělo ve vodorovné poloze. Více se o této cirkulaci čchi v těle dá vyčíst na internetu například pod heslem "osmičková poloha" těla.

"Uděláme nádech, čímž přijímáme energii
„čchi“ (energii vzduchu) skrze čakry dlaní a vedemeji nahoru po rukách až na úroveň ramen...."
Vím, že se s nádechem energie čchi přijímá, ale její čerpání a transport do obou ramen najednou jsem poznal až z této meditace. Oblast ramen je pro tělo patrně klíčová, protože se tam nacházejí klíční kosti.

"...Při výdechu
provázíme energii „čchi“ (vzduchu) od ramen dolů po
bočních meridiánech (orientačně po bočních stranách
těla) a spojujeme oba proudy v čakře „Hara“ (nachází
se přibližně tři prsty pod pupkem). Naplňujeme touto
energií spodní část břicha, jako bychom naplňovali číši
vodou."
V místech, kudy čchi prochází (oblast ramen a oblast podbřišku s přilehlými kyčlemi a slabinami), se podle mých zkušeností zviditelňují a prociťují skryté spazmy (trvalá svalová napětí , která jsou způsobená různými fyzickými úrazy a psychickými traumaty prodělanými v minulosti).
Z mé zkušenosti energie čchi potřebuje v těle neustále cirkulovat. Instinktivně si při této meditaci pokládám obě dlaně na podbřišek a tím dosahuji přirozeného zacyklení pohybu energie čchi v těle. Během nádechu energii čchi přebírám z podbřišku opět do dlaní a posílám ji do ramen.
Do odeznění nejsilnějších spazmů (u mne je to zatím doba neurčitá) podle mne má smysl hlavně procvičování této první etapy meditace četverik.

(Poznámka k mé zkušenosti se zenem:
Když jsem kdysi ještě sedával v zazenu, také jsem se měl soustřeďovat dle pokynů do Hara a měl jsem ruce na svém podbřišku. Ale o cirkulaci čchi mi tehdy nic neřekli. Forma zůstala, ale obsah se jim vytratil, asi...)


Ještě se zde zmíním o následující části meditace "četverik":

Poté, co Haru naplníme (u někoho je to zpočátku myšlenková
představa, u někoho je to později doprovázeno
pocitem lehké tíhy ve spodní části břicha), přemisťujeme
při nádechu nashromážděnou energii ze spodní části břicha po páteři
do hlavy, konkrétně do oblasti hypotalamu, mezimozku
(„dávné struktury“ mozku, jež se nachází prakticky
ve středu hlavy).
Instinktivně si při této části meditace pokládám obě dlaně zezadu za uši a tím dosahuji přirozeného zacyklení pohybu energie čchi v těle.
Ještě během nádechu energii čchi přebírám z hlavy opět do dlaní a posílám ji do ramen.
Během výdechu ji pak z ramen posílám zpátky po bocích těla do Hary.
Do odeznění nejsilnějších spazmů (u mne je to zatím doba neurčitá) podle mne má smysl hlavně procvičování první a také této následující etapy meditace četverik.

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » sob 24. čer 2017 18:34:52



Přepis videa:

Zdravím vás. Tuto otázku zodpovím jednou větou. Poté po zbytek epizody vysvětlím, co ta věta znamená. Co je láska? Láska znamená něco brát jako součást vás samých. Když něco milujete, přitahujete to k sobě a zahrnujete to jako sami sebe. Je to více prožitek, než aby to byl koncept. Je to energetický pohyb směrem k jednotě. Opačná vibrace lásky je strach. Strachovat se znamená něco od sebe vytlačovat, nezahrnovat to do sebe. Nevnímáte to jako svou část, namísto toho to od sebe vytlačujete. Jednota představuje nejvyšší pravdu.

Můžete se dívat na židli, psa, sebe v zrcadle, svého nejlepšího přítele nebo strom a myslet si, že to vše je od vás oddělené, ale skutečností je, že to vše je projevem stejné energie. Ta kolektivní energie má vědomí. Tohle vědomí nazýváme Bůh nebo zdroj. Nicméně ve vědomí byla myšlenka. Tou myšlenkou bylo „Já“. Ta myšlenka byla: „Definovat“. Ta myšlenka byla něco jako rakovina. Jakmile vznikla, způsobila v jednotě rozdělení. Protože nemůžete vnímat „Já“, aniž byste dali vzniku konceptu „ostatní“.

Tohle byl zrod ego, zrod vztahu, zrod připoutanosti. Jednotné vědomí se jako buňka začalo dělit a dělit. Tyto fragmenty v jednotě se dělily až do takové míry, že vědomí těch fragmentů přišlo o uvědomění si celku. Jste jedním takovým fragmentem v jednotě, který přišel o povědomí celku. Stejně jako židle, na které sedíte, jako taxi na ulici, jako strom venku. Jeden z těchto fragmentů se občas pozitivně rozpozná v druhém fragmentu, což způsobuje přitažlivost. Rozpoznají se navzájem jako jeden. Tomu říkáme láska.

Obrázek

Oddělení je iluze. Nicméně v našem fyzickém životě s naší 3D myslí rádi vnímáme iluzi jako oddělenou od reality. Ale iluze je součástí reality. Pamatujte, že součástí vesmíru jednoty je i iluze. Z toho důvodu můžeme strach nazvat iluzí ve zdrojovém vědomí, jehož skutečností je láska. Proč je láska skutečností zdroje nebo boha? Proč je láska synonymem pro zdroj nebo boha? Protože neexistuje nic, co není zdrojem nebo bohem. Milovat znamená něco brát jako součást sebe. V existenci není nic, co není součástí zdroje nebo boha. Proto zdroj nebo bůh je synonymem pro lásku. Jinými slovy nic nelze vyloučit ze zdroje nebo boha a tudíž automaticky vše vnímá jako sebe. Sledujte svou energii, když máte myšlenky jako: „Nemám rád… nenávidím… bojím se…“ Nebo i když negativně odsuzujete.

Jde o stejný energetický pohyb. Jde o vytlačování. Nemůžete něco od sebe vytlačit, aniž byste se udělali osamělými, aniž byste se udělali oddělenými. Tohle odporuje lásce. Způsobuje to bolest. V tomto vesmíru ve skutečnosti existuje jedna bolest. To je bolest oddělení. A existuje zde jedna forma štěstí. Ta forma štěstí je jednota. Pokud cítíte jakoukoliv bolest, znamená to, že v této chvíli se od něčeho cítíte oddělení.

Kdykoliv se cítíte šťastní, znamená to, že v dané chvíli s něčím cítíte sjednocení. Když ve vztahu cítíme bolest, vždy to značí přítomnost strachu. Proč se cítíme oddělení. Kdykoliv se takto cítíme, můžeme ten strach odhalit. Když jsem v jakékoliv bolesti, musím se zeptat: Jakou svou část se snažím vytlačit? Obvykle v reakci na něco vnějšího, co tu stránku probudilo. Je to ta moje stránka, která o zbytku mě pochybuje? Je to stránka, která se cítí tak bezmocně a odděleně od druhých, že cítí vztek? Je to moje stránka, která má pocit, že není dostatečně dobrá? Mohu tu stránku přijmout jako svou část? Mohu ji přitáhnout blíže? Tohle je radikální sebeláska.

Vesmír je odrazem jednotlivých „já“. Když si namísto toho tyto své stránky, které vytlačujeme, přitáhneme blíže k sobě, vytváří to nejen jednotu v nás samých, ale protože svět je zrcadlo, vytváří to jednotu i ve vnějším světě. Nemůžeme milovat svou stránku, kterou vytlačujeme, aniž bychom současně milovali to, co v nás vyvolává nutkání tu stránku vytlačit pryč. Například válka ve vás probouzí stránku, která se cítí bezmocně.

Chcete od té své části pryč, ale když ji přijmete jako sebe, to váš odpor k válce uvolní a to skončí válku, protože samotná válka je odpor. Nebo si představme, že někdo ve vašem životě je „úspěšnější“ než vy. Jen tím, že budete v přítomnosti té osoby, to ve vás automaticky probudí vaše dvě stránky. První je vaše stránka, která má pocit, že nikdy není dost dobrá. Druhá je ta vaše stránka, která vám říká, že nejste dost dobří, snaží se vás udělat dost dobrými. Je to ta, která je kritická. Ta vnější osoba vám bude zrcadlit obě stránky, které máte v sobě, které se zoufale od sebe snažíte vytlačit. Zrcadlí vám trhlinu. Dva fragmety uvnitř vás, které stojí naproti sobě.

Obrázek

Uvědoměním, že oba fragmenty potřebují být milovány, cítit blízkost, stane se možné si to představit, a tímto je milujete, a díky tomu milujete tu vnější osobu, která vám ty stránky zrcadlila. Naplňte potřebu nesjednoceného já. To je jakákoliv vaše vnitřní stránka nebo jakákoliv vnější stránka světa, kterou od sebe tlačíte pryč. Co ta stránka potřebuje, aby se dostala blíže k vám? Nebo blíže k celku? Tohle je vaše práce ve světě. Jedna z nejsnazších praktik v souvislosti s láskou je hledat „podobnosti“. Když nepraktikujeme lásku, naše mysl neustále hledá rozdíly mezi námi a ostatními. Neustále vás odděluje od všeho a všech. Protilátkou je hledat podobnosti.

Jak jsem stejná jako tato věc ve světě? Zejména ty věci, které od sebe vytlačuji? Jakou vaši stránku ostatní lidé a věci ztělesňují? Vy jako singularita nemůžete něco současně milovat a nenávidět. Je jen možné, že jedna vaše část něco nenávidí a jiná vaše část něco miluje. Ale jak vidíte, vy sami musíte být ve stavu nesjednocení, abyste něco mohli milovat a nenávidět „současně“.

Pokud chcete být milováni, měli byste vědět, že jedna z největších, ne-li ta největší překážka k tomu být milováni, je neautenticita. Ve stavu neautenticity ani nenabízíte svou pravdu někomu druhému, aby ji mohl přijmout jako svou část. Svou neautenticitou se udržujete oddělení. Ani druhým nedáváte příležitost vás milovat. Srdce vesmíru je zlomené do různých věcí a lidí. Nemůžete nemít zlomené srdce jako individuální „já“, které je oddělené od ostatních věcí. Naší prací je svou láskou to zlomené srdce vrátit do úplnosti.

Když cokoliv milujeme, včetně své stránky, protože jsme součástí boha nebo zdroje, jsme část boha nebo zdroje, která se vrací ze stavu nesjednocení do stavu sjednocení, do jednoty. Co se týče toho, čeho se bojíte, a co nenávidíte, je třeba si klást novou otázku: Jak můžu tohle nemilovat? Jak můžu tohle nemilovat? Jednota představuje nejvyšší pravdu tohoto vesmíru. To znamená, že nezáleží na tom, jestli něco máte rádi nebo ne, je to vaší součástí. Nemůžete něco nemilovat, protože, ať se vám to líbí, nebo ne, je to vaší součástí.

Praktikujte umění sjednocování. Praktikujte umění jednoty. Praktikujte umění lásky. To vše jsou různá slova pro to stejné. Své stránky, zejména ty, které vytlačujete, přijměte jako svou součást. Přeji hezký týden.

Překlad: David Dajw Formánek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9854
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » ned 25. čer 2017 9:22:02

Ahoj

Láska = love, die Liebe, ljubov, kochání, obyčej, aloha, meilé, milošč,

Strach = fear, korku, hirm, die Angst, paura,

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 777
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

PředchozíDalší

Zpět na O psychosomatice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník