Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 30. lis 2015 13:28:23

Obrázek


Nemůžeme na ničem lpět.

Protože neexistuje nic neměnného, co by zůstávalo stejné v průběhu času.

Věřit opaku by znamenalo žít v iluzi.

Proto kvůli existenční zřejmosti a duševní spokojenosti jsme povinni dosáhnout nelpění.

Nelpění je psychologickým klíčem, který otevírá bránu osvobození z utrpení.

Nelpění přináší osvobození z utrpení.

Je tedy opravdu zřejmé, že jestliže už na ničem nelpím, všechny mé starosti, problémy, mé zášti, obavy, všechno mé duševní utrpení roztaje jako sníh na jarním slunci.
To proto, že utrpení vzniká z lpění na situaci odlišné od skutečnosti, z touhy po něčem, co nemám, nebo z odporu k tomu, co mám.

Jak říká buddhstická tradice, utrpení pramení buď z odloučení od toho, co máme rádi, nebo ze spojení s tím, co nenávidíme.

Nelpění je tedy základním úkolem, na nějž se Buddha zaměřil při snaze osvobodit se z utrpení.

Shrňme to tedy:

Správné poznání

(osvícení)

spočívá ve vědomí, že


věci i osoby se neustále mění

a jsou

všechny mezi sebou propojeny,

a tedy pomáhá dosáhnout

nelpění.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 30. lis 2015 20:25:13

Tato první rada, nelpění, by stačila k dosažení osvícení, hlásaného Buddhou, k odstranění duševního utrpení z našeho života.

Je zřejmé, že je to psychologický návod, který podrobně předepisuje určitý duševní postoj: nezbytnost vidění reality takové, jaká je.

Avšak Buddha jako dobrý psycholog si je vědom, že obyčejný člověk nedokáže snadno získat a uchovat si vědomí proměnlivosti reality a jednat podle toho.

Obyčejný člověk potřebuje konkrétně vědět, jak se chovat a jak jednat, aby si udržel a dovedl používat toto poznání.

A k tomu slouží ostatních sedm Vznešených cest.

(40)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 30. lis 2015 20:37:39

Šestá kapitola

Obrázek

Správné myšlení

Bratři používejte správné myšlení, v němž není ani chaos, ani roztržitost, ani hněv, nenávist, chtivost, ani sexuální touha.

Bratři správné myšlení je takové, v němž je všeobecná láska.


Co však je konkrétně Správné myšlení?
Je to samozřejmě myšlení, v němž není utrpení.
A co vytváří utrpení v našem myšlení?
Buddha to říká: je to chaos, roztržitost, hněv, nenávist, chtivost a sexuální touha.

Je třeba se jich zbavit.
Jenže jak?

Bratři, chaos, roztržitost, hněv, nenávist, chtivost a sexuální touha se dají přemoci používáním Čtyř meditací.

Pro vítězství nad chaosem a roztržitostí cvič meditaci dechu: Jí se tvoje mysl rozjasní a soustředění se posílí a upevní.

Pro vítězství nad hněvem a nenávistí cvič meditaci soucítění: osvětlí ti příčiny hněvu a nenávisti, které jsou přítomny ve tvé mysli, a to, co je vyvolává.

Pro vítězství nad chtivostí cvič meditaci pomíjivosti: Osvětlí ti počátek i konec věcí.

Pro vítězství nad sexuální touhou cvič meditaci smrti: osvětlí ti zkázu, rozklad a tlení všech věcí.

(41)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 30. lis 2015 20:44:00

Chaos, roztržitost, hněv, nenávist, chtivost a touha tvoří negativní myšlenky.

Jenže odstranění negativních myšlenek není dostačující.

Je potřeba také vytvářet pozitivní myšlenky.

Jaké jsou pozitivní myšlenky?

Srdečná laskavost, soucítění, účastná radost a nelpění, to jsou nádherné a hluboké stavy mysli.

Já jim říkám Čtyři nezměrnosti.
Kdyžje budeš používat, staneš se pramenem vitality a štěstí pro všechny živé bytosti.

Jedním slovem je to všeobjímající láska.

Správné myšlení tedy spočívá v soustavném odstraňování negativních myšlenek a systematické tvorbě myšlenek pozitivních.

Správné myšlení
spočívá
v odstraňování negativních myšlenek
a tvorbě pozitivního myšlení.

(43)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 02. pro 2015 13:47:27

Sedmá kapitola

Obrázek

Správné mluvení
Správné jednání
Správné prostředky obživy


Správné mluvení, Správné jednání, Správné prostředky obživy spočívají v tomto: nečiň násilí žádné živé bytosti, ani druhým, ani sákm sobě, ani myšlenkou, ani činem, ani činy.

Jak je vidět, Správné mluvení, Správné jednání, Správné prostředky obživy jsou spíše morálními návody, než pravými a vlastními psychologickými postupy.

Buddhistická tradice je uplatňuje v pěti přikázáních.

Mí učedníci se snaží žít prostě a ve vědění a podle Pěti přikázání, která jsou:

nezabíjet
nekrást
nečinit násilí
mluvit podle pravdy
zdržovat se látek, které zatemňují mysl


Pět přikázání jsou normy života, které nás sice uschopňují k tomu, abychom nerozšiřovali utrpení, ale samy o sobě nás nedokážou osvobodit od duševního utrpení, když nás už jednou ovládlo.

A tak je z naší metody dosažení osvícení můžeme vynechat.

Spíš by se hodilo přesnější vyjádření. Co jsou tedy Správné prostředky obživy ?

Nic jiného, než zaměstnání, které nám pomůže zajistit si ony prostředky obživy.

Aniž bychom předstírali, že všichni musí být mnichy, je třeba podle buddhistické tradice třeba vykonávat takové zaměstnání, které nás nebude nutit překračovat Pět přikázání.

Takže například nájemní vrazi, drogoví dealeři a obchodníci se zbraněmi nemohou dosáhnout osvícení.

Ne proto, že jejich skutky jsou nemorální.
Buddhizmus se nezabývá otázkami morálky.

Nýbrž proto, že pocit viny, nebo spíše jeho nepřítomnost, která vychází z výkonu takových profesí, je příčinou neodstranitelného duševního utrpení i při používání buddhistických pouček po celou dobu, po kterou je tato práce vykonávána.

Opravdu práce, která působí utrpení druhým, v širším slova smyslu, způsobuje utrpení nám samým, právě proto, že plodí pocit viny.

Je tedy třeba vybrat povolání, které nezpůsobuje utrpení ani nám a ani jiným.

Samozřejmě, že pocit viny závisí také na morálce a stupni vzdělání.

V buddhizmu není žádná morální instance kantovského, ryze západního stylu, která by tvrdila, že morální dobro je hodnotou samo o sobě.

Naopak, přisuzuje morálce pouze pomocnou hodnotu.

Ne proto, že by byla méně závazná.
Naopak morálka slouží k nastolení duševního zdraví a tudíž k přežití.

Jinak řečeno, je třeba konat dobro, nebo lépe: nekonat zlo, neboli nepůsobit utrpení živým bytostem, ne proto, že je to správné samo o sobě, nýbrž, protože to, že působíme utrpení živým bytostem, v nás vyvolává pocit viny, který se stává příčinou utrpení pro nás pro všechny.

Takový čistě psychologický přístup k morálce, tak odlišný od západní tradice, vychází z různých historických a kulturních pohledů na morálku.

Pro lovce hlav v Amazonii je stětí nepřítele, usušení jeho hlavy a její zavěšení na opasek velmi záslužným činem, a tudíž pocit viny neplodí.

Totéž se stalo - a stane se - všem bojovníkům ve všech dobách a ve všech zemích, když zabili jiného člověka ve jménu odlišných ideálů nebo sociálních zájmů, za něž bojovali.

Termín "konat zlo", a tudíž trpět pocitem viny, zaujímá svůj konečný rozsah až ve vztahu k současné morálce společnosti, v níž jsme vychováni.

Je tedy důležité vyloučit více či méně podvědomé příčiny pocitů viny, a tudíž i duševního utrpení, které nemůže odstranit uplatňování buddhizmu, ale které nesmí odporovat ani životnímu postoji a morálce, v níž jsme byli vychováni.

Morální pravidla, hlásaná buddhistickou tradicí, jsou pravidly, která jsou společné většině hierarchických společností v lidské kultuře, a proto je Buddha přijal za absolutní.

(45)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 04. pro 2015 20:42:55

Osmá kapitola

Správné úsilí

Bratři, vím, že vaše pozornost je vězněna ve fiktivním světě vašich myšlenek.

Bratři, vím, že pozorování sama sebe vyžaduje úsilí a vůli.

Bratři, snažte se pozorovat samy sebe.

Soustřeďte pozornost na svou mysl, na to, jak se rodí, roste, umírá, jak je proměnlivá a jak její přízraky nejsou reálné.

Bratři, snažte se dívat do sebe samých, a osvoboďte se od přízraků své mysli.

Právě vaše pozornost se může obrátit k realitě, která vás obklopuje a zjeví se ve vás v celé své nádheře a lesku.

Poznejte, že v realitě není utrpení, utrpení je jen ve vaší mysli.

Bratři, používejte Správné úsilí k soustředění pozornosti na vaše pocity, emoce a smýšlení, a dosáhnete správné koncentrace.

Správné úsilí
spočívá
ve snaze dosáhnout
Správné koncentrace.


Obrázek

Pozorování vlastních myšlenek tedy vyžaduje úsilí.

Proč?

Protože naše pozornost je obvykle zaplavena myšlenkami natolik, že se stáváme svými vlastními myšlenkami.

Když myšlenka pronikne našim vědomím (například "Jsem ztroskotanec"), přijímáme tuto myšlenku a stáváme se jí.

A proto trpíme.

Naše Já se identifikuje s našimi myšlenkami.
Je jimi fascinováno.
Tato fascinace je velmi silná.
Musíme tedy vyvinout úsilí k jejímu přemožení.

Zvyk, nebo ještě lépe bezděčnost, nás činí vězni našich myšlenek, naší mysli.

Dostat se odtud, stát se pozorovateli našich vlastních myšlenek a používat Správnou koncentraci, není samo o sobě těžké:

Těžké je myslet na to, že toto je třeba dělat.

A proto Buddha započítal mezi Osm vznešených cest i Správné úsilí, jako by byla jednou z nich.

To však je přípravou k osmé, poslední a nejdůležitější z těchto cest: ke Správné koncentraci.

(48)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 05. pro 2015 6:14:12

Devátá kapitola

Správná duševní přítomnost

Jste rozumné děti a jsem si jist, že to, co vám povím, dokážete pochopit a uvést do života.

Obrázek

Děti, když jíte mandarinku, můžete ji jíst vědomě, nebo roztržitě.

Co znamená jíst mandarinku vědomě?

To znamená vědět, že ji jíte.

V plnosti si vychutnávat její vůni a sladkost.

Co znamená jíst mandarinku nevědomě?

To znamená nemyslet na to, že ji jíte.

Když to děláte, nemůžete ocenit nádhernou a vzácnou podstatu mandarinky.

Jestliže si nejste vědomy, že ji jíte, mandarinka není skutečná.

Jestliže mandarinka není skutečná, není ani reálný ten, kdo ji jí.

To tedy znamená jíst mandarinku nevědomě.

Děti, jíst mandarinku vědomě, znamená být skutečně vědomě v kontaktu s realitou.

Vaše mysl nepropírá včerejší nebo zítřejší myšlenky, nýbrž spočívá v přítomném okamžiku.

Vědomým životem v duševní přítomnosti míním život v přítomném okamžiku, s tělem i myslí, které pobývají tady a teď.

Správná duševní přítomnost tedy spočívá v obrácení pozornosti k realitě, která nás obklopuje právě teď, a ve spolupráci s ní.

Nazýváme ji také přítomností v realite.

Správná duševní přítomnost
spočívá
v přítomnosti v realitě.


Přítomnost v realitě je základem pro dosažení osvícení, poněvadž je - pokud se ani uvnitř svých myšlenek, ani navenek obsesivně nebouříme proti realitě - duševním stavem bez neuróz.

Je tedy třeba systematicky obracet pozornost k realitě.

A žít v realitě.

(51)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 05. pro 2015 13:05:32

Desátá kapitola

Obrázek

Správná koncentrace

Bratři, používejte Správnou koncentraci.

Správná koncentrace je největší z Osmi vznešených cest.

Soustředění na myšlení spočívá v pozorování vlastních myšlenek a odstupu od nich.

Sledujete nezaujatě své myšlenky, tak, jako nezaujatě sledujete vzdálený let ptáků v poklidu večera.

Učte se od země: ať je pokryta vonnými květy, nebo výkaly, země přijímá obojí nestranně, bez potěšení či odporu.

Když se rodí myšlenka, ať už příjemná, či nemilá, nedržte se jí a nenechte se jí ovládnout a zotročit.

Nezaujatě ji pozorujte a nechte ji odejít: nerozroste se a nezanechá ve vás svůj jedovatý plod utrpení.

Jestliže necháte růst své myšlenky, budou čím dál mocnější, ovládnou vás a zotročí.

Když budete myšlenky nezaujatě pozorovat, odhalíte jednu nečekanou pravdu: že vaše myšlenky nejsou plodem vaší vůle, nýbrž samostatnou rostlinou, nezávislou na vás, zalévanou vaším lpěním a zakořeněnou ve vašem strachu.

Tím, že budete nezaujatě pozorovat svou mysl, prázdné myšlenky zmizí a dosáhnete Čistého vědomí.

Vědomí vzdálené od myšlenek, pokud je stále cvičíte, vede k Osvobození.

Bratři, dřív, než se naučíte nezaujatě pozorovat mysl, musíte se naučit pozorovat a zklidňovat dech, tělo a emoce.

Když zklidníte svůj dech, tělo i emoce, nepřestávejte nezaujatě pozorovat své myšlení.

Vědomí vzdálené od myšlenek spolu s vědomým pozorováním dechu posiluje koncentraci.

Se Správnou koncentrací budete moci poznat pět způsobů vnímání:

pocity, emoce, myšlení, vůli a vědomí.

Pět způsobů vnímání je jako pět potoků, v nichž se nedá nalézt nic samostatného ani trvalého, takzvaného sebe sama.

Když budete meditovat o pěti způsobech vnímání, přítomných ve vás, uvidíte své nitro a udivující vztahy mezi vámi samými a všemi věcmi ve vesmíru.

Detailně pozorujte své emoce.

Emoce jsou stejného původu jako utrpení.

také pocházejí z myšlenek.

Když si uvědomíte, že emoce pocházejí z myšlenek, pochopíte jejich proměnlivou podstatu.

Uvidíte, jak se emoce rodí a hynou, stejně jako myšlenky a vůbec všechny duševní a hmotné jevy.

Uvidíte, že emoce jsou proměnlivé a prchavé, a postupně se stanete lhostejnými k jejich zrodu i konci.

Větší část emocí pochází z chybného smýšlení, které považuje za stálé to, co je ve skutečnosti proměnlivé.

Když chybné myšlení vykořeníme, utrpení skončí.

Když se naučíte vědomému dýchání a myšlení, snadno dosáhnete duševního prázdna.

Duševní prázdno je přirozenou součástí mysli, stejně jako odpočinek přirozenou vlastností těla.

Jestliže označíme "mysl" za úhrn našich myšlenek, emocí a pocitů, můžeme tak definovat Správnou koncentraci jako nezaujaté pozorování vlastní mysli.

Správná koncentrace
spočívá
v nezaujatém pozorování mysli.


(53)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 05. pro 2015 18:54:49

Jedenáctá kapitola

Podstata Osmi vznešených cest

Shrňme si Osm vznešených cest a podívejme se na jejich podstatu.

1. SPRÁVNÉ POZNÁNÍ VĚDOMÍ NEUSTÁLÉ PROMĚNY A VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI VĚCÍ
(OSVÍCENÍ)
A TEDY NELPĚNÍ

2. SPRÁVNÉ MYŠLENÍ
VYLOUČENÍ PODVĚDOMÝCH NEGATIVNÍCH MYŠLENEK A POZITIVNÍ MYŠLENÍ

3. SPRÁVNÉ MLUVENÍ
(PODRUŽNÝ PŘÍKAZ, NIKOLI PSYCHOLOGICKÝ, NÝBRŽ MORÁLNÍ)

4. SPRÁVNÉ JEDNÁNÍ
(PODRUŽNÝ PŘÍKAZ, NIKOLI PSYCHOLOGICKÝ, NÝBRŽ MORÁLNÍ)

5. SPRÁVNÉ PROSTŘEDKY OBŽIVY
(PODRUŽNÝ PŘÍKAZ, NIKOLI PSYCHOLOGICKÝ, NÝBRŽ MORÁLNÍ)

6. SPRÁVNÉ ÚSILÍ
VŮLE K USKUTEČŇOVÁNÍ SPRÁVNÉ KONCENTRACE
(PODRUŽNÉ, PROTOŽE IMPLICITNÍ)

7. SPRÁVNÁ DUŠEVNÍ PŘÍTOMNOST
POZORNOST K REALITĚ A SPOLUPRÁCE S NÍ

8. SPRÁVNÁ KONCENTRACE
NEZAUJATÉ POZOROVÁNÍ VLASTNÍ MYSLI


Toto je tedy v podstatě původní buddhizmus, kterému učil Buddha.

Jak je vidět, není to nauka náboženská, nýbrž psychologická.

A to je důležité.

Nebudeme muset ztrácet tolik času v teoretických diskuzích.

Je potřeba ji uvést do praxe. Protože buddhizmus je praktický.

Buddhistou je ten, kdo praktikuje buddhismus, ne ten, který o něm jen mluví.

Kdo se věnuje teoretickým diskuzím o buddhizmu, není buddhista, ale student budhizmu.

Jak podrobně vysvětlil sám Buddha v slavné pasáži:
Ačkoli mé učení není dogmatem ani doktrínou, je jisté, že je někdo tak chápe. Musím jasně vysvětlit, že učím metodě experimentování s realitou, a ne přímo realitě, tak prst, který ukazuje na měsíc, není sám měsícem. Inteligentní člověk následuje směr ukázaný prstem, aby zahlédl měsíc, ale když vidí jen prst a splete si jej s měsícem, nikdy pravý měsíc neuvidí. Já vyučuji metodě využitelné v praxi, a ne něčemu, v co se dá věřit nebo co se dá uctívat. Mé učení je možno srovnat s prámem, který slouží k překonání řeky. Jen blázen by zůstával trčet na prámu, když už přistál na druhém břehu, na břehu osvobození.

Buddhizmus má tedy jediný, a to praktický cíl: odstranit utrpení pomocí osvícení, které spočívá v permanentním stavu vyrovnanosti.

Otázka tedy zní: co v praxi dělat k dosažení osvícení? Osm vznešených cest nepochybně tvoří pravidla, která mohou následovat ti, kdo hledají osvícení, avšak co nám dá používání těchto pravidel v praxi?

Přesněji: čeho bychom měli dosáhnout?

Jaké by měly být praktické cíle?
Je třeba nyní dobře objasnit, proč zasáhnout cíl je jen otázkou času:
důležité je zcela jasně vidět tento cíl a přesně vědět, kterým směrem zamířit.
Analyzujeme si tedy, jaké jsou praktické cíle Osmi vznešených cest.

To bude obsahem příští kapitoly.

(57)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 06. pro 2015 10:43:14

Dvanáctá kapitola

Obrázek

Praktické cíle Osmi vznešených cest

Je důležité pochopit, jaké jsou praktické cíle Osmi vznešených cest, protože jsou to právě ony, které tě dovedou k osvícení, a tudíž jsou to právě ony, které musíme následovat.

Viděli jsme, že první vznešená cesta, Správné porozumění, spočívá ve vědomí proměny a vzájemné závislosti všech věcí a to že vede k osvícení, jež je nejdůležitějším stavebním kamenem buddhizmu, základem, na němž je postaven.

K tomu je pak třeba přidat nelpění, které otevírá bránu osvobození od utrpení.

Jenže vědomí proměnlivosti a vzájemné závislosti všech věcí je cílem čistě poznávacím, čili intelektuálním.
Nelpěním je naproti tomu předmětem týkajícím se chování.

A tak toto je důležité uskutečnit ze všeho nejdříve, hned v počátcích.

Kromě toho nelpění vyplývá právě z poznání proměnlivosti, nikoliv ze vzájemné závislosti. A tak vlastně prvním cílem je poznání proměnlivosti.

Prvním cílem je
VĚDOMÍ PROMĚNLIVOSTI


Nelpění je druhým cílem

Druhým cílem je
NELPĚNÍ


Viděli jsme, že druhá vznešená cesta, Správné myšlení, spočívá ve vyloučení podvědomého negativního myšlení a v budování vědomého pozitivního myšlení a že osmá vznešená cesta, Správná koncentrace, spočívá v nezaujatém pozorování vlastní mysli.
Obě tyto činnosti však vyžadují kontrolu mysli.
Kontrola mysli je třetím cílem.

Třetím cílem je
KONTROLA MYSLI


Poznali jsme také, že třetí, čtvrtá a pátá vznešená cesta, Správné mluvení, Správné jednání a Správné prostředky obživy, jsou morálními normami, které, jakkoli jsou důležité, nevytvářejí žádné zvláštní schopnosti, jež bychom mohli získat. Proto jsme je nazvali sekundárními.

Nemusíme je tedy brát v úvahu, protože představují psychologické cíle, které bychom použili při cestě za osvícením.

Viděli jsme, že šestá vznešená cesta, Správné úsilí, spočívá ve vědomém cvičení Správné koncentrace.

A tak sama o sobě není dalším cílem, nýbrž pouze vůlí praktikovat cíl třetí - kontrolu mysli.

Nemusíme jej tedy do našich cílů započítávat, protože se rozumí samo sebou, že k tomu, aby se dosáhlo osvícení, je třeba vyvinout jakési úsilí.

Víme už také, že sedmá vznešená cesta, Správná duševní přítomnost, spočívá v přítomnosti v realitě neboli v pozornosti k realitě a ve vědomé spolupráci s ní.

Přítomnost v realitě je tedy čtvrtým cílem, kterého bychom měli dosáhnout.

Čtvrtým cílem je
PŘÍTOMNOST V REALITĚ


Je tady ale ještě něco,co je důležité, když chceme dosáhnout osvícení: všeobjímající láska.

Obrázek

Sám Buddha jmenuje lásku, když mluví o Správném myšlení, a vysvětluje, že všeobjímající láska by měla být duševním rozměrem osvícených.
Bratři, Správné myšlení spočívá v mysli, v níž se nachází všeobecná láska.
Ve skutečnosti láska, po níž touží všechny bytosti, je všeobecnou láskou.
Ve všeobecné lásce je soucítění a oddanost.
Soucítění a oddanost si kladou za cíl štěstí všech a nežádají nic na oplátku.
Bez nich, bez všeobjímající lásky, je život bez radosti.
Se soucítěním a oddaností k druhým, se všeobecnou láskou, se život naplní pokojem a radostí.


Právě ve všeobecné lásce, a pouze v ní můžeme najít vyrovnanost.
Všeobecná láska je naším pátým cílem.

Pátým cílem je
VŠEOBECNÁ LÁSKA


(61)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 06. pro 2015 11:02:51

Shrňme si tedy

praktické cíle Osmi vznešených cest jsou:

1. UVĚDOMOVÁNÍ SI PROMĚNLIVOSTI

2. NELPĚNÍ

3. KONTROLA MYSLI

4. PŘÍTOMNOST V REALITĚ

5. VŠEOBECNÁ LÁSKA


Protože v každém z nás se skrývá schopnost dosáhnout těchto pěti cílů, můžeme říci, že tyto cíle představují také síly, které bychom měli používat.

Jsou přítomny uvnitř nás.

Musíme je pouze probudit.

(62)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 06. pro 2015 22:00:56

Třináctá kapitola

Obrázek

Vědecká metoda

Dá se převést původní Buddhovo učení do vědecké metody?

Aby se metoda stala vědeckou, je třeba aby:

1. byly známy jednotlivé části problému, který řešíme
2. byl stanoven postup řešení
3. bylo možné praktické využití toho procesu pro všechny.

Nejdříve si rozebereme části problému, jak se stát buddhou.

Jsou to psychologické podmínky které umožňují dosažení a zachování tohoto stavu.

Těmito psychologickými podmínkami je právě oněch pět sil, jež jsme objevili v původním Buddhově učení:
vědomí proměnlivosti
nelpění
kontrola mysli
přítomnost v realitě
všeobjímající láska
.

Tyto síly tvoří pravidla chování.

Aby tato pravidla mohla být podrobena vědeckému zkoumání, je třeba, aby se jejich upotřebitelnost řídila měřítkem uplatnění.

Čili aby tyto síly nebyly nezávislé a vzájemně nesouvisející, nýbrž aby vytvářely měřítko, které dovoluje přecházet od jedné k druhé.

V technické mluvě: aby tvořily aplikativní následnost.

Jedině tak se mohou stát součástí vědeckého procesu.

Pokud však hovoříme o psychologických podmínkách, je jasné, že aplikativní následnost se bude muset proměnit v následnost psychologickou.

Je tedy potřeba, aby každá z pěti sil byla propojena, nebo dokonce zapříčiněna silou, která jí na stupni psychologické realizace předchází.

Prozkoumejme nyní pět sil, o niž učil Buddha, podrobněji.

Začněme od první.

Z čeho vychází vědomí proměnlivosti?

Samozřejmě, z pozorování reality.

Jenže pozorování reality je možné jen s přítomností v realitě.

A tak přítomnost v realitě předchází vědomí proměnlivosti.

Jenže přítomnost v realitě spočívá v pozorování své mysli zvnějšku, a proto je třeba, abychom nejdříve osvobodili mysl od těkavých myšlenek, a to dokážeme jen tehdy, když je budeme kontrolovat.

Kontrola mysli tedy musí předcházet přítomnosti v realitě.

Podívejme se na tuto posloupnost:

1. kontrola mysli
2. přítomnost v realitě
3. vědomí proměnlivosti

Kam nás však dovede vědomí proměnlivosti ?

samozřejmě k nelpění.

Nelpění je tedy čtvrtou silou.

Nelpění však protože eliminuje osobní zájmy, spontánně umožňuje vznik všeobecné lásky, páté největší síly, jak učil Buddha.

Naším úkolem bude tedy osvojit si postupně

PĚT SIL
BUDDHOVA UČENÍ


1. KONTROLU MYSLI

2. PŘÍTOMNOST V REALITĚ

3. VĚDOMÍ PROMĚNLIVOSTI

4. NELPĚNÍ

5. VŠEOBECNOU LÁSKU


(64)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 07. pro 2015 7:11:54

Tato pravidla, která v podstatě souhlasí s Osmi vznešenými cestami, a tudíž s původním Buddhovým učením, splňují druhou podmínku, jíž vyžaduje vědecké pojetí: aplikativní následnost, která je v tomto případě následností psychologickou, v níž každá síla připravuje na psychologickém základě půdu pro vybudování síly následující.

Poznali jsme tedy, že postup řešení problému spočívá ve zajištění jeho praktické aplikovatelnosti.

Proto je třeba si detailně přiblížit, jak lze těchto pěti sil dosáhnout.

A tomu se věnují následující kapitoly.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 07. pro 2015 21:02:17

Čtrnáctá kapitola

Kontrola mysli

První síla které bychom měli dosáhnout, kontrola mysli, je velice důležitá a tvoří základní kámen celého procesu, vedoucího k osvícení.

Jak jsme viděli, sám Buddha o tom mluvil jasně:

Správná koncentrace je největší
z Osmi vznešených cest.


A tak jí musíme věnovat obzvláštní pozornost a píli: právě to nazval Buddha Správným úsilím.

A vskutku pro dosažení kontroly mysli je potřeba vyvinout úsilí vůle, ostatní síly se nám podaří získat lehčeji, ale ta první od nás vyžaduje jistou námahu.

O kontrole mysli však nemluví pouze Buddha. Je stavem, který považují za základ duchovního vývoje a pobízejí k jeho osvojení všichni zasvěcení, od Buddhy k Platónovi, Senekovi, svatému Augustinovi, k Pikovi dela Mirandola, Mohamedovi, Eckhartovi, k Sai Bábovi.

Abychom mohli kontrolovat mysl, tvrdí Buddha, je nezbytné ji pozorovat.

Pozorovat své vlastní pocity, emoce, myšlenky.

Zvlášť vlastní myšlenky.

To proto, že myšlenky jsou příčinou emocí, a tudíž i příčinou utrpení.Emoce tedy pocházejí z myšlenek.

Když myslím na ztrátu drahého člověka, vzniká ve mně emoce, kterou nazývám "utrpení".

Jestliže naopak myslím na drahého člověka, který je mi nablízku, vzniká ve mně emoce, jíž nazývám "potěšení".

Je to tedy myšlenka, která plodí duševní utrpení.

A nyní je důležité pochopit, že myšlenka, která plodí utrpení, není dobrovolná.



myšlenka, která plodí utrpení,
není dobrovolná.


(68)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. pro 2015 6:43:14

Nikdo totiž nežije úmyslně v utrpení, protože to by bylo proti genetickému programu přežití.

Kolikrát jsme toužili usnout a nemohli jsme, protože nám to nedovolily nemilé či přímo bolestné myšlenky!

Kolikrát jsme nechtěli myslet na něco špatného, a nebyli jsme schopni přestat?

Kolikrát nechceme myslet na to, co jsme ztratili, na neúspěchy, na zklamání, na své chyby, a nedokážeme to?

Kolikrát nechceme myslet na budoucnost, na zkoušky, které nás čekají, na nebezpečí, které budeme muset přestát, na smrt, která dříve, či později přijde, a přesto nejsme schopni tyto myšlenky zapudit?

Nejsme schopni tyto myšlenky, které nás trápí, zapudit a už vůbec je nedokážeme nemít!

Objevují se v nás proti naší vůli!

Jenže čím to je, že sami sobě nechtěně způsobujeme duševní utrpení?

Jak to, že nás napadají myšlenky zcela nevědomky?

Protože je produkuje automaticky naše paměť (podvědomí).

Podvědomá myšlenka totiž není ničím jiným než projevem napětí pocházejícího z traumat (agresí, záští, strachů, ztrát, neúspěchů, nejistot atd..), zaznamenaných naší pamětí.

Agrese, zášti, strachy, ztráty, neúspěchy, nejistoty, jež jsme zažili, se nám vrývají do paměti a vracejí se v podobě myšlenek, které vyvolávají tyto emoce a opakují je.

Musíme plně pochopit a nikdy nezapomenout, že myšlenka přinášející utrpení, je automatickým produktem napětí zaznamenaného naší pamětí.

Myšlenky přinášející utrpení,
jsou automatickým produktem napětí
zaznamenaného naší pamětí.


V neurotickém stavu každá myšlenka, přinášející utrpení, zvaná také myšlenkou tenzní, vytváří v naší duševní aktivitě jakousi diktaturu.

Jak se to může stár?

Protože se myšlenky množí.

Myšlenky se množí.

Myšlenky jsou jako semena, z kterých rostou rostliny.
A negativní myšlenky plodí jedovaté rostliny.
Tyto jedovaté rostliny způsobují naše utrpení.
To znamená, že myšlení je příčinou našeho duševního utrpení, a právě to objevil a definoval Buddha.

Kontrola mysli
spočívá
v kontrole myšlenek.


Buddha věnoval kontrole mysli dvě ze svých Vznešených cest: Správné myšlení a Správnou koncentraci.

Správné myšlení spočívá, jak jsme už viděli, v eliminaci negativních myšlenek a v tvorbě myšlenek pozitivních.

První, co musíme pochopit, že negativní myšlenky jsou nedobrovolné a bezděčné.

Pozitivní myšlenky, které bychom měli usadit v mysli, jsou naopak svobodné a úmyslné.

A my zkrátka musíme nahradit bezděčné negativní myšlenky pozitivními.

Jedná se o úkon duševní hygieny.

Jenže které negativní myšlenky je třeba nahradit?

A jakými pozitivními?

Buddha jak praví tradice, vytvořil seznam při objasňování Čtyř meditací a Čtyř nezměrností.

70.PNG
70.PNG (110.95 KiB) Zobrazeno 5833 krát


(70)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. pro 2015 21:21:39

Řekněme rovnou, že požadavky Čtyř meditací a Čtyř nezměrností, uvedené v kapitole o Správném myšlení, jsou poněkud radikální.

Dají se uplatnit pouze v případě velmi silného utrpení.

To znamená tehdy, když negativní myšlenky systematicky útočí na Tvou mysl.

Normální postup kontroly mysli je uveden v kapitole Správná koncentrace.

Čili nezaujatépozorování vlastní mysli.

Jak řekl Buddha:

Pozoruj nezaujatě myšlenky,
jako bys nezaujatě pozoroval
vzdálený let ptáků v poklidném večeru.


Pozorování myšlenek vede k neutralizaci: zbaví je jejich emocí, a proto rozbíjí posloupnost jejich bujení v paměti, a tedy jejich rozmnožovací sílu.

Jak se to může stát?

Pomocí odosobnění.

Toto je skutečné psychologické pravidlo:

Jsme ovládáni vším,
s čím se ztotožňujeme,
a ovládáme všechno,
od čeho si udržujeme odstup.


(71)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 09. pro 2015 5:42:57

Když na nás útočí myšlenky přinášející utrpení, obvykle je přijmeme za své: myslíme si, že sami jsme původci těchto myšlenek, ztotožníme se s nimi a začneme je považovat za pravdivé.

Jestliže se například v naší mysli objeví myšlenka na ztrátu někoho blízkého a s ní související pocit strachu, zpravidla se ztotožníme s původcem této myšlenky a s tím, kdo na nás v tom strachu útočí.

A pocit strachu stále roste.

To mimo jiné způsobuje, že se tato myšlenka i tento strach hluboce vryjí do naší paměti a dotěrně se stále připomínají a vyplouvají na povrch.

Toto vše je ale neurotického původu, protože my sami jsme tu myšlenku nestvořili: je samovolným produktem naší paměti pod vlivem strachu, který se do ní tapsal v minulosti.

Ztotožnění našeho Já s touto myšlenkou a s tímto strachem podle psychologické poučky, uvedené výše, způsobí, že jsme jí ovládnuti.

Pro lepší pochopení stavu napětí a procesu ztotožnění se s tenzní myšlenkou může být užitečný následující diagram:

72.PNG
72.PNG (136.01 KiB) Zobrazeno 5714 krát


V našem vědomí se Já ztotožňuje s původcem tenzní myšlenky, jímž je naopak naše podvědomí.

Jestliže ale naopak odvracíme pozornost od vnějších předmětů na vlastní myšlenky, měníme svou duševní dynamiku.

Pokud sledujeme určitou myšlenku a určitý strach ve své mysli, stáváme se nezaujatým pozorovatelem, který si jednoduše uvědomuje přítomnost této myšlenky a tohoto strachu.

Tak se naše myšlenka a tento strach už netýkají našeho Já, protože naše Já se oddaluje od tématu myšlenky a strachu jako nezaujatý pozorovatel.

To takříkajíc ochlazuje strach a zabraňuje, aby se tato myšlenka zaznamenala v naší paměti, aby se tam zahnízdila, a znemožnila její další rozrůstání v budoucnosti.

Tímto způsobem se tenzní myšlenka, nositelka utrpení, neutralizuje.

Odborněji řečeno, naše centrum identifikace, Já, s nímž se ztotožňujeme, se odděluje od myšlenky a stává se pozorovatelem.

Tato funkce mozku je známa pod názvem vědomí.

Pozorovatel není myšlenka.

To znamená, že ho nezasahuje napětí, které je v myšlence přítomno.

A protože Já je hybnou silou tenzní energie, která vytváří emoci, tato energie ztrácí sílu.

Tento proces zobrazuje následující diagram:

73.PNG
73.PNG (142.43 KiB) Zobrazeno 5714 krát


Pozorování vlastní mysli, vědomí, je pravou, charakteristickou a konkrétní činnosti mozku, vlastní člověku, která ale bohužel seuplatňuje pouze v mimořádných případech.

Právě vědomí je prostředníkem při aktivaci této mozkové činnosti, pomocí níž pozorujeme svou mysl.

Naše Já se vzdaluje od původce myšlenek a stává se nezaujatým pozorovatelem.

Nazvěme je Vznešeným nezaujatým pozorovatelem.

Abychom dokázali pozorovat svou mysl,
musíme se stát
Vznešenými nezaujatými pozorovateli.


(74)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 09. pro 2015 21:32:29

Je to právě nezaujaté pozorování myšlenek, co tvoří onu kotrolu mysli, která, jak jsme viděli, je nezbytná nejen pro uplatňování přítomnosti v realitě, ale také pro samo osvícení.

Buddha si je totiž stále vědom bezděčnosti vlastních myšlenek, zaujímá k nim nestranné stanovisko a nenechává se jimi zotročovat.

Buddha stále nezaujatě pozoruje
vlastní myšlenky
a vždy si je vědom jejich bezděčnosti.


Abys dosáhl této síly, musíš si být vědom, že tvá mysl není nic jiného než orgán tvého těla, který produkuje myšlenky tak, jako žlučník produkuje žluč nebo nadledvinky adrenalin.

Mysl je tělesný orgán.

A ty jí můžeš manipulovat, trénovat ji, posilovat a poroučet jí jako jinému orgánu, například plicím nebo močovému měchýři.

Mysl je manipulovatelná.

Je to pouze otázkou cvičení.

A tudíž i času.

Pokud jste to ještě nikdy nedělal, může se ti pozorování mysli zdát těžké.

Existují však na to jisté triky.

Jeden z nich je tento: snaž se přestat myslet.

To se ti samozřejmě nepodaří.

Dosáhl bys ale výborného výsledku. Dívej se dovnitř, do své mysli.

Opravdu, jak se dozvíš, že tvá mysl uposlechla tvého příkazu, že přestala myslet, pokud se nedíváš dovnitř, do ní?

To je jen první stádium.

Druhé je pozorování mysli, tudíž i myšlenek, za použití smyslů.

Dívej se do mysli svým zrakem.

Vidíš obrazy?

To nejsou vlastně doslova myšlenky, přesto ale vznikají v mysli.

Jestli je vidíš, díváš se do své mysli.

Teď použij sluch.

Poslouchej hlas, který mluví.

Je to tvá mysl.

Hádáš se s ní!

Přesně tak: jak už bylo řečeno, myšlení se projevuje formou rozhovorů.

Tento postup je velmi účinný, a můžeš jej používat pravidelně.

Nezaujaté pozorování mysli se dá cvičit systematicky.

(75)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 10. pro 2015 6:33:23

Po několika dnech, jestliže se opravdu neustále snažíš, ztratí tvé negativní myšlenky sílu a ty zjistíš, že mysl je vyprázdněnější.

Sice ji křižují ještě bezděčné myšlenky - ty ji nikdy zcela neopustí - ztrácejí svou nebezpečnost, protože tě už nedokážou tolik pokořit, zranit a sklíčit, to znamená, nepůsobí ti utrpení.

Nezaujaté pozorování myšlenek je základní metodou, používanou k dosažení kontroly mysli.
Už jsme viděli, že Buddha to vyjádřil přesně:

Bratři, dříve, než se naučíte neustálému pozorování mysli, musíte se naučit pozorovat a zklidnit svůj dech, své tělo a své emoce.

Protože mysl není složka oddělená od těla, a tudíž nemůžeš zklidňovat mysl, aniž bys zklidňoval také tělo.

Mysl a tělo jsou ve skutečnosti jednou strukturou a tudíž strukturou, kterou můžeme nazvat pojmem psychosoma.

Jak učí tradiční buddhistická meditační technika vipassaná, funkce, které tvoří lidskou bytost je možno rozdělit na tři části: dech, tělo a mysl.

Tyto tři části jsou vzájemně propojeny a spolupracující, a proto každé napětí, přítomné v jedné z nich, souvisí s napětím v ostatních částech a je jejich příčinou.

Lépe nám to přiblíží diagram:

76.PNG
76.PNG (47.55 KiB) Zobrazeno 5685 krát


(76)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 10. pro 2015 21:24:22

Jak je vidět z nákresu, každá složka je provázána s ostatními a jedna podmiňuje druhou.

Vipassaná se zaměřuje především na dech.

Její celý název totiž zní anapana-vipassaná, což znamená ´plně vědomé dýchání´.

Protože dýchání je nejjednodušší z těchto tří složek, bude také nejsnazší je dostat pod kontrolu.

Velmi mocnou technikou je soustředění na dech.

S ní, jak říká tradice, Buddha dosáhl osvícení.

S koncentrací na dech také můžeš snadno získat vyprázdněnost mysli.

Vyprázdněnost mysli je velmi užitečná, protože ti umožní zbavit se napětí, to znamená utrpení, které je běžně přítomno v tvé mysli.

Buddha je ten, kdo žije stále a úmyslně v duševním prázdnu.

Buddha žije úmyslně
v duševním prázdnu.


Je tedy třeba, aby sis uvědomil dvě věci. První je, že duševní prázdno nesmíš nacvičovat násilím.

Protože by to napětí vyvolávalo, místo aby je eliminovalo.

Druhou věcí, kterou je třeba si uvědomit, je, že duševní prázdno nelze získat nastálo.

Názor, že pro dosažení osvícení je třeba definitivně přestat myslet, je nejen nesmyslný, ale dokonce nebezpečný.

Zkrátka, myšlenka nesmí přicházet bezúčelně, nýbrž pouze ve chvíli, kdy opravdu poslouží, kdy je potřebná k našemu dobru nebo přímo k našemu přežití.

Na jednu stranu je opravdu prakticky nemožná definitivně přestat myslet, protože bezděčné myšlenky se tvoří automaticky, na druhou stranu nám slouží k řešení praktických problémů.

(78)
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník