Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 20. lis 2015 13:48:06

.


Obrázek

Předmluva

Ty, putující vesmírem,
jenž jsi prolétl životem jako meteorit,
kéž tvůj pád do prázdna nebyl zbytečný,
kéž jsi se nerozplynul v nicotu;
dej smysl své pomíjivé přítomnosti
v této pomíjivé realitě
tím, že dáš vzrůst nejvznešenějšímu naplnění,
a nejvyššímu vědomí,
který dává Hmotě velikost:
lásce bez lpění.

Buddha je uvnitř tebe:
hřích narůstá, dokud nenastane
jeho další vtělení.

Ve věčném proudění od nicoty k nicotě
učiň ať mezi prázdnotami
Poznání a Láska
zaujmou své místo ve vývoji
tohoto vesmíru.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 20. lis 2015 14:01:45

První kapitola

Co je to buddha

Obrázek

Buddha není ani Bůh ani světec, ani nadčlověk nebo snad nadpozemská bytost.
Je jedním z nás.
Může se jím stát kdokoli.
Je zkrátka někým, komu se podařilo vymýtit utrpení.


Jenže pozor: Nikoli ze světa, nýbrž ze sebe.
Už netrpí.
Už se nerozčiluje.
Nepociťuje nenávist, závist, žárlivost nebo zášť.
Ani smutek, nepokoj, chtivost, či úzkost.
Neovládá ho už žádostivost, nenasytnost nebo sobectví.

Jenže může se snad o něm říci, že je apatický, lhostejný, bez citů?

Nikoli.

City má.
A všechny.

Nenechá se však jimi ovládat.
Nedovolí jim nekontrolovatelně růst.
Nenechá se jimi zotročit.
Nehýčká je.
Mluvím samozřejmě o těch negativních, záporných citech, pocitech a touhách.


Pěstuje jen ty pozitivní.
A těmi jsou vyrovnanost, pokoj, radost, dobrá nálada, soulad a harmonie, láska.


To znamená, že dokáže zůstat uvnitř vyrovnaný a naplňovat se pozitivními hnutím mysli, těšit se jimi a neutralizovat jimi pocity záporné.

Jeho mysl je stále klidná a pokojná. Jeho tělo je uvolněné.

Už nepociťuje stres, či napětí.
Žije radostí, dobrou náladou, souladem, láskou.

Hluboko uvnitř něho vládnou tyto vlastnosti:
radost, soulad, dobrá nálada,

protože dosáhl pokoje.

Buddha je ten, kdo dosáhl pokoje
a vyrovnanosti,
a dokáže si je uchovat v jakékoliv situaci.


Jenže jak se to dělá?

To uvidíme.

Tato kniha byla napsána právě proto, aby ti to ukázala.
Aby ti pomohla stát se takovým, jako je on.

Stát se buddhou.

Uvidíš, že je to možné.
Není to těžké.
Stačí se snažit.
Prozatím ti stačí vědomí, že stát se buddhou je možné.
Že je to možné pro každého, i pro tebe.
Protože jak řekl Buddha:

každá lidská bytost v sobě obsahuje
přirozenost buddhy.


A tak se každá lidská bytost může stát buddhou.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 20. lis 2015 14:15:06

Každý člověk může dosáhnou osvícení, neboli schopnosti být stále vyrovnaný, ať se děje, co se děje.

Jenže je to opravdu možné?
Ano, zajisté.
Protože ač se ti to může zdát neuvěřitelné:

Naše vyrovnanost nezávisí na situacích,
ale na našich reakcích na ně.


Stejná situace totiž vyvolává u různých osob různou reakci.
A nejen to, ty sám na tutéž situaci reaguješ v odlišných obdobích svého života různě.

Naše reakce na ně je podmíněna různými zkušenostmi, tedy minulostí.
To se v kulturách Východu označuje jako zákon karmy.

Karma znamená "skutek".

Tento zákon ukazuje, že každý náš skutek je podmíněn zkušeností.

A že naše přítomnost je podmíněna minulostí.
To ovšem také znamená, že naši budoucnost vytváří přítomnost.
Tak zasahujeme-li do své přítomnosti, jsme schopni předurčit svou budoucnost.

Jestliže je skutečně pravda, že naše reakce na různé situace je podmíněna předešlými zkušenostmi,
je stejně tak pravda, že jsme schopni vědomě a vůlí své reakce ovlivnit tak, aby zůstaly uvolněné a pozitivní,
a tak si zachovat vyrovnanost.

To způsobí, že naše budoucnost bude pozitivně ovlivněna a vyrovnanost se stane našim spontánním životním postojem.
(15)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 20. lis 2015 14:39:25

A to je právě to, co tvoří buddhu.
Právě tak zní definice:

Buddha je nezatížený minulostí.

Můžeme tedy od tohoto okamžiku budovat vyrovnanost.

Můžeme právě teď začít budovat osobnost buddhy.
Samozřejmě to chce trénink a cvičení.

Jenže co nepotřebuje?

Naučili jste se snad lyžovat, žídit auto, používat počítač bez cvičení?

To všechno vyžaduje trénink.

A když můžeme trénovat lyžování, řízení auta, proč bychom nemohli trénovat i vyrovnanost?

Toto cvičení nám přinese ještě větší radost a uspokojení, než všechna ostatní, protože pak dokážeme být klidní v jakékoliv situaci.

Říká to už sám Buddha, musíš vyvinout úsilí, "Správné úsilí".
Avšak jenom na začátku.
Potom až si zvykneš, se tvé úsilí stane spontánním a přirozeným.

Pak už se staneš buddhou.
Důležité je, aby ses naučil neutralizovat své negativní reakce a podporoval reakce pozitivní.

Důležité je, abys uvedl do pohybu proces, který ti pomůže stát se buddhou.
Potom budeš v průběhu času stále plnějším buddhou. Je to jenom otázka času a píle.

K tomu ti pomůže jen jedno jediné: vytrvalost.

Jestli si myslíš, že ji nemáš, poradím ti trik, jak ji získat a uchovat si ji:

Učiň z přání stát se buddhou střed svého života.

(16)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 7:41:14

Učiň z přání stát se buddhou střed svého života

Obrázek

Když to uděláš, tvá vytrvalost a stálost rozkvete jako květina, vzroste jako tornádo, upevní se jako hora.

Jestliže učiníš přání stát se buddhou středem svého života, dosáhneš bez námahy a sám od sebe nepřemožitelné vytrvalosti, která tě dovede k jistému úspěchu.

Stačí si jen osvojit návyk, zvyknout si na úkon vůle, který sice zpočátku může vypadat podivně a namáhavě, ale později, když si jej nacvičíš, bude čím dál snadnější a spontánnější, až se stane zcela samozřejmým a automatickým.

Buddha naplnil svůj život vyrovnaností, pokojem, harmonií, dobrou náladou, radostí a láskou.

Právě tak to dělali ti, kteří šli po něm.

A můžeš to dokázat také ty.

Jedná se totiž o stav mysli.

V každém z nás totiž dřímá schopnost tento stav mysli probudit a trvale (nebo řekněme velmi často) využívat.

Všechny tyto vlastnosti můžeme shrnout do jediného slova

v y r o v n a n o s t .

Vyrovnanost je základní Buddhovou vlastností, právě tu si můžeš osvojit na zbytek svého života, pokud budeš následovat následující rady.

Není nutné, aby ses ostříhal dohola a chodil v oranžovém, nikdo tě nebude posílat pod himalájskou čtyřtisícovku do kláštera.

Ačkoli tohle všechno by ti mohlo pomoci, stejně tak jako třeba příjemná dovolená na Malorce.

Jak řekl dalajlama: Buddha je uvnitř tebe, ať děláš cokoli, nebo ať jdeš kamkoli.

To znamená, že můžeš být buddhou za jakýchkoli podmínek.
(17)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 11:06:11

Není to nic nemožného ani těžkého, jak by se mohlo zdát. To proto, že vyrovnanost je stavem mysli a není to jen tvým dílem, nýbrž dokonce přímo na tobě závisí a podléhá ti.

Protože vyrovnanost je už uvnitř tebe: je v tobě ukryta.

Jsi tedy schopen ji používat.

Musíš se naučit ji využívat v praxi.

A právě to ti dál vysvětlím.

Teď už o tom ale nepřemýšlej.

Prozatím je pro tebe důležitější, abys pochopil, že i ty se můžeš stát buddhou.

Buddhové existují, jsou mezi námi.

A je jich mnohem víc, než si můžeš představit.

(18)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 11:47:18

Obrázek

Budu ti vyprávět o jedné nevelké zátoce.
Malé neohrabané bárky kotví u břehu a líné vlny hladí jejich široké boky.
Starci vlečou sítě hemžící se rybami a snaží se je vytáhnout z přeplněných lodních útrob.
Prohodí pár slov o věcech, které znají jen oni - o rybách, o lodích, o moři, o ženách.
Ženy zkušenými prsty probírají krajkové zákruty sítí a povídají a povídají, jednou hlasem vysokým, rozrušeným, jindy hlubokým a tichým, jako když si chtějí sdělit tajemství. Občas společně vybuchnou hlasitým smíchem a ten stoupá k nebi jako ohňostroj.

Děti s křikem pobíhají pobíhají mezi bárkami a škádlí se.
Všechny jsou nahé.

Kočky se uvelebily na útesech a mhouří oči před slunečními pablesky, ale nespouštějí pohled ze sítí naplněných rybami. Racci krouží nad pláží, zkoumají ostrým zrakem bárky a jejich skřípavý křik se nese čistým a jasným vzduchem.

Stojí tu mladý, sedmadvacetiletý muž.
Jeho světlé vlasy září ve slunci jako platina a v šedomodrých očích se zrcadlí všechen jas a hloubka nebe. S téměř neznatelným úsměvem obdarovává všechny kolem svým pokojem, radostí, harmonií, bezvýhradným přijetím, pochopením a láskou.
jakoby očima a úsměvem objímal ten malý kousek světa, pláž, loďky, sítě, starce, ženy, děti, kočky, racky, a láskyplně s nekonečnou něhou hladil.

Čas plyne svým hlubokým řečištěm, ale ten mladík stojí na jeho březích, na každém místě, na každém svahu, v každé zátoce, na každém kameni a v každém keři.

Je v každičkém místu řeky života a vesmíru.
Tento maličký kousek země se totiž proměnil v celý svět, v širý vesmír, a bárky, starci, ženy, děti, kočky i racci se stávají všemi bytostmi, všemi ženami, muži, rostlinami, věcmi, kameny, oblaky, hvězdami, které vesmír vrací do řeky času, aby se potopily do jejich vod, nejprve pěnících a vroucích, pak chladných a nehybných.
Mladý muž se dívá a usmívá se.

Jeho pohled i úsměv je mnohem starší než sítě, loďky starci, ženy, kočky a racci.

V jeho pohledu a úsměvu je mlčení pokoje, radosti, harmonie, přijetí , pochopení a všeobjímající lásky.

(19,20)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 15:15:55

Druhá kapitola

Kdo byl Buddha

Siddhártha Gautama Šakjamuni zvaný "Buddha" (probuzený) je historická osoba. narodil se roku 563 před Kristem v Kapilavestu, hlavním městě království Šákja, ležícího pod Himalájem v současném Nepálu, jemuž vládl jeho otec Suddhódana.

Jeho matka Májá Deví, která mu dala jméno Siddhártha, zemřela osm dní po porodu. A Siddhárthu vychovávala její sestra Mahápradžápatí Gótami, druhá králova manželka, od níž pochází druhé Buddhovo jméno.
Třetí jméno vzniklo podle kmene Šákjů, z nějž pocházel.

Podle legendy se jeho otci, králi Suddhodanovi, dostalo proroctví, že prvorozený syn (tedy Siddhártha) opustí království a zřekne se trůnu.
Král něco takového považoval za velké prokletí a aby se tak nestalo, uzavřel Siddhárthu v královském paláci a zakázal mu veškerý styk s okolním světem.
Siddhártha měl bezstarostné dětství a mládí. Když mu bylo šestnáct, dojednali mu sňatek s jeho sestřenicí, princeznou Jašódharou.
Ve dvaadvaceti letech, nedlouho po narození syna Rahuly a po objevení utrpení přítomné v dosud neznámém venkovním světě, opouští Siddhártha rodinu, království i své vladařské povinnosti a odchází hledat cestu, která vede k osvobození.

Pět let se toulal po světě a hledal učitele a praktikoval formu askeze, tradiční v indické kultuře - jógu. Poté se stal žákem askety Aláry Kalamy, pak přešel k asketovi Uddatu Rámaputtovi a pod jejich vedením zakoušel čím dál hkubší stavy transu, v němž utrpení pomíjí.
Všiml si ale, že osvobození od utrpení se omezuje jen na stav transu, tudíž není stálé.
Tak po šest měsíců provozoval velmi radikální askezi, trýznění těla, potom však pochopil, že ani tato cesta nevede k trvalému a definitivnímu osvobození od utrpení.

Začal tedy pozorovat sám sebe, své pocity, emoce, myšlenky až k poznání jevů, které se skrývají v podvědomí.
Viděl, že se rodí a mizí v nepřetržitém proudu, objevil, že pravou podstatou skutečnosti je neustálá proměna.
Byl to jeho první objev.

Druhým objevem bylo, že nic nemůže existovat bez bytí všeho ostatního a že všechno je propojeno do všezahrnující sítě vzájemné závislosti a všeobecné reciproční příčinnosti.

Když jednou seděl pod pippalovým stromem, nedaleko města Uruvély, podařilo se mu hluboce proniknout do reality.
Jídlo mu nosili dva mladí lidé, sirotek Svastí, chudý pasák buvolů, a dcera starosty Sudžáta.

Jednoho dne, když Svastí odešel zahnat buvoly domů, Siddharthu přepadlo tušení, že právě této noci dosáhne Velkého Probuzení.

Tímto poznáním se jeho mysl, tělo a dech se dokonale sjednotily.

Cvičení duševní přítomnosti ho učinilo schopným vyvinout obrovskou sílu koncentrace, kterou bude potřebovat k osvícení svého těla a mysli věděním.
(22)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 15:30:25

Ano, je tomu tak, Siddhártha osvítil věděním svou vlastní mysl. Uviděl, že živé bytosti trpí, protože nechápou, že mají stejnou přirozenost jako ostatní bytosti: nevědomost působí nekonečnou bolest, zmatky, těžkosti, nenasytnost, hněv, neurvalost, závist a strach, to vše má svůj původ v nevědomosti.

Když se Siddhártha učil zklidnit mysl, aby mohl hlouběji pohlédnout do pravé podstaty věcí, dosáhl pravého poznání, které ničí každou zášť, každou bolest a naplňuje celou bytost odevzdaností a láskou.

Poznal, že poznání a láska jsou jedna a táž věc: bez poznání a pochopení není možno milovat a bez lásky nemohu konat to, co je správné.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 22:08:31

Uviděl, že pro dosažení jasného poznání je nezbytné žít v duševní přítomnosti, s přímým kontaktem s životem v přítomném okamžiku a uvědomovat si, co se reálně děje v nás a mimo nás.
Duševní přítomnost a uvědomění vedou k definitivnímu osvobození od utrpení. Siddhártha pochopil, že našel Velkou Cestu.

Nikoliv cestu intelektuální, nýbrž nalezenou zkušenostmi, ne teoretickou, nýbrž ryze praktickou.

Obrázek

Když mu druhý den Sudžáta přinesla jídlo, uviděla ho obklopeného září.
Už stokrát ho viděla vznešeně a majestátně sedět pod pippalou, ale dnes to bylo něco jiného.

Když se na něho dívala, ucítila, že mizí všechny její starosti, bolesti, soužení.

Srdce jí zachvátila radost čistá jak jarní vánek.

Cítila, že už si nepřeje nic jiného, než aby celý vesmír, všechno na zemi, bylo dobré a vlídné a aby už nikdo na zemi se nemusel bát nebo zoufat.
Udělala několik kroků a položila jídlo před Siddhárthu.
(23)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 21. lis 2015 22:51:39

Pak se uklonila. Cítila, že pokoj a radost naplňující Siddhárthu, se přelévají i na ni.

"Posaď se vedle mě, " vyzval ji s úsměvem Siddhártha. "Děkuji ti za jídlo a vodu, které jsi mi nosila tolik měsíců. dnes je nejšťastnější den mého života, protože jsem této noci nalezl Velkou Cestu. Podělím se s tebou o své štěstí. Brzy ukážu Cestu všem."

Sudžáta zvedla ruce, aby mohla promluvit. "Jsi probuzený, ten, kdo nás naučí jak žít ve vědění. Můžeme ti říkat ´Probuzený´?"
Siddhártha přisvědčil. "Bude mi opravdu potěšením."
Sudžátě zářily oči radostí.
"V jazyce mahagdí," pokračovala dívka, "používáme slovo buddha, když chceme říci ´probudit se´, probuzený člověk by se měl tedy nazývat buddha. Smíme ti říkat ´buddha´?"
Siddhártha znovu souhlasil.
Bylo mu dvacet sedm let.

Buddha zasvětil zbytek života šíření svých poznatků, aby i ostatní dosáhli osvícení a vysvobození z utrpení.

Prošel svým královstvím a pak se vydal po proudu Gangy do sousedních zemí, obracel tisíce lidí, založil komunitu, jimž vysvětloval dharmu (učení).

Na naléhání své adoptivní matky, která očividně nebyla ani trochu spokojená ve svém manželství, ji nechal založit a pochopitelně i vést ženskou sanghu.

Když mu bylo dvaasedmdesát let, roku 491 př. kr. , po rozkolu v komunitě, který vyvolal jeho učedník Dévadatta, na něj byly spáchány dva atentáty. Při druhém byl zraněn. Když Buddha potom přestál těžkou nemoc, sám tři měsíce dopředu oznámil datum své smrti.

(24, 25)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. lis 2015 8:08:24

Třetí kapitola

Původní Buddhovo učení

Poznat původní Buddhovo učení v nánosech rozsáhlé buddhistické literatury není vůbec jednoduchá záležitost.

Hlavní kánony jsou v jazycích páli, čínštině a tibetštině.

Kánon Páli je nejstarší a tudíž by mu měla být věnována největší pozornost. Jenže i ten byl napsán dlouho po Siddhárthově smrti, až za více než dvě stě let.

Je tedy možné, že promluvy připisované Buddhovi, byly zčásti přetvořeny, z části snad dokonce vymyšleny.

Jsou shromážděny v Suttipatice, jedné ze tří částí, na něž se kánon Pálí rozděluje. Proto se mu také říká Tripitaka - tři koše.

Všechny tři kánony se od sebe liší a Buddhovi se přisuzují různé výroky.

Přesto existují dvě promluvy, které jsou uvedeny ve všech těchto spisech:

Čtyři vznešené pravdy a Osm vznešených cest.
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. lis 2015 8:42:16

Čtyři vznešené pravdy

Bratři, jsou čtyři pravdy:

existence utrpení
příčina utrpení
vysvobození z utrpení
a cesta která k němu vede.


Bratři, První vznešenou pravdou je existence utrpení.

Narození, stáří, nemoc i smrt jsou utrpením.
Smutek, závist, strach, chtivost i obavy jsou utrpením.
Nepřítomnost toho, co milujeme, je utrpením.
Přítomnost toho, co nenávidíme, je utrpením.
Když po něčem toužíme, trpíme.
Cítíme-li k něčemu odpor, trpíme.
Utrpení, tak zní První vznešená pravda.

Příčinou utrpení je lpění.
Lpění je způsobeno nevědomostí.
Nevědomost, která je příčinou lpění, je způsobena neznalostí reality,
neznalostí toho, že realita je proměnlivá.
Lpění způsobí smutek, hněv, závist, obavy, žádostivost, strach a zoufalství.
Toto je Druhá vznešená pravda.

Bratři třetí vznešenou pravdou je zánik utrpení.
Utrpení může zaniknout, když zanikne jeho příčina: Nevědomost a lpění.
Tak zní Třetí vznešená pravda.

Bratři, čtvrtou vznešenou pravdou je cesta, která vede k zániku utrpení, to je Osm vznešených cest a tak zní Čtvrtá vznešená pravda.
(28)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. lis 2015 13:41:30

Osm vznešených cest

Obrázek

Bratři, Osmi vznešenými cestami nazýváme cestu:

Správného pochopení
Správného myšlení
Správného mluvení
Správného jednání
Správných prostředků obživy
Správného úsilí
Správné duševní přítomnosti
Správné koncentrace


Když následujeme Osm vznešených cest, dosáhneme pochopení, osvobození, pokoje.

Bratři, proč nazývám Osm vznešených cest Správnými cestami?
Nazývám je správnými cestami, protože sice utrpení nepopírají, ale ukazují prostředek k jejich přemožení, získaný přímou zkušeností.

Osm vznešených cest je stezka vědění založená na Správné duševní přítomnosti.
Cvičením Správné duševní přítomnosti se vyvine Správná koncentrace, která umožní dosáhnout Správného pochopení.
Prostřednictvím Správné koncentrace se uskutečňují Správné pochopení, Správné myšlení, Správné mluvení, Správné jednání,
Správné prostředky obživy, Správné úsilí.

Vědění, jež se osvobodilo od pout utrpení, zrodí pravý pokoj a pravou radost.

Čtyři vznešené pravdy a Osm vznešených cest tvoří jádro původního Buddhova učení.

Nemyslím si, že na ustanovení něčeho takového, jako je buddhizmus je to příliš mnoho.

Tyto články tvoří ale důležité a závazné předpisy chování.

A jsou více než postačující.

Samozřejmě s několika upřesněními aprohloubeními, která můžeme najít v buddhistické literatuře.

Protože Čtyři vznešené pravdy a Osm vznešených cest tvoří základ buddhizmu a popisují cvičení, která bychom měli používat k dosažení osvícení, je nezbytné dobře objasnit a prohloubit to, v čem spočívají a z čeho se skládají.

Začněme tedy zkoumat Čtyři vznešené pravdy.
(29)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. lis 2015 14:57:37

Čtvrtá kapitola

Čtyři vznešené pravdy

Čtyři vznešené pravdy mluví o utrpení. Jeho výroky se týkají:

1.Šíření utrpení
2.Jeho příčina
3.Prostředku k jeho odstranění
4.Způsobu jeho odstranění


1. EXISTENCE UTRPENÍ
KONSTATOVÁNÍ, ŽE UTRPENÍ JE ROZŠÍŘENÉ

2. PŘÍČINA UTRPENÍ
NEUVĚDOMOVÁNÍ SI PROMĚNLIVÉ REALITY

3. OSVOBOZENÍ Z UTRPENÍ
UVĚDOMĚNÍ SI PROMĚNLIVÉ REALITY

4. CESTA, KTERÉ VEDE K OSVOBOZENÍ Z UTRPENÍ
POUŽÍVÁNÍ OSMI VZNEŠENÝCH CEST

(31)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech, Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. lis 2015 20:14:28

Čtyři vznešené pravdy tvoří základní prohlášení buddhizmu. Potvrzují, že utrpení je velmi rozšířené a že je způsobuje špatné vidění reality, které může být odstraněno prostřednictví správného pohledu na realitu, jež se dá nacvičit a zachovávat pomocí Osmi vznešených cest.

Protože Buddha hovoří o utrpení soustavném a trvalém, je zřejmé, že se jedná o utrpení neurotického původu.

Rovnováha našeho Já neboli celé lidské osobnosti je totiž podle buddhistické psychologie rovnováhou nervů.

Toto zdánlivě paradoxní tvrzení může být potvrzeno jak vědecky, tak experimentálně.

Teoreticky hovoří o psychické rovnováze osobnosti, zaujaté a pohlcené symbolickou expanzí svého Já, způsobené abnormální tvorbou myšlenek.

Od chvíle, kdy člověk začne duševně růst a pokládá myšlení za nejdůležitější vjemovou aktivitu, jeho Já, neboli představa, kterou má každý sám o sobě, může překročit přirozená tělesná omezení.

Naše Já se vymaňuje z materiálního vlastnictví, z naší ekonomické konzistence, z citových svazků (a tedy i od ostatních živých bytostí), z našich sociálních rolí, psychických stavů, ze stereotypů chování i naší kultury.

Jinými slovy, osvobozuje se od myšlenkových šablon.

Dnes se neztotožňujeme pouze se svým tělem, ale také se svým domovem, automobilem, televizorem, bankovním kontem, se svými rodiči, přáteli, se zaměstnáním, se svou prestiží, se svou společenskou rolí.

To je podle buddhistické psychologie zdrojem neuróz a tedy lidského utrpení.

To vše způsobuje neurotické pochody, protože spouští proces vzdalování se od skutečnosti a znemožňuje přirozenou spolupráci Já a těla.

Při neuróze se Já identifikuje s velmi početnou a komplexní řadou myšlenkových šablon, které jsou vytvořeny na základě sociálních a kulturních hodnot, ale nejsou přirozené.

Utrpení tedy vzniká ze zranitelnosti našeho Já, které se přímo úměrně zvětšuje s růstem počtu věcí, s nimiž se identifikuje.

Teď s nástupem konzumního způsobu života, založeném na vlastnictví a společenské prestiži, jak bylo zvykem v historii, ale také na rozsahu výroby a spotřeby, se situace samozřejmě zhoršila: zvýšený rozsah neuróz a následně psychického utrpení se stal skutečností pozorovatelný na kdekom.

Stav osvícení je tedy přirozeným stavem těch, kteří netrpí neurózami.

To právě vysvětluje, proč osvícení může dosáhnout každý, jak vysvětlil Buddha, protože to není výjimečný stav, nýbrž stav přirozený, který je ale málo rozšířen, a proto ho můžeme považovat za něco výjimečného.

Stavu osvícení můžeme dosáhnout následováním Osmi vznešených cest.

Prozkoumejme je tedy jednu po druhé.

(33)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 23. lis 2015 16:59:45

Pátá kapitola

Obrázek

Správné pochopení

Usmál se a pohlédl na lístek pippaly, rýsujícímu se proto modrému nebi, jehož špička se lehce pohupovala, jako by ho zvala k sobě. Gautama ji dlouze pozoroval a jasně si uvědomoval slunce a hvězdy, protože by bez nich tento lístek nemohl existovat.

A viděl zemi, čas, vesmír, to vše přítomné v lístku. Skutečně se v tomto okamžiku celý vesmír promítl do tohoto lístku.

Realita lístku byla jako úžasný zázrak.

Poznal, že bytí všech věcí je podmíněno existencí jednotlivostí.

Jediné v sobě obsahuje všechno a všechno je obsaženo v jednom.

Lístek a jeho tělo jsou jedinou věcí.

Ani jeden z nich není samostatný, oddělený, ani jeden z nich nemůže existovat nezávisle na zbytku vesmíru.

Když poznal vzájemnou závislost všech věcí, Siddhártha porozuměl i jejich prázdnotě:

Všechny věci jsou prázdné, jestliže jsou osamoceny a izolovány.

Pochopil, že klíčem k osvobození jsou dva principy vzájemné závislosti a propojení.

Protože Siddhártha poznal proudy vnímání, pochopil, že proměnlivost a odevzdanost jsou nepostradatelnými předpoklady života.

Bez proměnlivosti a odevzdanosti se nemůže nic vyvíjet a růst.

(35)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech (Giulio Cesare Giacob

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 23. lis 2015 20:23:56

Jestliže se zrnko rýže nestane proměnlivým a závislým, nikdy z něj nebude rostlinka.

Jestliže se oblaka nepromění a nezbaví podstaty, nikdy z nich nebude déšť.

Bez odevzdanosti a proměnlivosti se dítě nikdy nestane dospělým.

Když chceme přijmout život, musíme přijmout proměnlivost a závislost.

Příčina utrpení tkví ve falešném vidění trvalosti a zaměření sama na sebe.

Když toto Siddhártha poznal, pochopil, že není rozdíl mezi zrozením a smrtí, tvořením a ničením, jedním a mnohým, mezi vnitřkem a vnějškem, malým a velkým, mezi čistým a nečistým.

Toto vše jsou falešné ukazatele stvořené intelektem.

Tím, že poznáváme prázdnou podstatu věcí, překonáváme překážky v mysli a osvobozujeme se od bludného kruhu utrpení.

Správné pochopení je označováno jako osvícení.

Co to ale je konkrétně?

Zcela jistě to je pochopení pravé podstaty reality.

Abych ještě lépe vysvětlil myšlenku, mohu ještě říci, že Správné pochopení spočívá ve znalosti pravé podstaty reality.

Neznalost reality, přímý protiklad k jejímu poznání, Buddha označil jako příčinu utrpení.

Bratři, příčinou utrpení je neznalost. Lidé neznají životní realitu a nechávají se spoutat plameny žádosti, hněvu, závisti, hořkosti, strachu, obav a zoufalství.

A tak právě toto můžeme nazvat pravým poznáním.

Pravé poznání tedy spočívá ve správném, nevědomostí nezkaženém vidění reality.

(36)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 23. lis 2015 22:13:56

Jenže co je vlastně realita?

Definice, která se připisuje Buddhovi, je jasná:
Realita je neustálá proměna.

Realita je neustálá proměna.

Jinak řečeni, jak praví Buddha, realita je nestálá.

Dokazuje to každá naše zkušenost: věci i osoby kolem nás se stále mění.
A stále se měníme i my.

Situace se stále mění.
Naše tělo se stále mění.
Naše mysl se stále mění.
Vesmír kolem nás se stále mění.
Tady ale Buddhův objev nekončí.

Odhalí také, že existence kterékoliv věci je podmíněna bytím všech ostatních.

Každá věc je podmíněna bytím všech ostatních.

Také tuto pravdu dokazuje naše zkušenost.
Mohlo by snad nějaké zvíře existovat bez zvířat, která ho zrodila a bez všech těch zvířat, která mu předcházela v řetězu evoluce?
A mohla by zvířata existovat bez rostlin, která je živí?
A rostliny bez vody a bez slunce?
A mohla by naše planeta existovat bez slunce a vesmíru kolem nich?
A mohl bys existovat bez vesmíru ty?

Pomysli teď na to nejkrásnější: Vesmír by nemohl existovat bez tebe.
Jisté je, že by to nebyl tento vesmír.

(37)
Návštěvník
 

Re: Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 25. lis 2015 15:15:43

Jsi pro existenci tohoto vesmíru nepostradatelný (nepostradatelná), stejně tak jako je tento vesmír nepostradatelný pro tvoje bytí.
Protože každá věc je propojena se všemi zbývajícími.
Nic nemůže existovat nezávisle na všem ostatním. To je pravý smysl výrazu "odevzdanost", "závislost" a "opuštění sebe sama": nic neexistuje samo od sebe, neboli beze zbytku vesmíru.

Jak uvidíme, poznání, že realitu představují věci, které se neustále mění a jsou navzájem propojeny, tvoří ono slavné osvícení.

Správné poznání tedyotevírá bránu k osvícení.

Slavné Buddhovo osvícení
není nic jiného než
Správné pochopení neboli poznání.


Siddhártha považoval poznání pravé podstaty reality za ústřední a nejdůležitější prvek, potřebný k dosažení pravého osvícení, které jemu samému přineslo označení Buddha, osvícený.
Proč?
Je jisté, že poznání samo o sobě není zase tak důležité.
My ale víme, že se Buddha nesnažil nalézt poznání, ale osvobození od utrpení.
To znamená, že se zajímal o praktickou stránku věci.

Dejme tomu, že jsem pochopil, že realitu tvoří věci neustále se měnící a navzájem propojené.
A co dál?
Co mi to poznání přinese?
Co z toho budu mít?

Budu mít z toho toto: protože se všechno neustále mění, nemohu na ničem lpět.
(38)
Návštěvník
 

Další

Zpět na Jak se stát Buddhou v pěti týdnech

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron