vostalpetr píše:Jako amaterský dzogčhenista říkám:
DZOGČHEN JE NEJLEPŠÍ...
(TO NENÍ PROPAGANDA, TO JE JEN TAKOVÝ OSOBNÍ POSTŘEH)
Podle čeho to posuzuješ? S čím to srovnáváš? Co není tak dobré jako dzogčhen?
Dzogčhen
vostalpetr píše:Jako amaterský dzogčhenista říkám:
DZOGČHEN JE NEJLEPŠÍ...
(TO NENÍ PROPAGANDA, TO JE JEN TAKOVÝ OSOBNÍ POSTŘEH)
Stav ryzí přítomnosti zůstává stejný, přestože máme třeba i tisíce různých zkušeností.
Prázdno umí najít každý, ale kde najdeš v tom tu blaženost?
Luck:
Vskutku nebeská úleva. Proto se jí říká Blaženost.
Návštěvník:
Je to jenom úleva, nebo to je něco víc?
Toto samoosvobozování je přesně to, co je třeba uplatňovat v denním životě. Jako příklad si vezměme hněv. Praktikující dzogčhenu ve chvíli, kdy se rozzlobí, se nesnaží hněv ani zablokovat, ani ho přeměnit v moudrost, ale pouze ho bez posuzování pozoruje. Tak se hněv ponechaný ve svém přirozeném stavu rozplyne. Bylo mu dovoleno, aby se sám od sebe osvobodil.
Takže,
při neti neti odtahuji pozornost od myšlenek, nejsem tou myšlenkou co pozoruji,
při přijímání (dzogčhen) se na ně naopak "podívám zblízka" a tím je přijmu zpět do vědomí,
NEJSEM TO CO POZORUJI, ALE I TO CO POZORUJI JE (V PODSTATĚ) MNOU ...
Takže budto nejdříve odtáhnu pozornost od pozorovaných jevů a zjistím že jsem atman,
a pak zjistím, že atman je také brahman
nebo naopak, vrátím pozorovné jevy zpět do vědomí, tím že je přijmu "do sebe"
prostě se na ně podívám zblízka
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník