Miniúvod

[ryunin]

Jen chci připomenout pro ty, kteří by o tom pochybovali. Zen není překroucení původního Buddhova učení a jeho zkušenosti. Tradice Zenu vznikla pozvolně ze starších tradic buddhismu - v Číně buddhismus vykrystalizoval v něco, co se dnes nazývá Zen, ale je to jen určitá podoba buddhismu, aniž by podstata buddhismu byla novými podmínkami v tehdejší Číně zničena. Podobně jako texaský kovboj, který má na starosti telata a krávy se může stát plnohodnotným buddhistou, tak v Číně lidé s jiným stylem života mohli akceptovat a pochopit a cvičit to, co je podstatou buddhismu. Takže zen je jen jakási živá, skutečná, skutečnými lidmi praktikovaná a aktualizovaná podoba buddhismu, není to nějaké vylepšení nebo osekání původního učení Buddhy.

Další věc, kterou chci zdůraznit je, že Zen nemá monopol na pravdu. pravdu můžete najít pomocí různých aktivit a filozofofií. zen je pouze velmi jednoduchá, přímočará cesta k pravdě. Na druhou stranu, jak se přesvědčili tisíce zenových buddhistů na celém světě, není to tak jednoduché, jak to vypadá, protože naše mysl máí tendenci ze všeho dělat velkou vědu a drama. Zen může připadat někomu, kdo má dramatickou náturu, velmi dramatický. Kdo je od přírody kliďas, kterého nic nerozhází, tak mu zen bude připadat jako pohodička. Sedne si do zazenu a bude v klidu. Každý máme jinou povahu a zen nemá za úkol naši přirozenost násilím měnit. Co se stane, když cvičíme zazen, podstatu zenového života? Je to stejné, jako když máte rozostřený obraz v hledáčku fotoaparátu. Sice vidíte totéž, co druzí, ale vidíte to nějak rozmazaně, zkresleně. Když cvičíme zazen, zaostříme na stutečnost, skutečnost vyvstane taková jaká je, nezkreselná, nepřekroucená, čistá a bez toho, by že potřebovala, abychom ji intelektuálně chápali. No a jak to souvisí s vaší povahou a chováním? Nestanete se lepšími lidmi, ale stanete se víc sami sebou. Možná konečně zjistíte, kdo vlastně jste.