Kdo z nás je spirituálně lepší člověk?

[VOSTÁLNÍK]

To by zasloužilo trošku víc seriozně rozebrat, ale u tebe člověk nikdy neví, jestli to myslíš vážně nebo ne,

Vždyt to tam máš rozebraný,

z koncentrace přejdeš do stavu meditace,

z napětí do uvolnění,

a uvolnění znamená odevzdání a otevření se,

ale ne již tomu, na co jsi se koncentroval,

prostě pozorování již není zaměřeno žádným směrem,

a pokud ta činnost co jsi dělal pokračuje,

tak už to s tebou nemá nic společnýho,

prostě se to jen děje...

To je veškerý smysl koncentrace, uvolnit se od toho,

tedy ne že ty se od toho uvolníš, vono se to stane samo sebou...

Je zcela jedno jestli šoustáš nebo pozoruješ dech nebo vyšíváš dečku,

je to prostě "práce s pozorností a pozorováním"

a ne s tím co pozoruješ, to co pozoruješ tě prostě baví, proto je to samotné pozorování nejen koncentrované ale i uvolněné...

[VOSTÁLNÍK]

Jano, díky. Nemáš náhodou ponětí, jakým způsobem Hawkins kalibruje staré spisy nebo dokonce lidi, kteří dávno nežijí? Možná to někde vysvětluje.

To opravdu netuším, protože z mého pohledu je ve své podstatě každá bytost tím nejvyšším kalibrem, Boží láskou.

Vlastně tenhle pohled na jiné bytosti Hawkins také zmiňuje.

Takže když budeme vycházet z mapky a budeme na nejnižší úrovni, kalibrujeme druhé také nízkými hodnotami, mrkni na to:

Hawkinsův popis tuláka, který se v roztrhaných šatech objeví na rohu ulice v bohaté čtvrti.
Jak jej budeme z různých energetických úrovní vnímat?




•Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.

•Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."

•Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."

•Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.

•Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!

•Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?

•Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!

•Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.

•Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.

•Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."

•Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.

•Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.

•Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.

•Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.

•Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.


Co se stane, když se k tulákovi přiblížíme? Pravděpodobně bude reagovat na naše vyzařování v tomto přítomném okamžiku. Možná uteče, možná se rozzlobí, možná mu uděláme něčím radost. Zkrátka - bude zrcadlit náš stav vědomí tady a teď - jako všichni okolo nás.

http://ografologii.blogspot.cz/2012/03/ ... edomi.html

To jsou prostě kraviny,

je-li někdo špinavý a ostudný, tak prostě takový je a je jedno, že je také Já...

I atomobil je Já ale to není důvod abych mu skákal pod kola když jede po silnici,

to jenom idioti mají potřebu vše zestejnovat,

páč s rozdílností mají nějaký problémy...

Že nežerozu hovna ti mudrci, vždyt i hovno je Já úplně stejně jako guláš nebo řízek...


Tak až vy paka blbý budete žrát hovna, tak vám ty vaše pitominy uvěřím !!!

[VOSTÁLNÍK]

Co se stane, když se k tulákovi přiblížíme?

Tak to vím úplně přesně,

většinou chtějí cigáro a dvacku na lahváče,

ale když se jich zeptám proč si na to sami nevydělaj,

tak celá jejich moudrost a veselost spočívá s blbejch výmluvách,

jako že třeba nemaj vobčanku apd.

Takže žádná sebúcta na to, že jsou "svobodní",

celá jejich svoboda spočívá v tom, že vždycky někde něco vyžebraj a vymlouvaj se na nějaký neštěstí...

[Jana]

... ty úrovně vědomí zjevně jsou. ALe jak upozorňuje sám Hawkins, bylo by velkou chybou udělat z toho honbu za "objektivním" stavem, protože to jsme pak tam, kde jsme byli, tedy v té rozumné, objektivní, měřitelné půlce. Proč je teda neměřitelnost měřitelná? Paradoxně čím výše na tom žebříčku, tím méně tam je co měřit... Ale to neznamená, že by se pak člověk rozplynul ve vesmíru, pouze jeho vědomí ho nijak neomezuje. Kručet v žaludku mu klidně může dál...

Tohle je skvělý postřeh. Možná by se to dalo prozkoumat ještě dál. Z mého pohledu je absolutně každá bytost ve své přirozenosti na nejvyšší úrovni Hawkinsnova žebříčku. To, že se náš projev jeví jako patřící na nižší špricle, není naše vina, ale chyba systému, jako například geny, prostředí, karma... A je možné se na to celé dívat i z nadhledu, že to ani není chyba, jako možnost si prožít všechno možné i nemožné.

Vem si to, že i tu nejosvícenější bytost pod sluncem, jakou je třeba Maharaj Nisargadatta , dokázal nějaký tázající dostat na nejnižší špricle, a osvícený nadával jak špaček. Ovšem majsterštychem bylo, že Nisargadatta rychle otřepal a vzápětí všechna negativita byla pryč a zase byl přátelský.

Na druhé straně díky tomu, že osvícení se na nás dívají z té nejvyšší úrovně a vidí v nás to skutečné, je tady šance se naladit na jejich vibrační úroveň a dívat se na realitu stejným pohledem. Tedy dostat se zpět ke své přirozenosti, která je na nejvyšší úrovni.

Líbí se mi, jak jeden žák Neem Karoli Baby říkal, že mu nepřipadalo divné, že Neem Karola miluje všechny bytosti, ale že v jeho přítomnosti ty všechny bytosti miluje on sám taky.

[Návštěvník]

Vem si to, že i tu nejosvícenější bytost pod sluncem, jakou je třeba Maharaj Nisargadatta , dokázal nějaký tázající dostat na nejnižší špricle, a osvícený nadával jak špaček. Ovšem majsterštychem bylo, že Nisargadatta rychle otřepal a vzápětí všechna negativita byla pryč a zase byl přátelský.

Možný je zcela jiný pohled: Kdyby byl Nisargadatta pořád jen přátelský, tak by tázanému nic nedošlo. Ale takto pochopil jedna dvě. V Nisargadattovi samozřejmě žádná negativita ani na chvíli nevznikla - ta vzniká akorát v představách těch, kteří to tak posuzují.

[Návštěvník]

P.S.

Představa, že realizovaný musí být stále přátelský, je založena na nepochopení.

Snová postava realizovaných neztrácí své nastavení. U Nisargadatty např. bylo cholerické. Ale právě přesně to bylo nápomocné pro ty hledající, kteří za ním chodili. Pro koho to nebylo to pravé, ten si hledal jiného učitele, jehož nastavení bylo pro něho vhodnější.
Rozdíl byl např. i mezi Eduardem Tomášem a jeho ženou Mílou.

[Návštěvník]

Ale nedá mi to, a odpovím naivně a pravdivě jako tříleté dítě - Vostále, drogy, sex a rokenrol, a to myslím NAPROSTO smrtelně vážně,provozuju už od svých asi 25 let, když tedy počátkem sexu by bylo ztráta panictví. Od té doby piju kafe, beru prášky na bolest hlavy a další svinstva, kterém se říká drogy a prodávají se v drogérii nebo lékárně, sex provozuju úspěšně už asi třicet let... rokenrol poslouchám víceméně skoro každý den... ono se to nějak s tím zenem nevylučuje ani s křesťanstvím, nejsem mnich zavřený v klášteře, kde by to nešlo

Co k tomu píše Jiří Vacek ve Stezce síly - Šakti joga:

...Celibát není cílem ani ctností, ale pouhýn prostředkem a jen tehdy, je-li takto ušetřená energie využita duchovně.
Ke ztrátě energie nebo snížení její úrovně dochazí i stykem s nevhodným, t.j. neduchovním partnerem, zejména je-li neetický a materialisticky založen.

Stručný přehled hlavních negativních vlivů, které bychom měli minimalizovat z uvedených důvodů, je tento:

- společnost neduchovních lidí
- velká tělesná a duševní námaha
- půsty, podvýživa
- přejídání
- negativní city a myšlenky: zlost, nenávist, závist, špatné smýšlení o druhých, ale i smutek, pesimismus
- sex bez lásky a zejména s neduchovními partnery, častá ztráta semene
- činy, touhy a myšlenky směřující do světa
- nedostatek spánku a odpočinku
- život v neustálém napětí fyzickém i duševním (stres)
......

Ale pozor co k tomu píše dál:

Její praxe, jak vyplývá se zaměření na šakti, zejména u zdravých a mladých lidí vede často ke značnému přílivu energie, zvýšení sebedůvěry, sexuelní přitažlivosti a dalším přínosům, které mohou vyústit v nebezpečné posílení ega. Takový jogín pod dojmem svých úspěchů je počne považovat zcela za svou vlastní zásluhu, přivlastní si je, je na ně patřičně namyšlený a proto upadne do pasti duchovní pýchy. Není schopen vidět, že "jeho " úspěch je dílem božské šakti.

....

[miroslav]

To by zasloužilo trošku víc seriozně rozebrat, ale u tebe člověk nikdy neví, jestli to myslíš vážně nebo ne, jak říkám, těžká komunikace, když je tam toho tolik sarkastickýho.

K tomu humoru.
Smysl pro humor je známkou jistého nadhledu nad situacemi i nad sebou. Asi nepomůže, když někomu řekneš: "Měl bys mít větší smysl pro humor". Může ale pomoci, když se dotyčný zamyslí, zavnímá, proč všechno musí brát tak vážně. Že mu asi hodně o něco jde, že na tom nějak lpí - jestli má pravdu, aby ho druzí "barli", aby mu něco někam pomohlo atd. a tyhle vážné věci by se neměly zlehčovat, žejo. Tak nějak to asi někdo může mít nebo i jinak, že mu to brání vidět situace i sebe humorně, s nadhledem, uvolněně. A tohle zamyšlení, vnitřní pozorování sebe a svých motivací může pomoci.
Zkus si přečíst tohle, co jsem ocitoval zde: http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=50&t ... 501#p42932
Třeba tě to trochu ... nevím co.

[ryu.nin]

Mě se humor u zenových učitelů líbí. Je důležitej. Já rád vtipkuju když mám řeč dharmy. Jde o to, že vostalníkovi nerozumím. Nevím ani co myslí vážně a z čeho si dělá srandu. Četlmjsě za ta léta kvanta jeho komentářů, ale jediný co asi chápu z jeho myšlenek je kritika důrazu na lásku a rovnost a blaho všeho. Nic dalšího ale u něho mi není srozumitelný. A už vůbec netuším, co je zač v reálu.

[ryu.nin]

Miroslave, učení Trungpy mě oslovuje. TO je práavě to, že když čtu jeho myšlenky, sice ho osobně neznám, tedy neznal jsem ho, je už po smrti, ale chápu, o čem mluví a souhlasím s tím, i se často směju, když poslouchám jeho přednášky na netu. Jenže vostálníkovy komenty mi k smíchu prostě nepřipadají - naprosto nechápu, z čeho vychází, jakou má zkušenost, čeho si váží, nevím, co sleduje svou prezentací tady na poradně. Jak už jsem psal, jediný, co je mi na něm jasný, je jeho alergie na Janu...

[VOSTÁLNÍK]

Jo, ten váš humor se nejspíš motá kolem toho vašeho zenovýho axiomu,

ale pro mě humor a vážnost jsou jedno a to samé,

když děláš to co tě baví, tak je to jak humorné (zábavné) tak i naprosto vážné,

oboje dohromady, prostě paradox,

a ne nějaká sračka, že tulák je Já a měli bychom se z toho asi posrat,

je jak tulákem tak i tím Já,

je oddělený a zároven i spojený,

to je věc PROSTORU !!!

Viz Trungpa :

Zdá se, že smysl pro humor pochází ze všepronikající radosti, z radosti, která má dost prostoru k tomu, aby se šířila do úplně otevřené situace, protože není zapletena do boje mezi tady „tím" a „oním". Radost se rozvine do panoramatické situace, ve které vidíme nebo cítíme celé území. Tato otevřená situace nemá v sobě ani náznak omezení nebo nucené vážnosti. Když se snažíme s životem zacházet jako s „vážnou věcí", snažíme se životu vnutit vážnost a děláme, jako by to byla velká záležitost, pak je to komické. Proč z toho dělat takovou velkou věc?
Člověk se může snažit meditovat ve 100% nebo 200% správné pozici. Velká věc. Směšné. Na druhé straně se člověk může pokusit rozvinout smysl pro humor, dělá si ze všeho legraci, hledá humor v každém koutě, v každé skulině. To je samo o sobě velice vážná hra, což je rovněž směšné. Když vytváříme fyzické napětí do té míry, že zatínáme zuby a koušeme se do jazyka, pak nás náhle něco polechtá, protože jsme to přehnali. Je absurdní jít až do takových extrémů. Tato krajní intenzita se automaticky sama stává humornou.

[VOSTÁLNÍK]

Jenže vostálníkovy komenty mi k smíchu prostě nepřipadají - naprosto nechápu, z čeho vychází, jakou má zkušenost,

Vždyt jsem ti to tady včera psal,

že nemáš dělat to co ti říkají druzí,

ale máš dělat to co tě baví...

Co je na tom složitýho ???

Nic, jenže ty jsi zblbnul z nějakýho Budhy,

a úplně zapomněl sám na sebe...

S vyjímkou dzogčhenu (který popisuje stav relaxace) je mně celý duchovno u prdele,

je to asi tak zajímavý jako blábolení Husáka na komoušským sjezdu...

Tak si dál blbni se zenem, co s tebou,

podobně jako s jeblou Janou...

[ryu.nin]

Jenže vostálníkovy komenty mi k smíchu prostě nepřipadají - naprosto nechápu, z čeho vychází, jakou má zkušenost,

Vždyt jsem ti to tady včera psal,

že nemáš dělat to co ti říkají druzí,

ale máš dělat to co tě baví...

Co je na tom složitýho ???

Nic, jenže ty jsi zblbnul z nějakýho Budhy,

a úplně zapomněl sám na sebe...

S vyjímkou dzogčhenu (který popisuje stav relaxace) je mně celý duchovno u prdele,

je to asi tak zajímavý jako blábolení Husáka na komoušským sjezdu...

Tak si dál blbni se zenem, co s tebou,

podobně jako s jeblou Janou...

A nevadí ti, že mi to je jedno, co píšeš?

[VOSTÁLNÍK]

No to mně vadí,

doufám, že ti to nevadí, že mně to vadí...

Takže jestli tomu rozumím, tak ty tomu nerozumíš a navíc je ti to jedno co píšu,

a je ti to jedno, protože tomu nerozumíš nebo naopak je ti to jedno a proto tomu nerozumíš

nebo snadže oboje dohromady ???


Ty bys měl bejt rád, že jako starší a spirituálně lepší člověk duchovně ti radím a to ještě ke všemu zcela zdarma,

to jinde bys musel platit nebo dokonce líbat zadek nějakým mistrům,

to já nic takového nepožaduji,

s vyjímkou schopnosti myslet a přemýšlet,

abys nebyl jak nějaká vopice nebo papoušek...

[ryu.nin]

Arogantní vůl jsi.

[Návštěvník]

Ale no tak.

[Návštěvník]

Kde je ta nejvyšší úroveň, která by nás chtěla k sobě pozvednout?
Kde je ta nejvyšší úroveň, která v nás poznává Sebe?

[Návštěvník]

Kde je ta nejvyšší úroveň, která by nás chtěla k sobě pozvednout?
Kde je ta nejvyšší úroveň, která v nás poznává Sebe?

[VOSTÁLNÍK]

Arogantní vůl jsi.

To je možný,

ale ty jsi pablb, ke všemu ještě blbej :

Vycházím z třiceti let praxe zenu, dále vycházím ze svého intenzivního studia křesťanství, především křesťanské mysticky, kterou se zabývám intenzivně asi tři roky, a současně mě hodně zaujala kvalifikace úrovní vědomí Davida Hawkinse.

To já vycházím ze života a ne z nějakých převzatých hoven nějakých "autorit"...