Zen v hlavách lidí

Moderátor: ryunin

Zen v hlavách lidí

Nový příspěvekod ryunin » čtv 04. črc 2019 22:41:52

Kde je vlastně zen? Co to je? Je to v knihách, v mysli člověka nebo je to zpěv kosa večer na zahradě?

Mít povrchní znalosti zenu je jedna věc a plně prožitá, autentická zkušenost, je věc zcela jiná. A tak je to v každém oboru lidské činnosti.

Abychom měli vůbec ponětí, co to je zen, i když už jsme přečetli tunu knih o zenu, pořád je to daleko probuzení satori nebo realizaci dharmy v sedě Buddhy. A i když někdo prožije satori, bez dlouhé zrání pod vedením učitele nebude schopen svou zkušenost nijak smysluplně předat. Navíc satori není ani zárukou nějakého kultivovaného vývoje člověka. Můžete prožít satori a chovat se pak velmi sobecky. Proto je dlouhé zrání žáka pod vedením učitele nezbytně nutné. Toto zrání trvá léta. Navíc když učitel není autentický, není ani kam dozrávat. Proto je nezbytně nutné nejen najít autentického učitele, ale nechat se jím vést k úplnému pochopení svého života a svého úkolu na tomto světě. Satori je jen začátek... Ovšem lidé, kteří ani nezažili satori, nemají už vůbec ponětí, co to buddhismus je a pletou si ho s nějakým intelektuálním nebo etickým učením. Jiní si ho pletou s psychologií nebo odstraňování překážek mysli. V linii Soto není kladen důraz na satori jako ojedinělý zážitek probuzení, ale satori realizované cvičením s obyčejným tělem a myslí, s obyčejným tělem a myslí Buddhy. Každý okamžik takového cvičení je probuzení a satori Buddhy. Opět ale může trvat deset, dvacet let, než toto probuzení každodenní zkušenosti pronikne vaším tělem a myslí skrz naskrz. A bez vedení učitele to nejde. Takže jak v jedné linii Zenu -Rinzai, tak v druhé linii je třeba dlouhá léta, desítky let cvičit pod vedením učitele a kultivovat probuzení Buddhy, realizovat probuzení Buddhy v každodenním životě. I když cvičím už dvacet sedm let, každý den, teprve v posledních letech přestávám dělat rozdíl mezi vlastním životem a zkušeností Buddhy. Zkušenost probuzení v každodenním životě je na hony vzdálené diskuzím na internetu - proto o takové diskuze nemám zájem. Jde tu o to, jak ráno vstanete a uděláte si kafe nebo čaj, jak jedete do práce, jak odemykáte kancelář, jak si myjete ruce, jak se ptáte druhých a jak odpovídáte. A v přírodě jde o to slyšet zvuk potůčku, cítit chladnou vodu na tváři, poslouchat zpěv ptáků, pozorovat kvést rostliny. Koho zajímají názory hloupých lidí? Zajímá strom názor lidí? Chce vítr znát váš názor? Chce slunce vědět, kdo má pravdu? Proto místo hloupých, zbytečných diskuzí, které nikam nevedou, je třeba zen cvičit a realizovat v každodenním životě. Dokud si ale uděláte na to vlastní názor, jste vedle jak ta jedle. Zkuste s takovým názorem přijít za autentickým zenovým mistrem, neprojdete ani dveřmi... Nejdříve je třeba dlouho cvičit, a dlouho se ptát... léta... a postupně člověk začne chápat... což je ale málo. Teprve pak přichází uskutečnění toho, co už chápeme, v každodenním životě.

Neexistuje zen bez každodenní praxe zenu. Tato praxe má svou specifickou formu, nestačí sázet stromy nebo natírat plot... Neexistuje zen bez vedení autentického učitele. A neexistuje zen bez cvičení bez cíle. I když došlo k satori, člověk už ví, že každý den je nová výzva, nový úkol a nová příležitost se probudit, protože klamy přicházejí znovu a znovu.

A proto - zen v hlavách lidí, v knihách psaných lidmi, kteří nemají autentickou zkušenost, není opravdu zen. Zen je tam, kam ukazují slova zenových mistrů. To je zkušenost nepopsatelná slovy, nicméně jsou filozofie a teorie, které tuto zkušenost přibližují. Pořád tu je ale nutnost slova nahradit onou zkušeností.

Když Buddha na Supím vrchu otočil květinou, co to znamenalo? Proč se Mahakášjapa usmál? Pokud máte zkušenost probuzení, chápete, proč se Mahakášjapa usmál a proč Buddha řekl - ty jediný rozumíš mému učení. Ale Mahakášjapa byl dlouholetým žákem Buddhy. Pokud přijdete za zenovým mistrem s tím, že jste probuzení, může si vás vyzkoušet, může potvrdit, že nějakou zkušenost máte, ale bude vás považovat za naprostého začátečníka. Pokud za ním ale přijdete po dvaceti letech společného cvičení, bude se na vaši zkušenost dívat jinak. Protože zrání je v zenu důležitější než brzké osvícení.

Zenová zkušenost je zkušenost cvičení pod vedením učitele. Někdo se tu občas diví, že neuznávám názory zdejších odborníků na zen... no je to prostě proto, že názory lidí, kteří neprošli dlouholetým cvičením pod vedením učitele, nemají v zenu pražádnou váhu. Takový přístup nemám jen já, s takovým odmítnutím narazíte u každého zenového učitele, leda že by vás chtěl připravit o peníze, takže by vám mazal med kolem huby, abyste mu platili za nějaký kurz osvícení...

Zen obdivuje a chválí mysl obyčejného člověka, který prostě něco dělá na zahradě, na poli, na ulici. Ale pohrdá intelektuály, kteří o zenu jen žvaní, aniž by měli ponětí, co to je být obyčejným člověkem. Obyčejný člověk je Buddha, intelektuál, který o zenu žvaní, není Buddha.
ryunin
 
Příspěvky: 724
Registrován: čtv 22. zář 2011 14:19:10

Zpět na Zen

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron