Přetvářka v buddhismu

Moderátor: ryunin

Přetvářka v buddhismu

Nový příspěvekod ryunin » sob 13. dub 2019 10:58:25

Jak jsem napsal pozvánku na přednášku Brada Warnera a uvedl odkaz na jeho blog, tak jsem se koukl, co v poslední době Brad napsal o buddhismu. Rád čtu jeho články o buddhismu, má skvělé postřehy, hlavně velmi jasně odhaluje lži a přetvářku ve světě buddhistů.

A jeho poslední článek je o tom, jak se rozhodl přestat nosit buddhistický oděv, my tomu říkáme japonsky kesa. Proč odmítá Brad kesa? Protože to nošení kesa nesplňuje podle Brada svou původní funkci. V článku píše, že pro Buddhu bylo nošení kesa vyjádřením jeho skromnosti a rozhodnutí odhodit slávu a bohatství, takže si Gótama ušil ten nejobyčejnější oděv, jaký ho mohl vůbec napadnout - na hřbitově posbíral nějaké hadry po zemřelých, sešil je dohromady a oblékl se do toho. Od té doby je tradice v buddhismu, kdy lidé nosí tento "Buddhův oděv" jako symbol odmítnutí mamonu světa a návratu k naší původní jednoduchosti a prostotě. Jenže jak jste si možná někteří všimli, někdy to vypadá obráceně. Když přijde zenový učitel v džínách a tričku do dódžó, působí velmi prostě a zdá se, že si na nic nehraje. Když ale vidíte některé mnichy, mnišky nebo mistry napařovat se v buddhistických róbách, máte pocit, že to jsou lidé "lepší", zvláštní nebo nafoukaní. Brad má pocit, že tihle lidé na Západě, kteří nosí to, co nosili a nosí mniši na Východě, mají pocit důležitosti a že když on si obleče kesa, necítí se ve své kůži, cítí zvláštní nesoulad, a zdá se mu, že na druhé působí jako někdo důležitý, což nechce.

Brad v tom článku krásně a přesně popisuje ten paradox, kdy z nejskromnějšího oděvu se postupem času stalo něco výsadního, spirituálně luxusního... pamatuju si, že kdykoliv jsem v Lotus centru narazil na nějakého mnicha z vyholenou hlavou a s róbou odhalující jedno rameno, měl jsem pocit, že jsem obyčejný smrtelník, kdežto ten dotyčný je prostě nějaký napůl svatý. To je ale strašná blbost. Ten dotyčný je prostě obyčejný člověk, který si oblékl, z jakéhokoliv důvodu, buddhistický oděv.

V buddhismu je naprosto zásadní odhodit všechny masky. Stát se sám sebou, stát se svým pravým já, tím já, které tu je, než vás napadne první myšlenka, první hodnocení, k tomu je potřeba odhodit všechny masky a schovávačky. Jenže to neznamená, že musíte odhodit kabát, tričko, kalhoty, spodky nebo kalhotky a stát před druhými nahý. Protože když to uděláte, může vás někdo klidně a správně obvinit z toho, že se schováváte za naturismus, nebo jak se tomu nadává. Prostě nosíte masku naháče... co je potřeba odhodit, jsou masky mentální. Ale Brad má pravdu, že lidé se schovávají za šaty, za image, to je jasné, ale současně nejtěžší je odhodit to, co skrývá naši pravou podstatu, a to je něco uvnitř hlavy.

Každopádně jde o zásadní problém. Vy si obléknete krásnou buddhistickou róbu, oholíte si hlavu, vlezete do kláštera, posadíte se za obrovský buben, bubnujete za zpěvu súter a říkáte si, je to super, schoval jsem se v buddhistickém klášteře, tady mě nikdo nenajde, tady jsem v bezpečí, tady nikdo nezjistí, kdo OPRAVDU jsem.

Proč tedy jsou kláštery, proč se nosí kesa a oholí hlava? Proč všichni v klášteře vypadají jako jeden a týž člověk a proč nejsou sami sebou? Pamatuju si, jak jsem pobýval v jednom francouzském klášteře, kde tohle přesně bilo do očí. Tohle nemůže být buddhismus, tohle je divadlo, nebo armáda, říkal jsem si. Kdo jsou ti lidé, co se schovávají za bubny, černé oděvy, vyholené hlavy? A co je to za mistry, kteří jen papouškují slova mistra Dogena? Ne, tudy nemůžu jít, tomu nemůžu věřit, říkal jsem si. Přetvářka, přetvářka - já chci poznat skutečnou dharmu, tohle je jen divadlo. A hledal jsem dál svého učitele. Jenže další učitel měl zase vyholenou hlavu, všichni na sobě měli opět černý buddhistický oděv a i když tentokrát mistr nepapouškoval slova mistra Dogena, nějak se mi nezdálo, proč k němu všichni vzhlížejí. V Kwan Um aspoň všichni hledali čistou mysl, ale tady byl centrem pozornosti mistr, a to se mi nelíbilo, tak jsem hledal dál.

No a pak jsem narazil na Brada Warnera, na internetu, ne ve skutečnosti. Ten člověk dělal všechno uplně jinak, než všichni dosavadní zenoví mistři, které jsem znal - nosil džíny a tričko, hrál v punkové kapele, psal o tom, jak v minulosti bral drogy a jak ho to málem zničilo a jak ho zen zachránil, protože mu dal do života nějaký smysl a řád. A jak má rád krásné ženy a jak sní o sexu a jak mu lezou na nervy ti a ti lidé... Prostě úplně někdo jiný. Jsem si nejdřív říkal, že to je buď blázen, nebo konečně autentický učitel, který si na nic a nikoho nehraje. (Pro ty, kteří namítnou, že to není buddhismus, ale návrat do břečky obyčejného života oklamaného člověka - Brad žil nešťastný, bolestný, zmatený život bez jakéhokoliv smysluplného směru. Když narazil na učení a praxi zazenu, jeho život se zásadně proměnil. Začal objevovat, kdo OPRAVDU je. A ne, kým by chtěl být a kým by nechtěl být. A toto stávání se sám sebou cvičí dodnes v sedě zvaném zazen. A svou zkušenost předává lidem, kteří o to mají upřímný nebo často i ne zcela upřímný zájem. A současně si velmi jasně všímá přetvářky a neupřímnosti kolem sebe a píše o tom a přednáší o tom a o tom, jak Buddha znamená probudit se do Pravdy. A odhodit lži a přetvářku.)

Tak jsem si přečetl jeho knížku a bylo rozhodnuto. Tohle je buddhismus, tohle je cesta k pravému já, odhození masek a lží a falešné zbožnosti, konec polosvatých mistrů a zbožných, poslušných žáků. Pak jsem měl to štěstí, že do Prahy zavítal Bradův kolega z Japonska, Mike Luetchford, který měl naprosto stejnou filozofii- vykládat učení mistra Dógena jako Brad, čili stejně jako Brad vychází z filozofie mistra Dógena, a stejně jako Brad se snaží uvádět toto vznešené učení do života v tomto světě, v tomto zmatku, v těchto pro nás světských situacích. V kuchyni, v koupelně, na záchodě, na zahradě, ve frontě v Lidlu. Co nakonec učí mistr Dogen? Chování v kuchyni, na zahradě, na poli, na záchodě, v dódžó, prostě v každodenním životě. Toto chování je naprosto alfou a omegou Buddhova učení. Intelektuální porozumění je sekundární.

No a můj učitel mě léta učil odhodit masky, přestat si představovat, co je buddhismus, co je mistr, a nahradit to každodenní zkušeností a poznáním toho já, které už nenosí žádnou masku.

Dnes nemám vyholenou hlavu, ale v dódžo nosím kesa. Jsem si vědom toho, že někdo by mohl říct, že se schovávám za kesa. Chápu Brada, proč se rozhodl kesa odložit. Pro mě je kesa pořád tím obyčejným kusem látky, která mě hřeje a chladí zároveň. Cítím spojení s cvičením samotného Gótamy. Když si obleču kesa, ona mi připomíná, co je důležité. Pomáhá mi vrátit se k věcem podstatným.

Ale je naprosto důležité, abychom si uvědomili, pokud se schováváme za atmosféru kláštera, zvuku velkého bubnu, vyholené hlavy, certifikátů, slova mistrů, atd. Je rozdíl poznávat autentické učení, vycházet z něho, uvádět ho do praxe, upřímně, z celého srdce, a je rozdíl nahradit své pravé já nějakém oblečením, image, certifikátem nebo citátem, který jsme si někde přečetli. Stát se sám sebou, nepředstírat, nic nepředstírat, vrátit se - jak říká Kodo Sawaki - do lůna matky, kde jsme ještě nebyli nic a nikdo. A přesto jsme byli sami sebou. A proto tato cesta, tato filozofie, poklony, meditace, vůně tyčinky, tichost, slušnost, musí být prostředí a nikoliv cíl, musí nám to pomáhat poznat sebe sama a své pravé já, probudit se do skutečnosti, a ne ulpět na takových formách a myslet si, že tudy cesta vede. Ne hrát si na buddhistu. Pronikat do skutečnosti. Klidně si oholte hlavu a oblečte Buddhův oděv, ale nemyslete si, že tím se vše vyřeší. Teprve pokud zjistíte, že to ještě pořád nejste vy, jen prázdná skořápka, pak je šance objevit sebe sama. Když učitel vidí, že si žáci jen na něco hrajou, na buddhismus, může říct - sundejte tu maškarádu. A když vidí, že žáci pohrdají obyčejným oděvem Buddhy a nosí značkové oblečení, řekne jim, sundejte tu maškarádu a oblečte si kesa, oholte si hlavu.

článek o přetvářce z pera mistra Warnera zde:

http://hardcorezen.info/godzilla-disrobed/6241
ryunin
 
Příspěvky: 695
Registrován: čtv 22. zář 2011 13:19:10

Re: Přetvářka v buddhismu

Nový příspěvekod armin » sob 13. dub 2019 13:58:31

.............
Won Hjo začal pomalu chápat, jak velkým bódhisattvou je mistr. Když byla
všechna stvoření šťastná, on byl také šťastný. Byla-li smutná, i on byl smutný.
"Prosím, pouč mne," požádal Won Hjo mistra.
"Dobrá," souhlasil mistr, "pojď se mnou."
Zašli do vykřičené čtvrti města a mistr zavedl Won Hjoa do domu gejš.
Zazvonil "te-an, te-an" a otevřela krásná žena. "Dnes jsem ti přivedl slavného
mnicha Won Hjoa." Kráska vykřikla: "Ach, Won Hjo!" Won Hjo se začervenal
a žena taky. Odvedla ho po schodech nahoru, plná štěstí i rozpaků, vzrušením
celá bez sebe, že k ní přišel tak slavný mnich. Když pro hosty připravovala
maso a víno, mistr řekl Won Hjoovi: "Dvacet let jsi se přátelil s králi, princi a
mnichy. Není dobré, aby mnich žil celý život jenom v nebi. Je třeba navštívit i
peklo a zachránit odtud lidi, kteří se topí ve svých žádostech. Peklo je také
"jako toto." Takže dnes večer pojedeš s tím vínem rovnou do pekla."
"Ale když já jsem nikdy v životě neporušil ani jedno přikázání," bránil se Won
Hjo.
"Šťastnou cestu," popřál mu mistr. Pak se otočil k ženě a přísně se zeptal:
"Nevíš, že nalévat víno mnichovi je hřích? Nebojíš se, že přijdeš do pekla?"
"Ne," řekla žena, "přijde Won Hjo a zachrání mne."
"Velice dobrá odpověď," řekl mistr.
A tak Won Hjo zůstal celou noc a porušil nejedno přikázání. Druhý den ráno
odložil svou elegantní róbu a vytančil v cárech a bosky do ulic. "Te-an, te-an,
te-an! Vesmír je takový, jaký je! A co jsi ty?"
(SEUNG SAHN)
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 587
Registrován: pát 16. srp 2013 22:49:42

Re: Přetvářka v buddhismu

Nový příspěvekod vostal petr » sob 13. dub 2019 14:27:47

No a neříkám to tady furt,

že máte dělat to co vás baví a přestat dělat to, vo čem si myslíte, že vás baví

tedy ne se přetvařovat, ale balamuti sami sebe,

takovej sex nebo takovej chlast to je mnohem užitečnější,

než náký blbnutí s vippasánou apd.
vostal petr
 

Re: Přetvářka v buddhismu

Nový příspěvekod vostal petr » sob 13. dub 2019 14:37:03

Mimochodem,

bůh nic "neposral" a život není vůbec utrpení,

posrali to ovšem duchovní mistři co meleou o utrpení,

utrpení zde můeže být pouza jen tehdy, když dotyčný není v přitomnosti,

to pak balamutí sám sebe kdejakou pitomostí,

jako je třeba ta roba nebo nemoc a smrt a nebo ta nirvána....
vostal petr
 

Re: Přetvářka v buddhismu

Nový příspěvekod armin » ned 14. dub 2019 21:39:28

"Přetvářka v buddhismu"
Nerad to říkám :) , ale tohle jsi v úvodním článku popsal dobře.

:)
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 587
Registrován: pát 16. srp 2013 22:49:42


Zpět na Zen

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků