ryunin píše: Spíš mě zajímá ta myšlenka, ze zazen není meditace.
ryu.nin píše:Jano, ty mluvíš o absolutnu.
O tom, že zazen není meditací a tedy, že zazen není ani zazenem, se dá mluvit jen z pohledu absolutna.
ryu.nin píše:Jak absolutní ,tak relativní je důležité. Takže učení buddhismu je dualistické v tom smyslu, že rozlišuje mezi pravdou a lží, jasností a iluzí, životem a smrtí, cvičením a necvičením, meditací a zazenem, atd. Tato dualita nám pomáhá, abychom pochopili, co jsme, což už je na úrovni neduality. Takže článek o tom, že zazen není meditace, pomáhá člověku správně sedět v zazenu a zaujmout správný postoj. Když tedy někdo přijde na zazen, řeknu mu, nemedituj, jen seď. To zní dualisticky, co je správné a co špatné? Ale když správně cvičíme, můžeme překonat dualitu já a oni, iluze a probuzení, tělo a mysl, tady a tam... Jednu dobu jsem během zazenu opravdu meditoval, postpuně jsem se dostával do stavu tichosti a klidu, postupně jsem mizel, mizelo mé já a mé starosti, pak jsem tedy záměrně pracoval na tomto stavu, po hodině zazenu to fungovalo. ALe to právě byla meditace, ne zazen. Teď pouze sedím a nemedituju. Pokud tomu někdo říká bezpředmětná meditace, je mi to fuk. Ale když jsem s přítelkyní, taky jí neříkám, Cítím k tobě silnou náklonost. Misté toho řeknu Miluju tě. Má to na ní lepší efekt, je to direktní. Tak když řeknu že zazen není meditace, je to pro mě jasnější zpráva než když řeknu bezpředmětná meditace. To je příliš suchý, vědecký termín. Nemedituj, jen seď.
Říkáš - pust mysl, která by měla něco dělat, která by mohla chtít začít meditovat a nech jen tělo, ať dělá, co má - sedí.
Ale jestli bys mohl, zkus mi vysvětlit jak fungoval ten Tvůj život po oné meditaci, jak píšeš:
"Jednu dobu jsem během zazenu opravdu meditoval, postpuně jsem se dostával do stavu tichosti a klidu, postupně jsem mizel, mizelo mé já a mé starosti, pak jsem tedy záměrně pracoval na tomto stavu, po hodině zazenu to fungovalo. ALe to právě byla meditace, ne zazen."
Jestli tomu rozumím, tak ses dostával do stavu bez ega. Ve stavu bez ega nemůžeš meditovat, není tu nikdo, kdo by to mohl dělat. Ale ten stav je meditativní.
Zkus mi vysvětlit, proč by Tvůj žák neměl v meditaci ztratit ego a objevit si tu nemožnost meditovat taky sám?