arikiran píše:no já o Ní nezačal...pouze jsem reagoval na:
každej chce nejdřív něčeho dosáhnout, satori, moudrost, vyrovnanost mysli,...
z mého pohledu je Moudrost kýžená vlastnost a pořád jde zlepšovat...není tedy důvod si říct...už jsem Moudrý dost...dík...to mi stačí
věřím v boha a předpokládám, že je Moudrý....a to mnohem mnohem kvadrilionkrát mnohem víc, než člověk...tudíž je tady potenciál na zlepšování...
nevyčítám nic člověku, který to má jinak a na zlepšování rezignuje, jsa uspokojen dosaženým stavem...co bych mu ovšem vyčet je interpretace, že tak je to ok...není!, pro něj možná, to já nevím, ale pro druhé ne, zvlášt pro mě...a zvlášt potom, když to šíří po netu a kazí tím ostatní...bo my jsme extra citliví na to, když nám někdo řekne, že není třeba nic dělat...nic dosahovat...žůžo...řekne si takový...a začne to učit....
......
Představa osoby, která se zlepšuje, je iluze, protože i osoba je iluze. Je tady jen projev, který může mysl na čas posoudit jako zlepšený, ale to, co vzniklo, ve finále zanikne. Nicméně to, o co jde, je tady dycky a nikdy se to nezlepšuje a tudíž ani nezhoršuje. Kupříkladu takový sportovec se stane třeba mistrem světa. Pak z toho pocitu žije ještě nějakou dobu, dokud jeho rekord někdo další nepřekoná, může s tím pocitem, že je mistr světa, žít až do konce života, dokonce i v době, kdy už by se nejen nezmohl na svůj vlastní rekord, ale kdy už má třeba pro nemoc nebo opotřebenost těla problém s vlastní sebeobsluhou. Kde je nějaké zlepšení? Je tady možná jen pýcha ega: "Já to na rozdíl od těch ostatních dokázal."
Boží moudrost je tady stále, je stále neměnná a díky ní se vše projevené ve své přirozenosti projevuje moudře. A ta naše přirozenost, tedy Boží moudrost, je neposkvrněná lidskou blbostí, pokud jí nezaclání představa osoby, která se potřebuje cítit jako mistr světa.
Napsal: ned 04. zář 2016 1:27:13
