Otazky ohledně praxe zenu

Moderátor: ryunin

Otazky ohledně praxe zenu

Nový příspěvekod ryunin » ned 28. srp 2016 20:45:21

tohle jsem napsal před pár lety a dnes našel

Tohle je rozhovor, který bych chtěl napsat po našem dnešním dni zazenu, který se odehrál v Lotus Centru v Praze. Je to reakce na věci, které jsme tam probíraly a taky reakce na včerejší praxi, kde jsme se také bavili o těchto věcech.



Otázka

Když vážně studujeme a cvičíme buddhismus, měli bychom být otevření vůči ostatním tradicím a náboženstvím? Nebo bychom se měli nějak obrazně řečeno zavřít a hledět si toho svého? Není to pak trochu zaslepené?

Odpověď

Dnes jsem mluvil s jednou ženou, která vede praxi ve stylu tibetského buddhismu. A tahle žena pozvala do Prahy na přednášku Lindu Clair, která údajně dosáhla osvícení a teď o tom povídá na svých přednáškách a s lidmi taky nějak medituje. Ta žena, která tu Američanku pozvala, by chtěla, aby se té přednášky účastnili taky ti, co s ní praktikují tibetský buddhismus. Ale oni na to reagovali odmítavě. Byla trochu zklamaná. Proč tam nechtějí jít? Vždyť ta Linda je úžasná. A mně řekla, určitě taky přijďte, stojí to za to! Řekl jsem jí toto: Vaši žáci si můžou svobodně určit, co je inspiruje a co ne. Každý si musí sám zvolit, co ho osloví, čemu důvěřuje, co mu dává smysl a čemu nedůvěřuje a co ho nezajímá. Takže bychom měli být taky tolerantní v tom smyslu, že necháme druhé, aby si zvolili, jak moc široký záběr si zvolí, co se týká jejich hledání pravdy. Pravda nepřísluší žádnému učení nebo náboženství. je univerzální a nezávislá na lidech a na tom, co si myslí a čemu věří. Na druhou stranu některé filozofie a některá učení nebo praxe mohou vést k této univerzální pravdě. Protože víme dobře, že všechna učení a filozofie k pravdě nevedou, určujeme si takové učení, které považujeme za nikoliv slepé, ale osvícené. To neznamená, že lidi, kteří takovým učením, která jsme si nezvolili, nenávidíme. Pouze učení, které své přívržence navádí k nenávisti, je zcela zvrhlé učení. A to už nemluvím o učitelích, kteří své žáky navádějí k sebevraždě nebo vraždění nevinných lidí. Musíme si uvědomit, že lidé mají špatnou zkušenost s fanatismem. Ale někdy si pletou tento zhoubný fanatismus s rozhodnutím někoho jít konkrétní cestou. To jsou dvě různé věci, které nelze směšovat. Takže dejme lidem právo určit si svou cestu, i kdyby ta cesta hlásala, že ona jediná je správná.

Otázka

No právě, co je moudrého na cestě, která o sobě tvrdí, že je jediná správná?

Odpověď

Když se Buddha narodil, prohlásil, že on jediný na celém světě je Ctihodný. Je to legenda, nezdá se mi, že by to malé nemluvě o sobě hned po narození prohlásilo. Ale i kdyby to byla pravda, musíme se zamyslet. Chtěl tím snad malý Buddha říct světu, že kdo s ním nepůjde, bude pronásledován? Nikoliv. Chtěl tím pouze jemně naznačit, že lidé, kteří bloudí, by se neměli bát ho následovat. Když čteme, že zazen je samadhi buddhů a patriarchů, znamená to, že kdo necvičí zazen, nezaslouží si naši úctu? To je nesmysl. Můžeme si všimnout, že buddhismus - sútry i přednášky buddhistických učitelů - jsou plné podezřelých absolutismů a výroků, že to a to je nejlepší. I mistr Dogen často o nějakém učiteli řekl, že se mu v širém světě nikdo nerovnal. Takhle vynášel na všechno mnoho věcí a samozřejmě i zazen. Proč myslíte, že sútry a přednášky učitelů buddhismu jsou plné superlativů a výroků jako " s tím nelze nic srovnat, to je nejvyšší... to a to, ten a ten...!. Proč myslíte, že to tak je? Je to fanatismus? Jsou buddhisté fanatici, kteří nepřipouštějí nic než buddhistickou pravdu?

Otázka

Možná chtějí povzbudit toho, kdo váhá?

Odpověď

Přesně tak. To ale neznamená, že buddhismus jsou báchorky a pohádky pro malé děti. Když nějaký mistr řekne, že zazen je nejhlubší samadhi v celém vesmíru, není to malá lež, která má uklidnit plačící dítě. Je to tak, že zazen nelze s ničím srovnat. Zazen prostě JE nejhlubší samadhi v celém vesmíru.

Otázka

Jak někdo může věřit takovým povídačkám?

Odpověď

Když jsem hledal pravdu a rozhodl jsem se ji hledat někde v útrobách buddhismu, četl jsem různé výroky různých mistrů. Jednoho dne jsem narazil na toto: Co to je buddhismus? Oči vodorovně, nos svisle. To je taky takový "absolutní výrok". Ale když jsem tohle přečetl, něco problesklo mou myslí a mým tělem. Je to něco, co slova nemohou zachytit, ale mohou vyprovokovat v těle a mysli reakci, která spustí intuici, spustí to intuitivní poznání skutečnosti. Takhle mnoho lidí dosáhlo pravdy - na něco se zeptali a mistr jim řekl něco, co nám bude připadat nesmyslné, nebo nelogické, přesto jeho slova spustila v těle a mysli toho hledajícího reakci, která umožnila pochopení něčeho hlubokého. Co z toho vyplývá? Že výroky v buddhismu tu nejsou proto, abychom je brali podobně jako informace o odjezdech a příjezdech vlaků, ale mají spustit reakci, vyvolat intuici a poznání pravdy. To neznamená, že všechno, co o buddhismu čteme, nemá ani hlavu, ani patu. Je to určitý koktejl logických a zdánlivě nelogických tvrzení. Každopádně nakonec tu není nic, co bychom měli memorovat, držet si to v hlavě jako definitivní poučku. Vše, co je řečeno dobrými učiteli, musíme spolknout jako pilulku a jít dál. Buď to zabere nebo to nezabere, ale příště si musíme dát další pilulku - tak krok za krokem studujeme a cvičíme buddhismus. Učení buddhismu není sbírání informací nebo vědomostí, ale přijímání impulsů k probuzení našeho pravého já. Podobně zazen není vršení zkušeností jednu na druhou, ale neustálý návrat k svému původnímu já.

Otázka

Proto je v buddhismu tolik protichůdných tvrzení? V zenu někdy slyšíme: Už jsi osvícen. A jindy - musíte dosáhnout osvícení. K čemu jsou tyhle protichůdnosti?

Odpověď

Pracuje se tu s dualistickým zaměřením naší běžné mysli. Mysl buddhismu není dualistická, zajímá ji skutečnost. Skutečnost nezná nahoře, dole, osvícený, neosvícený. Věci jsou takové, jaké jsou. Protože učitel buddhismu pracuje s dualistickým charakterem naší běžné mysli, někdy říká: Probuďte se. A jindy říká: Copak nevidíte, že jste buddhové? Jste zcela probuzení a nemusíte nic hledat. Ani jedno není pravda nebo lež, je to jen klacek, který ukazuje směr k pravdě. Jen pes by chtěl ten klacek pořád držet v zubech. Někdy píšu - musíte přesně následovat kritéria, která určil mistr Dogen. Je to naprosto nutné, pokud chcete poznat buddhismus. Ale pak napíšu, v jiném článku třeba - zapomeňte na všechna učení, buďte svobodní v tomto okamžiku. Obojí myslím naprosto vážně, ale ani jedno nemyslím vůbec vážně. Chápete?

Odpověď

Ne. Nechápu. Proč tedy máme přesně následovat učení mistra Dogena, a přitom máme být svobodní a nelpět na učení mistra Dogena? Nemůžeme dělat obojí najednou!

Odpověď

Ale můžeme. Někdy je potřeba uvařit kávu, jindy je potřeba vynést koš, jindy je potřeba ustlat... k čemu tu je učení mistra Dogena? To učení říká: Když vaříte, vařte, vařte zcela a do poslední kapky krve. Jak můžeme něco dělat pořádně a přitom myslet na učení mistra Dogena? To je nesmysl. Mistr Dogen nás učí, že abychom mohli vyjádřit svou pravou podstatu, musíme něco dělat cele. To znamená, že když studujeme učení mistra Dogena, studujeme ho cele, nic k tomu nepřidáváme, s ničím to nesrovnáváme, nic z toho neubíráme. Ale když vaříme čaj, neochudíme takovou činnost tak, že k tomu budeme přidávat nápady mistra Dogena, chápete? Mistr Dogen byl někdo, kdo se probudil do skutečnosti. Když viděl, co je skutečnost, poznal, že veškeré učení buddhismu pouze pomáhá lidem, aby zanechali zbytečných úvah a hodnocení a vstoupili do skutečnosti cele. Když ale budeme přistupovat k buddhismu polovičatě, když si budeme z buddhismu brát jen to, co se nám líbí a vyhodíme to, co se nám nelíbí, jak můžeme studovat buddhismus cele? A když nebudeme studovat buddhismus cele, jak můžeme čekat, že se probudíme do skutečnosti na stejné úrovni jako Buddha? Buddha tomu věnoval celou svou mysl a celé své tělo. Nevynechal jediný vlas na hlavě, jediný pór kůže a také jeho myšlení směřovalo k pravdě. Buddhistická filozofie je něco, co našemu myšlení dává směr k pravdě. Když ji budeme studovat způsobem, že ji budeme míchat s vlastními omezenými názory, nedojdeme k pravdě. A když budeme cvičit jen to, co se nám bude líbit a nebudeme cvičit to, co cvičil Buddha, který cvičil s takovým úsilím, že málem umřel, jak můžeme čekat, že naše cvičení bude mít úroveň cvičení Buddhy?

Otázka

Není tu příliš velký důraz kladen na úroveň Buddhy? Nemohli bychom se uskromnit a dosáhnout jakési nenásilné moudrosti a tolerance? Nemusíme přece všichni dosáhnout osvícení a dosáhnout úrovně Buddhy.

Odpověď

To je dobrá otázka. Proč se snažit dosáhnout takové dokonalosti jako Buddha? Jenže pokud nevíme, v čem dokonalost Buddhy spočívá, jak můžeme tvrdit, že cíl je daleko nebo blízko? Pokud nevíme, čeho Buddha dosáhl, možná nevíme, že jsme buddhové v tomto okamžiku. To, co Buddha objevil, není něco, co povídala sousedka, nebo co se píše v knihách. Co dosáhl Buddha, když pomineme to, co píšou různé knihy a co si myslí lidé, kteří nepronikli do hloubky buddhismu? Takže možná nevíme, jak blízko jsme cíli.



Otázka

Takže buddhismus je cesta, jejíž cíl je něčím pro běžného člověka neznámým? Není cílem buddhismu dokonalá moudrost, dokonalý život?

Odpověď

Lidé mají různé fantazie ohledně toho, co je dokonalá moudrost a dokonalý život. Ještě jsem nepoznal hlupáka, který by věděl, co je buddhismus. Někdo, kdo poznal buddhismus, ví, že to není něco, co je přesně popsáno v knihách. Naopak je to něco, co cvičíme v přítomnosti - ať už vaříme nebo cvičíme zazen.

Otázka

Když je to tak přímá záležitost a nic tu není skryté, proč to lidé nevidí?

Odpověď

Protože lidská mysl je utvářena tak, aby neviděla pravdu. Schopnost myslet v historii vývoje člověka způsobila totální selhání schopnosti být přímým svědkem skutečnosti a ocenit tuto skutečnost jako nejhlubší a nejvýznamnější zkušenost v životě člověka. Místo toho se lidé naučili ocenit to, když někdo postaví gigantický chrám, což je jistě záslužná a náročná činnost, nicméně to není podstatou lidského života, jak poznal i Buddha. Takže když chceme vidět pravdu, musíme s naší myslí - a potažmo s celou kulturou a vzděláním - zacházet jako by to byla záclona - odsunout ji. Pak je pravda jasně manifestována přímo před námi.

Otázka

Máme se tedy zbavit mysli?

Odpověď

Zbavit se mysli a těla, obojí je nutné. Mistr Dogen řekl, odhoďte tělo a mysl. Tohle není možné pomocí čtení knih. Proč mistr Dogen napsal tolik věcí o buddhismu? Protože chtěl lidem vysvětlit transparentní charakter zazenu a do očí bijící pravdu skutečnosti. Nešlo mu tedy o to nashromáždit mnoho zajímavých myšlenek a úvah a stát se slavným filozofem. To je to poslední, co ho zajímalo - stát se filozofem a autorem knih.


Otázka

Co to znamená odhodit tělo a mysl?

Když cvičíme zazen, odhazujeme tělo a mysl. Je možné cvičit zazen a neodhodit tělo a mysl? Myslím, že když pořád při zazenu přemýšlíme a máme na všechno nějaký názor, pak neodhazujeme tělo a mysl, ale sedíme zazen obyčejného člověka, který zůstal uvězněn ve svém pojetí vesmíru. Když se vzdáme svých myšlenek a názorů a cílů v zazenu, pak je to zazen buddhy. Tehdy je tělo a mysl odhozeno. Okamžitě. takže zazen není nějaká cesta k osvícení, je to okamžitá zkušenost buddhy, když je mysl a tělo v tomto okamžiku odhozeno.


Otázka

Proč jsi napsal, že člověk neznamená nic a že rajčata jsou mnohem důležitější než člověk?

Mistr Dogen napsal: Lpět na mysli není buddhismus. Popírat mysl není buddhismus. Takže jde o to, že když pořád chápeme svět jako něco, co vidíme svýma individuálníma očima, nevidíme celou skutečnost. Když popřeme, že existujeme a budeme se snažit vše vidět objektivně, nebude to celistvá skutečnost. Když říkám, že na nás nezáleží, je to reakce na přehnané úsilí lidí něco dělat se svou myslí, což je typická aktivita některých buddhistů - snaží se dosáhnout nějakého stavu mysli, místo aby prostě a nenásilně vstoupili do skutečnosti. Když řeknu „zapomeňte na sebe“, můžete vstoupit do skutečnosti. Když řeknu „přemýšlejte o sobě“, budete odděleni od pravdy. Takže je někdy třeba zmáčknout ten knoflík, na kterém je napsáno NO SELF. To vůbec neznamená, že nesmíme mít ego. NO SELF znamená, že ego nebo ne ego nás vůbec nezajímá, zajímá nás jen to, co se právě děje. To je no self. Kdo by se pořád zabýval sám sebou? Jen šílenec. A v buddhismu můžeme udělat ještě jeden krok - nezabývat se sami sebou moc často a vůbec se nezabývat stavem naší mysli a radši něco opravdu udělat. To je buddhismus v praxi. Co se děje? V misce jsou jablka. To je úžasné! Kdo by dlel v samsáře, když jediná aktuální věc na světě jsou jablka v misce? Kdo je uvězněn? Kdo něco hledá? Která část buddhismu chybí v gestu, kdy Buddha otáčí květinou? V tom gestu je vyjádřena celá pravda celého univerza. Chybí tu kousek? Nechybí.

Otázka

Co je tedy cesta buddhismu? Co jsou ty osmidílné stezky, čtyři pravdy, sto osm pravidel atd.? Není vše jen v jednom gestu?

Odpověď

Všechna učení, jako osmidílná stezka, čtyři pravdy, sto osm pravidel atd. tu jsou jen proto, aby povzbudili někoho, kdo bloudí na cestě a potřebuje zábradlí, kterého by se mohl chytnout. Když je naše tělo a mysl v rovnováze, které pravidlo je třeba přidávat do naší zkušenosti? Jakákoliv poučka by škodila v okamžiku, kdy vyjadřujeme své pravé já. Své pravé já vyjadřujeme, když je naše mysl vyvážená a naše tělo vyvážené. To se stane tehdy, když opustíme svět představ a pocitů a vstoupíme do akce v tomto okamžiku.

Otázka

Proč je potřeba cvičit zazen, aby naše mysl a tělo bylo vyvážené?

Odpověď

Když budeme opravdu upřímně péct buchty, budeme ve stejném stavu, v jakém je buddha v zazenu. Nicméně kromě toho, že předchozí buddhové a patriarchové něco dělali na poli nebo v kuchyni, taky cvičili zazen. Díky zazenu mohli ocenit dokonalý charakter lidské činnosti, kdy je mysl a tělo v rovnováze. Obyčejní lidé mají problém ocenit buddhovský charakter vytírání podlahy, kdežto někdo, kdo cvičí zazen, najde krystalickou čistotu také v činnostech, jako je otvírání dveří a oken.


Otázka

Když tito patriarchové díky zazenu mohli ocenit hloubku pěstování zeleniny nebo mytí nádobí, proč dál cvičili zazen, když už jim posloužil k takovému poznání?



Odpověď

Krystalická čistota činnosti člověka spočívá v tom, že pouze něco dělá a neptá se, zda to má nějaký vyšší nebo hlubší smysl.


Otázka


Je tedy buddhismus tak hloupý, aby se spokojil s obyčejným konáním bez hlubšího smyslu?



Odpověď

Jaká hloubka chybí v jednom gestu Buddhy? Jaká hloubka chybí v činnosti, jako je otevření dveří, když někdo klepe?


Otázka

Chápu, že samotná činnost je snad aktivitou buddhů, ale nechápu, jak může někdo, kdo prostě umí otevřít a zavřít dveře, dosáhnout morální čistoty v životě?

Odpověď


Nemorální chování vzniká, když mysl jde jedním směrem a tělo druhým. Když je tělo a mysl v nerovnováze, vznikají nesmyslné nápady a nebezpečné chování lidí. Nejde o to, že bychom se měli snažit udržovat mysl a tělo v perfektní rovnováze, ale měli bychom se snažit balancovat, vyvažovat přirozené kolísání u napětí těla a mysli. Když někdo cvičí zazen jako buddha a ne jako někdo, kdo se snaží vyniknout nad ostatní nebo dosáhnout osvícení bez toho, že by ho zajímalo osvícení druhých, tedy když někdo sestupuje do říše, kde každá částečka prachu je osvícená a čistá, takový člověk bude mít velké problémy s pácháním zla. Neříkám, že nikdy neudělá něco špatného, ale jeho přirozenost mu bude bránit ve věcech, které jsou opravdu šílené a druhým nebezpečné. Z vlastní zkušenosti vím, že po zazenu moje tělo dělá věci, které by se mi samotnému dělat nechtěly a moje mysl přemýšlí o věcech způsobem, který není tak omezený a jednostranný, jako když jsem předtím necvičil zazen. Když se prostě v zazenu vracíme do původního stavu věcí, stáváme se přirozenou součástí vesmíru, nevynikáme nad ostatní ani se nevlečeme daleko za nimi, a už vůbec nemáme potřebu někomu ublížit. To je moje zkušenost dvaceti let zazenu. Nikdy jsme se nestal někým, kdo vyniká nad ostatními - zazen ze mě neudělal někoho výjimečného a pořád mě povzbuzuje, abych se zabýval méně sebou a více tím, co je kolem mě. Ale ačkoliv jsem v životě udělal tisíce chyb a hloupostí, zazen mi nikdy nedovolil, abych udělal něco, za co bych se musel hluboce stydět. Myslím, že zazen, pokud ho cvičíme správně, zabrání tomu, abychom spáchali v životě nějakou opravdu velkou šílenost.
ryunin
 
Příspěvky: 706
Registrován: čtv 22. zář 2011 13:19:10

Re: Otazky ohledně praxe zenu

Nový příspěvekod pohádka » ned 28. srp 2016 21:02:11

ryunin píše:Otázka

Není tu příliš velký důraz kladen na úroveň Buddhy? Nemohli bychom se uskromnit a dosáhnout jakési nenásilné moudrosti a tolerance? Nemusíme přece všichni dosáhnout osvícení a dosáhnout úrovně Buddhy.

Odpověď

To je dobrá otázka. Proč se snažit dosáhnout takové dokonalosti jako Buddha? Jenže pokud nevíme, v čem dokonalost Buddhy spočívá, jak můžeme tvrdit, že cíl je daleko nebo blízko? Pokud nevíme, čeho Buddha dosáhl, možná nevíme, že jsme buddhové v tomto okamžiku. To, co Buddha objevil, není něco, co povídala sousedka, nebo co se píše v knihách. Co dosáhl Buddha, když pomineme to, co píšou různé knihy a co si myslí lidé, kteří nepronikli do hloubky buddhismu? Takže možná nevíme, jak blízko jsme cíli.



Otázka

Takže buddhismus je cesta, jejíž cíl je něčím pro běžného člověka neznámým? Není cílem buddhismu dokonalá moudrost, dokonalý život?

Odpověď

Lidé mají různé fantazie ohledně toho, co je dokonalá moudrost a dokonalý život. Ještě jsem nepoznal hlupáka, který by věděl, co je buddhismus. Někdo, kdo poznal buddhismus, ví, že to není něco, co je přesně popsáno v knihách. Naopak je to něco, co cvičíme v přítomnosti - ať už vaříme nebo cvičíme zazen.


OSHO.ZEN. MYSTICAL SPIRAL STRAIGHT 2 THE HEART

Obrázek

http://oshozenblackrobebuddha.blogspot.cz/2013/05/oshozen-mtstical-spiral-straight-2-heart.html
pohádka
 


Zpět na Zen

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků