Aby řeč nestála

[ryu.nin]

mám teď takovej pocit, jako že si poradnu udělám jako takovej svůj zápisníček, na nějakou dobu, možná jen na dnes, možná na týden

minule jsem psal o rozdílu mezi Modelem X a buddhismem a napadlo mě k tomu pokračování

Jarda napsal zajímavou poznámku - aby řeč nestála - myslím, že tím myslel "už bylo vše řečeno, proč k tomu něco dodávat" - naprosto souhlasím, ale dneska je další den a zase je chvíle k zamyšlení


svouje dnešní poznámky napíšu formou rozhovoru - už jsem několikrát na svůj blog napsal formou rozhovoru nějakej text, některý věci se tím mnohem líp vysvětlujou

porovnejte : - Co je to cihla? Vůbec nechápu, co to je cihla, ale slyšel jsem, že se z toho staví domy... mohl byste to vysvětlit blíže?
- No to máte tak. Cihla, to je taková zlváštní věc, už jsem o tom často přemýšlel... začnu takovou příhodou, to byl takový letní večer, procházel jsem se v sadu a vdechoval vůni....


A na druhou stranu:

Cihla je, když... cihla se skládá z....

Taky máte úpocit, že ta první variatnat je taková vřelejší, lidštější, víc vás to vtáhne? Druhý varianta je suchá přednáška. Vemte si třeba rozhovory Čapka s Masarykem. Kdyby to byly pouze Masarykovy traktáty, tak se to vůbec nedá číst s takovým zájmem, Čapek tam představuje takového inteligentního smrtelníka, Masaryk zkušeného, důmyslného filozofa, je to zajímavý dialog. Proto mě baví dialogy starých čínských mnichů s mistry. člověk má otázky, a když už je přezrálý, když už všechno ví, nemá už moc otázek, ale za to má na všechno odpověď---

takže já se rozdělím na dvě bytosti, na tu tázající se a na tu odpovídající, nedělá mi to problém, protože znám své otázky a občas mě i napadne nějaký odpově´d. Jasně, ty otázky jsou většinou něco, co si myslím, že by lidi mohlo zajímat, ale často tak přemýšlím, něco mě napadne, jak to je s tímhle? a pak si na to nějak odpovím, když jsem v tom vhodném stavu.... když ne, tak nejsem schopen odpovědět

Takže....

otázka - Minule jsi psal o rozdílu mezi buddhismem a jakýmsi modelem x, což je jakási směs duchovních názorů, které jsou velmi běžné dneska. Myslím, že ti lidé si většinou říkají hledající, nebo hledači a mají své guruy, ať už na netu, v knihovně, nebo se s nimi skutečně setkávají. Takový typický hledač má za určitý vzor třeba Eckhardta Tolleho nebo z našich guruů je to třeba Dušek, to jsou jen příklady namátkou. V buddhismu jsou ale lidé taky hledači ne? A mají často nějaké vzory nebo přímo učitele.

odpověď-

Abychom se nezapletli do problematiky hledání a učení, protože ono to zdánlivě vypadá, že tu žádný rozdíl není. V buddhismu jsou přece také žáci, hledající a učitelé, kteří hledajícím ukazují směr k pravdě. Ale je tu jeden velký rozdíl. (A pokud ten rozdíl nevidíte, tím líp...) To hledání v buddhismu nevede do jakýchsi vyšších stavů vědomí, ani k nějakému externímu, dosud nepoznanému osvícení, ani k nějakým úžasným skutkům. Kodo Sawaki, zenový mistr z 20. století, známý svým nekompromisním přístupem, žekl, že satori - sovícení - je jako když zloděj se vloupá do prázdného domu. Buddhovo osvícení je takové - vlezli jste někam, kde nakonec vůbec nic není. To není nějaký zenový vynález, ale totéž, co poznal Buddha - že není co hledat. Ovšem toho poznání - pokud to nepojmete intelektuálně a neřeknete si prostě v hlavě, že není co hledat - není lehké dosáhnout. Je to velký paradox. Sám jsem tento velký paradox zažil - hledání i nalezení onoho prázdného domu. I když jsem o tom mohl číst stovky pouček po dobu několika měsíců, nebo roků, můj rozum takové paradoxy nebral. Bodej´t by jo, nedává to smysl. A naše intelektuální mysl je schopna pochopit i Wittgensteina, ale musí tam byýt něajký logický klíč. V buddhismu - filozficky - je vše logické až do chvíle, kdy je popřeno vše, co bylo řečeno. To rozum nepobere. A pokud ano, pořád to může být jen nějaká inteligentní smyčka, kterou jste vytrořili, ale není to poznání skrz naskrz. Kdyby Buddha prostě jednou dospěl k závěru, že není co hledat, intelektuálně, a šel to říct svým bývalým souputníkům, asi by se mu vysmáli. Bylo by to velmi povrcní a opravdu směšné. Samozřejmě že je co hledat, ale to, co hledáme je tady na tomto místě - to už rozum nebere. To se musí prožít skrz naskrz tělem a myslí.

otázka - Dobře, ale to není moc velký rozdíl oproti Modelu x, tam jsou taky paradoxy a podobné smyčky.

odpověď - Protože někteří představitelé Modelu X nejspíš prožili vlastní probuzení, ale zalíbilo se jim v představě, že jsou něco víc nebo že poznali něco zajímavého a že jim to dalo práci atd. A nebo četli buddhistickou filozofii a něco tam pochopili, intelektuálně, aniž by to prožili. Je těžké poznat, kdo poznal konečnou pravdu, když je tolik učitelů jakoby posedlých svým vykládáním světa. Třeba Dušek pořád mluví o Toltécích a o tom, že koupit si salám v supermarketu je příklad zabedněnosti lidstva.

Otázka- No právě. Přece všichni učitelé, buddhisti a nebo lidé z Modelu X, mají nějaký náhled na věci a říkají, tohle ne, tohle jo. Já tady žádný rozdíl nevidím.

Odpověď- Skuteční učitelé buddhismu, což už byl Buddha sám, dokázali velmi jasně popřít, nebo odhodit, co sami před chvílí řekli. Ještě jsem neslyšel Duška, aby řekl, přátelé, takže to bylo o těch Toltécích, a já jdu teďka do Lídlu, maj tam levný kuře. To by udělal zenový mistr. Seungh Sahn jednou na přednášce řekl, já nemám rád buddhismus. A to je přesně to. Vysvětlit a zahodit. Nepřehánějte to se sexem, a teď se jdeme pomilovat. Mistr Dogen nám předkládá dalekosáhlé filozofické traktáty a nakonec řžekne, zapomeňte na to všechno, venku začalo pršet. To, že začalo pršet, je pro něho tisíckrát důležitější, než filozofie buddhismu. Ale bez filozofie buddhismu si neumí mistr Dogen představit, že by ve svém životě dokázal objevit déšt´. Ne že by nebylo jiné cesty, ale on takový život měl. Přes buddhismus, přes zazen, přes sútry, přes učení Buddhy se dostal k dešti, k měsíci, ke svítání, k rýži, k horám, ke sněhu, ke stáří.... Na rozdíl od učitelů Modelu X u něho cítíme naprosto ryzí, pronikavý zájem o samotnou skutečnost. Ta je pro něho nade vše. A pak říká, že hory, mraky, déš´t, ploty, zdi, brouci, ti všichni mají mysl buddhů a patriarchů. Učí lidi, aby mezi ideály buddhismu a holou skutečností nehledali rozdíl.

Otázka - Na jednu stranu tedy není co hledat, ale je těžké prokousat se tím vším, tou filozofií a spočinout v každodenním životě zcela. Jak toho dosáhhout? A Pokud jsem dosud nepochopil zcela Buddhovu Pravdu, co mám dělat? Mám se utěšovat tím, že není co hledat?

Odpověď- tahle otázka je velmi důležitá. Pokud takovou otázku nemáme, jak bychom mohli nějak vůbec začít studovat Cestu? Jak bychom mohli vůbec mít ponětí, kde zhruba je cíl naší cesty, když si neklademe takové otázky? Je rozdíl dojít k nějakému uspokojivému osobnímu názoru na svět a je rozdíl otevřít dveře Buddhova učení. To je každého věc, ale pokud ty dveře otvíráme, musíme se ptát, zda máme hluboký zájem - pokud ano, potřebujeme upřímné otázky. A jakmile nastal zájem, jakmile nás neuspokojily zajímavé duchovní myšlenky a pocit, že všechny cesty vedou na totéž místo, pak nám nezbývá než začít se prokousávat. Co to znamená? Náš každodenní život se nezměnil, ale můžeme si pomalu začít všímat, jestli cítíme hodnotu každodenních okamžiků. Když cvičíme každý den zazen, možný začínáme vidět obyčejné věci jinak. HLedat Pravdu je přirozené. To že nám učitel řekne, že není co hledat, je nápověda. Nejde o to, jeslti je co hledat, ale jak to hledat, jak hledat pravdu. Protože pokud je tady na tomto místě, jak ji máme uchopit?

Otázka - V MOdelu X je hodně soustředění na obsahy mentální, a jak s nimi pracovat. Proč o to v buddhismu nejde?

Odpověď V buddhismu se okrajově dotýkáme psychických problémů, ale opravdu jen okrajově, nejde nám o to analyzovat mysl, jde nám o to se okamžitě probudit. I když se neprobudíme sto let, to je jedno, pořád nám jde o to se probudit v tomto okamžiku. To nejde odkládat. A abychom se probudili, nepotřebujeme analyzovat svou mysl. S tím budou představitalé a vyznvači Modelu X nesouhlasit. Ale byl jsem asi na padesáti tří až třicetidenních buddhistických ústraních s učiteli a nikdy jsme se tam nezabývali obsahem mysli. Když byla snídaně, důraz byl na snídani, snídejte, podávejte mléko, utřete misky, když byla práce na poli, důraz byl na práci na poli. Není to podobné blázicni? Ano. Protože z hlediska buddhismu jsme všichni pacienti blázince. HLedáme nesmysly a rozebíráme bzytečnosti, mezitím nám ujel vlak, vystydla polévka, umřeli slepice, děti se zabili, atd. Samozřejmě, zdá se, žepřeháním, ale není typické, že lidé si na konci řživota říkají, že jim vše tak nějak uteklo mezi prsty?
Ocenit tento okamžik, skamarádit se s přítomností, to je smyslem buddhismu, ne pochopit obsah své mysli. Když jsem ve vyrovnaném, otevřeném stavu, nezajímám se o svoje osobní problémy. A když jsem ve vyrovnaném a otevřeném stavu, a je k tomu příležitost, řeším své osobní problémy, ale jinak - nelomím rukama, neběduju, je to jako hraní her na internetu, dosahujete dalších a dalších levelů. Osobní problémy jsou zábavné, protože můžete dosáhnout dalšího levelu. To je ovšem jen zábava, někdy práce, ale není to cíl buddhismu, to je náš každodenní život. Ale náš každodenní život jsou i problém,y které musíme řešit. Cílem není vyřešit, ale řešit - když to je aktuální, ne dosáhnout osobního vítězství, ale popadnout tento oakmžik za pačesy. ne každý, ale tento. Zítra mě nezajímá, včera už bylo... Buddha je okamžikovost, narodit se pořád znovu a znovu, ne stát se monumentem, stát se osvíceným, přestat se měnit, přestat mít iluze. Ne, je to jako nebe, které se nebrání mrakům. Buddha se nebrání iluzím, ale znovu a znovu je odhazuje nebo rozpoznává. Není to konec iluzí, ale jiný vztah s iluzemi. Je to přátelství s iluzemi, už to není být otrokem iluzí, ale kamarádit s nimi jako pes kamarádí s kočkama.

Otázka - Není Model X prostě nějaký druh idealismu, nenápadná filozofická naivita? Zdá se, že svět je rozdělen na idealisty a na lidi, co se zajímají o jídlo, sex a peníze. Jak buddhismus řeší ideály versus materiál?

Odpověď- To je velmi důležitá věc. Jde o to, abychom když studujeme ideály nebo teorie buddhismu, například problém osvícení, abychom nezapomínali, že se jedná o skutečné věci například o čaj nebo ubrus na stole. Když oddlěíme teorie od vlastního života, co se stane? Jsou k ničemu, ale můžeme pak diskutovat do nekončna o smyslu věcí, aniž bychom viděli jakoukoli spojitost s vlastním životem a vlastní zkušensotí člověka. Osvícení je pak abstraktní problém, který nemá nic společného s naší zkušeností. Ale BUddha říká, že to je náš každodenní život. Na druhou stranu, když hodíme flintu do žita, vzdáme teorie a ideály, a vrátíme se k jídlu, pití a penězům, je to druhá strana mince. Mysl je otupělá, nevnímáme skutečnsot, vnímáme jen kolik čeho za kolik kdy a na jak dlouho... řešíme půjčky, hypotéky, dluhy, prémie, výhody, bonusy, odměny, ztráty, a do toho jakoby mimochodem vypijeme kafe.

Otázka -

A jak tedy buddhismus nakládá s materialismem? Nemůžeme se přece povznést nad potřeby těla a nad společnost, leda že žijeme vysoko v horách mimo lidskou civilizacI?

Odpověď- Musíme vzít v potaz materiální věci, a musíme jíst a většina z nás potřebuje peníze, ale můžeme tyto materiální záležitosti navracet do stavu probuzení - tedy v tomto okamžiku jím, v tomto okamžiku počítám peníze, v tomto okamžiku plánuju půjčku, v tomto okamžiku piju čaj, v tomto okamžiku mám chuť na sex... Třeba sex je zajímavá věc - může nás ničit, otravovat, drásat, vulgarizovat, ponižovat, zesměšńovat, to jsou materiální pohledy - nebo ho můžeme brát jako strom, na který narazil BUddha na své procházce. Může to být jabloň. Můžeme si utrhnout jablko a sníst ho. A nebo se pokochat pohledem na jabloŇ. A pak jdeme dál. Není potřeba ten strom nenávidět, nebo se jím nechat obloudit. Něco s ním uděláme, ale z nějakou chvíli už to není aktuální, prootže jsme u potoka který musíme přebrodit. NEbo si vybíráme z bankomatu peníze. Nebo čteme sútry,. nebo meditujeme. Sex není problém, když chápeme, že je aktuální pouze v tu chvíli, kdy je aktuální. Takže taková zralost v buddhismu, důležité je najít způsob, jak moudře zařadit materiální věci a ideály do svého života. Zralý buddhista, neříkám že osvícený, tady jde o zralost teď, našel způsob, jak se nezbláznit ani z peněz, ani z lidí, ani z práce, ani z literatury, ani z internetu, ani z debat na poradně - má určitý odstup od všeho, co není právě aktuální ,ale když to je aktuální, chytí to za pačesy. Píše, mluví, zpívá, pije, miluje, spí, cokoliv, co je aktuální.

Otázka - A ty už jsi takhle dozrál?

Odpově%d- Dozrávám... . doufám. Znovu a znovu. Já už o těchhle věceh spal dávno, ale pak je zapomenu a v mém životě jsou takový temnější období nebo hodiny a pak se zase probudím, koukám, vidím věci otevřeně a když pravidelně a poctivě cvičím, mysl se mi hodně otevře a začnu chápat věci, co za období tembna vůbec nechápu, enbo mě vůbe c ani nenapadnou.

Otázka - A neměl by člověk mít snahu ty dny nebo týdny temna jaksi zrušit?

Odpověď- to je skvělá otázka! V buddhismu není řžádné bych, měl bych, měl bys... bylo by, kdyby bylo ,tak by to bylo... nic takového. Každý okamžik je příležisost. Chytit se - probudit se. Ne kdyby, ale udělat. Ne měl bys, ale udělej. A jestli nechceš, neřeším to. Zkus to, ale když nechceš, mě to je jedno. Buddhismus je nabídka, ne povinnost. Já mám příležitost žít svůj život, jak to pojmu, to je moje věc, a tady nemám na mysli nějakou nezodpovědnost sociální, mám na mysli svobodu duchovní - co udělám se svým životem, to je moje věc, co se týká duchovních věcí, to je každého věc. Když přijdete do kostela, farář vám možná vyvrtá díru do hlavy slovy z Bible. Ale to je jeho svoboda, jeho právo, jeho job. Nemusíte tam chodit. Kdo narazí na někoho, kdo něco našel a je upřímný, narazí na nějaký druh učení, i kdyby to mělo být učení ve smyslu Hele, von vaří špagety. ALe nikdy tu není žádné Měl bys... a pokud je, nechte to křesťanům, ale i křesťané se dělí na ty povrchní a na ty, co o tom přemýšlejí do hloubky. Fandím každému, kdo jde až na dno věcí. Každému člověku. A sobě taky.

[irulan]

...Otázka - V MOdelu X je hodně soustředění na obsahy mentální, a jak s nimi pracovat. Proč o to v buddhismu nejde? ..

já ti nevím, ale myslím si, že v budhismu jde o něco podobného. Ta hloubková studia a vzápětí jejich shození ze stolu - není právě to práce s myslí - konečné smíření se s tím "je čas na toto a je čas na něco jiného"..všechno a nic je důležité.
A ta práce s myslí třeba může pomoct ke změně pohledu - podívat se jinak a i to co vidíš se mění. Jak potom můžu být nějakým pevným středobodem vesmíru, když ten kdo se dívá se dívá z různých míst? Tak nejsem důležitá, jsem něco jako bod z nekonečného počtu pohledů, přítomný okamžik, žádná věčnost navěky. Proměnlivý bod, který chce trvat navěky. Všimli jste si, jak se všichni zoufale snažíme být nějak důležití, něčím zaujmout, něco po sobě zanechat, jakoby ta pozornost měla být nějakou energií, která ten bod udrží věčně? I když tady něco píšu, tak můj projev směřuje ke zpětné vazbě, vydávám energii a očekávám jinou zpět. Proč to dělám?
Můžu i nevědět, že něco dělám, taky to pak asi opravdu nedělám, dělá se to samo, zapomenu na sebe, je jen ta činnost. Kde je pak ten středobod?

[Pelvan]

Ahoj Ryunine

Dušek mě naučil zásadně mnoho ve čtvrtém díle svojí čtyřhodinové přednášky tím, že mne upozornil na existenci knihy "Pryč s kyselostí", naučil mne zacházet se svým tělem. To mne žádný buddhista nenaučil. Když jsem se zeptal buddhistického mistra, proč mne bolí celé tělo při zazenu, tak mi on maximálně řekl, že bolest je myšlení. Bolest je ale i překyselení, které staré generace buddhistů neznaly a nové se to nenaučily.
V buddhismu je spousta zapomenuté moudrosti a je to škoda, si myslím.

A zdravím

[ryu.nin]

No to léčitelstvi je typická věc. Zenoví mistři asi až na vyjimky nebyli léčiteli. pro Model Xje typické ze chci but zdravý psychicky i fyzicky. A čekám od moudrého mistra, že bude chápatvproblémy těla.

[ryu.nin]

Díky Pelvane, tos mi nahrál, napověděl důležitou věc. Orpavdu v buddhismu jde o to odhodit tělo a mysl, odhodit kyselost, vysoký tlak, bolesti žaludku, svědění, parazity, a odhodit taky mysl, názory, chápání, vhled, vasány, tendence, a prostě sedět s tímto nemocným tělěm a touto nemocnou myslí, tady a teď - nemusíš začít léčit své tělo a svou mysl - když tady a ted sedím v lotosu, neléčím se, ale celý vesmír se ukazuje jako neposkrvněný, co tu je k léčení? a totéž mysl - když nechám svou mysl myslí, když ji odevzdám zpátky evsmíru, vesmír se už o ni postará, není tu tedy opět třeba něco řešit s myslí - to platí i pro irulan - co s myšlenkami? Nechat je plavat, nepomůžou nám pochopit to nejdůležitější. No a pak v tom praktickém životě, na té relativní úrovni, na té relativní úrovni máme bolesti, nemoci, stárneme, nakonec umíráme. Tak samozřžejmě si můžeme život zpříjemnit návštěvou zubarře, nebo kvalitního léčitele, ale když umíráme na rakovinu, už nám nepomůže nic, ale o to v buddhismu nejde, neumřít na rakovinu, nemít překyselený ogranismus, jde o to objetiv podstatu sebe a vesmíru a projevit to - tady a te´d, to je nirvána, naprosté osvobození od sebe a celého světa. Proti tom je bolest těla prd, nemoci, odřeniny, kašel, rýma, bo,lest hlavy, názory, psychologové, knihy, nic se nevyrovná původní čistotě a síle vesmíru, s tou nemá člověk naprosto žádnou šanci zápasit. Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

[Petra]

Díky Pelvane, tos mi nahrál, napověděl důležitou věc. Orpavdu v buddhismu jde o to odhodit tělo a mysl, odhodit kyselost, vysoký tlak, bolesti žaludku, svědění, parazity, a odhodit taky mysl, názory, chápání, vhled, vasány, tendence, a prostě sedět s tímto nemocným tělěm a touto nemocnou myslí, tady a teď - nemusíš začít léčit své tělo a svou mysl - když tady a ted sedím v lotosu, neléčím se, ale celý vesmír se ukazuje jako neposkrvněný, co tu je k léčení? a totéž mysl - když nechám svou mysl myslí, když ji odevzdám zpátky evsmíru, vesmír se už o ni postará, není tu tedy opět třeba něco řešit s myslí - to platí i pro irulan - co s myšlenkami? Nechat je plavat, nepomůžou nám pochopit to nejdůležitější. No a pak v tom praktickém životě, na té relativní úrovni, na té relativní úrovni máme bolesti, nemoci, stárneme, nakonec umíráme. Tak samozřžejmě si můžeme život zpříjemnit návštěvou zubarře, nebo kvalitního léčitele, ale když umíráme na rakovinu, už nám nepomůže nic, ale o to v buddhismu nejde, neumřít na rakovinu, nemít překyselený ogranismus, jde o to objetiv podstatu sebe a vesmíru a projevit to - tady a te´d, to je nirvána, naprosté osvobození od sebe a celého světa. Proti tom je bolest těla prd, nemoci, odřeniny, kašel, rýma, bo,lest hlavy, názory, psychologové, knihy, nic se nevyrovná původní čistotě a síle vesmíru, s tou nemá člověk naprosto žádnou šanci zápasit. Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

Nezačal Budha právě tím, že mu nemoci, bolesti a smrt připadaly hrozné? Že život je utrpení, protože se jim nikdo nevyhne?

Většina lidí se s tím tímto drastickým způsobem nezabývá. Snaží se žít, jak se dá, a pokud možno se nezabývají smrtí a nemocemi - dokud se nějaké neobjeví. Život jim jako utrpení obvykle nepřipadá. Spíš jako normálka.

[ryu.nin]

Ano, Petro, Buddha byl nejdřív schován v paláci a neviděl, co se děje za vysokými zdmi paláce. Já jsem jako malý viděl utrpení, nemoci a bolest lidí jen velmi velmi zřídka, taky mi všechno připadalo OK, dokud jsem sám nemusel do nemocnice a nezažil utrpení na operačním stole a to znovu a znovu v průběhu několika let. Myslím, že lidé trpí do jisté míry, podle toho jak svůj život pojmou. Když ho pojmete sluníčkově, nepřipouštíte si utrpení své ani druhých. Když ho pojmete negativně, všechno vás sere, vy i druzí vás serou. A když ho pojmete jako Buddha, žijete svůj život každý den znovu, někdy narazíte na příjemnosti, jindy na nepříjemnosti, někdy zdraví, jindy nemocní. Jde o to, aby to nepříjemné a příjemné nebylo v centru našeho srdce, aby v centru našeho srdce byl klid - pak zacházíme podle toho s nemocí nebo slastí, s jahodami se šlehačkou nebo se zkaženým masem k obědu. Náš přístup může být buddhistický, to ale není záruka toho, že nás neotráví jídlo nebo někdo nepropíchne nožem. Viz Buddha, kterého otrávili jídlem. Nevím, jestli schválně, ale každopádně umřel.

[Petra]

Jde o to, aby to nepříjemné a příjemné nebylo v centru našeho srdce, aby v centru našeho srdce byl klid - pak zacházíme podle toho s nemocí nebo slastí, s jahodami se šlehačkou nebo se zkaženým masem k obědu. .

To nevím, jestli o to každému jde - o ten klid v srdci. Myslím, že někteří si užívají dramat a nechtěli by to (zatím) jinak.

Já jsem za ten klid v srdci nesmírně vděčná.

[Návštěvník]

Díky Pelvane, tos mi nahrál, napověděl důležitou věc. Orpavdu v buddhismu jde o to odhodit tělo a mysl, odhodit kyselost, vysoký tlak, bolesti žaludku, svědění, parazity, a odhodit taky mysl, názory, chápání, vhled, vasány, tendence, a prostě sedět s tímto nemocným tělěm a touto nemocnou myslí, tady a teď - nemusíš začít léčit své tělo a svou mysl - když tady a ted sedím v lotosu, neléčím se, ale celý vesmír se ukazuje jako neposkrvněný, co tu je k léčení? a totéž mysl - když nechám svou mysl myslí, když ji odevzdám zpátky evsmíru, vesmír se už o ni postará, není tu tedy opět třeba něco řešit s myslí - to platí i pro irulan - co s myšlenkami? Nechat je plavat, nepomůžou nám pochopit to nejdůležitější. No a pak v tom praktickém životě, na té relativní úrovni, na té relativní úrovni máme bolesti, nemoci, stárneme, nakonec umíráme. Tak samozřžejmě si můžeme život zpříjemnit návštěvou zubarře, nebo kvalitního léčitele, ale když umíráme na rakovinu, už nám nepomůže nic, ale o to v buddhismu nejde, neumřít na rakovinu, nemít překyselený ogranismus, jde o to objetiv podstatu sebe a vesmíru a projevit to - tady a te´d, to je nirvána, naprosté osvobození od sebe a celého světa. Proti tom je bolest těla prd, nemoci, odřeniny, kašel, rýma, bo,lest hlavy, názory, psychologové, knihy, nic se nevyrovná původní čistotě a síle vesmíru, s tou nemá člověk naprosto žádnou šanci zápasit. Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

Koukám, že o tibetské medicíně a bylinkářství (včetně existence buddhistických lékařů) se u nás v Čechách ví velmi málo....

Tak aspoň něco málo....
http://www.osud.biz/25-11-2013/3222/cla ... rska-medic

[nop]

....Opravdu v buddhismu jde o to odhodit tělo a mysl, odhodit kyselost, vysoký tlak, bolesti žaludku, svědění, parazity, a odhodit taky mysl, názory, chápání, vhled, vasány, tendence, a prostě sedět s tímto nemocným tělěm a touto nemocnou myslí, tady a teď -
...a totéž mysl - když nechám svou mysl myslí, když ji odevzdám zpátky vesmíru, vesmír se už o ni postará, není tu tedy opět třeba něco řešit s myslí - to platí i pro irulan -
co s myšlenkami? Nechat je plavat, nepomůžou nám pochopit to nejdůležitější.
... Tak samozřžejmě si můžeme život zpříjemnit návštěvou zubarře, nebo kvalitního léčitele, ..., ale o to v buddhismu nejde,

opravdu? ..

., jde o to objetiv podstatu sebe a vesmíru a projevit to - tady a te´d, to je nirvána, naprosté osvobození od sebe a celého světa.

Proti tom je bolest těla prd, nemoci, odřeniny, kašel, rýma, bo,lest hlavy, názory, psychologové, knihy, nic se nevyrovná původní čistotě a síle vesmíru, s tou nemá člověk naprosto žádnou šanci zápasit.

ty jsi už zápasil s vesmírem?

Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

Koukám, že o tibetské medicíně a bylinkářství (včetně existence buddhistických lékařů) se u nás v Čechách ví velmi málo....

Tak aspoň něco málo....
http://www.osud.biz/25-11-2013/3222/cla ... rska-medic

V klášterech v Orientu se vyskytují často vynikající lékaři. Někteří lidé vstoupili do kláštera jako nemocní v naději na uzdravení a také tam byli uzdraveni,
v Evropě je mnoho klášterů bez lékařů, jen se tam medituje nebo propaguje. jako u Ryu,nina:

nemusíš začít léčit své tělo a svou mysl - když tady a ted sedím v lotosu, neléčím se, ale celý vesmír se ukazuje jako neposkrvněný, co tu je k léčení?

Léčení a léčebné zahrádky pěstovali františkáni a řád Milosrdnýbh bratří.

[irulan]

Koukám, že o tibetské medicíně a bylinkářství (včetně existence buddhistických lékařů) se u nás v Čechách ví velmi málo....

Tak aspoň něco málo....
http://www.osud.biz/25-11-2013/3222/cla ... rska-medic

Zajimavy , vypada to spise jako zásluha bonu, na ktery byl ten buddhismus naroubovan, takze zase takovy lidsky mišmaš - pro "obyčejné" lidi i pro filosofy.

[Pelvan]

Ahoj

Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

Před stovkami nebo dokonce tisíci lety se musel skoro každý člověk od rána do večera pořádně otáčet, aby se uživil. V takovém světě bylo posazení v zazenu a v klidu na celé hodiny nebo dokonce dny revolučním činem. Dnes sedí v práci skoro všichni - úředníci, doktoři, dělníci z údržby, politici také. V takovém světě je posazení v zazenu na jakoukoli dobu vlastně neviditelné.
Pokud nechci mít křečové žíly, tak mi sezení v zazenu moc nepomůže; domnívám se, že v minulosti křečové žíly nebyly tak rozšířené jako dnes.

Zdravím

[irulan]

pelvane, to je fakt logičtější

[ryu.nin]

Díky Pelvane, tos mi nahrál, napověděl důležitou věc. Orpavdu v buddhismu jde o to odhodit tělo a mysl, odhodit kyselost, vysoký tlak, bolesti žaludku, svědění, parazity, a odhodit taky mysl, názory, chápání, vhled, vasány, tendence, a prostě sedět s tímto nemocným tělěm a touto nemocnou myslí, tady a teď - nemusíš začít léčit své tělo a svou mysl - když tady a ted sedím v lotosu, neléčím se, ale celý vesmír se ukazuje jako neposkrvněný, co tu je k léčení? a totéž mysl - když nechám svou mysl myslí, když ji odevzdám zpátky evsmíru, vesmír se už o ni postará, není tu tedy opět třeba něco řešit s myslí - to platí i pro irulan - co s myšlenkami? Nechat je plavat, nepomůžou nám pochopit to nejdůležitější. No a pak v tom praktickém životě, na té relativní úrovni, na té relativní úrovni máme bolesti, nemoci, stárneme, nakonec umíráme. Tak samozřžejmě si můžeme život zpříjemnit návštěvou zubarře, nebo kvalitního léčitele, ale když umíráme na rakovinu, už nám nepomůže nic, ale o to v buddhismu nejde, neumřít na rakovinu, nemít překyselený ogranismus, jde o to objetiv podstatu sebe a vesmíru a projevit to - tady a te´d, to je nirvána, naprosté osvobození od sebe a celého světa. Proti tom je bolest těla prd, nemoci, odřeniny, kašel, rýma, bo,lest hlavy, názory, psychologové, knihy, nic se nevyrovná původní čistotě a síle vesmíru, s tou nemá člověk naprosto žádnou šanci zápasit. Buddha znamená přestat se bránit a otevřít se tomu, i se svými křečovými žilami a neurózou.

Koukám, že o tibetské medicíně a bylinkářství (včetně existence buddhistických lékařů) se u nás v Čechách ví velmi málo....

Tak aspoň něco málo....
http://www.osud.biz/25-11-2013/3222/cla ... rska-medic

Pozor, neplést si buddhsimus s kulturou spojenou s buddhismem. například čajový obřad, bojová umění, pálení tyčinek, to není buddhismus, ale je to s tou kulturou spojováno, podobně křesťanství neznamená jít příborem u stolu a ne na zemi, křesťanství neznamená nosit na krku křížek a podobně...

[ryu.nin]

Léčení je fajn věc, já nikde neříkám, že lečitelé a léčení je něco špatného. Ale s buddhismem to má asi tolik společného co automat na kávu v autoservisu má společného s opravováním aut.

Zápasit s vesmírem znamená sednout si do lotosové pozice, a začít hledat osvícení, mít pocit, že jsem nedostatečný, že je třeba dosáhnout nějakých stupňů samadhi a podobně -ano takhle jsem už s vesmírem kdysi zápasil a zápasi s ním mnoho lidí, zápasit s vesmírem znamená strkat svoje ego, svoje názory, svoje pocity nad základní principy vesmíru. Přestat zápasit znamená přijmout cele základní principy vesmíru. Je to fajn. To je pravé samadhi zazenu. To je pravé samadhi pití čaje.

[ryu.nin]

:D pelvane, to je fakt logičtější

No jo, nejsem tu jedinej, kterej občas šlápne vedle. Mýlit se je lidské. Bez toho nelze stvořit buddhu. Z dokonalost upadne akorát prázdný odlitek buddhy, z nedokonalosti se rodí živý Buddha.

[irulan]

No jo, nejsem tu jedinej, kterej občas šlápne vedle. Mýlit se je lidské. Bez toho nelze stvořit buddhu. Z dokonalost upadne akorát prázdný odlitek buddhy, z nedokonalosti se rodí živý Buddha.

jj nejsi zabedněnec

[Návštěvník]

Koukám, že o tibetské medicíně a bylinkářství (včetně existence buddhistických lékařů) se u nás v Čechách ví velmi málo....

Tak aspoň něco málo....
http://www.osud.biz/25-11-2013/3222/cla ... rska-medic

Pozor, neplést si buddhsimus s kulturou spojenou s buddhismem. například čajový obřad, bojová umění, pálení tyčinek, to není buddhismus, ale je to s tou kulturou spojováno, podobně křesťanství neznamená jít příborem u stolu a ne na zemi, křesťanství neznamená nosit na krku křížek a podobně...

No jo, máš pravdu, vždyť všechny nemoci a bolesti, co se snaží odvrátit mysl buddhistického žáka od posvátné Dharmy, jsou jen lidový folklor.

[Pelvan]

Ahoj



Píšeš zde o buddhismu v tom smyslu, že je to záležitost nesouvisející přímo s léčením či s péčí o zdraví.

Podle mne však nelze od sebe oddělit vnitřní naladění člověka a působení tohoto naladění na svoje vlastní zdraví a také jeho působení navenek, na druhé lidi.

Pokud tedy je člověk vnitřně vyrovnaný a zklidněný, působí tento jeho vnitřní klid blahodárně (na lidi podobného založení) nebo provokativně (na lidi opačného založení) na okolní lidi, působí různě dle naturelu těchto lidí. Takový člověk je tedy mimo jiné i léčitelem ať chce anebo nechce, je to mimo jeho kontrolu, to se děje mimoděk.
Navíc takový člověk pozitivně působí na všechny živé bytosti včetně potravin a vody. Jsou to zapomenuté starověké záležitosti a vlastnosti, protože naši moderní duchovní vůdci tyto schopnosti většinou neměli a nemají, tou moderností myslím už od středověku.



Jaká jsou ta dva základní založení lidí?

Člověk, o kterém zde mluvím, můžeme mu říkat i buddha, je svým založením pěstitel. Ví, že opravdu hodnotné věci (sklony, vlastnosti, dovednosti,...) se vyvíjejí pomalu, rostou a sílí během mnoha let. Tyto věci se nedají penězi vyjádřit v přímé úměrnosti k jejich důležitosti. Mnohdy existují zdánlivě zadarmo.

Člověk opačného založení, můžeme mu říkat politik, je svým založením lovec. Domnívá se, že opravdu hodnotné věci a majetky se dají získat úskokem a podvodem (ulovit) rychle a bezpracně. Důležitost těchto věcí se podle něho dá vyjádřit penězi v přímé úrovni k jejich ceně. O věci, vztahy a dovednosti, které nelze zpeněžit či využít k peněžitému zisku, se nezajímá a ani se jimi nezabývá.

Jistě jsou lidé v mnoha mezistupních mezi těmito dvěma krajnímy příklady.

Zdravím

[Pelvan]

PS

Ještě před buddhismem v Indii byla rozšířená joga. Většinou mi to vychází tak, že ty starší tradice jsou pro člověka přínosnější. Cvičení jogy, dýchací cviky a asany v obrácené poloze těla, jsou dodnes nejefektivnějšími nástroji proti křečovým žilám. Protože jsou zadarmo, tak jsou medicínou ignorovány.
Kombinuji všechno dohromady. Vše, u čeho mi připadá, že mi to pomáhá.
Buddhismus i jogu i védskou meditaci, kterou zde propaguje například Brahman.